Dva dny, jedna noc

Filmy bratrů Dardennových mám docela rád, líbí se mi jejich nenucená poetika s jakou zachycují syrovou sociální realitu životů svých různorodých hrdinů. O to víc mě zaráží, jak plytce na mě nyní působí jejich nejnovější počin, navíc s hereckou hvězdou první kategorie v čele. Náznaky nějakého vnitřního citového prolnutí tam občas jsou, ale protagonistka je většinu stopáže k okolnímu dění natolik apatická, že její pozice vzbuzuje spíše rozpaky a (nejspíš záměrně) v divákovi vyvolává jisté antipatie. Přestože ve filmografii zmíněných tvůrců tento titul řadím spíše k těm méně výrazným, v evropské produkci podobně laděných snímků se stále jedná o důstojnou konkurenci. Za mě slabší tři. (18.12.2015)

Skvěle zahrané a ani přes opakující se strukturu nudné. (1 034., 19. I. 2015) (19.01.2015)

(Neo)realismus v moderním kabátě a o nějaký ten společenský stupínek výš. Výborný scénář, byť téměř "thrillerově" orientovaný. Výchozí stav: Sandře hrozí pro dlouhodobou nemoc propuštění z práce, kde se mezitím etabloval 16 členný kolektiv, který zvládá práce i za ní. Sandra s manželem a dvěma dětmi žije ve velkém luxusně vybaveném domě, který při ztrátě zaměstnání bude zřejmě muset opustit. Manžel to kategoricky odmítá, a tak se Sandra vydává na "prosebnou pouť" (asertivní vydírání) za spolupracovníky, aby ovlivnila jejich rozhodnutí při pondělním tajném hlasování: Ti obdrží roční prémii (týdenní průměrný plat navíc), pokud bude většina hlasovat za její propuštění. Pak už nastává anabáze od domu k domu, přerušená několika nervovými zhrouceními. Ostatně, není se co divit, Švejkova anabáze z Písku do Budějovic je proti tomu procházkou růžovým sadem. Získat většinu se nakonec nepodaří a Sandra je propuštěna. Odchází však s novým elánem do života, neboť: "co tě nezabije, to tě posílí", jak praví náš učitel Friedrich Nietzsche. Pozn.: Jak by to dopadlo u nás? Nejspíš by všichni přislíbili hlasovat "pro" a hlasovali by "proti" (i kdyby šlo o stovku). (18.11.2014)

Potěšila Marion Cotillard a píseň La Nuit N'en Finit Plus v podání Petuly Clark. 75 %. (14.12.2014)

Dardénovic hochy si vážim 1. preto, že sa držia svojich vyšliapaných chodníkov a nerozhodli sa prikloniť k mainstreamu a 2. preto, že z "obyčajných" - nudných situácií vyabstrahujú emócie, ktoré v konečnom účtovaní spôsobujú, že sa vám ich filmy na dlhšie vryjú do pamäti. A preto pridávam 1 hviezdu navyše. Bon travaille! (03.02.2015)

Průřez charaktery spolupracovníků, když se jedna z nich octne na dlažbě a bojuje zpět o místo - sobectví či sounáležitost? Dobré drama na herecky malém prostoru. Viděno v rámci Challenge Tour 2015. (08.04.2015)

Téměř až dokumentárně pojaté drama o ženě, která celý víkend obíhá kolegy a prosí je, aby hlasovali pro záchranu její pracovní pozice. Nápad rozhodně zajímavý, ale bohužel jsem se absolutně nedokázala ztotožnit s hlavní hrdinkou - ta je psychicky labilní a děsí se představy, že bez této práce si s manželem nedokážou udržet poměrně velký rodinný dům. Slabší 3*. (07.10.2019)

Divácka cena za najlepší film: Festival Francúzkého Filmu 2015 - Bratislava (14.03.2015)

Vraj jeden z TOP európskych filmov roku 2014... No nevravím, že to bolo zlé, ale chýbala tomu nejaká väčšia emocionalita. Väčšina dialógov mi prišlo dosť chladných, čo sa mi k tejto situácii veru akosi nesedelo. V podstate to však bola zaujímavá psychologická dráma o sile empatie, ktorá bola v tomto prípade vyčíslená na 1000 eur. To zameranie na psychiku, súcit a empatiu však mohlo byť v tomto prípade aj lepšie. Nuž, čakal som rozhodne niečo lepšie, obzvlášť keď som na tento film počul toľko superlatívov. (17.11.2014)

sledovani filmu se da prirovnat ke sledovani souboje s vetrnymi mlyny. tezko se duveruje nerealistyckym marnostem a argumentum vychazejicich ze socialisticko-rovnostarskeho pohledu na spolecnost. jeste hur se sleduje zapaleny, az neprirozene tolerantni a hodny manzel, ktery nuti manzelku premlouvat kolegy, aby mohli platit hypoteku, a ktery po (zrejme dalsim) pokusu o sebevrazdu manzelky nehne ani brvou. placici fotbalovy trener je vrcholem. snad kazdemu soudnemu cloveku musi dojit, ze ikdyby ji v praci nechali a prehlasovali kolegy touzicich po premiich, ze prave oni, prichazejici o premie, budou tak nastvani a zli, ze se dane pracovni prostredi stane pravym peklem; a ze lepsi bude hledat si novou / jinou praci. bratri dardenneove si imo mohli vybrat vhodnejsi tema pro film o lidske solidarite. nicmene marion zahrala labilni manzelku skvele a bylo zde par momentu k zamysleni. (14.12.2014)

Marion Cotillard je skvělá a hlavní myšlenka filmu je taky fajn. Tak jak je to ale poskládané dohromady to podle mě ale úplně optimálně nefunguje. 95 minut není tolik, ale je to až až na to aby člověk pozoroval pořád dokola desetiminutový scénář. (Berte mě s trochou nadsázky.) Taky mě lehce popuzovalo, že tvůrcům jakoby unikl fakt, že na pracovním trhu je určitě víc než jedna pracovní pozice, ale tak to se dá taktně ignorovat, horší to bylo s některými scénami (v rámci prohánění nejrůznějších kolegů) které mi přišly totálně vytažené z reality. Co se mi líbilo byla psychologie Sandry, všechny ty okamžité změny nálady, jak i nejmenší věc dokáže všechno otočit o 180 stupňů, bolestný (i když neopodstatněný) pocit samoty, nebo náhlý nával deprese. Neumím posoudit nakolik je tohle dílem scénáře a nakolik to je zásluha Marion. Povedená je i "prostá" všední atmosféra, ani ta ani Marion mě ale místy neuchránily před nudou. (06.09.2015)

Menší film o takej bizarnej veci. Teda nápad filmu ja veľmi neschvaľujem a to, že ľudia si majú vybrať medzi prémiami a vyhadzovom jedného človeka. Neschvaľujem to z dôvodu, že taký nápad by dostala len chorá hlava z dôvodu, že by tak poštvala proti sebe všetkých ľudí a následne podlomila pracovnú morálku a ľudia by si vyčítali to, že za nich niekto bol vyhodený z práce. Ok čiže základ filmu je hlúpy a nikoho by to nenapadlo takto vyriešiť v práci. Dobre to som rozobral len jeden aspekt tohto filmu a treba povedať, že napriek tomu sa mi film páčil a bol dajme tomu aj poučný ako sa chovajú ľudia. Pozerajú sa nie len na seba, že kto ako rieši veci, ale môžete si všimnúť ľudské chovanie ako sa správajú ľudia v podobnej situácii a to je stádovosť totiž každý človek sa spýta a koľko ľudí máš na svojej strane, aby sa pridal k väčšiemu stádu. Ok je to kruté takto povedať, ale ja som chovanie ľudí nevymyslel. Viac vecí je vo filme pritiahnutých za vlasy tak, aby film bol viac škandalóznejší, dramatickejší a tým myslím sú tam veľké hádky a bitky atď, ktoré nevyzerajú veľmi hodnoverne, ale ide o to aby film nebol nudný no nie? Nakoniec film nie je nudný, ale ani najlepší na svete napriek veľmi slušným hereckým výkonom (Marion Cotillard najlepší výkon v tomto filme). (15.08.2016)

Skvelej Marion Cotillard ani neslo o udrzanie si pracovneho miesta. Ono vsetko a vsetci su v pohybe, ze jo, prace sa menia, ludia s amenia ...o co Marion slo som rychlo pochopil - staci si precitat komentare uzivatelov, ktori dali 5 spuntov. 95 % (07.07.2020)

Kterak Sandra o milost patnácti přistěhovalců prosila. (04.01.2015)

Film vysílá depresivní náladu, což je na tom zajímavé, ale jinak je to pořád a to samé stále dokola. Marion chodí od jednoho k druhému a opakuje každému dokola svůj dialog. Někdy se to trochu zpestří tím, že přiletí facka nebo vážně dost naštvaný manžel, ale to je asi tak všechno. Marion mi v téhle roli vůbec neseděla, což je pro mě škoda, protože jsem se hlavně kvůli ní na tenhle film opravdu těšila. (29.01.2015)

Na 5* mi tam několik věcí chybělo, jelikož je to občas trošku nuda, ale zase na druhou stranu - už dlouho mi takhle hodinu a půl dlouhý film rychle neuběhl. Já vím, zní to divně, ale je to tak. Jo, asi takhle by mělo vypadat dobré drama. Zajímavé postavy,ať dobré nebo špatné a hlavní hrdinka je sympatické a soucítíte s ní. I naprosto obyčejná scéna, kdy se jede v autě dokáže být docela zajímavá. Do toho je zde perfektně vykreslen charakter Sandry a herečka, co ji hraje, dokáže skvěle hrát ženu, zotavujících se z depresí a s nízkým sebevědomím. Děje to má málo, ovšem je to zajímavé - Sandra chodí od kolegy ke kolegovi a snaží se, aby mohla zůstat a do toho se ještě dozvídá, že jakási bytost bez citu ovlivňuje její kolegy proti ní (píšu to tak, aby nebylo úplně jasné, o co jde). Navíc to má ještě dobrou kameru a finále je dost napínavé. Dokonce, když dáváte pozor, vás jedna věc na konci naprosto dostane (mě teda jo). Jo, kéž by víc lidí umělo natočit takhle drama... Je mi líto, že to na 5* není, ale 4* jsou jistě zasloužené a klidně se na to podívám znovu. (02.06.2018)

Moje absolutní neschopnost vcítit se do byť jediné člověkosituace (snad kromě poslední scény) mě nutí zamyslet se nad tím, co na týhle planetě vlastně dělám. Všem bych nejradši nafackovala. Což není problém filmu. Když pominu otravnou stylizaci, musím uznat, že Marion Cotillard byla skvělá. Přesto i jí bych nafackovala. (31.10.2014)

Bohužel jsem moc nerozumněl, o co Dardennovcům šlo. Zobrazit těžkou sociální situaci dělnických rodin v dnešní Francii? Pak by to ovšem chtělo více snahy přiblížit postavy divákovi, aby s nimi mohli soucítit. Nějakým způsobem se s nimi identifikovat. Odtažitý, téměř chladně dokumentární styl však toto ani trochu neumožňuje. Dobrá, tak tedy by to mohl být pokus o "dokument", který se bude snažit na modelové situaci ukázat, jak se lidé chovají v krizových situacích a jak je to s pracovními vztahy ve společnosti. Jenže to by dialogy nesměly hlasitě šustit papírem. Celou dobu tak sledujete ženu, která cestuje od dveří ke dveřím, které vypadají stejně a za kterými žijí lidé, kteří myslí a mluví úplně stejně. Právě ta šablonovitost a předvídatelnost je nesnesitelná a pokud dokážete odhadnout děj, jeho průběh a dokonce jednotlivé scény předem, pak se ze sledování stává utrpení a těch filmových 95 minut pak opravdu trvá možná i delé jak dva dny a jednu noc. (20.11.2014)

Příslib zajímavého sociálního konfliktu a nakonec to ztroskotá na tvůrčí neinvenčnosti. Příběh se opakuje pořád dokola, za každým přijde, zopakuje tu samou informaci, kterou už má jak divák, tak vlastně i oslovené osoby, ten řekne ano, nebo ne a to je vše, pokračuje se k dalšímu. Nebýt fantastického výkonu Marion Cotillard při ztvárnění lehkých nuancí depresivních stavů, byl by film totálně zbytečný. /A souhlas, že nápad vedení firmy o hlasování, je nejhorší manažerské rozhodnutí všech dob./ (08.02.2015)

Naturalismus obdivuhodnej, ale celej ten konstrukt je fakt megachabej. (12.11.2014)