Reklama

Reklama

Hlasitější než bomby

  • Norsko Louder Than Bombs (více)
Trailer 3

V předvečer výstavy na počest známé válečné fotografky Isabelle Reedové, jejíž kariéra byla ukončena předčasnou smrtí, jsou otec a dva synové zmítáni různými pocity a vzpomínkami na Isabellin profesní i rodinný život... Blížící se výstava na počest fotografky Isabelle Reedové (Isabelle Huppertová) přivádí tři roky po její předčasné smrti Isabellina nejstaršího syna Jonaha (Jesse Eisenberg) zpátky do rodného domu - a nutí ho strávit s otcem Genem (Gabriel Byrne) a odtažitým mladším bratrem Conradem (Devin Druid) víc času, než za celá dlouhá léta. Když má teď Gene oba syny pod jednou střechou, zoufale se s nimi snaží sblížit. Nedaří se jim však vzájemně sladit své rozdílné pocity týkající se ženy, kterou si všichni pamatují zcela odlišně. (Cinemax)

(více)

Videa (8)

Trailer 3

Recenze (21)

kaylin 

všechny recenze uživatele

Tohle prostě nejsou filmy, na které se chci koukat. Nechci se dívat na postavy, které se mi vyloženě protiví, postavy, které pro mě nejsou nijak zajímavé, navíc jsou podány způsobem, aby to křičel, že tohle je něco, co by si zasloužilo alespoň nějakou malou nezávislou cenu. Ty "snové" scény zde postrádají smysl. ()

Aljak 

všechny recenze uživatele

Divné... Námet síce veľmi zaujímavý, v podstate aj zápletka, ale ten poeticko-retrospektívny formát mi absolútne neimponoval. A to mám retrospektívne drámy celkom rád, lenže keď to má aspoň nejaký ucelenejší koncept a nie takáto miešanina - jedna spomienka sem, do toho prítomnosť, potom zas nejaká spomienka z úplne iného časového spektra - a napokon je z toho jeden obrovský bordel. Ale inak to mohol byť veľmi dobrý film, stačilo sa len trochu krotiť s tým poetizmom a časovo nekonzistentnou retrospektívou. ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Ze začátku smrt. Negativismus bych přikláněl k severu. Nejdřív určitě k Dánsku, které se v emotivních filmových výpadech vysloveně vyžívá. Pak bych přes Norsko projel až do Francie. S norskou kinematografií to totiž moc společného nemá. Zase tak epické to není, aby se to tomu vůbec přiblížilo a efekty jsou na úrovni nula. Nakonec to ale skončilo ve francouzské kinematografii, protože to po ní zdědilo ukecanost. Ta se ale táhne od páté minuty prakticky do konce filmu, který je ještě dost divně postaven a víc než realitu ukazuje cokoliv jiného. ()

Traffic 

všechny recenze uživatele

Festivalový film-produkt, který sice není úplné naleštěné lejno, ale nemá k němu daleko. Trier a spol. pochopil, co je potřeba k tomu, aby se jeho dílo dostalo do hlavní soutěže Cannes, tzn. natočil takzvaný europuding, který odškrtává snad všechna povinná políčka pro přijetí. 1. Mezinárodní casting včetně festivalového miláčka Isabelle Huppert - check. 2. "Reflexe" současných médií (videohry, skype) a jejich vlivu na odcizenost mládeže ála Slon, vítěz Zlaté palmy - check. 3. Obrázky z třetího světa, abychom ukázali, že si uvědomujeme relativní banalitu problémů, které tady ty privilegované postavy řeší - check. 4. Dialogy plné jakoby ambivalence a nejednoznačnosti, které ale ambivalenci jen umně předstírají a ve finále se k ničemu skutečně podnětnému nedoberou - check. 5. Eklektické přepínání mezi ich formou, efektními představami, abychom setřeli hranici mezi záznamem a skutečností, minulostí a přítomností, "realitou" a snem, ale ve skutečnosti nic z toho pořádne nerozvinuli - check. Jakkoli normálně považuju cinefily z Cahiers du Cinema za zastydlé provokatéry a pošuky, tady s nimi v podstatě souhlasím. Tohle není autorský film, který by měl co dělat v hlavní soutěži Cannes, ale spíš jeho falešná, dokonale dutá nápodoba, která připomíná dlouhou reklamu na New York Times a Skyrim. ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Filmy s retrospektivou mně většinou problémy nedělají, ale tady jsem v tom měla chvílemi zmatek. Ztráta, smutek, spoustu otázek, spoustu z nich nezodpověděných. Takový tápající film a já nevím, co tím Joachim sledoval? Jistě, že když nám někdo odejde takovým drsným způsobem, tak má každý tendenci přemýšlet proč? Bylo to nutné a mnoho jiných vzpomínek. Případně i nepochopitelnými zkraty po takové ztrátě. Za mě je to něco mezi trojkou a čtyřkou s případným repete. ()

Galerie (30)

Reklama

Reklama