Rock for the Rising Sun
VOD (1)
Obsahy(1)
Snímek ROCK FOR THE RISING SUN obsahuje dnes již klasické skladby jako jsou Love In An Elevator, Livin' On The Edge, Last Child, Walk This Way, Draw The Line, Sweet Emotion, Hangman Jury a mnoho dalších. Film čerpal materiál z koncertů v rámci japonského turné kapely. Jednotlivé show byly natočeny na pódiích sedmi japonských měst: Dome v Tokiu, Kanazawa Ishikawa Sports Center, Hiroshima Green Garden Arena, Marine Messe Fukoka, Osaka Dome, Aichi Perfectur Gym a Dome v Sapporru. V březnu 2011 postihlo Japonsko masivní zemětřesení, obří tsunami a následně havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě. Přestože je mnozí odrazovali, přivezli Aerosmith na podzim roku 2011 své turné Back on the Road také do Japonska – do země, k níž měli odjakživa výjimečný vztah. Japonští fanoušci doslova zaplavili koncertní arény a Aerosmith jim na oplátku předvedli jednu ze svých nejskvělejších show celé své dosavadní respektované kariéry. Snímek následuje kapelu na jejím turné a střídá záznamy kompletních, naživo hraných skladeb s materiálem ze zákulisí, který je místy dojemný a cituplný, místy zas humorný nebo břitký. Film tak více než co jiného demonstruje vášeň japonských fanoušků pro skupinu Aerosmith a její hudbu. Aerosmith patří mezi skutečné legendy světového rocku a tento fascinující koncertní film zahrnuje písně z celého období jejich závratné kariéry. Rock For The Rising Sun představuje kapelu, jejíž doménou jsou živá vystoupení, v plné síle. Nekonečná vášeň pro skvělou hudbu, jedinečná kreativní vize a bezvýhradný respekt k fanouškům jsou zárukou, že kapela Aerosmith ještě neřekla své poslední slovo! (oficiální text distributora)
(více)Recenze (3)
Tak při sledování tohoto koncertu jsem zjistila, že se mi tato skupina vůbec nelíbí, jak zpívá. Mám ráda klik Aerosmith Crazy, ale to bude tak zřejmě všechno. Ovšem musím ocenit, že byl tento koncert pořádán na pomoc po katastrofě !! ()
Viděno 13. listopadu 2013 v útulném kinosálu kina Aero. Vražedná kombinace srdcové kapely a oblíbeného biografu mi přivodila velký hudební zážitek. Než o záznam koncertu se jedná o střihový hudební dokument z turné kapely v zemi vycházejícího slunce. Jednotlivé písničky jsou prokládány medailonky z života kapely na cestě mezi jednotlivými koncerty. Chvílemi se mi chtělo vstát ze sedačky a křepčit s kapelou tak hodně mě vzala atmosféra a jejich muzika u srdce. ()
Není smutnější pohled v životě než na přestárlou metalovou kapelu. Na zoufalé dědečky, kteří se snaží oživit atmosféru starých časů, kdy byli mladí, divocí, neodolatelní. Teď jsou nesoudní, trapní, otravní. Tvrdý odsudek? Možná ano, ale prostě to tak cítím. Protože poslouchám především metal. Protože miluju tu energii, tah na branku, elektrizující náboj. Protože mám za sebou koncert Aerosmith, který mě naprosto dostal, byl to můj nejlepší koncertní zážitek v životě. Tak proč se mám teď dívat na tu samou kapelu, jak je trapná? Proč mám poslouchat milovanou skladbu Livin´ On The Edge tak mizerně zahranou, neudýchanou, že nemůžu dočkat až bude konečně pryč? Proč se mám dívat na drogami zlikvidované obličeje, které bych čekal spíš někde mezi krabicema na nádraží? Přitom dokument tvrdí, že zachycuje Aerosmith v jejich nejlepší formě. Tak to se tedy ten dokument opravdu nezdařil. Já vidím trapnou parodii na bývalou slávu. Že zachycuje koncert v plné síle. Tak tedy znovu, to se dokument opravdu nepovedl. Já vidím uploužené trosky, co se snaží udržet na pódiu. Sorry, nic víc. A to jsme tyhle kluky z Bostonu míval tak rád... ()