Osvobožděnije 4: Bitva za Berlin
Liberation: The Battle of Berlin
Oslobodenie IV - Bitka o Berlín
Obsahy(1)
Vojenský historický film Jurija Ozerova Oslobodenie pozostáva z piatich častí. Štvrtá časť s podtitulom Bitka o Berlín sa odohráva v roku 1945 v posledných mesiacoch vojny. Táto bitka je zrkadlom osudu porobenej Európy. Začína sa Viselsko-oderská operácia. Tri fronty pod vedením Koneva, Žukova a Rokossovského majú namierené do nemeckého hlavného mesta. K Berlínu sa vydávajú aj anglo-americké vojská. Churchillovým plánom je "predbehnúť Rusov". Síce sa začínajú tajné rokovania s Hitlerovými vyslancami, no o osude Berlína bude tak či tak rozhodnuté na bojisku. (bjjoba)
(více)Recenze (15)
Sbor Mirka Dušína došel do Berlína, skočil si zaplavat do kanálů metra, aby hrdinně zajal Hitlera a tak ukončil válku. V tom posledním jim vůdce udělal čáru přes rozpočet tím, že se zabil sám. Zejména scéna Ádovy svatby byla k popukání. Proč se oddávající ptal snoubenců na jejich dědičné dispozice, když mu bylo řečeno, že se berou proto, aby zemřeli jako manželé, zůstane nevyřešenou záhadou, jako to s pádem krajíce na namazanou stranu. Jejich potomci prokázali své sklony k sebedestrukci naprosto nekompromisně. Nikdy se nenarodili. Škoda, že jejich otec tuhle šanci propásl. ()
Do čtvrtého dílu Osvobození se bohužel dostalo většího množství politbyrovského vidění historie, než je zdrávo. Je to znát hlavně na jaltské konferenci a na scéně osvobození vězňů z koncentračního tábora, nemluvě o bizarní pasáži ruských vojáků s vystrašenou německou rodinou, kterou Rusové učí pít vodku. Kvalitu naštěstí zachraňují všechny scény z Hitlerova bunkru a poetické záběry berlínské zoo. ()
Jakmile vyjede Rudá armáda za hranice své země, je zle (z propagandistického hlediska). Ona je totiž charakterově bezchybná, s Němci popijí, vězně zachraňuje, děti z Hitlerjugend posílá k matkám, německým komunistům pomáhá v agitaci atd. ()
Dny tisícileté říše se chýlí ke konci, v lednu Sověti spouští viselsko-oderskou operaci a v dubnu samotnou bitvu o Berlín. Z filmu je na hlavních postavách cítit, že válka se blíží ke konci, bohužel v této fázi války nabrala odplata Sovětů na Němcích brutální rozměr, a to je všeobecně známo. Zde poprvé za celý epos zasáhla ruka propagandy a Rudá armáda je ta, co pouští fanatiky z Hitlerjugend, popíjí s německýma holkama a je naprosto bezchybná. Na konci Sověti vjíždí do Berlína a bojují o zoo, kde z toho mají skoro blažejný infarkt. Zase ale takový tankový útok s reflektory, radost pohledět. Oproti jiným je zde ale pořád vidět kvalita a prostředky, takže hodnotím nadprůměrně. ()
Osvobozeni je legenda svetovej kinematografie a pre mna najvacsia bitka v dejinach kinematografie. Ozerovova budem uznavat sakramentsky dlho, ak nie navzdy. 100 % ()
Bitva o Berlín silně zapáchá dobovou sovětskou propagandou a nad čím šlo v předchozích dílech přivřít oči, popřípadě se pobaveně pousmát, už působí bolest a znechucení. Příznivějšímu přijetí nepomáhá ani barevná apokalypsa dobývání, ani zvrhle poetické úsměvy ze zoologické zahrady. Bitva o Berlín je monumentálním pomníkem ideologické doktríny, která s uvědomělou vychytralostí představuje své vlastní pojetí historie. Tu vždy píší vítězové, každá ze stran podává svůj vlastní výklad a pravda se rázem stává neuchopitelnou představou bez vlastní vůle. Použití světlometů mělo ve skutečnosti zcela opačný efekt, dobytí Berlína bylo víceméně jen soutěží opačných ideologií a žádný voják na světě, nezáleží zda Sovět, či Amík, v žádném případě nepřekypuje laskavostí, zdvořilostí a shovívavostí k obyvatelům dobývaného území. Propaganda se vždy nestoudně vysmívá podstatě člověka a nezáleží, zda přichází zleva, zprava, nebo z dalekého vesmíru. Zahájení Viselsko-oderská operace je prezentováno jako ulehčení k ardenským problémům Spojenců, ostatně v tu dobu již Poláci byli vykrvácení a ideologická prestiž sehrála také své. Na sovětské straně zaujme charakterní vůdce dobra Stalin (Buchuti Zakariadze), náčelník generálního štábu Alexej Innokenťjevič Antonov (Vladislav Strželčik), dále úspěšní velitelé tankové armády Michail Jefimovič Katukov (Konstantin Zabelin) a Pavel Semjonovič Rybalko (Dmitrij Vasiljevič Fraňko), či velitelé jednotlivých invazivních úderů maršálové Georgij Konstantinovič Žukov (Michail Uljanov) a Ivan Stěpanovič Koněv (Vasilij Šukšin). Německá strana zla nabízí svou tradiční tvář roztřeseného pekelníka Adolfa Hitlera (Fritz Diez), dále je zde také vůdcova milá Eva Braun (Angelika Waller), náčelník generálního štábu Heinz Guderian (Herbert Körbs), či vyjednavač příměří se západními protivníky Karl Wolff (Sepp Klose). Civilní rovina je rozmělněna v ideologický vzorec hrdiny, zaujme příkladný major Orlov (Boris Zajděnberg), velitel tankové čety Vasiljev (Jurij Kamornyj), jeho svěřenec a osvoboditel vězňů z koncentračního tábora Dorožkin (Valerij Nosik), či seržant ženistů Rjažencev (Michail Gluzskij). Z dalších rolí, vzešlých především z jaltské konference: intrikující britský válečný premiér Winston Churchill (Jurij Durov), umírněnější americký prezident Franklin Delano Roosevel (Stanisław Jaśkiewicz), či s Wolffem vyjednávající americký velvyslanec Allen Dulles (Otto Busse). Film Bitva o Berlín nabízí efektní obrazy války, ale jeho prvotním určením není filmová zábava, ale politika a svatý boj o ideologii pravdy. Zkreslování a manipulace je pochopitelná, její utápění v hrdinských gestech patosu celý film znehodnocuje, byť je hodnocení zářivě červené. Inu, nechť žije propaganda! ()
Po 24. únoru 2022 pro mě osobně nehodnotitelné ... ruská agrese proti Ukrajině radikálně změnila můj názor nejen na události Druhé světové - a nejsem schopná přihazovat hvězdy jenom na základě filmařského umu sovětského režiséra ... původní komentář z roku 2015 nechávám čistě pro ilustraci - toho, jak jsem byla naivní a hloupá: ---------- Čekala jsem další výpravný válečný velkofilm ... nikoli pohádku pojednávající o tom, kterak se sovětští tankisté společně s polskou pěchotou vypravili do berlínské ZOO ... a o tom, co se jim cestou přihodilo. Ve všech předcházejících dílech byly scénky ze života rudoarmějce určitým oživením prezentované války v datech - bohužel v "Bitvě o Berlín" totálně propadly ... možná i proto, že se nenadále ocitly takřka ve středu pozornosti - a jaksi na to nebyly připravené. Víc než co jiného bojovaly alespoň o stín důstojnosti ... samy se sebou, neboť jejich největším nepřítelem nebyla Velkoněmecká říše, ale přehnaná a dosti neobratná snaha o ikonizaci a zároveň zlidštění příslušníků Rudé armády. Jenomže vojáka nezlidštíte tím, že ho v podstatě zesměšníte ... že z něj uděláte pouhou figurku - jakoby ani neprošel peklem nekonečné, zoufalé a přesto odhodlané války o vlastní zbídačenou, zkrvavenou zemi ... jakoby se nedíval den za dnem smrti do tváře. Jestliže je celá série "Osvobození" zamýšlená jako pocta všem, kteří padli ve Velké vlastenecké válce, logicky nechce ukazovat své hrdiny ve špatném světle - jenomže to celé šlo natočit daleko věrohodněji ... a dle mého soudu by to nedalo ani moc práce. P.S.: Úhel pohledu na dějinné události nehodlám rozebírat, neboť výklad historie vždycky byl, je a troufám si tvrdit, že i bude obětí aktuálních politických poměrů. 3,5* ... a momentálně jsem příliš rozladěná na to, abych hodnocení zaokrouhlila na 4*. ()
V podstate po štvrtýkrát to isté, v takmer kvalite. Začiatok s archívnymi zábermi nasledovaný bafkajúcim báťuškom Stalinom alebo hysterickým Hitlerom. Monumentálne výpravné scény s obrovským množstvom techniky nenechajú nikoho pochybovať, že ide o výkladnú skriňu vtedajšej sovietskej filmovej tvorby. Teda až na tú trápnu oslobodzovaciu scénu židovského transportu, to sa už dnes vie natočiť oveľa prirodzenejšie, komédia v tomto nie je adekvátny žáner. Podobne aj záverečné oslobodenie ZOO, toto bol na tú dobu poriadny experiment. ()
Z části dobrý a docela zajímavý, nebo tedy spíš nezvyklý (přeci jenom to Rusové pojímají trochu jinak, než západ). Na stranu druhou zase jen ukázka toho, že jedině Sověti to se světem myslí upřímně a férově. Hlavně na Jaltské konferenci, kde Roosevelt vypadá že každou chvíli z něj vypadne něco jako "já jsem vám nakreslil obrázek", a Churchill taky působí jak idiot. Ale tak to byl jistě záměr. Na druhou stranu mě mile překvapilo ztvárnění některých postav. Třeba vrcholní představitelé nacistického Německa vypadají vážně věrohodně, třeba Goebbels a Himmler vypadali skutečně naprosto věrohodně. Naproti tomu Göring vypadal jako jasnej Brežněv. Propaganda jak svině. ()
Tento díl byl nejslabší.Neskutečné záběry..osvobození vězni byli vypasení,mundůry nepotrhaný ,čistý , propaganda na nádraži ,scéna v Zoo,pojídání špeku s německou rodinou(že by vozili tankysté špek sebou??).to režie nějak nevychytala.Počkám si na poslední díl,snad nepokazí jinak velmi zdařilé dílo. ()
To je ten díl, jak tam ten tankista chlastá z ešusu líh, co našel v cisterně. Soudruzi osvobodili Varšavu a řítí se na Berlín. Hlavně rychle, než tam dorazí Montgomery se spojenci. Takže soudruzi to vezmou i přes Berlínskou zoo. ()
Nevím proč jsou některé komentáře takové ironické?? Je to kus historie a je to skvěle natočeno, jediná sovětská série na kterou jsme chodili povinně do kina , ale na kterou jsem se kupodivu na rozdíl od ostatních filmů(např Prémie) i těšil!!!! ()
Nejméně zajímavý díl - oživují to hlavně rokování velké trojky a hovory ruských vojevůdců, naopak nezáživné jsou tentokrát příhody obyčejných vojáků. ()
Propaganda z toho stříká,ale většina bojových scén zvládnuta dobře.Horší je to ovšem s dialogy. ()