Osamělost přespolního běžce

Soucit s těmi co věčně prohrávají a v jistém smyslu opak všemožných motivačních snímků, proslovů a knih. Ukázka toho, že každé vítězství má svoji cenu a že někdy je lepší prohrát a zachovat si vlastní důstojnost a pocit svobody, než podřídit se měřítkům toho, co je ve většinové společnosti bráno jako úspěch. (19.01.2018)

Žánrově i pocitově řadím tenhle film k už dříve zhlédnutým Saturday Night and Sunday Morning a Taste of Honey. Mají spoustu společného, z mého konzumního pohledu i to, že se ve všech mluví poměrně rychle a né zrovna oxfordskou angličtinou. Natočeny v bw, jsou ponuré, revolta z nich přímo čiší.___ U Richardsona bych vyzdvihl hlávně (skoro) závěrečnou scénu (běh), který byl před finišem opravdu mistrně nastříhán a leckterého diváka jistě trochu podráždí - já sám jsem měl chuť ten kousek doběhout za něj a skoro jsem na gauči kopal nohama, jen abych Smitha trochu popohnal. Marně... A tak mě ještě napadá, jaký trest by dostal mladistvý za loupež takového pakatele v dnešní době. (16.10.2008)

"Hey, Col, what's the first thing you'd do if you won 75,000 quid?" - "Count it." Tvorba britského hnutí Free cinema sahá již do počátků 50. let, úzký okruh tvůrců (Anderson, Clayton, Reisz, Richardson, Schlesinger) se na britskou scénu etabloval dokumentárními, levicově zaměřenými filmy, které často zobrazovaly mládež dělnické třídy v realitě všedního dne, což bylo s podivem, protože většina představitelů Free cinema pocházela z vyšších vrstev britské společnosti. Později, koncem 50. a začátkem 60. let, se pustili do tvorby celovečerních filmů, často na základě literárních předloh Rozhněvaných mladých mužů (britská "obdoba" beatníků). A právě Osamělost přespolního běžce je jedním ze základních kamenů hnutí. Téměř vzorový příklad filmu, ve kterém dospívající jedinec (rebelující Colin Smith) statečně vzdoruje systému. Colin je za krádež umístěn do převýchovného ústavu, kde se záhy zjistí, že je velmi talentovaný běžec. Colin se od ostatních chovanců značně odlišuje, většina si chce svůj trest v klidu "odkroutit" a znovu se začlenit do společnosti, hlavní postava se ale odmítá podřídit tvrdému režimu, nicméně mu jsou ředitelem ústavu (vkládá do něj veškeré naděje na vítězství v přespolním běhu) udělena určitá privilegia. Závěrečný běžecký závod zachytí Colina v totální rozpolcenosti, v průběhu závodu je divák svědkem Colinových myšlenkových pochodů (Richardson zde aplikuje důmyslnou střihovou montáž), jež přesně vystihují vnitřní rozervanost hlavního (anti)hrdiny. (19.12.2007)

"Mňa neprevychovajú..." V prvom rade ma zaskočil trochu zvláštny slovenský dabing. Je to najskôr nekvalitným zvukovým mixom, v ktorom sú hlasy podstatne hlasnejšie než okolité ruchy a prekvapili ma i hlasy neznámych hercov, ktorí bežne nedabujú. Atmosféra filmu je rovnako niečím zvláštna, neviem síce presne povedať čím, ale pôsobilo to na mňa tak. Za zmienku určite stojí záver, v ktorom postava Colina ukázala, že je naozaj pevný ako skala a prevýchova mu nehrozí. Vlastne je to aj dôvod, prečo som sa priklonil k vyššiemu hodnoteniu. Slabšie štyri hviezdy. 70%. (21.09.2014)

Typicky britská záležitosť o obyčajnom nespratníkovi, dá sa povedať flákačovi, a jeho pofidérnom zázemí. Z dnešného pohľadu pôsobí film už zastarane - život mladých, pre ktorých je zábava trsať na hudbu z tranzistoráku, kradnúť alebo byť slovný rebel voči autoritám. Ono škoda, že celým filmom je presiaknutá taká skrytá rebélia, či už voči systému, proti starším, proti krajine, alebo proti zabehanému spôsobu života. Ak to mala byť kritika spoločnosti, tak ju neberiem, a naopak, problémom boli práve iba neprispôsobiví mladí asociálovia. (30.06.2023)