Proso - opereta DJC
Obsahy(1)
U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského „Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Obeslal ji také Čech Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem Proso. Díky své snad jediné záporné vlastnosti – drobnému škudlilství – nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů vám dokáže, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Čech Cimrman.
Po 120 letech zaskví se tyto hudební poklady na festivalu Prague Proms ve světové premiéře pod jménem svého pravého tvůrce.
Přímý přenos tohoto slavnostního koncertu do 50 českých kin je pořádán ve prospěch Centra Paraple, charitativní organizace, která pomáhá fyzicky postiženým najít cestu zpět do kvalitního života.
(oficiální text distributora)
Recenze (24)
"Nejde přeci o zpěv, ale o pravdivý obraz Cimrmanova díla." O vzniku operety Proso vím všechno, stejně jako o jejím rozkradení, frustrační kompozici, nožičkách, hraběti Nikoličovi, akustické konstantě, Jiráskových krádežích inkoustu a zejména o erömü. V tomto směru jsem se nic nového nedozvěděl a to je škoda. Místo toho jsem musel poslouchat dlouhé minuty fidlání a zpěvu určeného pro náročné publikum. Já jsem však nekulturní hovado, tudíž jsem se přitom nudil. ()
Na zrekonstruovanou operetu Proso si nechte zajít chuť, jde pouze o několik izolovaných hudebních čísel. Zbytek programu zahrnují přednášky z Hospody na mýtince, převzaté doslova beze změny. Vhodné pouze pro sváteční cimrmanology. Pro zasloužilé cimrmanology jde spíše o takovou frustrační kompozici. ()
Tak předně, je to hlavně koncert (jen proložený přednáškami). A ač mám k nejmenované hře neobyčejný vztah, nevnímal jsem Proso jako „vykrádání“ jejího semináře. Ono to tvrzení, že nenabízí vůbec nic nového, je ostatně liché (šlo o zachování piety ke Smoljakovi). A též jedna věc jsou repliky, druhá způsob jejich podání. Navíc, zde byl nutný záskok, a i přes mnou zafixovaného Smoljaka to Brukner zvládl dobře (stejně tak „dálkař“ Bárta). A já osobně si naopak myslím, že původní hru je dobré znát. Melodie, které zazní v plné délce, jsou totiž na divadle jen naznačené a zde tak slouží asociativně (vzpomínání Kulhánka, vyznání Zeppelina atd.). Tím se dostávám ke koncertu. Stejně jako u hry mám vřelý vztah i k dílu Strausse mladšího, a tak jsem i jeho „uloupené“ kousky ocenil. Proto mě ty hudební pasáže (doplněné dalšími „zloději“) nenudily, naopak jsem si je užíval. Stejně jako Svěráka-hráče. Navíc, nechybělo to hudebně nejlepší na konec (včetně fóru). Pro vše výše zmíněné tak nevidím důvod, proč nedat silné 4*. ()
Nádherné koncertní provedení toho nejlepší z Hospody na mýtince aneb ze setkání nad operetním dílem Járy Cimrmana. Miloň Čepelka zpívající Ty české panenky je dokonalý. Pro znalce obou fenoménů učiněná radost. ()
Opravdu vcelku zbytečný počin, jehož nejlepším momentem jsou Ty české panenky ve strhujícím podání mého nejoblíbenějšího badatele Miloně Čepelky. Čekal bych, že pánové cimrmanologové pro takovou slavnostní příležitost dodají alespoň pár nových objevů, že se nám dostane něčeho navíc, například že se před každou árií dozvíme, kdo ji v Cimrmanově Prosu zpíval, kolikrát, kdy, proč a za kolik. To se bohužel nestalo. Namísto toho jsem viděl zvláštní recyklát Hospody na mýtince, v němž hudba často vyloženě zdržovala. A nemile mě zarazila i režie Jana Svěráka, která naprosto ignorovala příchody a odchody z pódia, libovala si v záběrech z druhého konce Smetanovy síně, a mně vždycky nezbývalo než počkat na střih, abych se dozvěděl, kdo že to před diváky zrovna přišel. A řekl bych, že stejně vhodné by bylo na začátku každé skladby titulkem uvést její název a jméno skladatele, který ji mistrovi ukradl. Dávám dvě a půl hvězdy. ()
Cimrman je možná dokonalým vynálezcem, filmařem, cestovatelem, gynekologem-samoukem a já nevím čím vším ještě, ovšem jako člověku s absolutním hudebním hluchem jsou pro mě jeho skladatelské práce trošku zapovězené. O hře se zpěvy Proso si tedy raději něco vyposlechnu ze semináře od řečnického pultíku, ale už je mi cizí zaposlouchat se do všech těch Járovi ukradených děl. Těžko se mi to přiznává, ale ty jsem přetáčel a vyčkával až na někoho z pánů Cimrmanologů a jeho odborný výklad, který stejně jako v Hospodě Na mýtince i tady funguje skvěle .. ()
Samozřejmě, není to nic nového, spíše skládačka ze známých čísel DJC a operetních melodií. Ale je to hlavně povedená pocta. A zasloužená, neboť Jára |Cimrman byl génius a Cimrmani jen o kousíček menší. ()
Járovi se omlouvám, ale nevydržel jsem to. Jeho hry můžu v jakoukoli denní hodinu, vždy mi správí náladu a jsou pro mě obrovským kultem a význáváným úměním. Ale tohle vystoupení se nepovedlo. Orchestr je profesionální, ale ty písně se mi vůbec nelíbili. A navíc jsem nechápal jestli to je myšleno s nadsázkou nebo vážně. Kdyby tam byli nějáké nové přednášky a poznatky, tak bych to klidně dokoukal, ale jsou pouze převzaty z Hospody a nepřinaší nic nového. Nebudu to hodnotit, když jsem vydžel chvilku, ale musím poznamenat, že to bylo vlastně poprvé kdy jsem si u něčeho od DJC připadal trapně. Ale nikdo není dokonalý a vy jste nám pánové cimrmanologové přinesli tolik inteligentního humoru a radosti, že bych si ani nedovolil vás kritizovat. Projednou se stalo ale až se budu někdy bavit u nějáké vaší normální hry, věřím že na to dočista zapomenu. ()
Remake vládne světu aneb Génius české ironie tohle neměl zapotřebí. 1) Nápad shromáždit všechny Cimrmanovy melodie je zcela v intencích této osobnosti. Bohužel však zůstalo jen při něm. Jinak jde o úryvky ze Semináře k Cimrmanovu opernímu dílu v rámci představení Hospoda na mýtince. Nelze ani říci, že by autoři vykrádali sami sebe. Oni prostě převzali beze změny část hry a doplnili ji zbytečně dlouhými operetními melodiemi. 2) Jen několik drobných nápadů, viď, Libore, doplnilo chronicky známý text. Hudebníci v orchestru se očividně bavili. Diváci stejně jako autor těchto řádek to vnímali spíše jako pietu za odcházející legendu. 3) Výstižný koment: Ozzy2 (nehodnotil). ()
Vřeštění operních "umělců" je pro mě stejně pozitivním zážitkem jako účast bandy negrů na výroční schůzi KKK. A když už konečně přišlo na seminář, byl jsem opět smutný, protože nebylo řečeno ani slovo nového a pánové pouze opakovali již známé věci. Jediný vyložený klad je tedy Svěrákovo šaškování s violoncellem. 30% ()
Proso - rozkradená sedmihodinová opera Járy Cimrmana, ze kterého toho zbylo jen velmi málo. Každopádně teď víme o něco víc, protože nádherných hudebních čísel je tu poměrně dost, navíc Miloň Čepelka nejednou zazpívá (ale nebojte se, nejde o zpěv) a je naprosto, naprosto fenomenální. Jinak jde o přednesení všech přednášek z Hospody Na mýtince (takže nožičky, erömü, hrabě Nikolč, frustrační kompozice...) sem tam vyplněná Svěrákovým blbnutím v hledišti. Zábavné a navrch ještě nádherné pro duši. Koncertní část totiž byla neméně fenomenální a dohromady spolu obě části fungují prostě dokonale, protože Strauss rozhodně věděl, co je dobré ukrást., z koncertu jsem si užíval každý tón. Nevidím sebemenší důvod, proč nedat plný počet, nádherné představení. ()
Známé operetní melodie propojené přednáškami z Hospody na mýtince obohacenými o pár doplňkých fórků. Škoda, že se toho nedožil pan dirigent Pavel Vondruška... ()
Vlastně zhudebněná Hospoda na Mýtince. Doufal jsem, že alespoň něco nového přijde, ale ono nic...i tak je to pořád paráda. ()
Splnili si sen, tak proč nadávat...? Svěrák bez Smoljaka už nic nového nenapíše, teď už to budou jen variace. I přesto krásný "pohádkový" večer,, ♪♫ ()
Hezký slavnostní večer, ale pro fanoušky Cimrmana nic co by neznali nazpaměť. Škoda, že pánové nesepsali alespoň pár nových textů. ()
Čepelka je borec. Ale ty cimrmanologické vsuvky člověk už zná odjinud a lepší, a nazvat toto nesourodé pásmo vzletně "Proso" je taky poněkud nadnesené. Tohle má být sedm hodin? A kde je hrabě Nikolić s přilehlými rybníky? Nemluvě o čerpadle se zpětnou záklopkou! ()
Páni Cimrmani, vždy jsem vás obdivoval, miloval, vaše hry znám většinou zpaměti a přesto se na ně s nostalgií dívám a královsky se bavím.Nemůžu se však zbavit pocitu, že po mnohých odchodech do Českého nebe (Vozábal, Vondruška,Kašpar a především zásadním odchodem pana Ladislava Smoljaka) by bylo na čase soubor rozpustit. Všem členům je už kolem 80 let a ti mladí to nikdy neutáhnou.To kouzlo už je bohužel pryč a vždy se raději podívám na staré věci, poslechnu si desky,zavzpomínám na návštěvy v Bráníku, ale do divadla už nikdy nepůjdu.A asi nejsem zdaleka sám.Jednou dopadnete jako Olympic, ve kterém už není ani jeden zakládající člen a podle toho to vypadá. Tohle dílo se vůbec nepovedlo a jen z úcty ke všem zúčastněným a již vzpomínané nostalgii ho nebudu vůbec hodnotit. ()
Po scénaristické stránce to byla sice "jenom" předělaná Hospoda Na mýtince, ale i tak to stálo jednoznačně zato. Spíše bych to bral jako takový bonus pro ty, kteří už s Cimrmanem strávili kus života, lépe se pak pochopí některé detaily :) ()
Nudil jsem se tak strašně, že jsem to po zhruba půlhodině vypnul... 5 minut přednášky, 25 minut árií, nic pro mě. ()
Tak toto se pánové z DJC opravdu nepovedlo. Jasně, že jsem nečekal novou divadelní hru, ale toto mne zklamalo. Navíc je zde špatná kamera, když pan Svěrák oslovuje Libora, kameraman zaspal a ani nešvenknul. No, kdo má rád operetu, snad si přijde na své, ale pro mne to rozhodně nebylo. Přesto musím ocenit výkon pana Čepelky. Ale přinutilo mne to pustit si hned poté „Hospodu na mýtince“, abych si spravil chuť. ()