Scénář:
Jiří VaněkKamera:
Vít BělohradskýHrají:
Milan Šteindler, Zdena Hadrbolcová, Vanda Hybnerová, Kateřina Janečková, Berenika Kohoutová, Roman Štabrňák, Vojtěch Záveský, Jakub Žáček (více)Epizody(16)
-
Tohle mámy dělaj (E01)
-
Hloupý Honza (E02)
-
Bobřík odvahy (E03)
-
Tajemství šéfa kuchyně (E04)
-
Teplo domova (E05)
-
Živý mrtvý (E06)
-
Máma švindluje (E07)
-
Kateřina Beranová! (E08)
-
Mámina pečínka (E09)
-
Máma na výletě (E10)
-
Psí kusy (E11)
-
Večer divů (E12)
-
Hypnomáma (E13)
-
Prsa na zkoušku (E14)
-
Vetřelec (E15)
-
Konečně spolu (E16)
Obsahy(1)
Milan Šteindler v hlavní roli nového televizního sitkomu jako kročehlavská perla Jaruš Beranová. Máma Beranová vládne svojí rodině rukou přísnou, ale spravedlivou. Do života se jim sice neplete, ale když se její syn Marek rozejde s přítelkyní Maruškou, něco přece udělat musí! (oficiální text distributora)
Recenze (170)
Sestupná dráha uměleckého letu Milana Šteindlera od poetiky divadla Sklep až k sitcomové mýdlové pěně v jeho ústech byla vlastně předvídatelná. Nejtupější novácká soda! Mimochodem přesně tenhle druh televizního odpadu si Šteindler dřív bral na paškál ve svých satirických skečích... ()
Když si na sebe chlap ženské šaty, tak je to vždycky zábava k popukání. Alespoň tedy já u toho vždy zlostí puknu. Této uječené variantě Milana Šteindlera musím doporučit, aby se vrátila ke svým filmovým základům, tedy do hrobu a pokusila se dlouhou meditací v sobě probudit nějaký ten základ svého tehdejšího komedianství. Občasný fórek i v této nepovedené taškařici dává tušit, že někde hluboko v sobě to ještě má, ale při napojení na novácké penězovody to zkrátka rychle umírá. ()
Šteindlera jsem celkem uznával do doby, než si začal ulítávat na teplým přízvuku v rodinném paskvilu jménem Gympl. Tam mu nedošlo, že mluvit jako buzna není z dlouhodobého hlediska příliš zábavné a je potřeba dodat i obsah, což se u nováckých seriálů podaří tak jednou za pět let. Bohužel mu nedošlo ani to, že převlekové komedie už dávno neletí. Kdyby se jednalo alespoň o originál, tak tomu jednu pecku za snahu dám, ale jako vykrádačka s českými reáliemi to nestojí ani za zmínku v programu. Šteindler má paruku, sukni, vytahaný umělý kozy a čeká, že 50% je hotovo. Haha, není. Když navíc většina scének stojí na převlecích i ostatních postav a fórky se zase týkají výhradně peněz, práce a sexu, tak je asi všem jasné, že u stokrát omleté trapnosti není potřeba ztrácet čas. Naprosté dno. ()
Žlabadob blib blub bla, kokoti. ()
Devět minut a třicet tři vteřin, tak dlouho jsem se dokázal v němém úžasu dívat na úvodní díl tohoto skvostu. A vůbec mi teď nepřipadá nefér ohodnotit ho tak, jak ho hodnotím. ()
Ach jo, kurva drát, mrdkazkrtka.... Tak on už i ten Šteindler dostal zálusk na větší barák, silnější přibližovadlo a hlubší bazén, popřípadě hrdlo? Trapnost prvních deseti minut už hentuten počin patrně nerozchodí. A jestli ano, tak beze mne. Radši si vpustím do pokoje Spektrum, na kterém si hrajou nějaké veverky, nebo co. ()
Při sledování tohohle paskvilu se mi před očima mihotaly tisícovky internetových obrázků a GIFů, na nichž se nachází obligátní "Watafak is dis šit?!" Pučmeloun Šteindler to může zabalit. ()
dala jsem si tu práci a soustředila se, jesti mně alespon jedna jediná věta vyloudí prachsubohej úsměv. nejenom, že se tak nestalo, ale stále mě zaráží, jak toho režiséra mohlo napadnout pouštět "smích diváků" ve smyčce každých 5 vteřin. ()
Po druhé epizodě snižuji na 1* a autora/autory pro příště upozorňuji, že sitkom, u kterého se pousmějete všeho všudy 5x za 30 minut, je špatný sitkom. A Šteindlerův humor, jež se dříve vyznačoval tím, že byl inteligentní, strašně klesnul.:-( ()
A přece se u nás sitcomy točí, a i když nevalných kvalit, tak se stále na obrazovkách nějaký ten vynoří. A je to děs! Vzor přebral od zahraničních kolegů a do hlavní role babomuže obsadili Milana Šteindlera, který se poslední dobou stal specialistou na postavy, které do společnosti nezapadají snadno. Jako "Pan Máma" to měl nesnadné, protože jeho seriozní kredit byl touto rolí značně ohrožen, ale hraje s chutí, srší energií a vtipem. A celkově z toho vzešla pěkná imbecilita. 0% ()
Jo jasně, Šteindler sice klesnul z vrcholu profi zábavy na samé dno, je to další papundeklová a totálně sračkovitá produkce TV z H@VNA, je to tupé, vulgární, primitivní a bůh ví jaké, až si na tom zase může zdejší "elita" vyblejt své mindráčky a uvědomělé srdíčko, ale já se u toho parkrát dokážu zasmát, nemusim za každou cenu shazovat něco, co už se shazuje samo, dokážu ale úplně vypnout a občas byste si i vy, pokrytecký čuramedaní mohli přiznat, že ty Šteindlerovi hlášky dokážou prostě rozesmát.Je to sračka, strašná, stejně jako Kameňák, stejně jako Comeback, stejně jako půlka toho, co se v česku dostane na komediální trh, pořád to ale občas dokáže rozesmát, nazdar.29%. ()
Tak se nám Jakoubek konečně našel... ()
Konec Šteindlera v Čechách. Po děsné roli v Gymplu s.r.o. ještě větší stupidita. Chtěl bych vidět ty peoplemetry, které ukazují údajnou sledovanost podobných rádobykomediálních seriálů... Na tohle se dívat je za trest! ()
Propad Milana Šteindlera na samotné herecké dno. ()
Dobře, je to sice hodně primitivní show, ale i přesto se v každým díle aspoň párkrát zasměju, často hlavně díky tomu, jak to Milan Šteindler umí prodat. Takže musím hodnotit veskrze pozitivně, protože u drtivě většiny "komediálních" českých pořadů se jinak ani neušklíbnu... ()
Aby náhodou Milan Šteindler při tak častém zobrazování gayů a žen neukazoval trochu více ze svého soukromí než by chtěl... Tenhle seriál se dá sledovat jedině když jste sjetí nebo opilí. ()
Asi jako když se v močí páchnoucím podchodu kočka vyzvrací na haldu exkrementů, jehel a použitých kondomů... a pak vám z toho Milan Šteindler v paruce uvaří polívku. Čili: opravdová lahůdka. ()
Původní seriál, Mrs Brown's Boys mám rád, ale tohle je utrpení. V podstatě úplně stejné scény, jen trapněji natočeny. Milan Šteindler se do té role naprosto nehodí, Brandon O'Carroll má mnohem větší charisma a jemu i po chvíli věřím, že je opravdu ženská. ()
Jediný plus týhle "tvl, co to zase je???" je to, že propaguje meltu. Skoro nikdo jí nepije. A přitom je tak dobrá! Přemýšlím, co horšího jsem poslední dobou viděla. Nepřišla jsem na nic. Pane Šteindlere, mám Vás ráda, ale styďte se!!! Vlézt to tak šílenýho projektu. Ve třetím díle zjišťuji, že lepší už to nebude a házím tuhle trapnost do koše a asi už nevytáhnu. Zlatá Helena!!! A tu jsem do koše hodila též. Tam se člověk alespoň občas mohl zasmát, tady se cítí jen trapně... ()
Nový sitcom naší nejstarší komerční stanice patří jednoznačně právě k těm záležitostem, které si buď zamilujete, nebo vás naprosto iritují !! Pan Máma jako naprosto tragický "plagiát" původního oceňovaného britského sitcomu Mrs. Brown Boys, který se stal synonymem maximálního rozporu mezi ohlasy diváků a kritiků, staví svoji nosnou myšlenku na muži, který se obléká jako drsná až vulgární žena - matka v letech, přičemž spoléhá na to, že již tato samotná skutečnost bude divákovi připadat vtipná, což jakž takž funguje, alespoň z mého pohledu, v případě originálu s Brendanem O´Carollem, jemuž však Milan Šteindler nejen svojí vinou nesahá ani po kontíky. Primitivní humor, přehrávání až karikování, nadávky, fraškovité situace, zrecyklované vtipy, u nichž si tvůrci ani omylem nedělají vrásky s nějakým snesitelným dvojsmyslem a tlačí na vás jednu trapně bezmeznou vulgaritu za druhou, a když vše selže sníží se až ke grotesce, celkem obstojně vystihují pro našince naprosto nic neříkající sprostý a neotesaný irský humor, který dokáže pobavit jen ty nejotrlejší a nejnenáročnější !! Pro správné pochopení skutečné kvality nového seriálu TV Nova, která se pouze naivně, byť s velkou dávkou drzosti, dlouhá léta snaží náročnému českému divákovi, minimálně co se komediálních projektů týká, předložit sitcom pouze ve smyslu po všech stránkách velmi výhodného spotřebního zboží, aniž by si snad odpovědní lidé příliš lámali hlavy se složitostmi a základními stavebními kameny sitcomu i neodmyslitelnou důležitostí tradice žánru i možnostmi odpovídajícího zafinancování, je třeba si uvědomit znaky sitcomu jako takového a definovat si jej.. Situační komedie, zkráceně tedy sitcom, je formát televizního seriálu, který se poprvé objevil v USA a Británii v polovině 20. století. a představuje určitou skupinu silně typizovaných postav s jasnými charaktery, které jsou konfrontovány s určitou situací, kterou jsou nuceny řešit, přičemž jak prostředí, tak i situace jsou divákům blízké, díky čemuž se s nimi mohou ztotožnit, stejně tak i s jejich problémy. Gagy vychází z nejběžnějších situací, co je však činí vtipnými, je to, jak se je jednotlivé postavy snaží řešit, dekorace jsou upozaděné, tvoří výchozí rámec pro vyprávění, jehož základním prvkem je dialog. Sitcom má jasná pravidla, přičemž třemi základními pilíři úspěšného sitcomu jsou jasně definovaná koncepce, vynikající scénáře s ustálenou strukturou a odpovídající herecké obsazení. Za jedny z nejcharakterističtějších znaků sitcomu lze považovat jeho stálost a žánrovou předvídatelnost, přičemž divák přesně ví, co od každé epizody může očekávat, a zná dokonale její představitele, základní premisa sitcomu se proto nikdy nemění. Sitcom má velkou tradici v zemích svého původu, v Británii a USA nejprve jako rozhlasový pořad, aby pak v 50. letech přesídlil do televize, kde se postupně začaly stále zřetelněji prosazovat filmové postupy. U prvních sitcomů se do zvukové stopy dodatečně přimíchával smích, aby se vytvořil dojem autentičnosti živého vysílání, na které bylo obecenstvo zvyklé z rozhlasu, později začaly být sitcomy natáčeny před živým publikem, a do zvukového mixu tak byl použit skutečný smích, což souvisí především s faktem, že sitcom má blíže k divadelní konverzační komedii než k televizní inscenaci, přidaný smích má i vedlejší psychologický efekt, díky němuž v sitcomech přetrval, divák se totiž nerad směje sám, ačkoliv je třeba přiznat, že smích se často zneužívá jako berlička pro slabý vtip ve scénáři. Samotné použití smíchu se liší stát od státu a je dáno kulturní tradicí, což tak bohužel souvisí s naprosto odmítavým přístupem konzervativního tuzemského diváka jak k tomuto přidanému smíchu, tak logicky i k celému sitcomu !! Sitcom je postaven v první řadě na dobrém scénáři a kvalitních hercích, na úkor všech ostatních složek, přičemž velký důraz je kladen na situační komiku a dialogy, stylem vyprávění se sitcom blíží více divadlu než filmu, natáčení probíhá chronologicky po jednotlivých scénách a mnohdy hraje roli interakce herců a přítomného publika, kdy diváci často bouřlivě vítají postavy či dokonce odměňují herce potleskem, ten pak musí počkat, dokud se lidé neutiší, a teprve potom může pokračovat, což může působit nepřirozeně, je to však důležité jednak pro srozumitelnost, v potlesku by totiž každé další slovo zaniklo, a jednak po rytmus vyprávění. Právě reakce publika, v našich končinách však známé zejména z estrádních pořadů, pro jiné žánry hrané tvorby naprosto zcizující prvek, představují jedny z nejmarkantnějších odlišností sitcomu od jiných dramatických pořadů. Všechen důraz se klade na vývoj scénářů, proto je u sitcomu zvlášť důležitá role producenta a scenáristy, odpadají náklady spojené s mnoha hereckými honoráři, výpravou a třeba i speciální kamerovou technikou, proto jsou v porovnání s běžnými dramatickými seriály výrobní náklady sitcomu nízké, a tak pro televizní stanice může sitcom znamenat vysoké příjmy z reklamy při relativně nízkých výrobních nákladech. A jsme u jádra věci. V Čechách proti sobě stojí dvě tendence. Jednou je hlad diváků po domácích seriálech s českými herci, druhou tendencí zase snaha televizních stanic snižovat rozpočty a zefektivnit výrobu a právě sitcom se zdá být na první pohled přijatelným kompromisem, přičemž je však třeba zdůraznit, že v zahraničí se sitcom považuje za nejtěžší dramatický žánr, na němž obvykle pracují autoři a producenti s dlouholetou praxí, napsat totiž vtipné dialogy, které neustále gradují a posouvají situaci novým směrem, vyžaduje obrovské zkušenosti, které však v našich podmínkách zoufale schází !! A tak ve výsledku dostáváme pouze další smutný tuzemský pokus o sitcom, jehož právě ten přidaný smích ještě více devalvuje a posunuje daleko za hranice snesitelnosti !! () (méně) (více)