Gandhi
Gándhi
Režie:
Richard AttenboroughScénář:
John BrileyHrají:
Ben Kingsley, Candice Bergen, Edward Fox, John Gielgud, Brian Oulton, Trevor Howard, John Mills, Martin Sheen, Ian Charleson, Athol Fugard (více)Obsahy(1)
Tento výpravný filmový epos oceněný osmi Oskary zobrazuje 56 let života legendárního indického vůdce, který se ve svých 79-ti letech stal obětí atentátu. Je mladým advokátem v Jižní Africe, když ho vyhostí z první třídy, přestože má platnou jízdenku. Rozhořčen tímto ponížením začne protestovat a bojovat za práva Indů a jiných utlačovaných barevné pleti. Následkem tohoto je povolán zpět domů: je ohromen bídou a tyranstvím Britů... (Mirax)
(více)Recenze (339)
For Me 88% ()
Z Gandhiho jde cítit ona snaha o výpravný film vysokého ražení, ale ještě více vyčnívá jeho nudné vyznění. Ani nemám moc chuť psát komentář, protože film mě ničím neoslovil, celou dobu jsem prostě jen pozoroval co se děje a čekal na nějaký velmi důležitý zvrat, na nějaký moment, který bych si zapamatoval a řekl bych si, že "ano, kvůli tomu stálo za to bojovat". Avšak Attenborough a nevýrazný Kingsley mi k tomu nedali příležitost. Možná by to chtělo zkrátit o hodinu... Sledovat film, který má uprostřed vynucenou přestávku... s takovou můžete klidně občas jen poslouchat a provádět jinou činnost. A nic vám neunikne. ()
"Oko za oko a svět bude slepý." - Mohandás Karamčand Gándhí je pro mě jedním z největších mužů světové historie a nejkrásnější je, že jeho filozofie se ukázala v praxi funkční. Právě tenhle fakt dokazuje, že na tom lidstvo snad ještě není tak špatně. Životopisný velkofilm Richarda Attenborougha je sice opravdu dlouhý, ale nezdá se mi, že by v něm byla hluchá místa. Kingsleyho výkon je geniální, zbytek ansámblu ovšem rovněž není k zahození. Největším překvapením pro mě byla účast Nigela Hawthornea, který je na scéně jen pár vteřin, ale i tak dokáže předvést další skvělou "humphreyovskou" kreaci á la Jistě, pane ministře. "Gándhí" je krásný film o krásném člověku s hlubokým morálním poselstvím. ()
Mám radšej kamenné portréty velikánov, než pozlatené sošky legiend. ()
Skutečně velký film.O tak velkém šlověku,jakým byl Mahátmá Gándhí,ostatně asi jiný než velký film natočit nešlo.Davy komparzistů,monstrózní tříhodinová stopáž,skvělá výprava,to vše ovšem zaniká vedle brilantního Bena Kingsleyho,který nikdy nepatřil mezi mé oblíbence,ovšem jeho převtělení se do postavy Gándhího je dechberoucí.Jeho hereckým koncertem jsem byl fascinován natolik,že jsem se ani nestihl moc nudit,jako někteří jiní,ovšem je pravda,že zvláště konec filmu lehce zdlouhavý je.To vynahrazuje velké množství skutečně silných scén a fakt,že Gándhí si filmový životopis zasloužil a dostal jeden z nejlepších. 80 % ()
Já jsem měla filmu dosytosti a docela jsem koukala, že jsem s tím neměla problém. ()
Asi jeden z najlepších životopisných filmov aké som videl. minutáž mi nevadila, dokonca by som uvítal dlhší film. viac nemám čo dodať. oscarov si to zaslúžilo. ()
Neznám osobnost, která by si epos podobného rozsahu zasloužila víc. Attenboroughovi a Kingsleymu se tuto poctu podařilo vzdát výborně... 8,5/10 ()
Na můj vkus příliš dlouhý, jinak na biografický snímek nadpůměrně dobrý. 80% ()
Velkolepě natočený životopis slavného indického vůdce. ()
Famózní Kingsley v roli jednoho z největších mužů dvacátého století. ()
Velký film. Ve všech směrech - tedy i co do stopáže, což mu bohužel trochu ubližuje. Ale život člověka nemůžete obsáhnout vyprávěním. Film Gándhí však spíše než "výřezy z života skvělého člověka" podle mě představuje "výřezy z arogance lidstva a jeho násilné povaze". A proti takové ani velký duch, jakým byl ten Gándhího (a několika jeho "inkarnací" před ním), očividně nemůže stačit. Vynikající Kingsley... ()
Nádherný životopisný film, ve kterém se snoubí vše přesně tak, jak se sluší a patří na pětihvězdičkový snímek. Strhující příběh o výjimečné osobnosti, krásně natočený, velkolepá výprava, příjemný hudební podmaz, výborný herec v hlavní roli, Ben Kingsley tu září jako klenot a v neposlední řadě myšlenka, resp. spousta myšlenek, které mi vehnaly slzy do očí.. ()
Naprosto famózní Ben Kingsley - to zaprvé. A zadruhé? Naprosto famózní osobnost Mahátma Gándhího. Attenborough stvořil jeden z nejlepších biografických filmů historie. 10/10 ()
Gigantický film, ktorý je určite ohromne kvalitným dielom, ale u mňa sa nesmrteľným určite nestal, na rozdiel od E.T. MIMOZEMŠŤANA, ktorému toho roku ukradol tie najcennejšie oscarové sošky. ()
Deduško John Hammond z Jurského parku režíruje film o zrovnoprávnení Indov. Právom zaslúžených 8 oscarov (pochvalu si zaslúžia aj maskéri s Benom Kingsleym sa pekne vyhrali) i keď sošky za najlepší film a réžiu si viac zaslúžil Spielbergov E.T. V každom prípade sa jedná o výnimočný filmový zážitok aké sa dneska už tamer vôbec nerodia, bravo sir. Attenborough 90% ()
Silný film, zejména pro svůj obsah než nějaké převratné zpracování. Proto docela nechápu všech 8 Oskarů. Oskara, kterého si však plným právem zasloužil, je ten za nejlepší mužský herecký výkon, pro Bena Kingsleyho, který nastudoval zajímavou postavu Gándhího bezchybně. Za mě tedy čtyři hvězdy, nebýt zbytečně přepálené stopáže, dal bych asi dokonce pět. I am a Muslim and a Hindu and a Christian and a Jew and so are all of you. ()
An eye for an eye makes the whole world blind. ()
Výborně zahraný utopistický naiva, žijící ve světě klubka učených vlků a opomíjených ovčích stád. ()
Související novinky
Zemřel Richard Attenborough
Devadesátka je požehnaný věk a právě v tolika letech nás opustil významný herec a režisér Richard Attenborough. Rodák z britského hrabství Cambridge se mohl chlubit titulem lord, mnohem víc respektu… (více)
Ben „Gándhí“ Kingsley se vrací do Indie
Krišna Pandit Bhandži, známý též jako Ben Kingsley, se vrací ke kořenům – jak genetickým, tak i ke kořenům své kariéry. V roce 1983 získal Oscara za hlavní roli v Gándhím a přestože později ukořistil… (více)
Niektorí ľudia majú radi filmové techniky, iní majú radi príbehy, iní zas symbiózu týchto záležitostí, aby si mohli vychutnať umenie filmu. Toto dielo rozhodne nepatrí pre ignorantov hĺbky vnútorných odkazov. Ako životopisný film to nie je niečo, čo by zahŕňalo celý život hlavnej postavy, snaží sa to zachytiť práve život od začiatku jeho aktivít, ktoré viedli k revolučným zmenám. Život Mahátmy je pre mňa inšpiratívnou skutočnosťou, ktorá ma zaujala a napriek dĺžke filmu, ktorá je príznačná času, v ktorom vznikala, tak som si ju užil. Tento významný problém, pre ktorý možno na mnohých pôsobí ako nuda a nezvládnutý veľkofilm, som preklenul dvojnásobným zrýchlením pri svojom prvom vzhliadnutí. Na konci som však mal pocit, že som radšej nič také nemal robiť, lebo to bolo tak skvelé a tak pozitívne, že by som pritom bol ochotný stráviť veľa času. Tento film mal práve tú výhodu, že nepotreboval výrazné techniky, sám o sebe bol niečím výnimočným, pretože bol podľa skutočnosti, niečoho čo sa nedeje často. Mahátma bol človek, ktorý ukázal vtedajšiemu rýchlo sa meniacemu modernému svetu, ako sa dajú veci meniť aktívne odporom, ale nenásilne. Bol to človek, ktorý zmenil svet a dal mnoho nadčasových odkazov, ktoré ma fascinovali. Ľudia sú k svetu časom veľmi cynickí, apatickí, začínajú im vadiť aj humanistické myšlienky, až sa stávajú úplne sebeckými a myslia si, že tým najviac prospejú sebe a svetu, že veď ten svet vlastne zmysel ani nemá, tak je to jedno. Toto vidím ako veľký problém a na to by mohol odpovedať len nový Mahátma, ktorý by to zmenil, avšak asi nezmení to, ako sa zväčšujú rozdiely medzi dobrými a zlými, hlúpymi a múdrymi, či tými, ktorí ani odkaz tohoto filmu neponímajú rovnako. Objektívne je to možno až príliš cukrové, realita totiž bola a je horšia a India si z jeho odkazu veľa nezobrala. Filmovo to bolo až veľmi mierené k odkazu, čo tomu kvitujem a subjektívne to pre mňa bol tiež zážitok. Komparz je historickým míľnikom tohto filmu, vďaka čomu sa zapísal do kinematografickej histórie, čo sa dá pokladať aj ako šikovná reklama, či šikovné zdieľanie. No pre mňa zostáva zásadná otázka, ktorou mi tento film zasiahol do života a to, či sa dá vždy odporovať nenásilne. Všetci vieme o nacistoch, všetci vieme ako si svoje obete jednoducho bezcitne určili a likvidovali. Ako sa dá aj proti niečomu takému bojovať nenásilne? Aj za cenu nemalých obetí? Veď to boli obeťami všetci dobrí a zostali by len zlí a aj tí dobrí by veľa trpeli pred smrťou, či samotným zotročením, kde by stratili svoju ľudskosť. Nestojí práve tu niekde dôkaz o tom, že náboženstvá sú nezmysly, že všetko stojí len na chaose a šikovnosti a náhode a že aj zlo môže poslúžiť ako dobro, že tým pádom je zlo a dobro ako také len nezmysel a sú len prostriedky a všetko je také, ako sa na to pozeráte? Myslím si, že nie, lebo ak by ľudia pochopili, že to zlo sa dá ignorovať, že len sami mu dávame priestor a že ho môžme poraziť len tak, že si ho každý v sebe porazí a navzájom tak urobíme mnohí až všetci, tak môžme dosiahnuť veci k dokonalosti, možno by sme zistili, že aj náš život často stojí položiť za na oko bezvýznamné skutočnosti, na čo sa možno aj zabudne, no máme tým možnosť veci zmeniť k lepšiemu ani nemusíme vedieť ako. Predstavte si teraz, že by Hitler ovládol svet a začal všetkých likvidovať. Ľudia by však všetko to, čím by im chcel vládnuť začali ignorovať, jednoducho by si žili svoje, on by ich možno začal všetkých mučiť, likvidovať až by nezostal ani jeden živý, ani jedno dieťa, ktoré by museli aj ako nevinné a bezbranné trpieť, no dokázali by tak to, že svet by patril už len tvorom bez svedomia, tvorom bez lásky a to je to, čo nazývame zlo. Taký umelý svet by už nemal zmysel, tak by láska zvíťazila, presne tak to urobil Ježiš Kristus, ktorý nechal dobrovoľne seba Boha zabiť ľuďmi, kde si diabol myslel, že nad ním zvíťazil, no opak bol pravdou. Len tí, čo sú ochotní pre dobro priniesť aj najvyššiu obeť zvíťazia, možno nie pre ilúziu a pre tento svet, no pre vyššie ciele áno. Iste si myslíte, čo ak nebo neexistuje, no v tom prípade by odpoveď znela, prečo niečo také neurobiť aj tak, však by nič nemalo zmysel a bolo by to vlastne všetko jedno, no mohli by sme tým niečo vytvoriť a zmeniť svet k dočasnému raju. Lenže ja verím, že existuje a tak si myslím, že týmto môžme veci zmeniť k trvalému raju, verím, že aj posledný padlý dobrý človek dokáže niečo zmeniť tým u toho zlého, verím aj v odkaz Mahátmy, ktorí síce nebol kresťan, ale jeho činy takými zväčša boli. Láskou dokážeme zvíťaziť, veci vieme zmeniť a aj to zlo zdanlivo neporaziteľné sa raz zosype. Mahátma ukázal ako sa dá ísť sám proti všetkým, až sám väčšinu viedol a svet sa zmenil. Tento film je iný ako väčšina, je to film odkazu, žiadne filmárske umelecké dielo, umenie a odkaz tam už bol, len ho bolo potrebné dať na filmové plátno, aby ďalším generáciám dal príklad a tiež, aby sa nezabudlo. () (méně) (více)