A Taste of Honey
Kvapka medu
Režie:
Tony RichardsonKamera:
Walter LassallyHudba:
John AddisonHrají:
Dora Bryan, Robert Stephens, Rita Tushingham, Murray Melvin, Paul Danquah, Michael Bilton, Eunice BlackVOD (1)
Obsahy(2)
Hlavní hrdinkou tragikomického příběhu je sedmnáctiletá Jo, která žije s násilnickou a promiskuitní matkou Helen. Útěchu se snaží hledat nejprve u černošského námořníka Jimmyho a následně u homosexuálního přítele Geoffreye. (NFA)
Recenze (18)
Přečtěte si Adriana Molea, dozvíte se tam o existenci "povětrných matek". A pak si pusťte TASTE OF HONEY abyste zjistili, jak taková matka ve skutečnosti může vypadat.___Film podle divadelní hry Shelagh Delaneyho.___Vůbec bych neřekl, že to má špatný, divný nebo jakýkoliv jiný než logický konec. Podle mě je totiž logické, že se Helena vrátila ke své dceři, aby o ní pečovala v době jejího nepřipraveného mateřství. Je snad nad slunce jasné, že "vztah" s homosexuálním Geoffreym by dřív nebo později musel skončit katastrofou, Geoffrey je příliš hodný, obětavý a o Jo se stará z lítosti, ale bez lásky.___ Co bych ale panu režisérovi vytknul, je způsob, jakým divákovi nechal představit Josephine. Nepodařilo se mu totiž dostat se její postavě pod kůži víc než tak z jedné třetiny. Měl jí dát víc prostoru, víc se na ní zaměřit a ukázat divákovi její pocity, což se ale nestalo a film tak klouže po povrchu. Dvakrát škoda, protože citový potenciál tohohle příběhu je obrovský. Poznámky k filmu: V okamžiku, kdy Jo střílí na pouti ze vzduchovky, se jeden z komparistů v pozadí podívá opakovaně přímo do kamery.__Zvony z Big Benu jsem slyšel všudyvšeho jen jednou...___ Nejlepší je scéna, jak Geoffrey přijde na gynekologii.___ Oh, the big ship sails on the alley-alley-o... ()
Zlatá Palma - výběr ()
Po zkušenostech s Komikem a Ohlédni se v hněvu pro mě osobně zatím nejlepší Richardson. Tahle tragikomedie, která velmi přirozeně přechází mezi vážnými a humornými pasážemi, může sázet na výborné (často vtipné a krutě upřímné) dialogy a dobře napsané a zahrané postavy (snad kromě divného Geoffreyho). Zvláště dospívající Jo byla zajímavá, tedy min. do té chvíle, než se na ní začal projevovat "princův" dáreček. Konec mě moc nepotěšil, ale asi to tak mělo dopadnout. Dávám slušné 4* a snažím se z hlavy vytlouct tu neskutečně vtíravou písničku The big ship sails on the ally-ally-oh, the ally-ally-oh, the ally-ally-oh... ()
Jedna stará hádanka zní: Co je sladkost, která pálí? Je to med, obohacený včelím bodnutím, nejlépe znásobeným nepočítaněkrát. Až do posledních deseti minut filmu jsem chtěl dát poctivé čtyři hvězdičky, nebýt toho, že autoři zcela zabili konec. Do partnera hlavní hrdinky jsem se dokázal vcítit více než dobře (nemluvě o tom, že vypadal tak trochu jako můj oblíbenec Jean Rochefort zamlada; nemluvě o tom, že na mně vůbec nepůsobil dojmem gaye), a tak mě konec opravdu nasral. ()
Koho vlastně litovat víc? Komu fandit? Co je špatného na tom, že má matka ráda muže, a dává jim lásku, kterou oni nepohrdnou? A co ten hodný gay? Jak dlouho by vydržel být hodný? ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST = 12.5.1964 (7.1.2012) ()
Po shlédnutí jsem si říkala, proč lidi film hodnotí tak dobře, ale pak se mi rozležel v hlavě a nebylo to vůbec marné. Sice si musím domyslet, jak to asi dopadlo, ale rozhodně mi dlouho ležel film v hlavě...dokonce se mi zdálo o tom černochovi... ()
Život je tak zatraceně těžký, že nechápu, jak jsem ho mohl přežít. ()
ocenenia : MFF Cannes 1962 - Špeciálna cena poroty (pre hercov Murray Melvin a Rita Tushingham) ◘◘◘◘ BAFTA 1961 - Najlepší britský film ()
Tak toto bola planoba nehorazna. Nudny dej, po hereckych vykonoch ani chyru a dej to asi nemalo. To uz fakt mohli radsej natocit film o velkej hetero laske. Kde on je pysny cistic verejnej kanalizacie, dvojnasobny uspesny absolvent prveho rocniku trojrocnej strojarskej skoly a zaroven predava hajzlove kefy v meste. Nasledne sa zamyluje do nej, pricom ona je hrda dcera svetaznalej hajzlbaby a cokoladoveho sofera miestneho hovnocucu. A tento par sa potrebuje psychologicky vyrovnat s tym, ze byvaju pod mostom - lebo nemaju na klasicky najom. Jo a fandom filmu bude Madsbender alebo MontyBrogan. 2 % ()
20. Zlatý Glóbus za rok 1962 - cena (1) - *Objev roku (herečka) - Rita Tushingham + nominace (1) - Nejlepší cizojazyčný (zahraniční) film - Velká Británie ()
Aká matka, taká Katka - aj tak by sa dali charakterizovať dve ústredne postavy, ktoré sa pretĺkajú životom svojským spôsobom, nehľadiac príliš jedna na druhú. Sranda, že matku strieda v opatere ďalšia podivná postavička - gay podivín so sklonmi k domácim prácam. Celkovo je film iba prehliadkou obyčajnosti. Množstvo iritujúceho kriku a rôznych emočných vzplanutí od úsmevu k hnevu a späť. ()
Z dnešního pohledu trochu tuctovější film, který ovšem vyniká skvělými břitkými dialogy mezi Jo a její matkou. Jo je vůbec hodně sympatická, a často napodobovaná postava v britském filmu. Z pohledu dobového diváka je to film, ve kterém se prolamují mnohá tabu. Promiskuita matky, zanedbaná výchova dcery. Vůbec ukázka "ubohého" života dělnické třídy. A samozřejmě homosexualita. Asi to není nejvýraznější film z hnutí free cinema, ale rozhodně zobrazuje vše, co se tato generace pokoušela filmem sdělit světu. ()
Krásnou angličtinou a zvoněním Big Benu provoněný film, kde optimistická pohoda střídá neuvěřitelnou depku a to pořád dokola. Závěr je neskutečně vytáčivý, ale ne špatný, prostě kdyby tam "někdo někoho" podříznul, tak by ho/ji musel každý soud osvobodit... ()
Určitě zajímavý film, a to nejen dobou vzniku, reáliemi Británie začátku 60. let, slušnými hereckými výkony a postavou Geoffreye. Určitě doporučuji těm, kteří jsou schopni vnímat dobu vzniku filmu ... 6867 ()
Film A Taste of Honey v sebe združuje ľahko viditeľné znaky novej vlny. Kontroverzné tabu témy ako homosexualita, rasizmus, tehotenstvo v mladom veku, myšlienky na potrat, či nekonvenčné rodinné prostredie. Výnimočné je, že tu vystupuje ako hlavná hrdinka žena - teenegerka. Prostredie je reálne, natáča sa v ozajstných lokáciách, aj v exteriéri. K autenticite prispieva tiež použitie ručnej kamery. Ako predloha filmu slúžila pôvodná divadelná hra z Broadway od dramatičky Shelagh Delaney, ktorá ju napísala taktiež ako mladá teenegerka. Rovnako je tu možné sledovať záľubu v umení. V scéne v zábavnom parku hlavná hrdinka Jo s mamou Helen sledujú vtipné napodobňovanie niekoľkých výtvarných diel, dokonca aj filmových scén. Jednou z nich je aj z filmu Dracula, čo teoreticky môže byť odkaz na jednu z adaptácií, ktorá bola natočená tesne pred tvorbou Kvapky medu - koncom 60. rokov. Za dôležité momenty považujem tie časti, kde sa objavuje priateľ Geoffrey. Nemyslím si, že ide o úplne búranie stereotypov a mýtov o homosexualite, ale ešte niečo dôležitejšie. Snaha tvorcov vymedziť zo spoločnosti homofóbne sklony a otvoriť tému o predsudkoch voči tejto komunite. Postava Geoffreyho má charakter veľmi starostlivého a oddaného priateľa, ktorý je ale opatrný voči cudzím, pretože sa mu opakovane nedostáva pochopenia. To by mohlo prinútiť diváka vcítiť sa do jeho situácie a prehodnotiť svoj postoj. ()
Hlavní devizou filmu jsou jiskřivé dialogy mezi dcerou a matkou. Rita Tushingham v hlavní roli je vynikající. Škoda toho rozpačitého konce... ()
V rodině i státě je všechno na levačku, Lassally s citem snímá zadní tváře Manchestru, slova a gesta jsou cítit mateřským jevištěm a hudba sem asi zabloudila odjinud. V "Kapce medu" dnes ne všichni spatřují dílo nadčasových kvalit (četl jsem dokonce o místy nesnesitelné voyeurské oslavě obyčejnosti a bídy), i já čekal trochu víc - anebo méně, jak se to vezme. V úvodní sekvenci se třikrát mihne autorka předlohy. ()