Roznese tě na kopytech

Divoká sexuchtivá dvacetiletá slečna a dva pánové ve středním věku. Jak tohle může dopadnout. Zajímavá rekonstrukce mezilidských vztahů vyprávěná humorným stylem, avšak zcela volně a nekřečovitě. Příběh sází na reálnost všeho dění a tak se to patřičně brání nucenému humoru. Vše z děje nějak vyplyne, takže nelze hovořit o tradiční komedii jak by se dalo předpokládat. Příjemný televizní snímek pro lehkou zábavu pro nenáročné diváky. (14.12.2015)

Nízké hodnocení mě mrzí. Monyovou mám ráda a televizní zpracování jejích knížek se mi též líbí. V tomto případě jsme se dočkali povedené komedie, ačkoli psala spíše propracovanou psychologickou prózu. Ústřední dvojice Dvořák - Boudová zahráli skvěle, inscenace byla protkána vtipnými dialogy. Nečekala jsem, že těch 70 minut bude tak příjemných. (26.12.2013)

Jak to říkavala moje babička (a vaše prababička, případně praprababička či prapraprababička) o mrtvých jen dobře. Simona Monyová byla oblíbená, hlavně u žen. Nevím, jestli jí na jejich čtenářích opravdu tolik záleženo, byla jsem pouze na jedné podpisovce krátce před její smrtí a připadalo mi, že se spíš spoustředí na své vtipné odpovědi než na nás v sále. Ani bych to nečekala a nevadí mi to. Stejně většina lidí tvoří spíš aby upokojila své ego, vypořádala se nějak rozumě se svou minulostí a nebo si vydělala na živobytí. Popřídadě kombinace všech tří elementů. Monyová psala opravdu ráda, byla to jakási její potřeba. Přihodilo se jí co se stalo mnoha jiným autorům - začala vykrádat sama sebe. Její knihy bych zrovna nezařidila mezi velká díla světové literatury, ale své čtenáře a hlavně čtenářky měla. Samozřejmě mě velice zajímalo, jak si scénáristé a režiséři poradí s její předlohou. Řekla bych, že to dopadlo dobře. Nevím jestli byla kniha myšlená jako komedie, ale v televizní inscenaci se to rozhodně povedlo. Simona sice neuměla malebně popisovat prostředí ani se příliš nezabývala psychologií jednotlivých postav, ale uměla vystavět děj, vytvořit zajímavé zápletky, dařily se jí vtipné repliky. Takže Simono, ať už jsi psala z jakýchkoliv pohnutek, je to něco, co po Tobě zůstalo. Možná nebudeš na čsfd v červených číslech, ale určitě aspoň někoho pobavíš. (03.11.2016)

Ze všech tří filmů podle mrtvé Monyové se mi tento líbil asi nejvíc. Asi proto, že tohle byla fakt komedie a né vážný téma, jak u těch předchozích. Fakt se tady najdou vtipné situace (restarurace a kalhoty, záda, hotel a pouta, nemocnice, Šteindler). Resp. Šteindlera bych tam započítal jenom jako hroznyho ksichta, tomu se zasměju dycky, i když tady je jeho hereckej výkon docela hrubě podprůměrnej. Ale vyvažuje to krásná Klára Krejsová svou krásou, ucházející výkony Dvořáka a Boudové a vtipné postavičky v kroužku tragédů... (05.07.2015)

Příběh sám o sobě je trochu bizarní, ale celkově silně průměrný. Nebýt několika komických situací, ostatně hlavní trojice skvěle hrála a K. Krejsová je skutečně krásná zrzka, šel bych s hodnocením níže. Tak jako tak film stojí skutečně jen za jedno shlédnutí. Pro muže i ženy je ale silně přínosný. Ženy by si měly uvědomit, že mužům není radno věřit a muži zase, jak snadno jim každá ko.atá ženská může zničit život. A zatímco život zničený zůstává, ženská se může zdekovat, nebo si osedlat jiného hřebce. Že by Monyová psala z vlastní zkušenosti? (04.10.2018)