Pán času - Série 7 (2012) (série)
Režie:
Nick HurranScénář:
Steven MoffatHudba:
Murray GoldHrají:
Matt Smith, David Tennant, John Hurt, Jenna Coleman, Billie Piper, Jemma Redgrave, Christopher Eccleston (a.z.), Paul McGann (a.z.), Sylvester McCoy (a.z.) (více)Obsahy(2)
Podle starodávného příkazu od Alžběty I. musí jednotka UNITu vzít Doctora na tajné místo v Londýnské galerii, kde se skrývá obraz „Pád Gallifrey“. Doctora dohnala minulost a vzpomíná na poslední den časové války. Vracíme se do minulosti, kde Válečný Doctor má ve svých rukou zbraň Moment. Moment je tak silná, že má vlastní svědomí a vědomí. Proto se ji podaří vytvořit hologram Rose Tylerové / Zlého vlka. Moment (v podobě Rose) přemlouvá Doctora, aby se zamyslel nad tím, co vlastně hodlá udělat. Když to nevyjde, udělají si malý výlet do budoucnosti, kde se setká s dalšími Doctory... (Varan)
(více)Recenze (104)
Great men are forged in fire. It is the privilege of lesser men to light the flame. Vzít padesát let pečlivě budované (a mnohými fanaticky uctívané) mytologie, na kterou se prostě nešahá a kompletně ji obrátit naruby v jediné epizodě a přitom zůstat ryzí doktorovinou:; to je... Odvážné. S podivem tedy je, že to nepůsobí jako laciná revoluce a boření základů, na kterých je fenomén Doktora vystavěn, ale jako logická evoluce i krok směrem vpřed. A to od výročního speciálu, od kterého by se čekalo spíše nostalgické ohlédnutí na uplynulé desetiletky, není zrovna málo a není tak problém odpustit i jistou rozháranost (co chvíli se tu honí jiný zajíc a jede se v jiném stylu), která se dá dobře omluvit (či se na to pokrytecky vymluvit) i tím, že zrcadlí jednotlivé reinkarnace Doktora. ()
Brouzdání ve vtípcích nedávných sérií, pomrknutí na znalce těch dávných a zároveň čistá Moffatovina, která nedokázala a ani nechtěla být jen oslavným zpěvem. Díky kombinaci Mattovy vyřídilky a Davidových nekonečných očí měl den Doktorův nejvyšší hodnocení téměř předplacené, ale na pozadí Pádu Gallifrey, tíhy odpuštění, střídání vzhledu Tardis, možnosti naznačeného kurátorství nebo kouzlu posledního záběru mu nic fanouškovsky přidávat nemusím. ()
V prvom rade musím povedať, že toto je moja prvá skúsenosť s Dr. Who. V živote nikdy som nevidel seriál, dokonca som ani len netušil, že niečo také ako Dr. Who existuje. A ako som sa k tomuto filmu dostal? Ako to už býva zvykom, úplnou náhodou po milióntom prekliknutí pri hľadaní "ničoho". A prečo som sa rozhodol tento snímok odsledovať? Lebo ma neskutočne ohúrilo hodnotenie užívateľov. 94%?! Hovorím si, tak toto musíš vidieť! A nakoľko už som napísal koment, aj som videl. A moje názor? Bez zbytočného preháňania o genialite režiséra - štyri ★ budú presne to, čo si tento snímok zaslúži. Fanúšikovia Dr. Who sú zrejme viac pohltení, ako by bolo treba pri pohľade "triezvej" mysle. Vo filme zaujalo niekoľko "vecí", ale že by som vzhliadol zázrak, ktorý si zaslúži tak vysoké "skóre", no tak to asi nie. Najsilnejšou stránkou je jednoznačne famózny príbeh, svojský, suchý, anglický humor a hlboké myšlienky, ktoré odzneli v závere. Film naozaj bavil, no na päť ★ ma musí emocionálne zasiahnuť. No a to sa mu nepodarilo. Záverečný citát ktorý si určite budem pamätať a šíriť ďalej pre nasledujúce generácie - "Vojakov máme na svete dosť, hrdinom už môže byť každý IDIOT" - Preberte si to ako chcete. ()
Steven Moffat je génius. Představte si, že máte napsat díl k 50. výročí kultovního seriálu. Musíte ho napsat tak, aby jste uspokojil milióny fanoušků a to jednak ty, jež tíhnou pouze k obnovené sérii, tak ty, kteří se upínají spíše ke klasickým řadám. Všichni očekávají trochu napětí, trochu dojetí a nějaký ten humor a hlavně děj který nenaruší pravidla mytologie seriálu utvářené po 50 let. Také musíte nějak navázat na naprosto výtečný závěrečný díl sedmé řady a přitom film napsat tak, aby bavil i širší publikum. Dále se od vás očekává, že, jak je u Moffata zvykem, budete o krok napřed před všemi rádoby spoleirovými spekulanty a vytasíte se z něčím, čím všechny rozsekáte. A v neposlední řadě se očekává, že když tu bude po hromadě víc dokotrů, že každý bude mít své zářivé momenty, ale také společné scény a tohle všechno musíte nacpat do 75 minut. Očekávání byla obrovská. No a Steven to dokázal, klobouk dolů. ()
Hudba, 13 doktorů, husí kůže, epičnost (jestli se to takhle píše), suprový vtípky a všechno to do sebe krásně zapadlo. Vůbec jedna z nejlepších DW epizod. Víc slov netřeba. ()
Nepatřím k těm, kteří by z tohohle speciálu k padesátému výročí Doctora Who byli úplně nadšení. Něco se povedlo, něco méně. A ehm... spoilery (duh!). /// Plusy: 1. Válečný doktor Johna Hurta. Hurt je skvělý herec a jeho Doktor je jedinečný (posmutnělý, nerozhodný, ale stále vnitřně mladší než Desítka a Jedenáctka). 2. Interakce mezi třemi Doktory. Narážky na snižující se věk herců, poměřování sonických šroubováků... Až sem slyším spokojené vzdechy Whovianů. 3. Nový směr, kterým se seriál bude ubírat. To chce odvahu a Moffat ji zjevně má. Mínusy: 1. Tenhle speciál tak převrací zavedený kánon, až si nejsem jistá, jestli to všechno dávalo smysl. 2. Nevyužité dámy (všechny) a koneckonců i dosud žijící představitelé minulých Doktorů. 3. Královna Alžběta (první). Nesympatická. Není pro děj extra důležitá a zabírá stopáž, kde by se mohli dít zajímavější věci. /// Kolem a kolem ucházející díl, ale Who má rozhodně lepší epizody. ()
Skvělý speciál. V průběhu těch tří sérií jsem se už stihl kompletně přešaltovat na jedenáctého Doktora, až s tímhle speciálem jsem si opět připomněl, jak byl desátý Doktor skvělý a jak mi chybí. A aby toho nebylo málo, ještě John Hurt jako Doktor - Nedoktor. Když jsou ti tři pohromadě, tak to doopravdy nemá chybu. Výborný příběh se Zygony, královnou Alžbětou a ozvěnou prvních sérií v podobě Rose. Jeden z nejlepších dílů... 100% ()
Milostný dopis fanouškům Doktora a díl, který podává ruku jak divákům pouze obnoveného seriálu, tak těm, kteří znají i díly staré půl století. Moffat ve svém obvyklém stylu na začátku diváky mate, hraje si s kánonem seriálu způsobem, který se rozhodně ne každému musí líbit, ale tentokrát přidává nečekanou porci humoru a pro dobrou míru i lásky ke klasickému univerzu Doctora Who. Nejsilnější zbraní téhle epizody je určitě interakce tří Doktorů. Matt Smith předvádí esenci Jedenáctky ve zkratce, tu zvláštní směs dětinskosti a staré duše - a kontrast i spojitosti s hravou Tennantovou Desítkou jsou zábavné. Návrat Davida Tennanta je neskutečně milý a trochu smutný (když přijde řeč na jeho nejistotu ohledně budoucnosti) zároveň, ale rozhodně nebyl pro děj nevyhnutelný. Opravdu vynikající je ovšem posmutnělý John Hurt, jehož herectví pro mě hlavně ospravedlňuje nepoužití osmé Doktorovy inkarnace (Paul McGann). O moc víc než přátelský polibek fanouškům bohužel tenhle speciál není. Doktora sice směřuje na jeho domovskou planetu, ale toho se ve skutečnosti jenom tak nedočkáme. ()
50 let... Když si jeden uvědomí, co všechno se za posledních padesát let událo... tak může být rád, že i v dnešním rychlém a povrchním světě má své jistoty- a jednou takovou jistotou je i Doctor, první, druhý, třetí... až dvanáctý (tedy, pokud toto číslování pořád sedí :-). Není to tak dlouho, co jsem začal tento kultovní seriál (a to jsem si do dnešních dní myslel, že největším kultem na poli britské sci-fi je Red Dwarf- omyl) sledovat, o to větší je moje radost z toho, že jsem začal ve chvíli, kdy Doctor Who slaví toto velké jubileum. K filmu samotnému asi netřeba nic moc dodávat, je to zkrátka dárek pro všechny Whoviany, co jich po světě běhá a krásná nostalgická záležitost (viz. úvodní titulky), při jejímž sledování se musí přihlouple usmívat i ten nejméně zapálený fanoušek. Netřeba být hnidopich a snažit se hledat logické nebo jakékoliv jiné nesmysly, naopak, člověk si musí užívat každou minutu a být rád, že se dočkal chvíle, kdy se v jedné a jediné scéně objevili všichni naši milovaní Doctoři. Geronimooo, Allons-y! ()
Nemyslel jsem si, že u mě nějaký díl překoná End of Time, ale tomuhle se to podařilo. Vidět zpět Tennanta bylo perfektní. Dokonalý byl i John Hurt. U něj mě opravdu mrzí, že už se s ním nesetkáme. Navíc jsem si uvědomil, jak mi bude chybět i Smith, což už je fakt na prášky, když vám bude chybět někdo další. Ale prostě tohle je bomba. Ani nevím jestli vidět všech 13 doktorů bylo "Fantastic" nebo "Brilliant". Jen tak dál Doktore. ()
Byla jsem naprosto unešená!!, tím, že se mi vráttl David Tannant, kterého jsem v roli Doktora tolik uznávala. Navíc mít tu možnost ho porovnat s jeho (nyní už bohužel končícím) nástupcem Mattem Smithem byl famózní zážitek! Nutno tedy říct, že David to neměl vůbec jednoduché.. Matt, jakožto současný doktor, je pro diváky nyní "ten pravý doktor", navíc jeho projev je velmi osobitý a prosadit se na scéně vedle něj, byl, podle mě, velký oříšek. Velký vliv taky mohl mít časový odstup mezi tím, kdy byl David aktivním doktorem a nyní, kdy do toho musel zase skočit. Pak moje srdce zaplesalo nad příchodem Billie Piper a třešnička na dortu v podobě Toma Bakera celé moje nadšení jenom dovršila! :))) ()
No tak měl jsem "čest" setkat se tímto filmem, co tedy vím, s prvním Doctorem Who a že bych z toho byl nějak nadšenej, to se teda říct nedá. Příběh je i dobře a srozumitelně natočenej, ale postava jako taková dosti přiblblá a z trojice představitelů ta nejmladší kopie Doctora Who hodně nesympatická. Efekty jsou ve filmu celkem fajn, ale co na to když mě film vůbec nezaujal. Za mě 35% :) ()
Tak a je to. 3x TARDIS, 13x Doctor a 1 fez. Úchvatnejší darček k 50. Výročiu nielen samotnému Doctorovi, ale aj všetkým nám si snáď ani neviem predstaviť. Moffat ukázal, ako veľmi si váži prácu všetkých, ktorí sa na tom začali podieľať a posúva to stále ďalej. Až sa desím momentu a dňa, keď sa to celé skončí. No po absolvovaní tejto časti nám dal to, čo nemali ani Páni Času v ten deň... nádej. (a potom si ju vzal späť spolu s teaserom na Vianočný špeciál) ()
Paráda! Doctor se neutopil ve významnosti své padesátky a namísto nabízejícího se velkolepého, přeefektovaného šaškování nám přinesl prostě "jen" další -víceméně střízlivou-epizodu, tentokrát plnou naděje(!!), zásadních(přesto chytrých a vkusných) změn mythologie a navíc-pro další smysluplné fungování seriálu velmi podstatný-nový směr a motivaci... Jediná drobná vada na kráse je nepřítomnost Ecclestona(když nepočítáme ten 0,5sekundový prostřih), ale co se dá dělat(?) :) ... Gratulace! ()
Jedno se Moffatovi musí nechat, i když to občas přežene a jen horko těžko se vymotává ze svých překombinovaných zápletek, rozhodně je za všech okolností originální a navíc se nebojí riskovat, takže když už se mu příběh povede, stojí to vážně za to. A přesně tohle se stalo v toužebně očekávané epizodě k padesátému výročí. Protože dokázal v sedmdesáti pěti minutách vzdát epický hold celé dlouhé historii tohoto britského fenoménu a zároveň přijít s revolučním zvratem, který seriálu nastoluje zcela nový směr a možnosti do budoucna. Když k tomu přidám báječnou a vtipnou interakci mezi Desátým a Jedenáctým Doctorem (na které jsem se mimořádně těšila), skvělý výkon Johna Hurta, jemuž bych z fleku dala několik samostatných sérií a když jim k tomu přihrávají Rose s roztomilou Clarou, nevím co víc bych si mohla přát. Sice jsem se někdy ztrácela u narážek na klasické série, které jsem ještě neviděla, ale na diskuzích, kde se dopodrobna řeší snad i ponožky, které měl kdekterý Doctor v kterékoliv epizodě na sobě, jsem to snadno dohnala. :-) ()
Ta čtvrtá opravdu jen z milosti. Moffat jen v podstatě završil to, co předvádí s univerzem poslední sezony co se dostal k otěžím celého kolosu. Bohužel jeho snaha o to překopat celé univerzum v podstatě od základů docela ničí onu nostalgickou linku, která v padesátém výročí tak dobře funguje. Člověk by se až obával, kam zavede Capaldiho s další etapou Doctorova života. ()
Nevím, asi nikdy nebudu vědět, jestli Moffata milovat či nenávidět a jestli je to génius anebo blázen. Co ale vím je to, když se mě někdo zeptá na nejoblíbenější epizodu Doctora, tak s největší pravděpodobností řeknu tuhle. Vždyť co scéna, to prostě paráda. Tennant a Smith spolu. Příběh propletený a přitom pochopitelný. Horda vtípků, pár dovysvětlení. A proč vlastně tedy Moffata nenávidět? Protože v tom z celkového hlediska udělal ještě větší bordel, opět si určitě neodpustil pár nesrovnalostí (které však z hlavy hned vypouštím, páč to se u Doctora musí) a hlavně absolutně nenavázal na konec 7. série, což mě vpravdě trošku zklamalo a doufám, že to napraví vánoční díl. Ale jinak rozhodně jeden z nejlepších Doctorů vůbec. ()
Padesáté výročí čpí sentimentem, nebo by to tak alespoň bylo u jiných seriálů. Ne tak Doktor, naopak. Doktor si dovolí měnit historii, být vtipný a nesourodý ve všech reinkarnacích, dovolí si "obyčejný" příběh a zároveň ten nejfantasknější. A jako bonus cestování časem, které netrpí paradoxy a skvělé zapojení všech jedenácti Doktorů. Prostě oslava jak se patří. ()
Jedna z nejlepších epizod, ve které jsou všichni doktoři, na chvíli dokonce můj oblíbenec Christopher Eccleston. Výborní však byli hlavně David Tennant a John Hurt. ()
Matt a David spolu v jednom filmu, tomu říkám překvapení. Konečně jsme se trochu dozvěděli o Doctorově minulosti a bylo to hodně zajímavé. Líbilo se mi obsazení Johna Hurta do role minulého Doctora, udělalo mi to obrovskou radost. Bohužel film jako celek se mi už tolik nelíbil. Nemohli vybrat příjemnější herečku na Alžbětu I.? Jsem si jistá, že by do toho šla I Cate Blanchett, ale tohle byla katastrofa, nedalo se na to koukat. Mrzí mě, že se to vice nevěnovalo zničení Galifrey a celově jen té planetě, abychom se o ní dozvěděli ještě něco vice. Za mě byla kapitola s Elizabeth zbytečná. ()