The Amazon Code
Amazonský kód
Obsahy(1)
Hluboko v pralesích brazilské Amazonie žije lid Piraha, jehož zvyky a jazyk už skoro 40 let studuje bývalý misionář a profesor lingvistiky Daniel Everett... Bývalý misionář a profesor lingvistiky, Američan Daniel Everett, získal povědomí o brazilské Amazonii na střední škole a rozhodl se stát misionářem. Obzvlášť velký zájem v něm vzbudil pralesní kmen Piraha, který dnes čítá už jen pouhých 400 členů. Má zcela ojedinělý způsob dorozumívání, jazyk, jímž lze mluvit, bručet, zpívat i pískat a jehož gramatika se vymyká všem až dosud obecně uznávným pravidlům ... Everett se poprvé do Amazonie vypravil v roce 1977 s manželkou a v průběhu 35 let se sem pravidelně vracel. Lid Piraha obývá čtyři vesnice podél řeky Maici a poprvé se s ním setkali portugalští cestovatelé před 300 lety. Má svůj vlastní, zcela ojedinělý jazyk, který se profesor i jeho manželka museli naučit. Kromě misionáře Sheldona, který zde působil před ním, jsou to jediní tři lidé na světě, kteří tento jazyk ovládají. Jazyk piraha nemá výrazy pro barvy ani pro čas a neexistují v něm čísla, lidé neumí počítat. Zato jejich znalosti týkající se okolního světa, bohaté flóry a fauny, jsou naprosto fenomenální. Piraha žijí výhradně v přítomnosti a jsou velmi šťastní. Everett si z nich postupně udělal přátele. Za 25 let se mu ale nepodařilo ani jednoho z nich obrátit na křesťanskou víru. Prostě proto, že oni žádného Boha nepotřebují. To přimělo i samotného Everetta zamyslet se nad svou vlastní vírou a postupně se od ní odvrátit, přestože to znamenalo rozvrat rodiny a hlubokou morální i profesní krizi. Tehdy začal psát knihu o jazyce piraha, o jeho gramatice a celkové povaze řeči. Jeho tvrzení se dostala do ostrého konfliktu s teorií význačného lingvisty Noama Chomského, průkopníka univerzální gramatiky a tvrzení, že tzv. rekurze, tedy schopnost věty pokračovat prakticky donekonečna, je něco, co je součástí lidského genomu a tvoří základ všech jazyků, rodíme se s ní. Everettův názor, že jazyk piraha tuto vlastnost postrádá, proti němu popudil zastánce teorie Chomského, který je občas považován téměř za poloboha. Navíc Everetta obviňovali z rasismu a jeho teorii o neexistence rekurze v jazyce piraha všemožně ostouzeli, což se děje ostatně dodnes.
V roce 2011 se proto chystala velká expedice Laboratoře mozku a kognitivních věd v Massachusetts, vedená profesorem Tedem Gibsonem, spolupracujícím s doktorem Stevem Piantadosim. Pomocí speciálně vyvinutého počítačového programu měly výsledky bádání potvrdit nebo vyvrátit teze profesora Everetta, který se měl expedice zúčastnit jako tlumočník. Nicméně brazilské úřady koordinující spolupráci s domorodými kmeny mu vstup na území lidu Piraha zakázaly, přestože Everett přednesl svou žádost, podpořenou několika místními vědci, až v samotném hlavním městě Brasílii. Jeho bádání označily za „rasistické", ovšem sám profesor za zákazem cítil především svůj konflikt s všemocným Chomským. Televizní štáb, který Piraha spolu s profesorem navštívil již jednou, nicméně povolení dostal a profesor namluvil pro své domorodé přátele vzkaz v jejich jazyce. Mezitím Gibson a Piantadosi podrobili studiu nahrávky jazyka piraha pořízené jak misionářem Sheldonem, tak Everettem a také poslední nahrávky, které přivezl televizní štáb. Toho ovšem čekala u lidu Piraha velká změna: vláda postavila v jejich vesnici trvalá bydliště, kliniku, školu a zavedla zde elektřinu. Život pradávného kmene se začíná měnit a existuje nebezpečí, že jeho zvyky a svébytný jazyk postupně zaniknou. Analýza 1 000 vět, kterou provedli oba vědci z Massachusetts nicméně prokázala, že v jazyce piraha neexistují žádné důkazy o rekurzi, jako jsou například spojky apod. Jde o odlišný jazyk postrádající komplexní syntaktickou strukturu. Přestože tyto vědecké výsledky dávají profesoru Everettovi zapravdu, přívrženci Chomského zdaleka nejsou přesvědčeni a profesor Everett se už možná nikdy ke svému milovanému lidu Piraha nevrátí ...
(TV Prima)
Recenze (14)
Vědecká část dokumentu je pěkně zpracovaná, velice oceňuji, že jsou zastoupena vyjádření od obou názorových táborů, ačkoliv generativisti mají méně prostoru a hlavně uvádějí méně věcných argumentů, přičemž zůstává otázkou, nakolik je to dílem střihu a nakolik dílem jich samých. Obecně jsem měla celý film pocit, že musím zaujmout postoj, že mi nic jiného nezbývá, film k tomu vybízí, přičemž straní Everettovi, což asi ani jinak nemůže. Možná by nebylo na škodu vysvětlit alespoň jednou větou věčný spor generativistů a konstruktivistů, aby se přiblížila nevraživost obou táborů. Takhle tam jsou zmíněny gramatické jevy, které u Pirahů nejsou, a tudíž podle filmu vyvracejí generativismus, ale není zmíněno, proč jsou pro generativismus tak důležité. Ta populární část dokumentu, která má udržet diváky-nelingvisty u obrazovek, popisuje, jak si na Everetta všichni zasedli, což sice vysvětluje, proč je výzkum toho jazyka tak zlomkovitý, ovšem nic to na tom nemění, žejo. No a samozřejmě na závěr s dramatickou hudbou ukázka zlé globalizace, která ničí svébytné kultury... ()
V tomto snímku je krásně vidět, jak je současná civilizace vykořeněná, když místo citlivého studia a ochrany zbytků původních kultur, ničí a snaží se vnutit to co se ukázalo jako nefunkční. Je nepochopitelné, jak i v lingvistice, která by měla otvírat obzory, jsou lidé natolik rigidní, že místo smysluplné diskuze a přehodnocování současných faktů, raději všemožně hatí snahu o širší vědecké poznání. A bohužel nejspíš přivodili rychlou zkázu vzácného kmene. Televizor je čistě barbarský dar a v tomto případě cesta z ráje přímo do pekla. ()
lingvisticka cast je pre neznaleho divaka (mna) trochu malo vysvetlena a odovodnena. ide tam o konkretny spor, ktory ale mam pocit ze tocili trochu jednostranne. a vadilo mi aj stylizovanie lingvistu everetta do pozicie obete, a tejto je vo filme viac ako som potreboval vidiet. necakany bonus som vsak nasiel v zavere filmu, ked filmari prisli ku kmenu po dvoch rokoch a tam ich cakali civilizacne vymozenosti osadene v dedine. podnietilo to k zamysleniu. aj samotny predstavitel nadacie funai nechcel pustat misionarov k domorodcom, v com sa zhodli aj s lingvistom, ze misionari su vlastne "kolonizatori mysle". ale napriek tomu im tam okrem elektriny a vody nainstaluju televiziu. teraz si budu moct pozriet dokument o tom aky je ich jazyk vynimocny... ()
Vždy je krajně podezřelé, když místo argumentace přicházejí vágně zdůvodněné úřední zákazy a místo diskuze zatvrzelé odmítání či ignorování oponenta. V "Amazonském kódu" se obětí ústrků stává D. Everett - alespoň v podání tvůrců tohoto dokumentu, kteří ovšem Everettovi nepokrytě straní a tak je otázkou nakolik lze považovat jejich pohled za objektivní. Je mi zatěžko vidět v tak nelichotivém světle jako zde (jako obávanou světovou autoritu s hodně dlouhými prsty, sahajícími mi až do daleké Brazílie) právě Noama Chomského, mimo jiné jednoho z nejbystřejších a nejkritičtějších komentátorů současné světové politiky. Každopádně tenhle film přináší nejednu zajímavou otázku a námět k zamyšlení. ()
Vždy je zaujímavé, ak niekto nabúra všeobecne vžitú tézu. Zaujímavé, to je na dokumente to najdôležitejšie. pretože do hĺbky sa nejako veľmi nejde a celý spor medzi všeobecne akceptovanou teóriou a jej narušením spočíva v objavení jazyka-výnimky. No Bóže - ktorá teória nemá nejakú výnimku? Veď aj tá relatívna Einsteinova ich má: a koľko! Namiesto toho, aby sa výnimka akceptovala, nastáva neľútostný súboj ega lingvistu lingvistov s egom narušiteľa. Každý má svojich zástancov a tak vyhráva ten, ktorý ich má viacej. Všetko toto lingvisticko-vedecké prekáranie si najviac odnesie kmeň so zvláštnym jazykom, ktorý sa odrazu - keď sa má skúmať jeho jazyk - vzorne učí portugalčinu, pozerá sa na telku a má zavedenú aj elektrinu. Čiže asimilačná klasika. Svojim spôsobom ju začal už samotný pán Everett, hrdina dokumentu. Takmer 30 rokov v kmeni misionárčil. Misionári všeobecne napáchali na pôvodných kultúrach nezvratné škody v zmysle zániku pôvodných zvykov - náboženských, lingvistických, vzťahových i folklórnych. Takže keď na záver pán Everett žiali nad priateľmi z kmeňa, kam ho Chomského apologéti nechú vpustiť, aby vyvrátil jeho tézy o univerzálnej (vrodenej) gramatike, má i on kus masla na hlave. A keďže je to dokument o ňom, bližšieho vysvetlenia, prečože ho tí usmievaví a šťastní domorodci chceli dva razy aj s manželkou a deťmi zamordovať, sa nedočkáme. Neviem, neviem, či to nebolo samotnou osobnosťou tohto pána. Pretože niekedy stačí kus počúvať, pohľad do očí, na tvár a hneď vidíte čo je dotyčný zač. No a tento: nič moc. A keď už píšem o pohľadoch - tak čisté a priezračné oči, ako mali dvaja domorodci vo filme, vidieť málokedy. Niečo na ich šťastnom živote, bez nutnosti pomenovať čísla, farby, minulosť aj budúcnosť asi bude. ()
Galerie (9)
Photo © Česká televize
Reklama