Cizí oběd

Príjemný príbeh, na ktorý som sa dlho čakal, kým sa k nemu už konečne dostanem. Spočiatku sa to vyvíjalo síce dosť monotónne, ale keď sa to pekne rozbehlo, tak už to stálo naozaj za to. V podstate je to taká tajuplná romanca, ktorá je zasadená do úžasného prostredia Mumbaju, kde už vyše sto rokov zostávajú verný tradícii dabbawalov, teda roznášačov obedov. Namiesto písania mailov si tak svoje dojmy a pocity dvojica vymieňala práve prostredníctvom zablúdených obdeov od dabbwalov. Veľmi sa mi páčilo ako tu boli načrtnuté rôzne kontrasty, najmä medzi mladosťou a starobou - aj keď všetko je napokon predsa len relatívne. Naozaj pôsobivé dielo, ktoré krásne sledovalo dvojicu smutných samotárov. Niekedy Záver bol síce načrtnutý, no bohvie ako to napokon celé dopadlo. Príjemná romantika, ktorá nepôsobila ani trochu nútene. (20.05.2014)

Indický film, ktorý nám môže zároveň aj so svojím príbehom priblížiť ich kultúru a v čom sú trocha iný ako my. V každom prípade tento film nemá zložitý príbeh a nápadov v ňom je minimálne množstvo. Sila filmu Dabba je teda v niečom úplne inom. Najväčšia sila je v rozprávaní príbehu a postupnom odkrývaní a stále hlbšom vnímaní jednotlivých postáv a pochopení toho čím tie jednotlivé postavy sú (trochu som to zložito napísal). Hneď od začiatku vieme o čo ide v príbehu a teda nás nemôže nič prekvapiť a len sa do neho môžeme ponoriť a buď ho prijmeme, alebo sa nám to nepodarí a hneváme sa za stratení čas. Vrchol filmu som si nechal na koniec a to je pre mňa rozmýšľanie postáv o sebe a to na čo postavy prídu priamo ovplyvňuje ďalšie pokračovanie príbehu, čo sa teda vo veľa filmoch nestáva, aby sa postava zmenila tým, že sa zamyslí sama nad sebou. Film je o živote a má určite nejaký odkaz, ktorý môže byť pre každého iný. (27.10.2016)

Indické filmy, co jsem viděl, jsou svým způsobem zajímavé, ale málokdy opravdu dobré. Tento však splňuje obojí. Hezký odpočinkový film, kde se dozvíte něco o dabbawala - systému distribuce obědů v Bombaji. Vlastně moc nechápu, proč si manželé neberou oběd sami když jdou do práce, ale asi to nějaký smysl mít bude. (23.12.2018)

Naozaj kúzelný film s úžasne pohodovou atmosférou, dýcha z neho pokoj a mier aj keď rieši vlastne smutné osudy dvoch ľudí, otvorené konce ako je tento moc nemusím, ale tu som si nejak automaticky ten záver vytvorila, zrejme to tak má byť a nevadilo mi to. Nic na plat Irrfan je proste pán herec aj keď svojrázny. (03.10.2017)

Ani vědci z Harvardu zatím (naštěstí) nedokáží vypočítat všechny cesty, kterými se život ubírá. Konečně bez prosluněných tanců a trapných písní. Konečně s civilním citem o tom, jak i v přelidněné zemi dokáže člověka potrápit samota. Tichá a přitom tak laskavá a upřímná romantika. Příběh, jehož vývoj si užívate tak, jako když postupně otevíráte jednotlivé "kastrůlky" a čekáte, jakou dobrotu v tom dalším naleznete. A navíc je jen na vás, zda si dáte sladký, nebo kyselý zákusek. Já volím ten sladký, jelikož si to tahle "cizí" restaurace zaslouží... (07.02.2014)

48. MFF KV Jeden z mála filmů, který ve Varech pohladí na duši. (07.07.2013)

Velmi prijemny film, ktery nas zavede do systemu bombajske dodavky obedu a co se muze stat, kdyz poslicek adresu dodani splete. Film je mily a vtipny. Rozhovory mezi Ily a tetou jsou super, postava noveho urednika je vyborna, hlavne diky skvelemu hereckemu vykonu Siddiquie. Zaver se mi taky libil. Skoda jen, ze tvurci lepe nevyuzili kazdodenni shon a provoz v Bombaji. (11.02.2014)

Nezvyklé prostředí, poměrně originální příběh. Zajímavé postavy a hlavně opět kouzelná Indie. Dobrý scénář a vpodstatě i příjemný konec. Svým způsobem taková netradiční romantika, ačkoli to až tak úplně romantika není, spíše je to dialog dvou lidí, který je skutečně k zamyšlení. To já mám rád. (03.12.2014)

V Bombaji již nějaký ten pátek funguje neuvěřitelný systém doručování obědů do práce (ať už od manželek nebo restaurací) a tento systém je až neuvěřitelně účinný a podle vědců z Harvardu dojde pouze jeden z milionu obědů na špatnou adresu. Toto ovšem zažívají hrdinové filmu Cizí oběd. Stárnoucí úředník a mladá manželka, která není spokojená ve svém manželství. Opravdu krásná a zajímavá romantika, kterou ozvláštňuje především námět a samozřejmě specifika oblasti. Cizí oběd rozhodně bavil. Mohu jedině doporučit. (03.12.2015)

ako vie len obed (hoc aj cudzí) zrazu zblížiť ľudí a vytvoriť čosi ako "priateľstvo s nádychom niečoho krajšieho". Film popretkávaný vôňami indického korenia a jedla s ustavičnou kopou ľudí všade v uliciach, vlaku autobuse v kancelárii ... brrrr ... hold ale taka je india. Príjemný film vhodný na pozeranie a tak aj troška na premýšľanie. Veď niekedy aj ten nesprávny vlak vás dovezie do stanice kam chcete. (16.09.2015)

Nádherný, jemný, myšlenkově vytříbený s jemnočernými humornými finesami. (13.02.2014)

SPOLIERY. Veľmi "ľudské", to je slovo, ktoré sa najčastejšie skloňuje v súvislosti s týmto filmom (akoby vojny a genocida neboli...) - a veľmi trefne. Uprostred všetkého toho (ľudského) chaosu, hluku a tlačenice, rutiny, obyčajnosti a presakujúceho patriarchalizmu a kastovníctva nutné k prežitiu. Najľudskejší je ale LUNCHBOX v tom, že sa nedostaví žiadny happy-end. Taký je život. Ľudský. V tom pekle normality len chytáme strieborné úlomky zázrakov. A keď sa raz za čas v kolobehu dní objavia (alebo keď sme občas v nastavení vnímať ich), väčšinou ich prepasieme. Zato ani nemôžem dať plné hodnotenie. Lebo fantázia je vždy lepšia. Tam čas nemusí plynúť tak neúprosne, romantika tam nestráca svoje čaro pod náporom každodennosti a v dôležitých chvíľach tam nezaváhame. Ale taký je život. A ja som si v ňom málokedy ten posratý happyend tak strašne prial! (15.09.2016)

Špatně doručený oběd aneb jak se musíte cítit, když vám místo květáku na stole přistane diverzifikované portfolio krabiček plných chilli, jehněčího a karí! Jak je již uvedeno v popisku, tak harvardovci vypočetli, že právě jeden z milionu obědů nenatrefí na svého právoplatného příjemce (když to říkají ti, co produkují nejvíce laureátů Nobelovy ceny, tak je to axiom). A právě tato jedna soustava kastrůlků vzbudí na straně jedné žádostivost po teplu ženy a na straně druhé naději, že konečně mohu někomu sděliti, že mám tetku a její muž je primárně závislí na tempomatu na větráku (snad nevypadne elekřina!). Krásná Indka u dopolední vaření konzervuje s tetkou ze shora, což diváky spolu s podivně to vlezlým to účetním z Emirátů bude přivádět k explozím smíchu. Největším problémem filmu je skutečnost, že se celých sto minut musíte dívat na ty dobroty s myšlenkou, že k večeři na vás čekají zapečené housky, jež jsou sic teplé, avšak oproti umu indických žen tak prachbídné, že frustrací škoda mluvit. Každopádně, jestli se někdy budete stěhovat do Indie, tak si pořiďte následující položky: Bílý skútr, krásnou ženu s kuchařkou po babičce (případně muže, jež nepracuje v call centru), roční permici na vlak na trase New Delhi - Bahadurgarh a jednu tu soustavu kastrůlků na oběd! 86% (06.02.2014)

I když se k němu dostal omylem, no, nesnězte ho, když tak zavoněl a právě včas, chutná znovu a zas. (14.03.2018)

Indické filmy pro mne představují problém spočívající ve špatném rozpoznávání hereckých osobností. Všichni jsou si tam dost podobní. Tento snímek mě dostal svou originalitou, poetikou, romantikou a zvláštním příběhem. Pocit osamělosti a smutku v přelidněném městě na jedné straně a fantastický systém dopravy obědů stravovacími poslíčky a jejich precizní organizovanost v exotickém prostředí a zcela jiné kultuře na straně druhé si mne získal. Slušné civilní herecké výkony, dopisy v ešusech a platonický vztah dvou opuštěných lidí ve filmu, na který hned tak nezapomenu. (15.03.2018)

Křehkost, jemnost, náznakovost, jakou by člověk čekal spíš od Korejců než od Indů. Indická pouliční realita notně učesaná pro oko západního diváka, ale o to univerzálnější vyznění. Moře promyšlených sdělných detailů, decentně krásná kamera nahrává vymazlenému střihu – nejen v efektních přechodech, ale i v rytmu scén, nenápadně významotvorných návaznostech a zvukových přesazích… Khan je indický Gabin. — Ech, píšu studeně technicky, ale to proto, že neumím jinak postihnout, co ta studená technika přenáší – rozechvění z lidskosti, z opatrného oťukávání a přibližování osamělých duší v přeplněném městě, hodinu a tři čtvrtě zamyšlených úsměvů. ****1/2 (02.01.2020)

The Lunchbox se opirá o reálnost a etnografickou vizuální hodnotu. Emoce společně s mimikou postav jsou vyjádřeny čistě, věrohodně a s vtipnou lehkostí. Je to jasný prototyp nebollywoodského filmu, i přesto, že se na něj v průběhu bezprostředního a jednoduchého děje, několikrát odkazuje a tolerantně ho ospravedlňuje, jako nedílnou součást indické kultury. Debut zvládnutý s nadhledem, bez kýče, bez barevných filtrů a umělosti, která by diváka citově škrtila. Potencionální návštěva kina proto nebude přešlapem, nýbrž skvěle chutnajícím výletem pod pokličku indické altruistické společnosti a místních obrysů každodennosti.... (29.01.2014)

Velmi pěkný, hloubavý a citlivý film, o milostném vztahu dvou cizích lidí. V příběhu hrají v podstatě jen tři lidé, ale všichni jsou skvělí... Posílat si psaníčka v jídlonosičích (mimochodem, nebyly nějak menší, než jsou ty naše?), v dnešní době technologií, je dokonalá romantika....holt, srdíčko si tu svoji cestičku vždycky najde :-) ....u mě 4 a půl* (25.05.2014)

Milá indickoevropská koprodukce, která zas a jednou západnímu divákovi přibližuje život v ryze indické společnosti přesně tak, jaký nejen v Bombaji je se všemi svými neduhy i pozitivy. Romantické drama, které disponuje velmi silně prokreslenými charaktery ústřední dvojky, jejíž propojený příběh končí přesně tak, jako to v obyčejném životě zkrátka chodí. A to na celém filmu cením zdaleka nejvíc. [viděno na MUBI 8.10.2023] (10.10.2023)

První indický film, který jsem viděl, takže nemám s čím porovnávat. Krásná byla především první polovina filmu, později už se vše opakovalo (pošta skrze krabičky s obědy) a konec mě mírně zklamal. Každopádně jsem viděl miniaturní část indického života v myslím celkem skutečném světle a systém poslíčků mě nesmírně zaujal. (31.01.2014)