V hlavě

Pixar nás zaviedol do ľudskej mysle a okúzľujúcim spôsobom. Výnimočný nápad podaný deťom ale aj dospelým vtipným spôsobom. V hlave nás ovláda a medzi sebou spolupracuje a niekedy aj súperí 5 emócií: radosť, smútok, hnev, strach a nechuť. Nie je to ale v skutočnosti v našej hlave naozaj tak? Pravdepodobný oscar bude zaslúžený minimálne za originalitu. (29.12.2015)

Dokonalé v každém směru! :-) (16.11.2015)

Pixar Animation Studios - P I X A R, je štúdio, ktoré stále patrí medzi absolútnu špičku na poli animovaného filmu, pričom, viem, že dávne a najlepšie časy, má už dávno za sebou, ale môže sa stať, že bude mať čím ešte prekvapiť. V hlave - Inside Out, by som zaradil, ako - príjemné prekvapenie, ale maximálne - účinné pre deti do 8. rokov, to by som musel mať aspoň o 20. rokov menej, aby som sa cítil pri pozeraní, ako ryba vo vode. Myšlienka je zaujímavá. Príbeh dievčiny, ktorá sa s rodičmi presťahuje z Minnesoty do San Francisca, kde si nemôže vôbec zvyknúť. Všetko, čo ju trápi, vidím prostredníctvom vo vnútrajšku jej hlavy, t.j - v mysli kde sa odohrávajú - pozoruhodné veci. Film srší nápadmi, abstrakciou, vizuálnou stránkou, ktorá berie dych, výborným - pôvodným znením, ale predsa, som už na to starý, aby som sa cítil, ako malá Riley. Pochopil som, o čo jej ide, ale vrátiť sa niekedy, už nie je možné, treba si zvyknúť, na to, čo aktuálne, je k dispozícii, a tak neostáva už nič iné, ako sa cez to všetko preniesť, potom - prídu i dobré časy, nové začiatky... Dospelák sa pri tomto - nudí o čosi viac. (18.01.2016)

Čeho si nejvíc cením je určitě originalita. Neříkám, že celý svět myšlenek je stvořen dokonalým způsobem, ale vláček nápadů se právě zde rozjíždí plnou parou vpřed. Mám ale pár výtek: Střed filmu se nechytá, trochu nudí (možná je to tím trochu otravným Bing Bongem?) a nakonec celý snímek se trochu zasekává v půli docela dobře vypracovaného námětu. To všechno se ale dá odpustit, protože se Inside Out daří mile čarovat úsměch, smutek, strach a zase zpátky k úsměvu, ať už je to vůči ději anebo gagům. Je zvláštní hodnotit počítačové postavičky, ale na Radost bylo radost koukat. Zaujala i mě hudba, zvlášť ve smutnějších pasážích a o animaci je zbytečné vypisovat superlativy. Pěkné, moc pěkné. (21.01.2016)

Úžasný animák z dílny Pixaru, inteligentní, zábavný a vhodný pro malé děti i pro dospělé. Opět se potvrzuje fakt, že nejdůležitější je mít nápad a dobrý scénář. Díky režisérské dvojici Docter a Carmen tak vznikl nej animák roku, to už je teď v podstatě jistá věc. 90% (15.11.2015)

Veľmi príjemné popoludnie som pri tomto animovanom výlete do hlavy strávila so svojimi dcérami. Staršiu to veľmi bavilo a dá sa povedať, že aj tú mladšiu. Aj keď po úvodnej päťminútovke, keď sa zapozerala na krásne farebné postavičky, viac svoju pozornosť zamerala na upratovanie obývačky. Dôležité ale je, že sme nakoniec boli všetky spokojné. Ja s krásnym animovaným výletom do mozgu malej školáčky, staršia dcéra s pekným príbehom, ktorý ju veľmi zaujal (aj keď to určite do detailov ešte nechápala) no a tá najmenšia bola určite spokojná s poriadkom, ktorý urobila v obývačke. Takže všestranná spokojnosť, ale teraz už budem musieť končiť, lebo musím ísť spratať ten poriadok... (01.11.2015)

V hlavě je rozhodně jeden z nejoriginálnějších animáků z poslední doby - filmů s takovým nápadem a zpracováním je fakt pomálu. Líbilo se mi ztvárnění a chování jednotlivých emocí, z nichž každá měla něco do sebe. Vlastně celý obsah (nejen) Rileyny hlavy byl promyšlen s tou největší dávkou fantazie, od dlouhodobé paměti, přes obrazotvornost až po zapomění. Film ve mně dokázal během těch devadesáti minut vzbudit jak "radost", tak i "smutek", což je jen důkazem toho, že v životě není smutku bez radosti a naopak. Ostatně i zbývající emoce (Strach, Hněv a Znechucení) tvoří neodmyslitelnou součást každého z nás a je důležité, aby zůstaly v rovnováze. Nejvtipnějšími scénami byla továrna na sny, náhled do hlavy jiných lidí a stále se opakující reklama na Triple Dent, zatímco linie s Bing Bongem dokázala opravdu dojmout a vezla se spíše na smutnější vlně. Ve výsledku jde o moc dobře odvedenou práce na poli animace a příběhu, která si po právu zaslouží oba palce nahoru, přičemž dokáže oslovit diváky ze všech věkových kategorií. (03.07.2016)

Opojný výlet do hlavy dítěte není jen emocionálním zážitkem, ale také skvostně odvyprávěným coming-of-age, jehož víceúrovňová, navzájem se ovlivňující narativní struktura ne nadarmo připomene Počátek Christophera Nolana. Pixar ve svém zatím nejdospělejším filmu redefinuje animovaný mainstream, čímž konečně posouvá hollywoodskou animovanou výrobu k imaginativním skvostům jako od Miyazakiho. (15.01.2017)

"Dospelácky" animák, s ktorým budú mať deti trošička problém, lebo nedostanú čo chcú a potrebujú.Scenár je síce nápaditý, originálny a núti k zamysleniu, chýba mu však detská roztomilosť, vtip a povab. A to pri animákoch vyžadujem aj ja. 3+ (30.07.2015)

Nemám rád novodobé animáky (česť výnimkám), lebo ma fest nudia, sú na jedno kopyto a prídu mi vo všeobecnosti dosť stupidné...Inside Out obracia všetko naruby a pre decká je možno až príliš komplikovaný, no ja ako rodič (a ešte k tomu psychológ:)) som si to maximálne užil, spolu s mojou trojročnou dcérkou, ktorá reagovala na grafiku, ja aj na to ostatné. Skutočne záslužný počin, podaný maximálne kreatívnou formou. Veľmi pekné, tlieskam! (22.10.2015)

Řekl bych, že zajímavý nápad, ovšem už jsem viděl film s podobným tématem (Seznamte se s Davem). Ale zajímavé to dát do animáku. Co se týče grafické stránky, tak tam nemám co vytknout, bylo to perfektně zpracováno. Ovšem ta příběhová stránka tak parádní není. Ze začátku to bylo fajn, ale jak to bylo to samé furt dokola, tak mě to přestávalo bavit. Také uškodilo, že těch hlavních postav v hlavě je více záporných než kladných. Také by bylo daleko lepší, kdyby se příběh nevěnoval skoro celou dobu hlavě Riley, ale ukázali nám více i emoce u ostatních lidí, myslím, že by to bylo mnohem zábavnější, na tom dle mého měli postavit celý film. (02.12.2015)

Princip emočních charakterů je geniální, a už jen za tenhle nápad se Inside Out řadí mezi to nejlepší, co Pixar kdy stvořil. Hravě, propracovaně a napínavě převyprávěli vcelku banální příběh stěhování jedné rodiny. A v tom je ten jediný problém. Když to člověk srovná s jinými Pixarovskými filmy, V hlavě vyznívá až komorně, a tak nějak málo rozmáchle. Vytváří sice svět, který jste ještě nikdy neviděli, ale hranice toho světa začínají tam, kde začíná skutečný život holčičky Riley. A z toho ve filmu moc nevidíme. A tak i když se mi V hlavě líbilo a z některých momentů jsem byl naprosto nadšený, přišlo mi jako by ty možnosti šly rozvinout ještě víc, a nechat holčičku i její Vlastnosti prožít nějaké větší dobrodružství. (27.07.2015)

Ač se film z velké části odehrává, jak jinak, v hlavě, tak všechny emoce i myšlenky jsou zjednodušené na úroveň asi tak prvňáka. Režiséři předvedli spoustu zajímavých vizuálních nápadů, které ale nestačí na to, aby z kina odcházeli spokojení i rodiče. Celkový dojem je tak jenom další lehké zklamání od Pixaru. (08.09.2015)

Nevím co si o tom mám myslet, emoce mi v hlavě vibrují, myšlenkové pochody ubíhají šejdrem, pocity jdou tryskem do ztracena. Obsah k filmu říká něco o období dospívání, až na to, že právě v tomto bodě padla klapka a závěrečné titulky. Období dětství je mi někde v nenávratnu, díky dnešnímu hektickému spěchání odnikud nikam, je těžké vyštrachat kloudnou nosnou vzpomínku a postavit pevné základy s radostnou vizí budoucnosti. Ještě, že existují krátkodobé události a zážitky jsou stále hmatatelné. Hurá do nich a na nic dál už nečekat. Hlavně neplánovat!!! ;-) (09.10.2015)

Úplně nejvíc mě pobavily závěrečné titulky – zamilovaná učitelka a pohled do „řídicího centra“ kočičího mozku. (04.08.2017)

Wow, nemám slov. Tohle se Pixaru opravdu povedel, naprosto dokonalý animák a u konce jsem skoro měl slzy v očích, což se mi naposledy stalo tak s Nemem, když jsem byl menší. Neuvěřitelný nápad, který byl dotažený do naprosté animované perfektnostni. Co se týče výtvarnosti nemám co vytknout, příběh jednoduchý, ale je to samozřejmě pro děti. Hlášky naprosto výborné, jen mě vážně zamrzela "smrt" Bing Bonga. Smrti do animáku nepatří, to fakt ne. :D S těma se já totiž nedokážu vyrovnat nikdy. EDIT: Jak koukám na české názvy, tak to zase řádně posraly. Myslím jména na plakátech. Opravdu pojmenovali Joy jako Euforii? Radost nestačila. A udělat ze Sadness/Smutku Depku je fakt průser na tři prdele. (09.07.2015)

Totálně mě to vzalo. Ten nápad, *brokolice* a důraz na to, že každá emoce se prostě občas hodí. Hlavy ostatních si zřejmě zasloužily víc prostoru, ale to snad napraví dvojka. (02.10.2015)

Film o emocích ve mě moc emocí nevzbudil. (07.11.2015)

Pět hvězdiček nedám z toho důvodu, jelikož mám pocit, že se musí řada citlivých dětských dušiček po zhlédnutí filmu cítit mizerně. V hlavě mi připadalo po většinu času smutné a depresivní, byť základní myšlenka byla moc hezká a vizuál samozřejmě precizní. Trochu více veselosti, radosti a blbnutí a bylo by vše bezchybné. (25.07.2015)

Pixar dělá zase to co umí nejlépe, tedy kurví dětem bezstarostné mládí, nicméně tentokrát už by opravdu zajímalo, co si z toho škvrňata odnesou. Krom nesnesitelné hyperaktivní Joy tu totiž příliš záchytných bodů nemají a místo toho jsou nuceni zpracovávat komplikované návaly emocí (dojemná plačící scéna je zlikvidována postavou, ze které místo slz lezou bonbóny) a životní pravdy ("ano Toníku, věci na které teď vzpomínáš rád tě jednou instantně rozesmutní, protože už se nikdy nevrátí"). Výborně to korunuje český překlad (Sadness jako Depka), který převrací pointu filmu na poučení, že ke štěstí potřebuješ sem tam dostat nějakou tu zdravou depresi. Doporučuje deset z deseti výrobců provazů. Ano, je mi to sympatické ve své podvratnosti, nicméně mi přijde, že to nebyl snad úplně záměr. Je to depresivní a strašidelný až za roh, ovšem realistický náhled na vnitřek hlavy během interakce s opačným pohlavím tak nějak vkládá důvěru v to, že Pixar nás má zkrátka přečtený. (23.10.2015)