Duch nad zlato

Duch nad zlato je taková tuctová pohádka, kterou zřejmě do příštích Vánoc zapomenu ( a proto bych si sem ráda sama pro sebe sdělila, že tohle fakt znovu vidět už nechci z následujících důvodů). Začnu tím lepším: andersenovský námět je něco, co je pro mě sázka na jistotu. Jeho temnější pohádky mám ráda a, ač ta o kouzelném křesadlu nikdy nepatřila k mým nejoblíbenějším, musím uznat, ža příběh je poměrně (jednoduchý, a proto) dobrý. Co taky lze pokazit na křesadlu, ve kterém přebývá dobrý duch, který splní svému pánovi jakékoli přání. Duch Viktora Preisse se mi líbil - jeho humor, gesta, italština... dobré. ROzvíjení příběhu je už ale složitější, a to pohádce škodí. Stejně tak - zde tolikrát zmiňovaná - demence VŠECH postav. Co mě ale naprosto znechutilo, je výkon a osoba Jiřiny Bohdalové. Pořád jsem přemýšlela, jestli má tak blbě udělané zuby, nebo jestli je to naschvál. To samé ta nafouknutá a botoxem nacpaná tvář, příšerný výraz vůbec a hlavně ta mluva a herecký výkon vůbec. Tohle není Nesmrtelná teta, ale spíš hodně ošklivá parodie na hafana z Kačenky a strašidel. Tahle role/herečka (moje chyba - nejsem schopna to v případě J.B. odlišovat) pro mě posílá tuhle pohádku do odpadu a už ji nechci vidět. Jen snad... pokud někdy někdo vystříhá všechny Jiřinčiny scény. Pak o tom budu přemýšlet. (25.12.2013)

Čekala jsem mnohem horší slátaninu. Preiss má na pohádkové role talent a celý film rozhodně táhne právě jeho postava. Verunka Kubařová je velice sympatická princezna (takových tady v Rakovníku máme! :)) a Hrušínský je v roli krále přímo roztomilý. Velkým problémem je ovšem Jiřina, která svou kultovní Závist neskutečně vykrádá, a bohužel také představitel Vojty. Ten se rozhodně nepotatil a dost mi vadil. Nemám ale problém si o příštích Vánocích tuhle podívanou zopakovat. (26.12.2013)

I když pominu fakt, že v pohádce hraje Bohdalová, která se mě po tom, co jsem viděl od kamaráda jeden e-mail lidsky natolik zhnusila, že mám velký problém jí jenom vidět, stejně mě vychází bohužel pohádkový podprůměr. Pohádce vůbec neprospěly zdlouhavé scény napřiklad duch Arnoldo nosí asi 10 minut Bohadcle poklad, to se přece dá filmařsky zkrátit raz dva. Právě díky tomu, chybělo pohádce větší tempo, větší šance vtáhnout diváka do pohádkového světa. Je to pohádka nechci se v tom nimrat, tak jen udávám hlavní důvod proč se mě pohádka nelíbila i když by se našly i další důvody. Závěrečný finále sice působí legračně natahovaně, ale mělo v sobě alespon trošku napětí. Ze všeho nejvíc se mě líbila Veronika, ne že by tady zahrála extraligu, ale prostě ej to krásná holka a do jejich očí by se moh dívat pořád, ale to už je zase jiná pohádka. (25.12.2013)

Když už si Zdeněk Zelenka vybere kvalitní předlohu a herce a dostane relativně vysoký rozpočet, natočí pohádku svým klasickým televizním stylem, který už skoro dvacet let nemění a zbytečně přidá na komediálnosti. Občas mi Preissovy kreace připadaly jak z Brouka v hlavě. A to nejvíc sráží relativně sympatickou pohádku do průměru. 50%. (02.01.2014)

A já se tak těšila na vánoční pohádku s Preissem, která bude mít ducha. Ačkoliv duch tam byl, oduševnělé to bylo pramálo. K pozitivům bych, kromě pana Preisse, který patří mezi naši hereckou elitu, přičetla půvabnou princeznu, sympatického hlavního hrdinu, tři roztomilá děcka (děj by si vystačil s jedním) a parádní šibenici. Vlastně ještě to štěně. K negativům všechno ostatní, od dementního krále (vím, že manipulovaný trochu tupý král má od Pyšné princezny tradici, ale tohle už bylo moc), přes natahovaný děj a křečovité haha scény (nošení pokladu, paní rádkyně v noční košili pádící z mužské ložnice) až po poslední perličku a ještě falešnou. Přesně taková měla být tahle pohádka - perlička na ozdobu svátků, ukázala se perličkou falešnou, k mému zhnusení ještě zakončeno písničkou, kterou nezachránilo ani to, že Preiss umí zpívat. Takovéhle texty by byl schopen vytvářet program na generování náhodného pořadí zvolených slov. Co ten blábol měl znamenat? (09.02.2014)