Bunkr hotelu Palace

Úvod pekne vtiahne diváka do svojich osídiel, po výtvarnej stránke nabudí na skvelý postapo a dá nádej, že sa budeme baviť. Možno trochu ináč, ale predsa len. Po premiestnení deja do titulného priestoru, film spadá do neidentifikovateľnej zmesi komédie, špionážneho thrilleru a sci-fi a pekne budovaný záujem zmyslov nás divákov, hádže do pisoáru. (18.02.2015)

Hutnej atmosférickej bizár. Divák se toho dozví tak málo, že i překvapivé rozuzlení, které pravděpodobně staví vše, co si divák o daném fikčním světě dosud myslel, na hlavu, člověka příliš moudrým neudělá. Každopádně je to film podnětný a dá se o něm následně dlouze uvažovat a rozebírat jej. Ale prim hraje ta atmosféra. Už opravdu dlouho jsem neviděl film s tak koncentrovanou atmosférou totálního zmaru, špíny, konce civilizace. Povinnost pro nemainstreamové fanoušky temných koutů kinematografie. (27.08.2013)

Bunker Palace Hotel, film, jehož fikční svět vyvolává spoustu otázek, ale neodpovídá na žádné, a ne tak, že neodpovídá explicitně, ale nevypomáhá ani s jakýmikoliv náznaky, umožňující lépe pozorumět specifikům daného světa. Cílená snaha neinformovat jako by byla vůdčím principem, v tom by ostatně ležel i kámen úrazu ve srovnávání s orwellovským 1984. Film Enkiho Bilala není oproti Orwellovi vůbec explikativní a tam, kde Orwell vysvětluje zákonitosti totalitního světa, Bunker Palace Hotel jen nezúčastněně sleduje skupinku lidí před rozsáhlými změnami (revolucí?). Chybí v podstatě jakákoli souvztažnost – a to kauzální (co se vlastně (nahoře) děje a proč se tak děje) nebo časová (co se dělo předtím a proč to vedlo k této situaci). Vyprávění rovnou rezignuje na komunikativnost a možnost jej šířeji kontextualizovat. Snímek lze tak považovat za otevřené dílo, nezabývající se divákem, jinak řečeno nejdoucí mu vyprávěním naproti. Radikálně sevřený film vybízející k intepretacím o zákonitostech zobrazovaného světa. (26.04.2013)

Já musím dát plný kotel, protože tohle je jeden z nejtěžších filmů na pochopení, který jsem viděl. Aby to celé člověk lapil, je opravdu potřeba seriózně zapojit tu věc za očima, protože bez velké dávky přičinění nemá šanci pochopit do detailu, o čem vlastně celý film byl. Já sám si nejsem jistý, jestli moje interpretace je jediná možná. Jedná se o film z fiktivního totalitního státu, kde se zdá být revoluce proti vládní garnituře ve finální fázi. Papaláši se tedy odebéřou do podzemního luxusního komplexu, kde mají přečkat nejhorší chvíle. Celý úkryt i s jeho "zasekaným" personálem a režimem je velmi bizarní. Do komplexu se dostane taky mladá odbojářka, která se pokouší zjistit co nejvíce informací o Prezidentovi a hlavně získat "nějaký důkaz". Také je zde další odbojář, který se se změněným obličejem pokouší Prezidenta zabít. Není divu, že atmosféra zanedlouho zhoustne, což je částečnou vinou i podivné nepřítomnosti Prezidenta. Tu podporuje popudivá hudba, znepokojující zvuky a podivné úkony či chování postav. Dále už spoiler: Poté co se za sílícího vzdáleného rachotu situace promění z pohodičky na studenou díru v zemi, se do bunkru provrtá sofistikovanej železnej krtek s bombou, a všechny zabije. Zachrání se jen mladá odbojářka, kterou již odhalenou ve výtahu nahoru přivítá sám totalitní Prezidnent s tím, že starý svět právě skončil smrtí elity a že už buduje nový, lepší svět. Podstatná informace je však ta, že celá právě pohřbená elita byly Prezidentem dokonale sestrojení roboti, kteří vládli státu a lidem, o čemž chtěla hlavní hrdinka pravděpodobně celou dobu získat důkaz. Co nelze odhalit je fakt, zdali je sám Prezident perfektní autoritářský robot, tedy zdali robot nabízí příměří jen v podobě výměny figurín, nebo zdali je člověk, který se zmýlil ve využití robotů ve vrcholných postech státní moci. KS. Haluz jaká se jen tak nevidí! Doporučuju k poškrabání na hlavě! (02.10.2013)

Bizarní snímek odehrávající se v nedefinované minulosti/současnosti/budoucnosti, který ignoruje strougyho touhu po informacích o důvodech tristního stavu světa, ilustrovaného hned zpočátku na triviální předpovědi počasí, a místo toho ho nechává sledovat několik bývalých členů vlády, skrývajících se v postupně se rozpadajícím podzemním bunkru, kde čekají na příchod prezidenta. A tak strougy sleduje sofistikované opravy kazících se robotů ve stylu majznout ho po palici činkou, "rafinované" svádění do podzemí se infiltrované rebelky či do nikam se vytrácející rozmluvy postav, založené na událostech, které se evidentně staly v době ve filmu nezobrazené a nebohému strougymu tak mnohdy nedávající pražádný smysl. To vše pozvolným tempem směřuje ke konci, který následně celý film převrátí vynalézavě na hlavu a přesto se strougy nic významně předchozí události vysvětlující nedozví. A co následně udělá zmatený strougy? Nadšeně zatleská, udělí lepší 4* a zvolá:"Jen více podobných filmů, prosím!" (10.05.2011)