Reklama

Reklama

Fonotune: Elektropohádka

(festivalový název)
  • angličtina Fonotune: An Electric Fairytale
Trailer

Obsahy(1)

V podivné vizi světa oproštěného o jakékoli emoce, se několik lidí, kteří se zcela uzavřeli do sebe a zasvětili své identity hudbě, vydává na pouť do velké bílé pustiny, aby se zde stali svědky finální kosmické performance mýtické rockové hvězdy. Německý grafik, designer a režisér minimalistických videoklipů FINT se v celovečerním debutu vyznává ze své obsese hudbou, ale také z formativní inspirace vyšinutými žánrovými hybridy z Japonska přelomu tisíciletí, v čele s bizarními kinematografickými úkazy jako Survive Style 5+ nebo Wild Zero. Ostatně v hlavních rolích se vedle režiséra samotného objevují Kazuši Watanabe známý ze šťavnatého rodinného melodramatu Visitor Q či frontman ikonické japonské undergroundové kapely Guitar Wolf Seiji. Fonotune přímo vzniklo s ambicí zavrhnout veškeré žánry i vyprávěcí postupy a přijít s designovým pop-artovým filmovým útvarem, který prostřednictvím koncepčních postupů převzatých z manga komiksů umožní divákům, aby se odpoutali od tradičního vnímání filmu, a naopak aby se ponořili do naplňující prázdnoty. Na střetu tektonických desek evropských nových vln a japonských bizarů se formuje „Koyaanisqatsi s komiksovými postavami“ i „Tarkovský se sluchátky“, jak režisér sám shrnuje své dílo. Dodejme, že se současně jedná o konejšivě hypnotickou vizi nihilistického světa, kde jsou lidé tak uzavření do sebe, že při poslouchání vlastních rádií ani nepostřehnou, že končí svět. (Festival otrlého diváka)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (3)

Cimr 

všechny recenze uživatele

Nový žánr: designový film. Film, který funguje spíš jako obraz, ale nikoli ve smyslu "režisér maluje kamerou" jako Fellini či Visconti. Spíš jako obraz do designově čistého minimalistického obýváku. Problém je, že i na ten nejhezčí obraz se vydržíte dívat maximálně čtvrt hodiny, pak už vám začne něco chybět... Když film začal, vypadalo to u mě velmi slibně. Skvělá elektro hudba, odcizení lidé se sluchátky v poušti, to vše v mé nejoblíbenější bílé barvě. Když ale ještě po hodině nepřijde nic jiného, než elektro hudba a lidi, co chodí bílou pustinou, nutně se to okouká. Příliš dlouhý, byť krásný videoklip. ()

Galerie (10)

Reklama

Reklama