Reklama

Reklama

Když vane vítr

  • Velká Británie When the Wind Blows
Velká Británie, 1986, 80 min

Animovaná adaptace grafického románu „Když vane vítr“ na jedné straně přiláká pozornost tím, že původní hudbu složil Roger Waters a ústřední píseň pro film složil a nazpíval David Bowie. To jsou ovšem jen dodatečné plusy úchvatného díla, které uhrane svou nekašírovanou dojemností a srdceryvností. Film vypráví o postarších manželích Jimovi a Hildě, do jejichž obyčejného usedlého života zasáhne atomová válka. Civilně pojatý film se v zásadě celý odehrává v malém středostavovském bytě manželského páru, který se postupně proměňuje přípravami na rádiem ohlášený konflikt, přesně podle pokynů autentického studenoválečného letáku. Když vane vítr vykresluje možnou hrůzu atomové války současně humorně i mrazivě, ale při tom také zůstává jímavým příběhem o lásce, vřelosti, lidskosti a naději. Film náleží mezi stěžejní díla světové animace jednak díky svému emocionálně silnému vyprávění, ale také pro svou unikátní kombinaci ploškové 2D animace a stop motion animace miniaturních objektů. (Aerofilms)

(více)

Recenze (26)

majo25 

všechny recenze uživatele

Animovaný film, skôr taká satirická verzia britského filmu Vlákna, o jednoduchosti postaršieho páru na prahu senility - akurát že oni seba naivne zaradujú ešte do stredného veku. Pád atómovej bomby riešia po svojom, naivne a len na základe vládnej priíručky, ktorá však neodpovedá na všetky okolnosti, ktoré atómovku sprevádzajú. Animácia je veľmi jednoduchá a musím priznať, že sa mi ani nepáčila. Starecká zábudlivosť a naivita (nespomínam ju toľko veľakrát nadarmo) dodáva filmu kúsok humoru (spomínanie si na staré "zlaté" časy počas 2. sv.v, neustále mýlenie si Rusov s Nemcami). Ale celý čas som očakával, že ich naivita už raz konečné narazí na tvrdú realitu a bol som zvedavý, ako sa s ňou vysporiadajú. Bohužiaľ ona neprišla, a tak aj kvôli tomu, aj kvoli animácii, musím íst s hodnotením nižšie. Každopádne je to zaujímavý námet. Hodnotenie: 65% ()

Fiftis 

všechny recenze uživatele

Príbeh o dvoch dedinských vidlákoch, ktorí si doma stavajú bunker z matracov proti výbuchu atómovej bomby. Je až neuveriteľné že sa film dokázal natiahnuť do 80 minút len pri dvoch postavách v jednom rodinnom dome. Samozrejme, všetko je to tu smerované proti Rusku, dokonca je prirovnávané často k nacistickému Nemecku, ktoré si staroch často pri svojej senilite zmýli. Film bez vysvetlenia, čo sa vlastne stalo, čo nasledovalo a čo sa stalo s dvojicou v závere filmu. Nápad veľmi dobrý, ale potenciál nevyužitý. Pochválim prechody medzi kreslenou animáciou a reálnymi zábermi zničeného interiéru domu. ()

Reklama

jonyyy 

všechny recenze uživatele

Přiznávám se, že jsem nebyl dojatý k slzám jak ostatní. Ale jedná se o velice zajímavý a povedený experimet. Už samotné spojení animovaného filmu a nukleárního holocaustu zní zajímavě. Navíc se tu střídají kreslené pasáže s hranými, předměty jsou jednou opravdové, jednou kreslené. Celou dobu si jen povídají dva ne příliš vzdělaní důchodci ale z každého slova, vyzařuje láska k tomu druhému. Jak řikám, moc povedené, ale něco tomu chybí. 70% ()

GigaPudding 

všechny recenze uživatele

Postarší manželský pár Jim a Hilda se ve svém domku někde na venkově za Londýnem připravují na jadernou válku podle příručky, které si Jim vypujčil z knihovny. Neberou to nijak zvlášť dramaticky, takže jejich hovory působí docela vtipně, protože naivní manželé si to představují asi jak Hurvínek jadernou válku a nebo třeba vzpomínají na "staré dobré časy" za druhé světové kdy měli pěkně na zeleno natřený bunkr a pěstovali tam zeleninu :). Tahleta naivita trvá celou dobu, což jenom prohlubuje emoce takového smutného příběhu, co asi dětem nepromítali, i když jsou postavičky namalované roztomile dětsky k prohloubení jejich vlastního naivního chování. Upoutá pozornost taky ta zvláštní věc, že v některých záběrech jsou animované postavičky kombinované s reálným prostředím a modely předmětů. A že se na hudbě podíleli David Bowie a Roger Waters je tak asi to poslední kvůli čemu by tenhle animovaný film měl být zajímavý, mě to nepřišlo jako něco příliš podstatného a ani to tam žádný velký prostor nemá. Každopádně ale i přes určitou vleklost v druhé polovině, kdy manželé jakože žijí normálně i v radiací zamořeném rozpadlém domku bez elektřiny a vody, je to působivý film o dopadu jaderné bomby na člověka umocněný tou svou dětskou naivitou a výtvarným zpracováním. ()

JFL 

všechny recenze uživatele

"When the Wind Blows" můžeme popsat jako "Hrob světlušek" s důchodci a britským naturelem, ale byť to může dát určitou vágní představu, co od snímku čekat, zdaleka to nepopíše jeho hlavní kvality. Jádro filmu představuje jeho premisa převzatá z předlohy Raymonda Briggse. Ta pojímá téma atomové války a nukleárního holocaustu optikou obyčejného párečku důchodců žijících na venkově, jejichž vztah se za léta společného soužití ustálil do podoby drobných rituálů a přijatých rolí. Od nich se pak odvíjí jejich bezprostřední přístup k hrozbě, která je tak devastující, že ji postavy ani nedokážou pojmout v celé její závažnosti. Co do konceptu vlastně můžeme "When the Wind Blows" označit jako protiválečnou travestii, kde je tradiční obraz atomové války rozkládán obyčejností a lidovostí ústředního páru staromilských důchodců, kteří novou válku neustále naivně poměřují s tou, kterou přežili a z níž se v souladu s dominantní ideologií otřepali. Nicméně postupem času se lehkovážností začnou pronikat hořké až depresivní tóny, když z prvních náznaků začne být jasné, jakým směrem se bude osud stařečků ubírat. Při tom ale film nikdy nehraje prvoplánově na city, ale opět svou působivost staví na kontrastech a diváckém uvědomování si důsledků věcí, kterým postavy nerozumí, případně které si nechtějí připustit. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (2)

  • Film byl natočen podle stejnojmenné kreslené knihy od Raymonda Briggse. (frashmaker)
  • Hudbu složil Roger Waters (bývalý člen skupiny Pink Floyd) a David Bowie. (frashmaker)

Reklama

Reklama