Hoteliér

Viděno 8. 4. 2018 na festivalu Bystřické filmové jaro s komentářem obou hlavních (žijících) protagonistů Jana Kačera a Vladimíra Pucholta. Silný moment konfrontace Libušky Šafránkové a Kačerem, na kterém bylo v průběhu dokumentu vidět, že sám pochybuje. Ale ta zarputilost režiséra a kamarádka, který je přesvědčený, že jediné, co Lanďákovi pomůže je dostat ho na jeviště, byla hodně působivá. Myslím si, že je dodnes přesvědčený, že udělala dobře. Necítím se v pozici nějakého pomyslného soudce, který by tento konflikt rozsoudil, hodnotím pouze dokument a ten se povedl. Jenom mě mrzí, že sjem zatím neviděla divadelní hru Hodinový hoteliér, protože si stejně jako Vladimír Pucholt myslím, že je dobrá. (13.04.2018)

"Přátelé, je potřeba lid vyzkoušet. Natočíme dokument s otřesnou kamerou, ale skvělými herci. Bude to dokument o tom, jak se Landovský k životu přivede. Sice ve skutečnosti se to nepodaří, ale o tom to je. Pokud to bude mít na ČSFD alespoň šedesát procent, je jasné, že lidé kašlou na kvalitní kameru a zvuk. Hodnotit budou protagonisty, které znají z klasik Československé filmové éry. A to bude naše vítězství." Takhle určitě neprobíhala preprodukční debata před natáčením tohoto velice zajímavého dokumentu. Nicméně pravdou je, že kamera a střih je velice podprůměrný a zvuk též nedosahuje obrátek, na který jsme u profi filmu zvyklí. Celé to působí dosti chaoticky, neuceleně. Ovšem neberte to jako výtku kvůli které se na tento film nepodíváte. Celek není dokonalý, ale je to krásný pohled do závěrečné éry života jednoho slavného zahořklého herce a jeho přátel, co se mu snaží pomoci. Film pak nastoluje otázku, zda je dobré pomáhat někomu, kdo o pomoc ani nestojí, a že ve výsledku všechna světská sláva je jen ta polní tráva, která nakonec usychá. Je to smutné, ale pravdivé. A za tento pohled a zajímavá moudra z konfrontace pana Kačera a Libuše Šafránkové, uděluji: 65% (12.04.2016)

Námět na dokument o muži, který asi trpí stařeckou demencí, ale protože je umělec, tak to všichni kromě Libuše Šafránkové přehlíží, je tak trochu neetický, už proto, že mu přítomnost kamery možná docela vadila.... Asi by bylo lepší, aby si lidi umělce pamatovali jako zdravého a plného sil než takto. Ale i tak mi to přišlo tak nějak citlivé a podnětné. (25.11.2017)

Kačer se ve své ctnosti snaží zkrotit Lanďáka, jenž však zůstává klející, odsekávající, rezistentní, ale v každém okamžiku svůj, čímž nakonec cvičí Kačera, znejistí ho až do morku kosti a donutí k několika přirozeným, a zcela nectnostným reakcím. I proto je moc dobře, že Kačer něco takového inicioval, díky tomu totiž vznikl pozoruhodný dokument o svérázné krásné (nejen) Lanďákově duši. (19.09.2015)

Trochu smutné bilancování hereckých legend a především Pavla Landovského. Je na něm vidět, že už se velmi blíží konci, ale ještě více je na něm vidět, že už to skoro vzdal. Pak ale přece jen dojde k malému záchvěvu toho, co by se dalo považovat za jeho hereckého génia. Budiž mu země lehká. Dokument spíše průměrný. (24.05.2016)