Ratman's Notebooks
Režie:
Daniel MannScénář:
Gilbert RalstonKamera:
Robert B. HauserHudba:
Alex NorthHrají:
Bruce Davison, Sondra Locke, Elsa Lanchester, Michael Dante, J. Pat O'Malley, Joan Shawlee, Ernest Borgnine, Alan Baxter, Minta Durfee, Arthur Tovey (více)Obsahy(1)
Willard je asociální člověk, který je svým šéfem vyhozen po smrti otce z rodinného podniku. Mezi jeho přátele se dají počítat jen Ben a Socrates, což je párek potkanů, které chová ve svém domě. Postupně se v jeho blízkosti potkani množí a shromažďují. Willard dostane brilantní nápad využít potkany k pomstě proti jeho dřívějším kolegům, kteří se k němu chovali nevybíravě. (Chatterer)
(více)Recenze (12)
Chtěl jsem si jen ověřit odlišnosti s remakem z roku 2003, a nakonec (venku počasí, že bys krysu ven nevyhnal) jsem shlédl celé. V porovnání se mi líbila spíš tato verze, remake byl asi zbytečný, všechno bylo už zde. Ve světle Deleuzova "stávání se zvířetem", zde "stávání se krysou" a naopak Willlardovo "stávání se krysou": Willard (už jako krysa) se pomstil za domnělá či skutečná příkoří šéfovi firmy, ale stát se opět člověkem se mu nepodařilo, a zřejmě to již ani nešlo. Zrada krysy na krysách se trestá stejně jako zrada člověk na člověku. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $19,216,000║Tržby Celosvetovo $19,360,000║ ()
Willard, dvaceti sedmiletý mladík, žije se svojí matkou ve velkém domě zatíženém dluhy, což se dozví až později. V práci mu šéf Martin (úlisný E.Borgnine) dělá peklo na zemi, byť by měli být ve skutečnosti parťáci. Willardův otec totiž podnik založil. Dlouhou dobu lhostejný Willard se postupně dostává do stále většího pracovního tlaku, nemoc jeho matky se zhoršuje, v práci se začne seznamovat s novou kolegyní a na zahradě objeví potkany (ne, krysy to nejsou). Mladík zjišťuje, že potkani jsou velmi učenliví a že by je mohl využít pro své účely. Zprvu si neuvědomuje, že pomsta sice může chutnat sladce, ale s čím kdo zachází, s tím také schází, a kdo seje vítr, sklízí bouři. Postupně se rozjíždí kolotoč, z něhož se nedá vystoupit. Drama člověka se dostává do roviny hororu v momentě, kdy se z potkanů stává zbraň. Poněkud zestárlý snímek s pěknou hudbou, slušnými hereckými výkony a jednou likvidační scénkou. ()
Ač nerad musím se přiznat, že jsem bohužel jako první viděl remake tohoto filmu z roku 2003, což se projevilo k mému přístupu k tomuto kousku. Zvláště proto, že Crispin Glover na mě zapůsobil mnohem více nežli Bruce Davison. Tento slizoun totiž svého předchůdce v mnohém převyšoval a dodal Willardovi (coby postavě) mnohem větší šťávu a charisma. Navíc mi přišlo, že režisér Daniel Mann neměl snad ani v plánu natočit hororový film. Hororových prvků je tu totiž opravdu minimum a divák bude mít dojem, že sleduje spíše psychologické drama. Což ovšem neznamená, že by šlo o špatný film! Willard totiž obsahuje lehce ponurý příběh s jednou z nejdepresivnějších postav, jakou jsem měl možnost vidět (tato slova však více platí právě pro remake). V originále byl sice mladík rovněž pro ostatní jen obyčejnou onucí – pokud nepočítáme jeho pohlednou novou kolegyni, ale své emoce nedával příliš najevo (což byl onen podstatný rozdíl mezi tím, co předvedl Crispin Glover). Přesto divák pořád tak nějak čekal, kdy se dají věci konečně do pohybu a začne se lehce přitvrzovat. No a nakonec jsme se přece jenom dočkali. Od chvíle kdy mladík vezme své dva hlodavčí kamarády do kanceláře, se konečně citelně změní i samotná atmosféra. Ponurost a nejistotu vystřídá touha po pomstě, která vygraduje nejen zúčtováním s panem Martinem, ale nakonec i samotným Willardem. Přesto si neodpustím rýpnutí, že tvůrci sešlápli plyn jen tak na půl. Klidně mohli ještě více popustit uzdu své představivosti a divákovi nabídnout poněkud záživnější podívanou. 50% ()
Nudná báchorka na dobrú noc, pri ktorej hrozí, že zaspíte aj počas slnečného dňa. A čas sa s ňou teda náležite pohral. ()
Vlastně docela slušný snímek. Nejlepší moment je onen, kdy na scénu nastoupí kočka a kdy pan šéf Martin strachem šmrncnutým překvapením koulí očiskama minimálně o sto šest...jsou věci, které nejdou zahrát, a to je právě jeden z nich. Jinak pan magor Willard je hrozbou společnosti, ale co se dá dělat, vlastně mu fandíte, aby to těm ostatním magorům dal pořádně sežrat...a aby následně byl sám SPOLIER: sežrán. ()
Wllard je stratená existencia jeho jediný priatelia sú potkany Ben a Socrates.Willard žije so svojou výstrednou matkou a potkanmi,nielen s tými dvoma ale s celou tlupou potkanov vo veľkom dom.Potkany ho počúvajú a dokonca na jeho príkaz zabijú aj človeka.Ale nakoniec sa všetko otočí proti Wllardovi.Veľmi vydarený film,v USA veľmi úspešný a dostal aj viacero ocenení. ()
Potkany sú relatívne inteligentné zvieratá, ale ako sú vykreslené v tomto filme, je jednoducho cez hranu. Menej známy animal triler je ale zaujímavý svojím dramatickým a psychologickým prístupom. Príbeh je vykreslený zoširoka, je svižný a dokáže udržať napriek dlhej absencii napätia divákovu pozornosť. Aj preto ubieha celkom rýchlo. A nesmiem zabudnúť na vždy skvelého Ernesta Borgnina, ktorý tu hraje záporaka, a opäť bravúrne. Kto čaká nervydrásajúci triler, či nebodaj horor, nedočká sa, ale film je to zaujímavý a na 70. roky s celkom originálnym námetom. ()
Willard je trošku zabržděný kluk, postrkovaný dominantní matkou, terorizovaný šéfem a nemá žádné přátele. V domě se pravidelně objevuje parta "přátel" jeho matky, ve skutečnosti banda vyžírků. Není divu že se skamarádí s krysou a postupně ji i spoustu dalších začne učit různé kousky. Zkrátka ideální Norman Bates 2, ale Willard je většinu filmu relativně normální a když mu konečně ke konci rupně v bedně, v podstatě udělá totéž, co by udělal na jeho místě každý. V podstatě až na dvě scény to ani není horor, spíše lehce nezávislé pomalu plynoucí drama s pěknou hudbou a hereckými výkony. Míra hnusu/strachu plyne nejspíše z toho, jak moc se bojíte krys. Já vůbec, připadají mi celkem roztomilé, takže pro mě to zkrátka horor moc nebyl. Ale nenudil jsem se. ()
Netvrdil bych, že jde přímo o horor. Spíš ponurý drama s hororovým nádechem. Willard je outsider, kterej si víc rozumí s potkany než s lidmi a až přeteče pohár trpělivostis okolním světem, použije jako nástroj pomsty právě svoje nejlepší kámoše. Musím říct, že jsem tomu moc nevěřil, ale nakonec to docela šlo. ()
Tento snímek je důkazem, že filmy na začátku 70tých let nás dokážou zaujmout i dnes. Prvních 35 min je neustálé seznamování postav, a cvičení potkanů, což pro mě není žádná nuda, já mám moc rád potkany. Pak ale Willardovi umře mamka, a on je pouze se svýma potkanama. Po těch 35 minutách začíná narůstat hněv samotného Willarda, a poté mu zemře i jeho potkan Socrates, který je brutálně zavražděn majitelem podniku, který kdysi patřil jeho otci. Vlastně jsem nepochopil co měl Willard proti Benovi (jeho druhému potkanovi) on vlastně celou polovinu s Benem trávil jen proto, aby ho pokřikoval a neustále upozorňoval ať nepíská. Pak ale pomocí vycvičených potkanů Willard nechá potkanama zabít majitele firmy, který hodlal Willarda zabít. Pak ale Ben na vlastní oči spatří, jak Willard topí potkany v bazénu. Nakonec se rozhodne Willard Bena otrávit. Ben je ale mazaný, a vycítí, že jeho páníček se chystá ho otrávit. No, a tak si zavolá na pomoc potkany co přežili, a pokousali ho k smrti. Vlastně po celý děj se Willardovi Potkani množí, ale on místo toho aby je někomu daroval, a nebo dál některé na svobodu, tak si je nechá pořádně rozmnožit (A potkani se rozmnožují rychle, to není lež), a pak je vzteklý, a zabíjí je. I když jsem jako mladší tento film hodnotil na 4* (Považoval jsem to pouze za výborný film), tak v součastnosti jsem si uvědomil, že je to totálně geniální film, a celkově to vidím na takových poctivých 5*. Film nenudí, takže můžu jen doporučit, a já se brzy kouknu i na pokračování tohoto filmu, které viděla moje teta, když jsem ještě ani nebyl na světě, které nese jméno po hlavním veliteli potkanů, a v němž zazní píseň Michaela Jacksona, Ben. ()