V hlavě

Potíž je asi v tom, že tyhle filmy příliš nemohou ohromit dobrým vizuálem, který prostě alespoň já v tomto případě považuji za samozřejmost, nikoli za bonus. Pak nezbývá než napsat dobrý a pokud možno originální příběh, vyšperkovaný neotřelými vtípky a nápady. Originalita se tomuhle filmu zdaleka vyhnula, příběh je klasické a místy i zbytečně natahované klišé. Ale docela se povedlo těch několik vynikajících nápadů, kdy jsem se smál nahlas, nebo uznale pokyvoval hlavou s pomyšlením, že tohle by mě nenapadlo. A za ně dávám tu třetí hvězdičku. Jinak jde o běžnou šeď, která z šedé animákové produkce posledních let opět nevyčnívá. A tak jde jenom o další z řady přeceňovaných snímků, jako je například Ledové království. (13.01.2016)

Božská pohádka s hromadou vtipu, postavená na výborném nápadu a skvělých postavičkách. A tak se celé kino smálo, dětem se tajil dech, sem tam některé dítko zašeptalo, že se bojí, při smutné scéně se sloníkem bylo až nápadné ticho, a nakonec se zase všichni společně řezali smíchy. Já měla dokonce pocit, jako by mi konečně někdo vysvětlil chování mě i všech lidí kolem a při sledování u mě z emocí jasně vedla žlutá radost. A možná mě tam v hlavě zmanipulovali, ale myslím, že tohle byl jeden z nejlepších animáků, co jsem kdy viděla. Takže všichni popadněte děti a utíkejte si vyčistit hlavu do kina. A pokud děti nemáte, nějaké si půjčte. A pokud vám je nesvěří, jděte sami, protože tohle za to stojí. 5* (25.07.2015)

Po nejhorším pixarovském předfilmu přichází naštěstí nejlepší Pixarovka za dlouhou dobu. Pořád to ale není návrat na vrchol. Dostavily se sice chytré "gagy", příběh je ale banální a pointa jasná od první minuty - dějově by to vlastně samo vydalo na lepší předfilm, jak je to jasné, jen je to "scénkami" roztaženo na celovečerní stopáž. Rozhodně tedy nic na úrovni Úžasňáků, Nema atd., kde byl celý film plnohodnotný a dospělý. Naštěstí ty scénky jsou povedené, takže u mě dobrý. 70 % (24.06.2015)

Že v čase, keď si už z Pixaru viacerí uťahujú, príde toto štúdio so svojim asi najdospelejším snímkom, som naozaj nečakal. Škatuľku klasickej zábavy pre deti vlastne napĺňa iba "roadmovie" v strednej časti a tá je pritom najslabším článkom. Dohromady to našťastie ladí na jednotku s hviezdičkou a silný emocionány náboj je prítomný v pravidelných intervaloch. Je to vlastne trochu smutný film, ale som za to rád. Nie každého musel nutne presvedčiť, že na to Pixar stále má, iní ho zase označujú za ich začiatok návratu na vrchol. A niekomu ako mne sa zase môže javiť ako ich najlepší film vôbec. (07.10.2015)

Milý animák, Pixar po dlouhé době při tvorbě opravdu použil mozkové centrum. Konec mě i docela dojal. Mimochodem, nám třicátníkům může film trochu připomenout geniální seriál Byl jednou jeden život, jak poznamenal kamarád, se kterým jsem se na film díval. Akorát ty projevy emocí jsou hodně ovlivněné dnešním pohledem na výchovu. Když tatínkův hněv zastrčí do zdířek klíče pro odpal nejsilnějších zbraní, v reálu se to projeví slovy "jdi do svého pokoje", no teda, tomu jako říkají hněv? (28.12.2015)

Mám k filmu několik výtek. Čekal jsem, že film obsáhne delší časové období a že interakcí mezi jednotlivými řídícími centry bude víc, protože potenciál tu rozhodně byl (např. scéna u večeře). Měl jsem původně pocit, že celý film je vlastně o začínající pubertě a že takový průběh je očekávatelný u většiny jedinců, leč nestalo se. V hlavě je přesto natolik kouzelný, barevný a dojemný animák a lze konstatovat, že Pixaru se ostatní stále jen dívají na záda. Pixar totiž umí to, co mu ostatní mohou jen závidět - velmi stylově odkazuje k vlastní tvorbě, tvorbě režisérských velikánů nebo dokonce celým kinematografickým obdobím, případně jiným druhům animace. Zakomponování do příběhu je přitom velmi hladké a naprosto přirozené. Je to komplexní a nápaditá mapa toho, jak to v hlavě může fungovat. Release the Kulich! (06.12.2015)

Možná se Pixar nevrátil úplně, ale tento film konečně působí jako něco, co by do období jeho největší slávy mohlo v klidu zapadnout. Originální, svěží nápad se prostě počítá, škoda jen, že co se příběhové stránky týče, zůstává studio stále zaseknuté na stokrát ohraných rodinných hodnotách a nedokáže kolem toho dokonce tentokrát ani vytvořit zajímavější příběh. Stále ale pochybuji, že by se tento rok objevil animovaný film, který by mě více potěšil, znovu na chvíli vrátil do dětských let a přesto měl obrovskou emocionální sílu a osobnost. Chytře a zábavně napsané dialogy, roztomilé, sympatické postavičky a hromadu výborných nápadů, jak tvořit humor, drama nebo i čistě akci. Taková sekvence snů, scéna při večeři nebo zapomnění (měl jsem u toho pocit skoro stejný jako u jedné scény TDKR! S jistým nadsazením, samozřejmě) jsou jasným důkazem, že možná ještě od milé žárovky dostaneme mnoho krásných chvil. Jen pro příště třeba ještě trochu zapracovat nejen na nápaditosti a emocích (doslova :), ale i na tom ději, který to jaksi celé slepuje. 8,5/10 (25.10.2015)

Já nemám důvod nedat tomuto animáku plný počet. Obsahuje vše, na co si člověk vzpomene: bohatou fantazii plnou barev, napínavý děj, radost, smutek, líbivou hudbu, zábavu a smích. Fakticky jsem zvědavá, jak asi vypadají ty moje emoce. Radost má určitě v rukou nějaký hudební nástroj, pravděpodobně kytaru a celé dny si zpívá. Strach je celý v černém s výšivkami pavouků, Znechucení představuje některé zdejší uživatele a Smutek ... ? Tak ten vypadá asi stejně jako ten Rileyin. Shrbený, nešťastný, prostě smutný. Jsem ráda, že mé kuličky myšlenek září hlavně zlatavou barvou a mám spousty ostrůvků, na kterých mi záleží. Pevně doufám, že to tak navždy zůstane a že těch červených nebo modrých barev bude co nejméně... Na konci mě rozesmála hláška: "Tady je ostrov chlapeckých skupin! Ten, doufám, spadne co nejdřív ..." :-) (18.10.2015)

Pixar je zpátky. Netradiční nápad v rodinném balení, který funguje jako neskutečná emocionální (zde to neplatí jen v přeneseném slova smyslu) jízda. Pete Docter je znovu na koni a mění na co sáhne ve zlato. Příběh Radosti a Smutku ztracených kdesi v malé holčičce, která prochází jedním z nejtěžších období ve svém životě neselhává téměř nikde. Dospělí tají dech spolu s dětmi a cloumá jimi Vztek, Strach i Znechucení, které jsou zrovna u konzole. Další z filmů, který o nás říká víc než si většinou uvědomujeme. Nejen baví, ale i učí. Spolu s Šíleným Maxem, film roku. (26.07.2015)

Film, který emocionalitu vykresluje způsobem, jakým o ní většina ještě nezačala ani uvažovat. (23.03.2020)

15. celovečerní Pixar Prostě ty triky jako dycky. Doják, co zabere. #kinobus (23.06.2016)

Je to jednoduché..Pixar je zpátky! Inside Out možná zůstane v mém žebříčku pixarovských animáčů v druhé polovině, ale rozhodně nad Autama 2 kupříkladu. Konečně originalita, kterou se povedlo Peteovi Docterovi skloubit do procítěného napůl dospělého, napůl dětského animáče, který potěší snad všecky generace..přesně tak, jak to platilo i dříve. Všem doporučuji, klidně alespoň koukněte na zkrácenou verzi...80% (14.08.2015)

Co k tomu říct - je to krásně barevné, animace je na vysoké úrovni, příběh je zajímavý a poměrně jednoduchý (někdy až předvídatelný) a prostředí je opravdu povedené. Autorům se vylíčení vnitřního světa mladého děvčátka, vykreslení jednotlivých emocí a celkově i jednotlivých částí lidské mysli opravdu povedlo a tak člověk musel ocenit, že fantazie pánům autorům rozhodně nechybí. Mezi další pozitiva se dá určitě zmínit i humor, i když některé vtípky, třeba když se pořád nečekaně objevovala vzpomínka na jistou reklamní znělku, zase až tak vtipné nebyly... Jinak co by to bylo za film o emocích bez emocí. Musím říct, že zde se autorům podařilo mě okouzlit, jindy se o mě dokonce i pokoušel docela silně smutek a jak už píši v diskuzi při scéně s růžovým slonem/kočkou/(delfínem) na dně propasti jsem málem uronil i slzičku a tedy musím říct, že jsem opravdu film nejen v pohodě přežil, ale i kvalitně prožil. Když to srovnám s ostatními letošními animovanými filmy, které jsem viděl, tak po pro mě neskutečné Písni Moře mě tohle zatím bavilo asi nejvíc, takže dám 8,5/10 (21.06.2015)

Gejzír nápaditosti v každém detailu. Jeden z nejmilejších animáků, které jsem viděl - 90%. (14.11.2015)

Eufória z pozerania kreslenej animovanej rozprávky o krkolomných cestách mysle. Smútok súzniaci s konceptom postupného búrania krásnych ostrovov, ktoré  sa v hlave vytvorili počas prvých rokov života. Hnev nad pečlivo budovaným napätím, ktoré je vlastne celé falošné, pretože zvrátiteľné v priebehu milisekundy na updatovaný bohatší raj v hlave.  Strach z komerčného úspechu lacno skonštruovaného scenára, logicky predpovedajúceho trend podobne nenáročných farebných povrchov, tváriacich sa na myšlienkovo premakané  artové kusy pre deti aj rodičov. Nechutenstvo sa nedostavilo, ale to je na viac, než na lepší priemer, málo. (07.01.2022)

Přání číst myšlenky měl někdy každý. PIXAR se tohoto přání chopil, vytvořil antropomorfní personifikace emocí, okoukl jak spolu komunikují krvinky, krevní destičky a bacily v Byl jednou jeden život (stejně jako uživateli flanker.27 mi to blesklo hlavou už při ukázkách v kině), vytvořil příběh, kterým by komunikaci emocí, vzpomínek a imaginace orámoval a V hlavě bylo na světě. Představuju si, jak asi vypadají ty emoce v mojí hlavě a jak velké jsou moje ostrovy "pohádky" a "čokoláda", přičemž největší je můj ostrov "rodina", který zahrnuje i našeho Alíka, v jehož hlavě je jediné: MÍČEK! (01.02.2017)

Pixar si to u mě náležitě vyžehlil. Žádný sequel, hravý originál. Atraktivní pro všechny generace, milé, inteligentní, ambiciózní, svižné, nápadité. Dostat se do hlavy mladého děvčete, setkat se s Depkou, Radostí nebo Hněvem, chodit zákoutími lidské paměti – vlastně to je odvaha. Premisa je nesmírně lákavá i laskavá, pak jsou lepší i horší místa, zadrhneme se, ale solidním tempem to dotáhneme až do finále a pořád nám ten úsměv na tváři tak nějak zůstane. Americký Křeček v noční košili. Závěrečné titulky moc fajn, bonus v podobě Riley's First Date je senzační. (16.01.2016)

Som mierne zmätený, ale keď si uvedomím podstatu tohto snímku, ktorý by mohol slúžiť ako pomôcka pri výchove, zrejme by "Inside" mohol v počiatkoch vnímania malých ratolestí kadečo "vysvetliť". Pokiaľ však mám tento animák porovnávať s mnohými inými rozprávkami, napríklad z pohľadu komediálnych prvkov, ktoré proste všetci (a najmä deti) vyhľadávame, nemôžem inak, iba prejaviť obrovské sklamanie. Divák by si mal ale uvedomiť, že podstata tohto filmu spočíva v úplne niečom inom a práve z tohto dôvodu je (a aj bude) "Inside" vnímaný ako originálny počin. Čo tam potom, že sa to "nám" nepáči, keď to budú deti milovať. Aj keď v tomto prípade som si neni veľmi istý, lebo predsa len, zábava dosahuje väčší úspech, ako smútok. (31.10.2015)

Nesmírně nápadité pohlazení po duši od Pixaru. Hravé, vtipné, dojemné, pro malé i velké, zkrátka ideální kombinace všeho podpořená krásnou Giacchinovou hudbou a kořeněná přímo neskutečnými fóry typu domácí hádky u večeře. Krása. Ještě pořád jsem z toho všeho naměkko. Ale hezky naměkko. (29.07.2015)

Nejlepsi pixarovka od Incredibles. Emocionalni naboj uvodni desetiminutovky Up roztazeny bez hlucheho mista na cely film. Neni nahoda, ze za obojim stoji Docter. Narvane napadama az na pudu. Obcas to se mnou delalo to same, jako Linklateruv Boyhood. (28.08.2015)