Across the River
Obsahy(1)
Marco Contrada pracuje ako etológ na taliansko-slovinských hraniciach. Za pomoci moderných prístrojov zaznamenáva voľný pohyb a správanie divokej zveri. Jedného dňa narazí na staršiu schátralú budovu, kde sa rozhodne prespávať. Po niekoľkých nociach si uvedomí, že jeho technika zaznamenáva omnoho viac, ako sa môže zdať. Opustený dom totiž skrýva svoje hrôzostrašné tajomstvo. (*CARNIFEX*)
(více)Recenze (80)
Předně obrovské varování pro všechny, kteří nemají v oblibě slow-burny (horory, v nichž se toho moc neděje). Vyhněte se tomuto filmu obloukem, protože z tohoto hlediska je to fakt extrém. Nic se v něm neděje, skoro se v něm nemluví (jestli za tu hodinku a půl padlo padesát vět, tak je to hodně), scénář měl tak dvě stránky, pokud vůbec existoval. Nicméně je velmi atmosféricky nasnímán, velmi atmosféricky ozvučen, odehrává se v sympatickém hororovém prostředí (opuštěná horská vesnička) a v sympatickém hororovém času (noc, mlhavo, deštivo). Na nic jiného než na atmosféru tedy nesází, ale to mi za daných okolností (u takto nízkorozpočtové produkce, pokud rozpočet vůbec existoval), chybí-li větší počet rušivých elementů pro takovouto produkci typických (špatní herci, nešikovný střih, pokusy o triky) - jakože zde chybí, bohatě stačí. Mně ten film udělal velkou radost a těším se na další režisérovy projekty, ale ostatním snad obecně radši ani nedoporučuju. Devět z deseti náhodných diváků se bude krutě nudit. ()
Musím říct, že jsem nečekal tak dokonale atmosferickej horor. Pro mě absolutně neznámý režisér a herci (respektive herec), který snad ještě ani nikde nehrál. Ono taky, pravda, co by vlastně hrál, když ani tady toho moc nenakecal. Nemluvný příběh nicméně naprosto dokonale vynahradilo prostředí Julských alp na pomezí se Slovinskem a naprosto brutálně tajuplná atmosféra, která spolu s hudbou dokreslovala tak dobrou atmosféru, že jsem tu hodinu a půl seděl a bez jakéhokoliv hlasu tupě zíral do obrazovky. A to i přesto, že jsem si myslel, že to dopadne tak, jak to nakonec dopadlo. Nicméně takhle zhypnotizovat mě hodně dlouho žádný film nedokázal a i právě proto si tenhle kousek zaslouží obrovský obdiv. Viděno na základě Challenge Tour 2015 ()
,,SATELITNÍ POKRYTÍ VYNIKAJÍCÍ. LIŠKA DORAZILA K ROZPADLÉMU DOMU, DALEKO V LESE. 45 STUPŇŮ VÝCHODNÍ DÉLKY. MRTVÝ DIVOČÁK, VÁHA 110 AŽ 130 KG. RÁNA VELKÝMI DRÁPY…" /// Starej zálesák si to šuká po lese, sbírá chlupy, kontroluje fotopasti a lišku vybaví mikrokamerou hlavně proto, aby se mohl bát. Robota ho velmi baví, páč je tam sám (a má klid). Nebo si to aspoň myslí. Ovšem ten predátor, kterej kolem brousí, má dost podivný chování… Hodně vo zvuku, vo světle z baterky a záběrech mimo reál (jo, jako z tý kamery!). V podstatě se nic neděje, ale bejt na místě toho týpka, asi si taky stříknu do plátna. Ano, TOHLE je komorní snímek! Hodně se naznačuje a neustálej vydatnej déšť mně uklidňuje a zavírá voči. Takže zajímavý, ale že bych z toho nemohl usnout… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Často si to šukám po lese... 2.) Su liška a po lese šuká nějakej zálesák... /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
8 let jsem film odkládal, ale nakonec filmu šanci dal a dopadlo to přesně tak, jak jsem doufal. Tohle bohužel nedokážu ocenit. Across the River je extrémně pomalý, levný, nezajímavý horor, kde se jednak nemluví a už vůbec nic neděje. Moc nevidím důvod, proč bych měl sledovat chlapa kouřit, pít, sedět, spát a ohřívat si ruky u kamen, tohle by neprošlo ani jako Drama natož horor. Příjde mi, že pro některé lidi je slovo atmosférický synonynem pro nudný a nezáživný. Kdyby se zde aspoň strašilo, ale není to napínavé, zábavné, ničím zajímavé. Gore nula, jump scary nula, zjevení nula. Scénař chybí, vizuál otřesný, herecký výkon o ničem a ani to prostředí mi nepřišlo moc nepříjemné. Snažím se najít něco na filmu pozitivního, ale ač hledám, nemohu najít nic. Artovka pro okrajové publikum. Příběh**, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí*, Zábavnost**, Hudba***, Vizuál**, Atmosféra***, Napětí*. 3/10. ()
Jo tohle ušlo ... hodně fajn po těch "divočinách" co zpravidla sleduju ... Ještě štěstí, že to tvůrci nehodily do "found footage" stylu, protože to vyloženě k tomu vybízí, ale celý by to tím šlo do kopru ... Dějově co se týče scénáře se toho tam moc neděje jak už bylo řečeno zde několikrát, zejména co se týče vyústění filmu v závěr mohou být někteří diváci zklamáni. Ale myslím, že jich zas tak moc nebude ... Celý je to dobře atmosférický, což dělá jednak prostředí, špičková kamera a melancholická hudba, což je vlastně takový "dívčí zpěv" ... Hororové prvky zde jsou, jak už jsem psal to prostředí, stačí les a opuštěná zřícenina starýho baráku... Tady si s tím fakt film vystačí a já osobně k večernímu hororovýmu rozjímání víc nepotřeboval ... až na to, že jsem furt hledal ten "významný" J*A*S*M*ů*V "SLOW BURN" ... proboha co si to ten "umělec" zase vysral z huby, takovej pojem jednak ofiko neexistuje a jednak se nevztahuje na tento film ... to by ten film musel mít dlouhý, až mučivě nekonečný kamerový záběry (1min a víc ...) a to nemá ... Právě co je na filmu super, že i když se tak nějak plíží pomalu jako Carpenterova mlha pode dveřmi vašeho pokoje, střihy jdou za sebou relativně rychle a situace na obrazovce se pro diváka zajímavě mění ... Taky si nemyslím, že by to byl film jen pro někoho, nebo pro okrajový publikum, kam se pan J*A*S*M zřejmě řadí, protože v takovým ranku by byl jedině sám se sebou a honil si neukojeně péro ve stylu slow burn ... Pro okrajový publika jsou tady naprosto jiný filmy ... Já to vřele doporučuju všem, jen upozorňuju na ideální konstelaci při sledování - v noci s dobrým zvukem ... nebo prostě po tmě kdo má třeba takovou tu vymoženost jak jsou rolety venku a když je stáhnete máte doma tmu jak o půl noci ... :-D Jo, tohle je v pohodě ... 3,5*. ()
V horách ztracený brácha Willema Dafoa je nucen přespávat v opuštěné vesnici, kde postupně chátrá a s brokovnicí nahání dva vlezlé přízraky. A do toho chčije a chčije... myslim počasí, ne hrdinu. Jinak viděná verze měla 87 minut, i přesto se mi zdála trochu víc natahovaná. Konec však předvedl slušné hororové vykoupení. ()
Miestami únavní, no rainovo dokonale namokvaná " antinsomnia " se slušným záverom. ()
Chlapík robí etologický výskum divokého živočíšstva na taliansko-slovinskej hranici, za nevyhnutnej elektronickej pomoci. Objaví tu však niečo ako zvláštne duchovité postavy, ktoré ho zlákajú objavovať tajomstvá miestnych hlbokých lesov... Veľmi pomalý a tichý horor (až sa divím pomerne vysokému ricciho hodnoteniu :)), ktorý je však efektívne zasadený do pôsobivého, atmosféricky temného prostredia, vďaka čomu dokáže v niektorých úsekoch veľmi dobre a mrazivo zafungovať, hoci dokopy neponúkne nič špeciálne. Ale keď si to človek pustí pekne v noci a bude tomu veriť, tak sa ten „creepy feeling“ dostaví a to niekedy úplne stačí. ()
Zvláštní snímek. Zajímalo by mě, proč se na takové filmy pořád dívám, když se na ně vlastně nevydržím dívat:) Zjistila jsem, že duchařiny sice miluju, ale už na to jaksi nemám, prostě se bojím dívat. Oltre il guado má specifickou atmosféru. Vystačí si s jednou hlavní postavou, neustálým deštěm a opuštěným, rozpadajícím se barákem, který ve svých zdech skrývá dávné, děsivé tajemství. Tento snímek je dokonalou ukázkou toho, že záleží na divákovi, v jaké je zrovna náladě a co od filmu očekává. Někteří se můžou ukrutně nudit, protože ve filmu se vlastně vůbec nic neděje. Druhá část diváků může být zcela pohlcena osobitou, artovou atmosférou a vychutnávat si ji. Pomalý, plynulý děj tak jednu skupinu může ukolébat ke spánku a tu druhou zase navnadit na ten krásný, děsivý strach z neviděného a neznámého. Během sledování jsem si vzpomněla na Záhadu Blair Witch. Ať už patříte k těm, které tento snímek unudil, nebo k těm, které zaujal, jednu věc snad musí ocenit všichni. Ta hudba je skvostná... ()
V zásade stále platí to, čo som napísal k filmu Antikrist: "Kto sa bojí, nech do lesa nechodí." Mladý spočítavač zveri sa nebojí, pretože hory pozná, rovnako tak ich prírodných obyvateľov. A tak sa nezľakne nejakých akože bubáckych znamení. Pretože všetko je vysvetliteľné. Veď ide len o zvláštne spracované zvieracie mŕtvoly a kosti. A sú aj šelmy, čo to takto robia. Alebo nie? Je toto tá chvíľa? Chvíľa, kedy racionálne zmýšľanie nahlodajú podivuhodné úkazy? Opustená horská dedina a zvláštne zvuky. Prepadnutie do iného sveta hrozí však až vtedy, kedy myseľ muža opantá iracionalita. Potom sa rúca všetko. On aj jeho záchrancovia. Pretože nezvláda komunikáciu s niečím čo tu je a pokúša sa. O niečo. Zaprášené artefakty, stopy dávnych nešťastí i zlyhaní, staré kamerové záznamy aj tie nové digitálne, zachytené lesnými fotopascami, redukovaná farebnosť, dievčenské akoby gregoriánske chorály. Všetky tieto ingrediencie sprostredkúvajú veľmi dobre ponurú atmosféru uprostred hlbokých lesov taliansko-slovinského pohraničia. Vydarená hororová jazda, ktorú ocení každý, kto sa rád túla lesmi a prespáva v opustených domoch. Jemná výhrada sa týka príliš useknutého konca, nuž ale kto chce dokonalosť, nech si radšej pustí nejaký iný súčasný, ale zato dokonale gradujúci a zvyčajne myšlienkovo aj atmosférou dokonale sterilný horor. ()
Marco Contrada pracuje ako etológ na Taliansko Slovinských hraniciach. Za pomoci moderných prístrojov zaznamenáva voľný pohyb a správanie divokej zveri. Jedného dňa narazí na staršiu schátralú budovu, kde sa rozhodne prespávať. Po pár nociach si uvedomuje, že jeho technika zaznamenáva omnoho viac, ako sa môže zdať. Opustený dom skrýva svoje hrôzostrašné tajomstvo. Výborný nápad za päť korún. Ani jeden z užívateľov vo svojom komentáre neklame. Snímok má okrem mínusov, aj svoje veľké plusy. Dosahujú však len priemernú úroveň (do kelu chlapci, veď sme sa o tom predsa už bavili - nepreháňajme ;). Bohužiaľ mňa až na záverečnú polhodinku poctivo budovaná atmosféra do deju veľmi nevtiahla. Viem byť trpezlivý pri sledovaní takéhoto druhu hororu, no "Across the River" mi mimoriadne pocity strachu nepripravil. Každopádne, dalo sa to bez ujmy na cti, či mimoriadneho sklamania v pohode vzhliadnuť - 50%. ()
Talianska horrorová filmová tvorba zažila najväčší rozmach a zaznamenala najväčšie úspechy v sedemdesiatych a osemdesiatych rokoch minulého storočia. Pod režisérskou taktovkou takých výrazných majstrov ako boli napríklad Dario Argento, Lucio Fulci, Lamberto Bava, Joe D´Amato a mnohí ďalší vznikli kultové diela. Priznám sa, že i ja patrím medzi obdivovateľov starej talianskej horrorovej školy. Potešil som sa, keď sa mi do rúk dostal snímok "Oltre il guado". Bol som zvedavý v akej forme je súčastná talianska horrorová produkcia. Po zhliandutí tohto titulu však musím smutne konštatovať, že zlatá éra talianskeho horroru je nenávratne preč. ** ()
Po delší době příjemné překvapení! Čarokrásná příroda, příchod dešťů, opuštěná vypálená vesnice v lesích a cosi podivného ve tmě. Zneklidňující atmosféru vytváří nehostinné prostředí spolu s temným hudebním doprovodem (Stefano Sciascia). Hlavní hrdina se pokouší zjistit, jaký predátor loví tamější zvěř. Vlci? Medvěd? Když dorazí do opuštěné vybydlené vesnice, rozhodne se přijít záhadě na kloub. Příchod dešťů a rozvodněné potoky ho odříznou od civilizace a on se stává nedobrovolným vězněm na místě, kde je něco daleko děsivějšího, než hladový zvířecí predátor... Osobně bych do polorozpadlých domů nevlezl v noci ani za milion. Místy příjemně strašidelné (napínavější více do doby, než začíná být v děsivé věci jasno), závěr očekávaný a vítaný. Celkovým pojetím a pochmurnou náladou mi snímek připomněl severskou kinematografii. Pro někoho možná zdlouhavé, pro mne velmi dobré. ()
Velmi, ale velmi špatný film, který jen pozoruje počínání etologa, který sleduje zvěř a prozkoumává opuštěnou vesnici a to je vše. Žádný příběh, žádná atmosféra, žádný strach. Hororem se to rozhodně nazývat nedá. Kamera a střihy působí to velmi amatérsky. Nudilo mě to a ke konci už hodně rozčilovalo, protože co se tam dělo, tak bylo od začátku do konce úplně stejné. ()
Filmový žánr horor jsem u sebe považoval už za uzavřenou kapitolu. Bylo to něco, čemu jsem v rámci možností a dostupnosti filmů na VHS rád docela holdoval, ale co s mým přibývajícím věkem pro mne začalo ztrácet kouzlo. Prostě jsem se u toho nějak odnaučil bát a většina hororů mi dokonce přišla tupých a debilních. Vždycky jsem preferoval ty pocitové, kdy člověk má strach spíše utvářený vlastní rozdivočelou fantazií, než když po obrazovce běhá kostlivec se sekerou a skučí... Posledně jsem si dokonce řekl, že už na horory nebudu koukat. Je mraky filmů co stojí za vidění, tak proč koukat na něco kde třeba někdo běhá vyděšený v temným baráku a nenapadne si ho ani rozsvítit.. :-). Páč je to tak hustější asi.. Dneska jsem opravdu nazdařbůh sáhl do své databáze a netuše do čeho jdu si pustil tuhle italskou laskominu. Začátek vypadal na slušný survival, ta rozvodněná řeka nevěstila nic dobrého ani časný návrat... Ovšem to co se dělo pak... Už hoooodně dlouho jsem u filmu neměl tolik nepříjemných pocitů jako tady. Obdivuji odvahu hlavního hrdiny, protože já bych tam nepáchl a i kdybych měl karavan utopit nebo s ním sjet řeku, mazal bych odtamtud co by to šlo... Souhlasím s kamarádem Malarkeyem, byly chvíle, kdy jsem civěl na obraz a cítil regulérní strach... Konec to pravda krapátko shodil, ale i tak doporučuji tuhle vytuněnou taliánskou variaci na Blair witch v nějaký sychravý den si pustit někde na samotě na chatě. Garantují vám, že na záchod ven do mokrého lesa nepůjdete. Buď to vydržíte do slunka východu a nebo nepohrdnete nejbližší prázdnou PET flaškou, ideálně tou na stole. Výborná hudba, výborné lokace, slušná kamera... S radostí zvolávám! Horor žije! Dávám za 4 fotopasti. * * * * ()
Nízkorozpočtový fajnový pokus, který jsem si užil mnohem víc, než podstatnou většinu hororů za poslední dobu. Kdo má zálibu v myslivosti, nebo naopak strach z lesa, nedej božíčku z nočního lesa, pak se dá rozhodně doporučit. Můžu říct, že jsem se pobával takhle po půlnoci, což bylo kurva příjemné. Co se týče zdejších upozornění, souhlasím, že možná ne každý ocení danou formu, no pro srovnání bych tady hodil třeba příběh ovarového kolínka, na který ale rozhodně neupozorňuju kvůli dějové paralele. Spokojenost na 75% ()
Keď náhodou pôjdete robiť lesný prieskum divej zvery, dobre si zistite, či náhodou v danej oblasti nestraší. Hlavne keď narazíte na podozrivú polorozpadnutú zrúcaninu :). Koniec srandy. Nebavilo ma to. Ani trochu. Hrozne statické, tiché a nudné. 2/3 filmu sa skladá len z prechádzky po lese a po dome, kontrolovania záberov kamery, výmeny bateriek, nachádzania ohlodaných kostí a pod... Nehovorím, je tu jedna-dve atmosferické scénky, ktoré zaváňajú hororovým priemerom, ale to je žalostne málo. V poslednej tretine sa príbeh začne trocha rozpletať, nastúpia dve vlasatice, atmosféra trocha zhustne ale aj tak sa z toho moc nevyťaží. Tiež je čudné, že milý etológ nemal ani jeden pokus o útek. Nič moc, riadne nadhodnotené. 40/100 ()
Chčije a chčije. ()
Ty vole, hned' by som odtiaľ upaľoval kade ľahšie! Potok, nepotok... ()
Nebudu lhát, těch cca 100 minut mi přišlo jako dvě a půl hodiny. Ovšem nezaměňovat tenhle pocit s nudou - protože to byly naprosto *úžasné* dvě a půl hodiny. Vady na kráse by se našly, ale ač ne bezvýhradně, jsem z Oltre il guado nadšená. Po poměrně dlouhé době konečně zas nějaký filmový horror, který se mi opravdu zadřel pod kůži a při jehož sledování mě mrazilo v kostech. Nenápadná ambientní nádhera, jíž hodně pomáhá i poněkud derivativní, ale naprosto znamenitý soundtrack. A velmi jsem ocenila fakt, že ačkoli Bianchini efektně použil pár found footage vychytávek, nenatočil (zaplaťpámbu) found footage film. ()