Reklama

Reklama

Druhý domov - kronika touhy

  • Německo Die andere Heimat - Chronik einer Sehnsucht (více)
Trailer

Obsahy(1)

Ve dvoudílném prequelu ke svému staršímu výpravnému eposu Vlast (Heimat) vypráví Edgar Reitz o předcích rodiny Simonů a o chudých poměrech, vládnoucích na venkově v polovině 19. století. Zatímco všední dny jsou plné tvrdé práce a opakujícího se hladu, sní Jakob Simon, nejmladší syn vesnického kováře, o dalekých zemích a cizích jazycích, o Indiánech v Brazílii a dobrodružství v džungli. Začne připravovat plány na dalekou cestu přes oceán, na kterou chce vzít i svou velkou lásku Jettchen. Rodina Jakoba ale jeho plány sleduje s nevolí. A když se vrací Jakobův bratr Gustav z pruské vojenské služby, rozehrává se řada nečekaných událostí, které mají dát Jakobovu životu zcela jiný směr, než který si naplánoval. Druhý domov získal hned tři hlavní ocenění v rámci Německé filmové ceny, a to v kategoriích režie, scénář a hraný film. (Das Filmfest)

(více)

Recenze (10)

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Film, který mrazí a pálí zároveň. Adrenalinový film. Ale především film natočený s láskou a zasvěceností. "Chronik einer Sehnsucht" se dá přeložit (a domnívám se, že přesněji) jako "Kronika jedné touhy", a myslím si, že o to jde, o jednu touhu jednoho člověka: touhu po svobodě, která nám byla (mluvím stále o filmu) podávána mnoha různými formami a na mnohé způsoby, nikdy však takto. Předbřeznová doba (Vormärz, 1830 až /březen/ 1848) přivála do Německa (ale také do "našeho" Rakouska-Uherska) nový vítr: vědomí sama sebe, sebe sama jako myslícího a jednajícího subjektu, schopného a ochotného bojovat o svou svobodu (nejen jako dosud negativní svobodu ničení). A co je svobodou? Domnívám se, že stačí "myslet si, co chci,a jít si, kam chci." Už na tom je možno zjistit míru své vlastní současné svobody. (Politické svobody, např.svoboda shromažďovací atd., včetně volebního práva, s tím nemají co dělat, a jsou spíš jen zastíracím manévrem politiků)... Hlavní hrdina (vedle dalších hlavních hrdinů, protože nikdo tu není opozaděn) Jakob Simon nezná meze svého srdce, ani své hlavy. Jeho domovem, domovinou (Heim, Heimat) není to poznané, zaběhnuté, přejímané, ale zcela "nový" svět. Jeho touha po poznání je zakotvena v paměti, je snílek a polyglot, ale jak se "nový" člověk vyrovná se starými "strukturami"? Pozn. 1: Fenomenální kamera. Kdyby každou sekundu jedna fotka, pak by jich bylo 13 500. Pozn. 2: Kdepak jsou všechny ty Gretchen a Florinchen, neboli Jetče a Florinče. ()

MA.KI 

všechny recenze uživatele

Kronika jedné touhy. 225 minut trvající prequel souvisí s režisérovou ještě mnohem rozsáhlejší trilogií filmových eposů Heimat, která sleduje osudy rodiny Simonů po většinu dvacátého století. Nyní se ocitáme v letech 1840 – 1844 (v německé epoše Vormärz) na chudém venkově, ve vesnici Schabbach v německém Hunsrücku, a na rozdíl od předchozího filmového materiálu je tento uveřejněn již pouze jako celistvý film určený pro kinoprodukci. Film tematizuje v prvé řadě vystěhovaleckou vlnu z Hunsrücku do Brazílie a nuzné životní podmínky na vesnici, nechybí ani další obligátní témata typická pro tzv. Heimatfilm (byť název celé série je ironickým odkazem na tento žánr), jako jsou láska, smrt, rodina apod. Ústřední postavou je Jakob Simon, nejmladší syn kováře, jenž se těžké fyzické práci vyhýbá, seč může, neboť jej můžeme charakterizovat jako nenapravitelného knižního snílka a rozeného vědátora. Sehnsucht = touha. Klíčové slovo pro vystižení Jakobova nitra. Romantická touha navštívit vzdálená místa a především naděje na lepší budoucnost. Jakob sní o dalekých zemích, o nichž čte v knihách, dokonce umí nazpaměť jazyky indiánských kmenů jižní Ameriky. Od všech okolo se odlišuje. Spřádá plány na cestu se svou milou Jettchen, avšak situace se mění s návratem jeho bratra Gustava z pruské vojenské služby… Tato individuální touha uprostřed kolektivního způsobu života na vesnici ční nad vším ostatním. V době natáčení osmdesátiletý Edgar Reitz vyprodukoval nelehko vstřebatelné mistrovské dílo, nicméně subjektivně mně připadala třetí čtvrtina jakási rozháraná a nevyvážená, jakoby režisérovi docházel dech i pozornost na tempo a detaily, aby nato snímek ukončil silným závěrem. Černobílá (ale pozor, ne zcela!) filmová kronika jedné touhy, jež obdržela nejedno vyznamenání z rukou filmových odborníků. /Art, Das Film Fest 22. 10. 2014 ()

Pawlisman 

všechny recenze uživatele

Krásně udělané, autentické, ale 4 hodiny jsou možná škoda. Radši bych asi dva jiné snímky. Pro mnohé diváky asi silné (zvlášť závěr), ale mě přemohla délka. ()

brumbrum 

všechny recenze uživatele

Spravené je to možno aj dobre, ale pre nás hrozná nuda. 1* za dialógy v originále, takmer sa tomu nárečiu nedalo rozumieť, a to vyprávame celý život nemecky :) ()

StaryMech 

všechny recenze uživatele

Panorama života na německém venkově poloviny 19. století v tradici velkých realistických vypravěčů, přepečlivé a na pohled (chvílemi snad až příliš) krásné ; v obrysech i detailech příběhu a jeho postav se tvůrci nevyhýbají schematičnosti a sentimentalitě (záměrný odkaz k heimatfilmu ?). Básnivě pojatý leitmotiv Jakobova jazykovědného bádání ve mně budil spíš pochybnosti a nápad umocnit von Humboldta Herzogem mi připadl nadbytečný. Na zhlédnutí díla mi ale stačil jediný den, s čímž jsem nepočítal. ()

Reklama

Reklama