OXV: The Manual
Frequencies
Obsahy(1)
Frekvence určuje, jak se bude odvíjet celý váš život. Nakolik budete mít štěstí, IQ, schopnosti. Isaac se narodil s abnormálně nízkou frekvenci, dokonce zápornou. Pak je tu Marie, která má tak velké štěstí, že aniž by se starala, vše jí vychází na vteřinu přesně. Dva lidé, kteří jsou tak rozdílní, že se díky tomu neměli ani nikdy setkat, se přesto setkají. Isaac se do Marie zamiluje, ale nemohou spolu být déle než 60 sekund. Jakmile se tento čas navrší, dojde totiž vždy k nějaké nešťastné události, která častokrát ohrožuje i život. Isaac se však svého snu ani lásky nevzdává. (Benedygtus)
(více)Recenze (43)
Na konci rozhodně nemohu konstatovat to samé, co se říká v závěru. Jen tiše doufám, že jsem naladěná na správnou frekvenci, kde mně přece nerozhodí fakt, že jsem občas byla zcela mimo. Ale na tu romantickou linii se dívalo přece tak krásně............ A ta chvilka s Issacem a klavírem byla kouzelná, tam jsem měla nutkání uvěřit tomu pánovi s rozhozenými notami po celém pokoji. Netuctové, příjemné sci-fíčko. ()
Tedy, takhle pár dní po zkoušce z metodologie a pár dní před zkouškou z filosofie si pustím zrovna tenhle film, to musí být osud :-) vskutku ideální načasování. Frequencies je žánrově těžko zařaditelný film, dalo by se říct snad sci-phi (vědecko-filosofická) romance s temně mysteriózními prvky. Druhý Věčný svit neposkvrněné mysli ale nečekejte - tohle je mnohem víc vědecké, mnohem víc filosofické a současně mnohem míň romantické, občas jsem si připadal skoro jako na přednášce. Což, abych nebyl špatně pochopen, nemyslím vůbec jako výtku. Příběh se odehrává pravděpodobně v blízké budoucnosti, v níž se lidem dá změřit jejich frekvence. Lidé s nízkou frekvencí jsou méně synchronizovaní s okolním světem (prostě mají smůlu) a současně jsou nadáni schopností empatie (emoční cítění). Lidem s vysokou frekvencí naopak příroda vychází vstříc (mají štěstí), ale zároveň "je jim to jedno" (nemají emoce). Na jedné vědecké škole pro geniální děti se setká chlapec s extrémně nízkou frekvencí s dívkou s extrémně vysokou frekvencí. Pokud se takoví dva lidé setkají a vytrvají ve své blízkosti déle než chvilku, jejich odlišné frekvence pravděpodobně způsobí nějakou katastrofu (šťastně nabitá dívka od sebe odpuzuje smolně nabitého chlapce, "nejsou si souzeni"). Chlapec se do dívky zamiluje ... a v průběhu let vymyslí způsob, jak vyrovnat své frekvence, nastolit harmonii, takže dívka získá city a zároveň bude bezpečné, aby si případně byli nablízko déle než minutu. Jenže jak je možné, že by měl chlapec s nízkou frekvencí takové štěstí, že by se mu podařilo vzepřít osudu? Nebude v tom nějaký zádrhel v podobě nebezpečných vedlejších účinků? ... No a to je v podstatě jen začátek. Ten systém, nebo dá se říct mytologie, kterou zde tvůrci vymysleli, jde ještě mnohem hlouběji a je mnohem komplikovanější. U tohoto filmu, pokud si jej budete chtít užít, mozek fakt nevypnete. Super je, jak se ten svět s každým dalším zvratem komplikuje, ale zároveň pořád tak nějak dává smysl. Navíc ani ten příběh, jenž se v rámci daného světa odehrává, není odvyprávěn vůbec tuctově, spíše naopak. Veliké překvapení, jen těch emocí tam mohlo být trochu více. Ale jak řeknou zdejší postavy: - "Does it matter?" - "Not to me." ()
OXV ()
„TENTO VESMÍR POCHÁZÍ Z JEDNODUCHÉHO KÓDU, KTERÝ SE NEKONEČNĚ OPAKUJE, A DĚLÁ VESMÍR NEKONEČNĚ KOMPLEXNÍ, ALE ZCELA PŘEDVÍDATELNÝ…“ /// Frekvence člověka jako určující faktor štěstí (veškerýho!). Nadaný Zak, fungující na ultra malý frekvenci a geniální Marie zase na ultra velký. (Frekvenci vole!) Čekejte lásku. Jestli teda Zak dokáže, že psychika mění fyzično. Vlastně musí obelstít osud… Romantika z normální střední už nudí. Proto jsou tady nákladný Divergence, nebo nenákladný Frekvence, provádějící výzkum netradiční síly slova. Hmm, celkem nuda. Navíc mě na prdel neposadila ani ta myšlenková pointa. Bojím se bojím, že kecy vo rovnici, která dokáže, že svobodná vůle není iluze, a že kreativita a improvizace existují, udolají i větší fyziky, než su já. Ale možná su jen starej na tyhle moderní metody, vedoucí k …(no dyť víš). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Věnuju se výzkumu částic ironie. 2.) Miluju ty kusy, ve kterých si to láska vyšlapuje proti přírodě. 3.) Thx za titule ,,Pepza“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
Určite musím pochváliť zaujímavý a originálny námet, čo je v hlavne v posledných rokoch úplne nezvyklé. Nápad s ľuďmi s rôznou frekvenciou, ktorá určuje celý ich spôsob života, ale zároveň ich aj rozdeľuje, keďže spolu môžu tráviť čas iba ľudia na podobnej úrovni, inak sa tomu bráni celá príroda, no s tým sa zamilovaný mladík nehodlá zmieriť sa mi páčil, ale s celkovým prevedením už až tak spokojný nie som. Zase nie, že by bolo zlé, len mi jednoducho prišlo, že všetko skutočne zaujímavé sa odohrá v úvodnej dvadsaťminútovke, kedy sa predstaví celé toto zaujímavé univerzum a potom si už film po celý čas drží len tú úroveň lepšieho priemeru, pričom finále je ešte z celého filmu najslabšie. Ale aj tu musím pochváliť, že na rozdiel od väčšiny filmov s aspoň čiastočne podobným námetom sa z toho nestane štandardný boj hlavného hrdinu so systémom, ale tu na to musí ísť inak, inteligentnejšie za pomoci vedy a tak som mal z toho po celý čas dobré pocity. No chcelo by to iné režijné prevedenie, vizuálna stránka je bez problémov, aj keď aj toto si viem predstaviť o niečo lepšie, ale moc mi nesedela atmosféra, ktorá bola úplne chladná, nepociťoval som tu ani minimálnu snahu o nejaké emócie, čo sa prenieslo aj na mňa a tak mi bolo úplne jedno, či im to nakoniec vyjde. A moc tomu nenapomáha ani obsadenie, väčšina postáv a to aj hlavní hrdinovia mi neprišla moc sympatická a ani herecky to nie je to pravé. Možno by bolo lepšie, keby sa po pár úpravách celý film venoval len ich detstvu, keďže paradoxne práve detskí herci z úvodu mi prišli podstatne lepší, než ich dospelé verzie zo zvyšku filmu. Takže som určite rád, že som si Frequencies pozrel, originality nemôže byť nikdy dosť a tu sa mi námet dosť pozdával, len by to jednoducho chcelo lepšie obsadenie, réžiu, ale aj ten scenár, takto mi to príde len ako lepší priemer na jedno, možno dve pozretia. 62% ()
Nerozumím tak vlažnému a v podstatě ignorantskému přijetí (současných 261 hodocení a skóre 68%) této light sci-fi pecky. Opravdu tady zbylo tak málo lidí, který nebolí použítí mozku za účelem vyinterpretovat si pointu? Achjo, demence vládne nejen světem, ale evidentně už i filmem. No nic. Jedná se o film, ve kterém se pomalejším ale nezbyteném úvodu seznámíme s pravidly a mantinely daného prostředí, načež tvůrci začnou poutat divákovu pozornost objevováním nového, z čehož se vyklube něco, co možná zas až tak nové není....a hle, zjistíte, že z romantické intošárny jste šmahem v konspirační imperátorárně. Za sebe doporučuju všema deseti! ()
Jeden z najviac podhodnotených a obchádzaných filmov na CSFD. Pritom snímok priam srší originalitou, nevšedným nápadom, takmer dokonalou obsahovou konštrukciou a príjemnou diváckou formou. Žasol som nad prepracovanosťou sveta, kde úroveň frekvencií hrá zásadný význam čo sa šťastia týka. Všetky tie teórie okolo (osud, slobodná vôľa...) a mytológia šťastia ponúkli plastický mnohovrstevný obraz takéhoto vymysleného sveta. Samozrejme, nejde o nič jednoduché, divák sa musí mať sústavne na pozore, pretože stačí malá nepozornosť a niť dejovej súslednosti sa roztrhne. Potom už nie je šanca sa z tej náročnej motanice a obsahovej komplexnosti vymotať, nieto ešte pochopiť záver. Len jedna maličkosť mi tam nezapadla, a síce rok 1760, inak obrovské prekvapenie. Brilantná a komplexná predstava fiktívneho sveta s celou jeho mytológiou a úvahami o šťastí, osude a slobodnej vôli. 85/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. ()
Že by reinkarnace opravdu nebyla žvást a máme tu Darrena Fishera alias George Orwella? Sci-fi filosofická alegorie se totiž opravdu často nevídá. Snímek s jednoduchou dějovou linkou, na kterou se ovšem vrství několik nadstavbových úrovní. Příběh jako takový zachycuje sbližování chlapce a dívky od útlého dětství po ranou dospělost, popisuje překonávání překážek, které jim osud klade do cesty. Pochopitelně jim není přáno být spolu, ovšem není nikterak těžké si tipnout, jak to celé dopadne. Co ovšem činí tento film zajímavým, jsou právě otázky, které nepřímo vyplouvají na povrch. V průběhu sledování si tak nemůžeme nevšimnout určitých náznaků, které ukazují na docela konkrétní problémy. Co si takhle zapřemýšlet nad kolizí determinismu a fatalismu, moci médií a agitace samotné, hierarchizace společnosti na předurčené kasty nebo lidské existence jako takové? Nejpodmanivější nicméně zůstává celkové vzezření; všichni protagonisté nosí tunu make-upu, prostředí je přinejmenším kýčovité a to značně zlehčuje celé vyznění. Zasadit tento příběh do temné, špinavé budoucnosti, tak by ty všechny pointy, postřehnutelné díky změně vypravěčských pásem, s královskou-ala-matrix tečkou na konci dolehly na člověka daleko více. Tak či tak, jako oddechovka na usmání a popřemýšlení splňuje OXV parádně. "If this is real, then it assumes that we are simply complex machines, that we may not have a soul, certainly not any free will." "I´m sorry...are they important?" 80 % ()
Premýšľam ako správne okomentovať film ako je tento. Je to totiž oveľa ťažšie, než sa môže zdať. Príbeh je veľmi komplexný a dokocna má veľmi originálny a kreatívny koncept sveta, kde každý človek má určitú frekvenciu. Čím je frekvencia vyššia, tým je osoba inteligentnejšia, ale má nižší koeficient empatie. A keď je to naopak, tak je to zase človek, ktorý sa objaví často na nesprávnom mieste a bude mať v živote smolu, ale vysokú dávku empatie. A keď sa takto stretnú naši dvaja hrdinovia, obaja chcú svoje životy zmeniť, lebo sú ako opačné póly, kde obaja chcú pre seba niečo lepšie. A čo sa javí ako romantický film je nakoniec veľmi komplexné a fyzikálne podané filmové dielo (a nechcem ísť do detailov, lebo v prvom rade moc fyzike nerozumiem a v druhom rade nechcem dávať spoilery), kde všetko môže byť úplne iné než sa zdá a riešenia môžu byť často jednoduchšie než si myslíme. Rovnako ako aj film "Enemy" je to niečo, k čomu sa určite budete chcieť vrátiť, lebo budete mať veľkú dávku otázok na tento film. A možno nemusíte jeho myšlienky pochopiť na prvýkrát. No o to je film fascinujúcejšie sledovať a hľadať v ňom jeho pravú pointu. Záver je absolútne fantastický a skutočne nechcem hovoriť viac. Radšej si film proste iba pozrite, lebo je to rozhodne poriadnym zážitkom. A takým, kde budete chcieť po videní si pustiť znovu. ()
Tuho porozmýšľam a možno prihodím ešte tú poslednú hviezdu. Netradičné, komorné, výborne natočené a zahraté sci-fi. Fantastické. ()
Tak jsme zase přesně tam, kde jsme byli... ale určitě nebylo marné osvěžit se malým vztahovým experimentem. Lidé se zde nedělí jinak, než na vysoce nebo nízce frekventované, vlastně je v podstatě všechno při starém, jen se neuchopitelno uchopilo trochu jiným způsobem, z čehož plyne - nic není dáno, jak je psáno, proto poslouchejte instinkty, možná se mění tak, jak právě potřebujete - a zkráceně - s osudem se můžeme smířit nebo ho prostě drze obejít... Takže se nalaďte na správnou frekvenci, ať si tu vědátorskou romantiku užijete. ()
Námet a myšlienky tohto filmu mi veľmi pripomenuli tvorbu Jamina Winansa a toho ja fakt môžem. Tu nie je podstatná romantická línia, ani udalosti odohrávajúce sa v prvom pláne, tie vytvárajú len príbeh. Kulisu potrebnú pre podanie myšlienky. Myšlienka je tu to podstatné. Myšlienka, ktorú možno nepostrehnete v prvom a možno ani v druhom pláne. Prípadne ak ju aj prečítate, tak vás nemusí vôbec osloviť. Možno preto má film hodnotenie aké má. Vôbec mi to však nevadí, klenoty jednoducho zostávajú niekedy nedocenené. ()
SPOILERY Zpočátku hodně nepřístupný film, ve smyslu vztahu k divákovi a odkrývání postupných vrstev. Sledujeme příběh vysokofrekvenční, ale citů nezpůsobilé dívky, a nízkofrekvenčního nýmanda, který city k ní překypuje, a díky tomu posadí na zadek fyziky své doby, abychom nakonec zjistili, že to zařídila Příroda, a že šlo o řízený plán, který rozjel, případně usměrňoval jiný spolužák. Jsme jen vesmírný kód, přdurčeni k tomu, co děláme? Odpověď tohoto filmu zní, ále, na to s..e pes. Hlavně že se nějak máme. Jednu chvíli mne potěšila vyzdvižení významu hudby, ale naděje brzy odpluly pryč, hudba se opět stala druhořadou, a nastoupil opět Plán. Celé mi to přišlo takové kamuflující. Jako by se to snažilo o velkou výpověď, ale tvůrci nakonec nevěděli, co vlastně chtějí říct, zda svobodná vůle ano, nebo ne, a tak to vyřešili poněkud lacině a jednoduše, aniž by se museli přiklonit na některou stranu. V celkovém důsledku jsem se z celkového vyznění cítil zmaten a odpovědi jsem nedostal. „Ale co hudba mladíku, co ta hudba?!“ ()
Rozhodně zajímavý a zajímavě zpracovaný sci-fi nápad, ale námět by chtěl ještě trochu dotáhnout, protože to podle mého často přeskakovalo otázky a hodně hrálo na náhodu. Rozhodně jsou ale Frequencies zajímavým filmem, který mě bavil po stránce záhadné i stránce romantické. A příjemní herci. ()
Opravdu hodně hodně originální námět, takhle zajímavá myšlenka tu už nebyla léta. Samotné zpracování je sympatické, vizuálně hezké na oko, ale vyloženě zábavné to úplně není. A že bych to opravdu pobral, to se taky úplně říct nedá. Frequencies je film pro úzkou skupinu diváků - pro ty hloubavé a chytré, kteří tenhle film dokáží naplno ocenit a pak pro ty rádoby chytré, kteří pozérsky sledují podobné filmy, aby nad nimi mohli při pivě rozumovat. A pro ty ostatní zůstane jednoduše natočený film, který si umí pohrávat s myšlenkami a pocity. Nemůžu se však vyhnout dojmu, že z podobné látky by šel vymačkat mnohem silnější zážitek. ()
No vida, tak tu máme po delší době kousek, který bez diskuze patří do kategorie zvláštních (rozuměj "divných" jako kompliment) filmů a rozhodně nejde vstřebat na první shlédnutí. Téma mi přišlo naprosto fascinující a týkalo se mezilidských vztahů, osudu a hlavně frekvencí. Ano, v tomto příběhu má každý člověk svoji frekvenci, která má vliv na sled událostí v jeho životě. A co teprve, když jde o lásku k ženě, která má úplně jinou frekvenci a střet s ní znamená risk, který může být po uplynutí jedné minuty i životu nebezpečný. Zvláštní jsou veškeré postavy, jejich chování a gradace příběhu. Originalita se snímku vůbec upřít nedá, kouká se na něj s radostí a krásně drží pozornost. Nejlíp se mi ale koukalo na překrásnou Eleanor Wyld (postava starší Marie), ale i na její mladistvou podobu Marie v podání Georginy Minter-Brown. Hodně zajímavě zvolené protagonistky, které "vysokofrekvenční" Marie vykreslovali uhrančivě. Nicméně kdo chce, tak může ve Frequencies spatřit životní alegorie, ale i duchovní aspekty, které jsou součástí života jako takového a různé myšlenky vhodné k přemítání nad nimi. Příjemné překvapení ke kterému se s jistotou ještě vrátím! ()
Poslední slova ve filmu: "I see". Whelp, I not see... Ze začátku zajímavý námět, který se zvrtl do naprosto psycho scénáře, který nedává zmyzol. Hraje si na Über knowledge a zahrává si s myšlenkami, které nijak nepodloží... Aneb mluvím chytřeji, než sám uvažuji... Je to zajímavé na podívanou, o tom žádná. První půlka dokonce i velku zajímavá! Jen nečekejte, že budete spokojeni na konci. IQ 220? Joke. 55 % ()
Rozhodně zajímavý film, který nadchne tím, jak moc je promyšlený. Na druhou stranu se nejedná o něco, co by mělo ohromit masy. Ale s tím byl i film natáčen. Jako filosofická variace na romanci to funguje dobře, stejně jako přednáška na zvolené téma. Líbí se mi, jak hluboká je filosofie, která je zde prezentována. Je to opravdu skvěle vymyšlené. ()
„A tuhle znáte?“ (jásavé výskání a rozjařené oči přesvědčují o opaku). „Tak tedy - bylo, nebylo (ale spíš nebylo). Za sedmero horami… respektive na druhé straně zeměkoule se jednoho dne narodil Honza. Švarný to jinoch, který měl sice smůly na rozdávání, ale svou odvahou si přesto proklestil cestu skrz všechna úskalí, až za překrásnou a chytrou princeznou, kterou musel nejdříve probudit z hlubokého spánku, do kterého jí zaklel zlý černokněžník. Temné síly mu v tom bránily, spousty překážek mu oškliví lidé naházeli pod nohy, ale nakonec přece jen vysvobodil princeznu ze zakletí, a u toho ještě stihl sestrojit čertovo kolo a přemoci zloducha. Vidíte, náš Honzík tedy nebyl takové nemehlo, jak se mu dříve všichni posmívali, že?!“ (salvy nadšeného potlesku) „Tak, a teď spát, víc už toho dnes nemám.“ (smutné pohledy s nespokojeným mručením) „Hm, tak že by snad ještě... co to pojmout takhle - “ ... Omlouvám se za svůj neodborný, plytký nástin děje, postrádající veškeré filozofické aspekty nevšedního dílka, ale pojal jsem potřebu také doporučit tuto pohádku, krásnou a milou, skoro jako úsměv Georginy Minter-Brownové. Přesto se musím přiklonit k názoru Okary, že přejet scénář hrubozrnným sci-fi šmirgl papírem od začátku až do konce, jistě by měl daleko intenzivnější dopad. V příbězích strýčka Fishera však rozhodně budeme pokračovat, 4*. ()
OXV vo mne zanechalo rozporuplné dojmy a napokon ani neviem či ma to skutočne bavilo alebo nie. Rozhodne to však bol nesmierne originálny a zaujímavý námet, ktorý ma zozačiatku absolútne očaril. Avšak pri tom celom filozoficko-mysterióznom kontexte som očakával nejaké famózne vyvrcholenie s nejakou uchvacujúcou pointou. Ale vývoj deju ma bohužiaľ moc netešil a filozofický rozmer filmu napokon až príliš prekryl celú tú pôvodnú epickosť. Ale prvotná myšlienka celého filmu mala obrovský potenciál, ale nakoniec tak trochu sklamanie z toho akým smerom sa ten dej uberal... ()