Hvězdy nám nepřály

Krásne a smutné zároveň :) :( (14.04.2017)

Podľa mňa veľmi precítený film....okrem krásne príbehu priateľstva prehĺbeného až do lásky ma zaujala zotrvačnosť hlavných postáv!!! Jeden z mála filmov , ktoré ma skoro rozplakali. Odporúčam na večerný film ,ktorý si pozriete so svojou polovičkou. (23.04.2017)

Tak jo, přihlaste se, kdo jim tu rakovinu věřil? To je asi největší výtka kterou k filmu mám (a vlastně i ke knize), jinak se jedná o příjemnou romanci mezi dvěma mladými, navíc velmi sympatickými, lidmi. Příběh i přes velkou stopáž rychle odsýpá a nemůžu si vzpomenout na místo, které by mě vyloženě nudilo, místy je film příjemně vtipný a vyznívá optimisticky, ačkoli divákovi je jasné, že to tak nebude věčně, závěr filmu, přestože jsem jej čekala od první minuty, mě nepřekvapivě dojal. Mrzí mě jen, dle mého názoru, nepříliš dobrý výběr herců, kteří se mi zdáli nepřirození a nepůsobili na mě přesvědčivě, tím nemyslím jen oba hlavní představitelé, ale i zbytek osazenstva. Odvařená jsem nebyla ani z Williema Dafoea, protože jeho Van Houten se mi zdál mnohem umírněnější než jak je popsán v knize, ale odpustím mu to. Slušný herecký výkon podle mě podal právě Ansel Elgort v roli Augusta. Abych to shrnula, Hvězdy nám nepřály je snímek, který má dost chyb, i přesto si mě však dokázal získat "Tak jak se usíná, nejdřív pomalu, potom úplně." (30.04.2017)

Je to klišé, svým způsobem hodně zvláštní, protože některé repliky jsou tak moc Greenovské, že se ani nedají považovat za takové ty ''klasické romantické kydy", ale spíš za něco originálního, nad čímž se, na druhou stranu, nijak nepozastavíte. Knížka pro mě byla docela velká pakárna, na film jsem se podívala čistě ze zvědavosti a byl přece jen o něco lepší. O kousíček. (29.07.2017)

Jako knihomol jsem musela samozřejmě nejdříve přečíst knihu, byla nádherná, super, vtipná, dojemná, jedním slovem úžasná a pak se pročtete na samý konec a řvete jak želva a říkáte si "proč - umřel?; nemohli být spolu?; prostě proč?" Protože je to jistým způsobem ze života, protože tak to prostě chodí a vy to chápete ale nechcete uvěřit. A film? Doják na druhou... Přiznám se, že Divergenci jsem viděla jako první a proto mi do rolí Hazel Grace a Augustuse tito herci naprosto sedli. Postavy jinak byly vzhledem k hercům velmi sympatické a rozhodně bych si pro ně přála větší "nekonečno". Člověk si nemůže vybírat, jestli ho svět zraní nebo ne, ale může aspoň mluvit do toho, kdo ho zraní. Já jsem se svou volbou (ohledně filmu a knížky) spokojená. Doufám, že vy ostatní taky. Ok, guys? :D :-) (06.08.2017)

Tomudle filmu někdo dává pět hvězd? Zřejmě musí být zcela utopen v amerikanismu stejně jako každý puberťák, co u toho brečí a přetáčí si scény a pak ty scény prezentuje na fajcebůůku. Hraní na city, co víc k tomu napsat. Naprosto uměle vložena postava spisovate, který nejdříve působí jako arogantní, těžce depresivní dědek, který je slušně řečeno pošle někam a nakonec se zcela záhadně objeví na pohřbu jednoho z hlavních hrdinů? Předvídatelná smrt chlapce i když se nám nabízí, že každou chvílí umře dívka. Neuvěřitelná hra na city. Nechápu co má znamenat proslov v kostele? Zřejmě další marketingový tah... Absurdní scéna, kdy bohatou paničku přinutí zpytovat svědomí a pošlou ji zpátky domů. Nějaký tři pacienti? Absurdní scéna v muzeu a první polibek. Komparz začne tleskat, když se dva plíbí v muzeu? Proboha co to je??? Nakonec se díky tomu potlesku mladík začne uklánět??? Všichni jim fandí??? Co to proboha je? Tenhle film zkrátka vnímám jako skrytou manipulaci mladých lidí, co na to chodí, stahují, četují, lajkují. Za pár let to bude stejnak sračka, jako veškerý konzum podobného charakteru... v četně HObita, Avataru apod. Dvě hvězdy asi jen za výpravu, barvu, kameru... Jinak je to vycucaný z prstu. (17.03.2018)

„Některá nekonečna jsou větší než jiná…“ je motto tohoto docela působivého příběhu, který se mi líbíl z celé řady důvodů: Dobrý scénář, který nechce jen těžit z „vděčného“ tématu umírání, ale přináši i dobrou nadstavbu, mimo jiné v podobě touhy setkat se s Peterem Van Houtenem. Film se nesnaží přehnaně působit na city, a když už, tak se o to pokouší spíše tragikomickou formou: Za všechno hovoří nezapomenutelná scéna s házením vajec. A samozřejmě také herecké výkony: Nejen Ansel Elgort a Shailene Woodley, která patří k nastupující generaci mladých hereček (stejně jako třeba Abigail Breslin) a kterou podle mě čeká velká herecká budoucnost. Ale nelze nezmínit také vynikající Lauru Dern v roli matky, která se snaží láskou a optimismem potlačit bolest z blížící se ztráty dcery. A v neposlední řadě Willem Dafoe v roli svérázného spisovatele. Nadstavbou je také to, že ve filmu zazní řada zajímavých úvah, většinou vyslovovaných Hazel, které vyznějí působivě právě tím, že tady glosuje někdo, kdo účtuje se životem („Pohřební řeči nejsou pro mrtvé, jsou pro pozůstalé.“) A kromě toho je tu samozřejmě i řada dojemných scén, které k tomuhle žánru prostě patří, ale nejsou podávány kýčovitě. Například když Hazel prosí své plíce, aby vydržely ještě týden. Nebo když popisuje poslední dobrý den nebo když mluví o stupnici bolesti od 1 do 10. Anebo scéna s pohřební řečí nanečisto. Pro tohle všechno je dobré Hvězdy vidět... (03.09.2018)

"The Fault in Our Stars" je jeden z mála snímků, který prostě chtě nechtě předčí svou knižní předlohu. Knihu jsem nebyla schopna ani dočíst. Nejen, že hlavní hrdinka je mi krajně nesympatická, humor zde chybí (srovnám-li s filmem). Kniha nabízí jen detailní rozhovor o umírání. Film je však podepírán humorem Guse, který tento snímek pozvedl rozhodně výš, než kde se nachází kniha. --- Hlavní hrdinka Hazel Grace je dle mého nesympatická, nevděčná a hlavně intenzivně depresivní bytost. Na druhou stranu, nevím, co se odehrává v hlavě šestnáctileté holky s rakovinou... V momentě, kdy jsem s Hazel už začínala soucítit a sbližovat se s ní, objevil se na scéně Gus. Tato postava se stala legendou jenom a jenom díky hereckému výkonu Ansela Elgorta, který do postavy Guse vložil vše, co měl. --- Příběh, identický s knihou, je zajímavý. Definitivně ano. Je zvláštní vidět život člověka, který musí procházet něčím takovým jako je rakovina. Na druhou stranu, i přesto že film je mířen na obecnou veřejnost, nemohla jsem si odpustit pocit, že filmu nerozumím. Nic takového jsem díkybohu nezažila a tím pádem nepochopím přehnané reakce Hazel Grace, nepochopím flegmatický pohled na život, či časově dlouhé konverzace o smrti. Konec filmu, který byl velice dojemný (vlastně obecně posledních 20 minut), mi vyhrkl slzy z očí. --- Film je krásně natočen, ale 5 hvězdiček ode mne rozhodně nedostane. Na tento film musím mít náladu, na oddych rozhodně není (nebo minimálně druhá polovina filmu) - 86%. (27.10.2018)

Ťažká téma ale veľmi zaujímavo spracovaná . Správanie mladých ľudí v tomto filme mi pripadá ako želanie " mier pre všetkých ľudí na celom svete" Sciencefiction. (10.02.2019)

Strašně průhledná zápletka. Hlavní hrdinka mluví o rakovině své i ostatních jak o chlebu, což ostře kontrastuje s nepříjemnými záběry realisticky zobrazujícími léčbu. Když už si vybrat takové téma,tak bych to já osobně zpracovala jinak. (30.10.2019)

Pro mě velké zklamání. Nesympatická hlavní hrdinka, příběh bych po čtvrt hodině sledování už dokázala odhadnout až do konce a celé tak vtíravě natočené, že mě to nedojalo ani za mák a jen jsem si přála, ať to skončí. Neubráním se srovnání s jiným "teen movie" Keithem. A Hvězdy zapadly kamsi za obzor... (25.11.2019)

Tento film rozhodně mohu doporučit. Mohu ho doporučit všem nevyrovnaným a se svým životem nespokojeným jedincům, kteří potřebují vidět, že někdo na tom může být i hůř. Film se snaží až drastickým způsobem hrát na city, tempo, kterým bere divákovi zbytky sebeúcty je devastující. Opravdu mám brečet nad dvěma hrdinama, kteří trpí rakovinou? Na světě umírají tisíce lidí denně kvůli rakovině. Já určitě nebudu plakat na dvěma jedinci, kteří přehrávají takovým způsobem, že by to zahrál líp snad i komediant Lukáš Pavlásek. (02.07.2020)

Po kinopremiére tohto filmu sa Slovensko na niekoľko týždňov oficiálne zaradilo na zoznam prímorských krajín, nakoľko ženská časť publika pri ňom prelievala také množstvá slanej vody, že údržbári kinosál začínali pod sedačky preventívne zavádzať odtoky a rosničky všetkých dôrazne varovali pred povodňovým rizikom tretieho stupňa. Prejavom emócií v podobnej miere síce odjakživa pohŕdam a rozplakať ma nedokáže ani výpis bankového účtu, čo v mojom prípade samo o sebe niečo znamená, z očakávaného klišé s primárnym cieľom zarobiť na ľudských citoch sa však vykľul nečakane sympatický príbeh dvoch tínedžerov, ktorí sa napriek vedomiu, že môžu každú chvíľu natiahnuť brká (čím nemyslím svoju obľúbenú festivalovú aktivitu), rozhodnú nečakať na tento moment prikrčení v kúte svojej izby. Je nemalým paradoxom, že postava Shailene Woodley bola po celý čas vybavená kyslíkovým prístrojom, nakoľko pri sledovaní jej filmov kyslík obvykle musia dodávať mne, ešte väčším paradoxom pre mňa bolo zistenie, že hoci som sa filmu dlhé roky vyhýbal na vzdialenosť piatich obežných dráh, príbeh ma nebývale pohltil a približne v polovici spustil nekontrolovaný citový výlev, ktorý by som citoslovcami zhrnul ako„ jejo – fňuk – chichichi – ajáj – vzlyk – ňuňu – fapfap – chrrr”, pričom keby trval ešte o polhodinu dlhšie, začal by som repliky používať miesto popisov k profilovkám a v čase osobného voľna dobrovoľne navštevovať terapeuta. (04.10.2020)

Vzhledem k tomu, že člověk od začátků ví, že hvězdy ústřední dvojici nemůžou přát, dá se na to koukat i jako na obyčejný příběh o lásce. Proto romantické drama. Kdyby to byla romantická komedie, tak přežijou. Sice nevím jak, ale určitě by přežili. Oba dva jsem viděl poprvé v nějakém filmu a hrajou to skvěle. Jen mě překvapilo, že 16ti leté Hazel je (tedy Shailene Woodley) 23 a 18ti letému Gusovi (Ansel Elgort) je 20. Nevadí, člověk ten jejich věk tak nějak nevnímá. A když nečtete předem knížku, nevadí ani rozlišná barva očí či vlasů. Není to doufám kýč ? DOVĚTEK Knížku jsem přečetl (5.4. 2022) a mám na pana Greena pár otázek. Jak dlouho ještě žila Hazel? Jak si vedla její matka jako sociální pracovnice? apod. DOVĚTEK 2 : po druhém zhlédnutí zvyšuju rate na 5*. Je to skvěle zpracovaný románový příběh a oba hlavní protagonisté sedli k postavám, jak zadek na hrnec. (17.12.2020)

Sice doják, ale podle mě tam hodnota je. Už jen to, jak v domě Anny Frankové Hazel stoupala po schodech?! A to, jak jí rodiče vysvětlují, že až zemře, budou žít dál?! " To jak svou fyzickou bolest, kdy nemohla dýchat ohodnotila na 9 a bolest po smrti Guse na 10?! "Bolest vyžaduje procítění."  (14.11.2022)