11. září 2001: Únik z pekla
9/11: Escape from the Impact Zone
Obsahy(1)
V letech následujících po tragédii 11. září byly nesčetněkrát vylíčeny oběti, ztráty a hrdinství lidí, kteří se v budovách toho dne vyskytovali. Jeden příběh však dosud nezazněl. Příběh, kterému lze jen stěží uvěřit... Když do jižní věže narazilo letadlo United Airlines 175, zasáhlo ji mezi patry 78 až 84 v rychlosti 870 kilometrů za hodinu. Přesto 18 lidí pobývajících v těchto podlažích uniklo smrti. Tento film je o nich. Při nárazu se vznítilo víc než třicet tisíc litrů leteckého paliva. Že někdo ohnivé peklo přežil, hraničí se zázrakem. A to, že z věže unikli dřív, než se zřítila, se vymyká chápání. Ty, kdo přežili, dodnes pronásledují tíživé vzpomínky. Lidé, kteří uvnitř bojovali o holý život, vzpomínají na to, jak se jim podařilo uniknout. (Česká televize)
(více)Recenze (8)
11. září z pohledu několika lidí, kteří unikli ze zasažené věže. Borci, kteří se dostali z pater nad nárazem nebo přímo v úrovni nárazu, poslední přeživší před zřícením budovy nebo frajer s pochroumanýma nohama. Silné , přesvědčivé. ()
Dramatické osudy lidí uvnitř věží. Jeden se zachránil seběhnutím třech pater s hořícím schodištěm s těžkými popáleninami. Chamtiví makléři se vyjeli výtahy zpátky do kanceláří, přestože sousední budova hořela... ()
Z vyprávění přeživších i archivních záběrů, kterak se lidé v zoufalství vrhají z nejvyšších pater budovy střemhlav dolů, mi asi ještě dlouho bude běhat mráz po zádech. Navíc to vypadá, že se 11. září navždy zapsalo do hrůzných dějin lidstva. Taky ten den nikdy nevymažu z paměti. (85%) ()
1. Nikdy nikomu nevěř. 2. Nikdy nevíš všechno. 3. Všechno je jinak. ()
No niet nad priame svedectvá. Vybrať si zhorieť alebo skočiť z 90 teho poschodia je Sofiina voľba.. ()
Vím přesně, co jsem dělal dne 11. září a dokonce si naprosto přesně pamatuji, co se dělo poprvé, když v televizi oznamovali náraz do první věže. Byl jsem zrovna u kamaráda a mimořádné zpravodajství přerušilo zrovna vysílaný seriál. Nemohli jsme uvěřit vlastním očím. Byly to pro nás záběry jako ze sci-fi filmu. Ten den jsme už ven nešli, i když jsme to do té doby plánovali. A od té chvíle se dlouhé týdny nemluvilo o ničem jiném. 11. září do jisté míry změnilo svět. Všechny dojímaly poslední zoufalé telefonáty lidí z letadel, když věděli, že zemřou. Toto je další hrůzný, ale též fascinující důkaz, o šílenosti obou hlavních útoků. Tito lidé jsou poznamenaní a navždy to budou mít před očima. Neumím si představit, co v tu chvíli museli prožívat. Nejvíce na mě zapůsobil příběh muže, kterého rázová vlna vyhodila z budovy těsně před jejím sesunutím. Přežil jen o pár vteřin. Neuvěřitelné. ()
Spoiler alert: Hodně silný kafe o statečnosti lidí, obětavosti, lidskosti a hlavně náhodě! Protože když vám do baráku pod nohy o 3 patra níž vletí Boeing a vy v čase zřícení věže s dalšíma 16 tohle přežijete, to není štěstí to je kurva zázrak. ()
Velmi silné a zajímavé svěděctví ze stran pracovníků WTC, které jsem zatím takové nikdy v širším rozměru (dokument apod.) nezaznamenal... Je to všechno strašná náhoda, kdo přežije a kdo ne... Jinak já si také přesně pamatuji, co jsem dělal odpoledne (našeho času) když došlo k útokům. Jednak mám slonní paměť a za druhé také díky takovým náhodným věcem, které se až podivně překvapivě vážou k tomu dni. Jako technik, zvukař a správný audiofil nedám cestu autem bez muziky (měl jsem už tehdy MP3 přehrávač vlastní výroby s HDD v autě a cca 1200 nagrabovaných CD s všemožnými styly a interprety neb mám opravdu široký záběr - viz dále ta náhoda). Jako fanoušek Pet Shop Boys jsem poslouchal tehdy novinkové Nightlife. Jel jsem tam odpoledne na jednání v rádiu v jedné z nejvyšších budov v Praze (což se mi stává jednou ehm tak za 10 let) a zrovna po naší 15. hodině. Než jsem zaparkoval, právě mi v autě zněl od Pet Shop Boys hit "New York City Boy". No nečekaje co bude jsem vstoupil do budovy a v nejvyšším patře na mne nějak neměl nikdo čas, omlouvali se, že se děje něco mimořádného a jako rozhlasová stanice to zpracovávají. Jednání ohledně produktu proběhlo s paní redaktorkou rychle a nebyl čas si ani říci, co se vlastně děje. Odjížděl jsem s druhou verzí hitu PSB (New York City Boy) v autě na plné koule (kolemjdoucí si mohli říci, že jsem ve spojení s...) a až doma jsem zjistil o co šlo, že svět se změnil a později mi došlo, co to bylo všechno za náhody (a ještě jsem na jednu zapoměl... už fakt nevím). Fakt nekecám. Nejsem věřící a ani důvěřivý k lidem, kteří třeba věští přes obrazovku či cokoli podobného. Ale některé náhody v mém životě... mohl bych dlouze povídat. A nelze je racionálně vysvětlit. ()