Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti

Tak to mám konečně za sebou. Předem se omlouvám, že tento komentář bude trochu delší, jelikož toho mám docela dost na fanouškovském srdéčku. Dva roky dlouhého čekání na to až konečně spatřím Muže z oceli a Temného rytíře vedle sebe. Proč to neříci hned zkraje. Chápu všechny, kterým se film nelíbil, jelikož Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti není film, jenž se bude líbit všem. A vlastně mu o to ani zdaleka, tak nejde, jak byste čekali u filmu, který stál minimálně dvě stě mega. Což, je velmi podivuhodná taktika, ale já jsem za ní vděčný a budu se snažit zde vysvětlit, proč jsem za to rád. Batman v Superman je úplně jiný komiksový film, než jsem očekával. Je to film, který se nebojí jít jiným směrem a nebo mu taky nezbývá moc jiných možností. Osobně bych ho popsal jako kombinaci filmů Watchmen a Star Trek: Do temnoty. Tak jako tak, je to film, který se od konkurence liší v přístupu, ve vyprávění a hlavně v osudovosti a motivací postav. Je to velmi příjemné, jakým způsobem trailery klamaly tělem a celou dobu nás připravovaly na něco, co je ve výsledku úplně o něčem jiném. Tohle není o tom jak si Batman se Supermanem dávají po hubě. A já jsem za to hodně rád, protože daný důvod mě dostal. Opravdu je to příjemné, když Vás v kině něco překvapí, tím že to není jak očekáváte. Fakt si nedovedu představit, jak něco takového muselo být těžké prosadit, když vezmu v potaz, jak na to jde konkurence. U spoustě recenzí a reakcí čtu jak to Zack Snyder nezvládl, a jaký jsou Warneři blázni, když někomu takovému svěří jeden z nejdůležitějších kšeftů na desítky let dopředu. A já s tím nesouhlasím. Snyder možná není nejlepší režisér na světě a má své hranice. Přesto to co dokáže vytvořit na plátně je působivé a mnohdy, tak nádherně dojemné, že má můj hluboký respekt. Respekt za to jak, na to jde jinak, jak kašle na provázanost a naratologické postupy či jestli všechno do sebe zapadá, tak jak má. Snyder je vypravěč, který vypráví obrazem, hudbou a celkovou stylizací. Dialogy mu to pomáhají zaobalit do konzumovatelného celku, jenž se nerozpadá. A tady tomu není jinak už od první záběrů, které mohu působit přestylizovaným dojmem, ale to je účel. Fakt obdivuji Snydera, jak se s tím popasoval, protože toho musím stihnout hodně, má víc postav, než jich je na orloji a ke všemu obrovský tlak ze studia, fanoušků a všech, kdo nevěří že na to má. Oceňuji práci s příběh, s postavy, budování celé mytologie a představení jedné nové postavy od znovu. V civilních částech je Snyder malinko nervózní, ale jakmile se dostaví ke slovu akce, tak je opět na co koukat. Špičková akce, kde je sice cítit zelené pozadí na sto honů, přesto to není rušivý element, ba naopak jsem měl pocit, že to tady do tohoto příběhu moc dobře sedí. Scénář mě mile překvapil, protože si půjčuje hodně z komiksů a dá nám několik působivých zvratů a dost dobře nám pomůže s některými postavy a s jejich myšlenkovými pochody. Herci jsou zde velmi dobří a hodně z nich podává, přesně takový výkon, jaký film potřebuje. Ben Affleck je ve své roli velmi přirozený. Od prvního okamžiku na sebe strhává pozornost. A díky tomu je ten hněv, bolest a zarputilost s neústupností doslova cítit z plátna. Jeho Batman je fakt naštvaný a nehodlá jednat se zločinci v rukavičkách. A to jak hraje obličejem je velmi působivé, díky tomu vynikne několik momentů. Henry Cavill mě v Muži z oceli přesvědčil, že je Superman se vším všudy a tady to znovu předvádí. Hrdinu, který je ochotný obětovat všechno, jen aby mohl zachraňovat a pomáhat. Hrdinu, který urputně snáší nenávist okolí a má strach, že selže a všechno co udělal skončí vniveč. Hrdinu, který nechce přijít o svůj domov a svojí rodinu. A z mého pohledu tohle Cavill zahrál moc dobře. Amy Adams je opět nádherná a její Lois opět pomáhá rozhýbat děj a velmi mě potěšilo, jakou úlohu jí tvůrci v druhé polovině svěřili. Jesse Eisenberg hraje výborně. Sice dost přehrává, ale je z něho cítit velmi nepříjemné mrazení v zádech, protože jeho postava není žádný hlupák a moc dobře si uvědomuje co všechno je v sázce a nebojí se jít přes mrtvoly, aby toho dosáhl, což je vždycky lepší, než když se objeví záporná postava, která chce jen více peněz a moci. I vedlejší postavy mají co k hraní. Holly Hunter je opravdu moc dobrá a její postava se díky tomu stává mnohem zajímavější. Diane Lane má méně prostoru, i přesto využívá každou minutu co je na scéně. Jeremy Irons je parádní a výborně mě sem zapadl a moc se těším až ho uvidím znovu v této roli. Laurence Fishburne je velmi fajn, trošku hláškuje, trošku se hádá a tak nějak do příběhu zapadá. Callan Mulvey sice toho moc nenamluví, ale jako poskok záporáka je působivý. Hodně potěšil Scoot McNairy a to jak tvůrci využili jeho postavu. Nakonec jsem si nechal Gal Gadot, jenž mě hodně mile překvapila, jak moc byla super. Jasně, kdyby ve filmu nebyla, tak by se nic nestalo, ale její přítomnost film obohatila o působivou hrdinku a nádhernou femme fatale v jedné osobě. Co se týče příběhu, tak jsem ocenil, že je to hodně civilní a řeší se lidské problémy, chyby a následky činů, které jsou nevyhnutelné. Je tam dlouhé budování napětí a příprava na setkání dvou titulních hrdinů?? Ano. Je to pomalejší?? Ano. Jsou tam slabší momenty?? Ano. Má to nějak zásadní vliv na příběh, dějové zvraty a působivost?? Ano, ano a znovu ano. Chápu, že první půlka je pomalejší a nudnější, ale díky ní, je o to více působivější ta druhá, kde si postavy vyměňují názory pěstmi. Kde se opět bortí mrakodrapy, kde Bohové a monstra svádí svojí velkolepou bitvu a my jako mravenci tomu přihlížíme, zatímco kolem nás se všechno bortí. Tohle je jeden ze způsobů jak na to koukat. Druhý způsob jak na lze koukat, je vnímat ten přesah. Vnímat ty dialogy, vnímat hudební motiv z Muže z oceli, vnímat motivaci celého souboje, přijmutí toho co je nutné udělat a samotné uvědomění, že celé je to pocta mateřské lásce a výchově. Díky tomu se na ten souboj koukám mnohem osudověji, zajímá mě mnohem více, a také mě to o to více dojímá. Samotný souboj s monstrem, kde se všichni tři hrdinové spojí dohromady je fajn, ale klidně bych se obešel bez něco, i když svůj význam ve filmu a v samotném finále má. Z mého pohledu velmi pomáhá hudební motiv z Muže z oceli, který dokáže správně nabudit tu atmosféru, která je potřeba, naopak motiv Wonder Women mě nesedl, a Batmanův je velmi trefný a zvláště, když je v akci, ale na ten z nolanových filmů se prostě nechytá. Ve filmu je spoustu nádherných a působivých momentů, jenž jsou plné akce, emocí a přesných hereckých výkonů, a velmi nečekaných zvratů, kdy jakákoliv zmínka může připravit o kouzlo daného okamžiku. Jak už jsem psal, film má spoustu chyb(kolísavé tempo, roztříštěný děj, přeplácané finále,přepálená snová sekvence) které nelze snadno odpustit, a pokud Vás to opravdu nechytá, tak je pochopitelné že film bude dost kritizovat. Já jsem šťastný, že to udělal nemusím. Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti je spíše první film o Justice League, než o titulních hrdinech, i tak mohu říci, že jsem spokojený z toho co jsem viděl. PS: Camea na Justice League se povedla a mile mě potěšil Kevin Costner. PPS: Má za sebou UC(Ultimate Cut) a musím říci, že to filmu hodně moc pomohlo. Děj je pomalejší, ale o to více pak funguje samotná gradace několika scén, mnohem lépe funguje motivace a plány některých postav. Spousta scén dovysvětluje to co v kinoverzi působilo zkratkovitě. Musím říci, že filmu chybí moment překvapení. Na druhou stranu, díky pečlivějšímu vypravěčskému tempu to má mnohem větší emocionální dopad. Je to mnohem více dojemnější, hlavně protože dostaneme více scén s Clarkem a jeho vnímání světa a co pro něj znamená. Díky několika dialogům a záběrům se kolikrát prohlubuje význam celé scény. Za mě velký palec nahoru. (26.03.2016) (méně) (více)

Tohle je komentář podle skutečné události: Film: Epický temný velkomonstrózní spektákl s opravdovými superhrdiny. Zpracované, tak jak bych očekával, že bude komiks pro dospělého, oproti barevným pohádkám od Marvelů. Démonické, politické, existenční, filozofické, okouzlující. Režie: Snyder je filmař, sochař, stvořitel obrazců jaké nikdo na světe nestvoří, tak, aby ten pravý divák se nechal unášet vizuálními orgiemi, které si doposud jen představoval ve své bláhové fantazii. Impozantní, mistrovské, manýristické, detailní. Díky, že mi plníš tyhle touhy. Superman: Kdo může zničit superhrdinu? Špatná pověst? Blázen s kryptonitem? Batman? Tohle vše si může divák vybrat a ještě se teologicky zamyslet. Ano, někdo jako Superman by mohl být Bůh. Scéna, kdy se lidé dotýkají spasitele Supermana v průvodu Dne mrtvých je fascinující nezapomenutelný výjev. Pojmout toho největšího superhrdinu jako člověka v lidském světě je krásný tvůrčí počin. A Cavill potvrzuje, že umí jak tu nadpozemskost, tak tu zranitelnost. Batman: Role Batmanů jsou paradoxně přisouzeny hercům, kteří jsou spíše protikladem k rytíři temnot. Čestnou výjimkou byl Christian Bale. Že ovšem bude tím nejlepším Batmanem Ben Affleck, mě znepokojivě překvapilo. Stačilo mu k tomu zatínat zuby, předsunout bradu, nabrat 15 kilo svalů a tvářit se jako když mu ulítnou netopýři a já mu to celý sežral i s bat spear navijákem. Zmlátit Supermana chce něco víc na sebe. To není jak liskat subtilního Jokera. Takže hodit se do pancíře je jediný doporučený dress code. Padouch Luthor: Asi jediný přešlap v castingu. Napodobenina Ledgerova Jokera. Ne vždy se oplatí dát roli überpadoucha někomu, kdo má šanci být děsivým tak maximálně ve filmech se Scooby-Doo. Debilní mluvou a zlověstným klepáním prsty o stůl se strach a respekt nenahání, Eisenbergu! Možná když si oholíš hlavu. Ale to tě bude hrát už doufám někdo jiný. Alfred: Vizáž bezdomovce, málo ostrovního ostrovtipu, ale hodí se zde víc tato Ironsovská neupravenost. Wonder Woman: Poctila nejlepší scény s nejlepším hudebním motivem jakou kdy žena-amazonka ve filmu dostala (Is She With You?). Scénář: Za cenu jednoho filmu dostanete zhruba tři filmy - o Supermanovi, o Batmanovi a o úsvitu DC Ligy spravedlivých. To celé se musí nějak propojit, napasovat v nějakých návaznostech na předešlé skutečnosti a neudělat z toho úplné LEGO figurky a zároveň nenechat komiksové postavy shakespearovsky monologovat. Akce: Je méně destruktivní k zástavbám oproti Muži z oceli, ale o to víc se tu mlátí do hrdinů, kteří sem tam neopatrně svým tělem zboří mrakodrap stojící v cestě. Nejlepší na tom je, že divák se nemusí hlídat v kontrolování zda postavy by tohle vydržely, přežily a v němé úctě sleduje kolosálnost souboje titánů. A Snyder se svým Larry Fongem rytmicky zpomalují každý ze záběrů, kde magor mého typu vrní blahem (roztržený perlový náhrdelník závěrem pistole). A to pak má najednou film labužnických 151 minut. Hudba: V posledních 10ti letech by měli všichni tvůrci postavit pomník Hansi Zimmerovi. Díky němu je většina filmů na kterých se podílel povznesena mnohem výš. Závěr: Film za čtvrt miliardy pro fanoušky a ti se odvděčí, že půjdou do kina. Pokud mají rádi ten temnější pohled na hrdinství. Vysněný filmový svět s dospělými hrdiny, kteří divákovi dají na pár minut zapomenout, že je dospělý. (26.03.2016) (méně) (více)

Och. Och. Och. Ako začať? Och. Ešte teraz si dokážem vybaviť pocity, keď WB ohlásilo tento film. Ten hype, ktorý sprevádzal každý jeden obrázok, každú jednu informáciu, každé jedno oznámenia. Prvý trailer ktorý bol absolútne fantastický BvS v slovnom súboji; napätie rástlo, rovnako ako očakávania. A zrazu sa niečo pokazilo. Z ničoho nič nastal súdny deň, počas ktorého sme dostali trailer, ktorého obsah bol v podstate celý, celučký film. Až do minulého týždňa, kedy som bol na premiére, som si hovoril (nahováral), že to všetko nebolo; že Zack má pre nás ešte niečo uschované; že to bude film, ktorý zaženie tú nevýraznú chuť ktorý v mojich ústach zanechal Muž z oceli (to vyznelo divne, ale nechám to tak). Prišiel deň premiéry. Usadený s očami upretými som dúfal v dobrý ba až skvelý film. Nakoniec som odchádzal sklamaný, bez štipky radosti ... naštvaný. Ale asi by bola fajn zhrnúť všetko to čo ma do takéhoto stavu priviedlo. Začnem tým dobrým. Ben Affleck ako Batman - WOW. Absolútna spokojnosť s ním, a úprimne aj s celou solo Batmanovskou časťou filmu. Gary Oldman taktiež skvelý ako Alfred, keby bol toto samostatný film s Batmanov asi by som bol aj spokojný. Najlepšia časť Supermanovej časti? Amy Adams vo vani; a tam tie klady hneď aj skončia. A s Amy Adams začnem aj negatíva. Jej úloha vo filme bola o ničom. Mnohokrát mi prišlo, že scenáristi sa ju snažia vtesnať do nejakých scén len preto lebo je to Lois Lane a snažili sa ju urobiť relevantnou, po väčšiu časť filmu. Ďalej si nedokážem pomôcť, ale cítim sa neuspokojený samotným súbojom týchto dvoch komixových megalomanov. V komixe som si ho užil viacej, ako na plátne. Bol brutálny, ťali sa hlava-nehlava; lenže bolo to dosť krátke(?) a aspoň ja ako divák, okrem toho, že to potešilo oko, som z toho nemal nič viacej. A keď to do tohoto momentu bolo vcelku vážne, držalo si to nejaký tón, prišla Doomsdayovská ničiace extravaganza, ktorú nezachránila ani prenádherná Gal ako veľmi cool Wonder Woman - ktorú by som tiež pridal na zoznam pozitív - ktorá bola do filmu vtesnaná až moc nasil na môj vkus. A keď hovoríme o "vtesnaní na silu" - email od B pre WW. WTF? Facepalm, ktorý pocítila moja tvár ešte je stále vidno na mojom čele. Moje pocity z tejto scény absolútne dobre opisuje v jeho SPOILER recenzii Chris Stuckmann. Batman v Superman: Dawn of Justice, mi prišiel veľmi ako The Amazing Spider-Man 2. Prečo? Oba filmy sa snažili, založiť univerzum na ktorom sa bude stavať, bez toho aby sa sústredili na to aby urobili dobrý film. Áno film je technicky zvládnutý na jednotku, i keď je tmavý ako útroby análneho otvoru, nevadí. Hudobné motívy mi ešte teraz znejú v hlave. Spokojný som bol aj s hereckými výkonmi: spomínaný Gary Oldman, Ben Affleck, Holly Hunter, Laurence Fishburne, dokonca aj Jesse Eisenberg do istej miery, ktorého výkon mi skôr pripomínal Jokera než Lexa Luthora. Lenže ten scenár. Ten prekliaty scenár v ktorom muselo byť všetko a nakoniec z toho nemám nič. Všetko čo som chcel bol dobrý film, ktorý si užijem, a dá mi nádej v DC Universe. Všetko čo som dostal bolo pár dobrých scén v nekompaktnom bordeli. Veľmi som chcel mať tento film rád. Čo už. P.S. Suicide Squad prosím nesklam ma, lebo srdce mi už kvôli DC puklo niekoľkokrát. Nebuď, posledným klinčekom do rakvy. (31.03.2016) (méně) (více)