Reklama

Reklama

Centurion římské armády v 1. stol. př. Kr. Randus (Steve Reeves) je odvelen do Egypta, kde jednoho dne zjistí, že je skutečným synem legendárního Spartaca. Povzbuzen touto novou identitou se rozhodne pokračovat ve své službě a pod pláštíkem centuria se snažit o osvobození otroků nespravedlivého a krutého místodržícího Crassa (Claudio Gora). (Karlos80)

(více)

Recenze (10)

majo25 

všechny recenze uživatele

Reeves v roli akéhosi antického (maskovaného a s/značkujúceho) Zorra sa stavia na stranu utlačovaných. Nečakane dobre fungujúca zápletka podporená v rámci žánru napriemerným spracovaním. Reeves tentoraz bez brady, čo mu z charizmy vôbec neubralo, v nezvykle vážnom peplume sa činí ostošesť. Pritom to ani zďaleka nie je one-man show. Nie je to žiadny akčnák od začiatku do konca, hl. postava musí viackrát aj popremýšľať, niekedy viac počúvať ako konať, čo na jednej strane dáva postave zaujímavý punc, na druhej strane tempo filmu mierne kolíše. Trošku škoda, že záver vyšiel príliš optimisticky, ak by skončil hl. hrdina na kríži, alebo čo to bolo, celkové vyznenie by bolo ešte o čosi silnejšie. Napriek tomu je to jedno z najlepších peplumov, aké som videl a určite najlepšie s Reevesom. ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Moc pěkný starodávný dobrodružný kousek v rouchu filmu historického, který jistě konkuroval dobovým hollywoodským filmům obdobného typu.Taky mne napadla ta inspirace Zorrem jako předhodnotitele Karlose80. Jinak, bohatá výprava, skvělé exteriéry, četné boje a souboje, vnadné hrdinky, ztepilý hlavní hrdina, slizký hlavní padouch, dokonaná pomsta, šťastný konec. Co více si nostalgik může přát? ()

Reklama

Morholt 

všechny recenze uživatele

Italská sandálovka o tom, kterak se to rozhodl Spartakův syn Crassovi všechno vrátit. Asi nejvíc to připomíná Zora, který byl také přes den grandem, zatímco v noci ochráncem chudých. Jinak je to samozřejmě naivní a blbé, ale obojí působí tak nějak mile, takže se u toho člověk dokáže bavit. A to i díky celkem sympatickému obsazení. Jinak pokud jste zatížení na historii, doporučuju vypnout mozek. 60% ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Film se odehrává z období prvního Triumvirátu (60-53 př.n.l.) uzavřeného mezi Juliem Ceaserem, Pompeiem Velikým a Markem Licinem Crassem. O druhém jmenovaném zde není ani zmínka. Souhlasím s gumlim (ostatně všimne si toho asi každý, kdo se jen trochu orientuje v dějinách a historii) že film má spoustu chronologických problémů, bud v posunutí nebo v popředhazovaní historických událostí, času i míst (někdy je i nepřesný v určitých detailech, třeba památná Sfinga tady už evidentně neměla svůj nos, kdy ve skutečnosti o něj přišla až někdy o 18 století později za Napoleona!), ale to vše mělo jen malý význam, italští filmaři pracující v rámci žánru filmu, se jen málokdy starali o historickou přesnost. Film tedy vypráví zcela fiktivní příběh o synovi slavného Spartaka (i kdyby nějakého měl tak by ho nejspíš zabili), který vedl jedno z největších a nejúspěšnějších povstání otroků ve starověkém Římě (73-71 př.n.l). Teď tu máme mladého sirotka Randuse (Steve Reeves) kterého okolnosti přiměli k tomu, aby opakoval čin svého otce který se stal přesně před 20 roky, jde tedy o zcela smyšlený příběh, ve skutečnosti je Randus římský centurion, ale jeho amulet (který nosí na krku) a který dostal od své zesnulé matky a muže který bojoval po boku jeho otce, jej právě předurčuje k záchraně a povstání otroků proti tyranskému Crassusovi velmi bohatému muži (tak praví i historie). Dá se tedy říct že v noci je to maskovaný Spartacus (který mi trochu připomínal Adonise), a ve dne svědomitý a oddaný římský voják sloužící Caesarovi a pracující pro Crassuse v římské armádě v Egyptě, kdy dlouho nikdo nic nepozná, tady je nasnadě jistá podobnost se Zorrem (maska) a znak "S" (místo "Z"), který Spartaus svým mečem příležitostně vyrývá. Jinak člověk se musí opět odprostit od skutečné historie, byl to totiž právě bohatý Crassus který porazil historického Spartaka, navíc on už byl touhle-tou dobou (jak zas praví příběh tohoto filmu) dva roky po smrti, kdy padl v bitvě u Karrh (dnešní Turecko) roku 53 př.n.l. Jinak historicky pak byl prokonzulem v Sýrii (55 př.n.l.) kde bojoval hlavně proti Parthům. Celou dobu sem měl za to, že se to celé odehrávalo právě v Sýrii (kde byl tyran prokonzul a i ti jeho vojáci, ne Římané mi spíš připadali jako Parthové) v zemi s nevyčerpatelnými zdroji bohatství. Smrtí historického Crassuse se v podstatě 1. Triumvirát rozpadl, kdy mezi dvěma zbylými politickými a vojenskými vůdci-spojenci (později rivali) se čím-dál tím víc stupňovalo napětí, což vyústilo v Občanskou válku a později poražením Pompeia v Řecku, kdy pak uprchnul do Egypta, kde byl v roce 48 př.n.l zavražděn (podle legendy mu uťali jeho hlavu a přinesli až samotnému Caesarovi), Caesar ho přežil jen o necelé 4 roky, kdy byl rovněž zavražděn skupinou spikleneckých senátorů. Zpět ale k filmu. Film je dobře režírovaný a celkově hodně příjemný, vyprávění bylo dobré, divák zde má velký přehled o tom, kdo je kdo a jakou má kdo motivaci. Tam je hezké budování hlavních postav a příběhu jako takového, což staví toto Peplum na jeden z nejlepších filmů svého druhu. Po technické stránce také dobré, film nenudí a má dobré tempo, k mání je tu spousta skvělých akčních sekvencí, které jsou dobře provedené a vynalézavé. Místy je to už i pěkně násilné (režisérova libůstka) která vyvrcholila o 4 roky později v Djangovi. Umístění (Egypt), pouštní krajina, dromedáři atd, rovněž pěkné (přirozené) a v žánru zas docela něco nového. Svalnatý kulturista Steve Reeves byla jedna z nejznámějších tváří která se kdy v Peplum (58-64) objevila, je evidentní že si film ještě užívá (řekl bych, že právě zde podal jeden ze svých nejlepších a nejsilnějších hereckých výkonů), a to i přesto, že to bylo pro tohoto italského sandálového svalovce naposledy, herec totiž trpěl bolestivým zraněním ramene (které si vykloubil před 3 roky při natáčení "Last Days of Pompeii"), které mu způsobovalo problémy i v následujících letech, kdy musel třeba skoncovat s nějakým intenzivnějším cvičením, o kaskadérských výkonech už nemohla být ani řeč. () (méně) (více)

gumli 

všechny recenze uživatele

Sergio Corbucci vedel robiť filmy, a to nielen westerny. Tento film sa niekedy udáva aj ako historicko-dobrodružný film, ale s históriu má spoločne len to, že dej filmu je zasadený do doby roku 51 pred Kristom, čiže 20 rokov po smrti historického Spartacusa. Či mal Spartacus syna alebo nemal, nie je dôležité, pretože sa nič o tom nevie a preto film je len čisto dobrodružný príbeh. Niektoré skutočnosti sa síce v tom čase v Egypte odohrali, ale chronologický sú v tomto príbehu poposúvané a poprehadzované. Celý dej filmu sa odohráva v Egypte v roku 51 pred Kristom. Spartacusov syn sa volá Randus a je zaujímavé že je tu aj Crassus, človek zodpovedný za smrť Spartacusa. Problém je v tom, že Crassus bol už v roku 51 pred Kristom mŕtvi. Zomrel v roku 53. Ináč je to určite jeden z najlepších filmov, ktoré sa radia do kategórie tzv. "Peplum" alebo tzv."Sandálove filmy". Randusa hraje starý známy svalovec Steve Reeves, u nás známy z filmu Romulus a Rémus. A v tom filme asi aj najviac bojuje...bije sa o dušu, oveľa viac ako v iných filmoch. ()

Galerie (2)

Reklama

Reklama