Gandhi
Gándhi
Režie:
Richard AttenboroughScénář:
John BrileyHrají:
Ben Kingsley, Candice Bergen, Edward Fox, John Gielgud, Brian Oulton, Trevor Howard, John Mills, Martin Sheen, Ian Charleson, Athol Fugard (více)Obsahy(1)
Tento výpravný filmový epos oceněný osmi Oskary zobrazuje 56 let života legendárního indického vůdce, který se ve svých 79-ti letech stal obětí atentátu. Je mladým advokátem v Jižní Africe, když ho vyhostí z první třídy, přestože má platnou jízdenku. Rozhořčen tímto ponížením začne protestovat a bojovat za práva Indů a jiných utlačovaných barevné pleti. Následkem tohoto je povolán zpět domů: je ohromen bídou a tyranstvím Britů... (Mirax)
(více)Recenze (339)
Věřím, že je zde pěkně zachycen život a myšlenky Gándhího, nicméně poněkud zdlouhavě. Možná by v kratší variantě nebylo vykresleno všechno do takového detailu a člověk by si z toho neodnesl vše co by třeba měl, ale přinejmenším by u toho alespoň neusínal. Každopádně Ben Kingsley podal skvělý výkon. ()
Ultimatni nuda. Chapu, ze se zde bojuje za lidskou svobodu and all that shit, ale dela to z toho dobry, nebo snad zabavny film? Vubec ne! Je jedno, ze je to dlouhe pres 3 hodiny, me nebavila ani minuta, takze jakekoliv prostrihani by tomu nepomohlo. Nejsmutnejsi je fakt kolik statisicu lidi se na te nude muselo podilet. Ano, Kingsley s prihodnym vystylovanim skutecne vypada jako Gandhi, a co jako? Znamena to, ze za to musi dostat Oscara? Cela ta 8mi Oscarova party je solidni parodie. Odpad nedavam jen protoze si ho setrim pro kousky, ktere me vylozene nastvou, coz se u Gandhiho nestalo, ale na pronudenych 3 hodinach to uz nic nezmeni. 1/10 ()
Znovu opakuji, jsou filmy, při jejíchž hodnocení je třeba aspoň trochu mít přehled o dějinách 20.století. ()
Myslím, že sepisovat pochvalná slova na tento film, by bylo nošením sov do Atén. Ale o jednom zážitku ze zhlédnutí tohoto se zde zmínit musím. Byl to první a zatím i poslední film, kdy jsem zažil, že po jeho skončení diváci v kině vstali a dlouho, předlouho tleskali. Chápal jsem a sdílel jsem sice jejich nadšení, ale na druhou stranu mi nebylo jasné, komu vlastně tleskají. Že by promítači? ()
Cesta nenásilia... Je to paradox, že v oblasti, ktorá neustále hýri konfliktami, sa narodil a pôsobil práve takýto človek. Kde by bola hinduistická/moslimská Ázia bez Gádhiho? Malý veľký muž, osobnosť osobností! Film donúti zamyslieť sa nad morálnymi zásadami a hoci má mierne nedostatky, je to veľký film. "Stal sa hovorcom svedomia ludstva." ()
Jestli by měl životopisný film nějak vypadat, tak takhle. Je to snímek, který vypráví život zajímavé osobnosti, prostřednictvím tohoto života je předávána určitá filosofie, a navíc je to natočeno ve velkolepém stylu a v některých scénách je to doslova dech beroucí. Navíc je tu neskutečný Ben Kingsley v hlavní roli. ()
Film, ktorý len zľahla preletel okolo Gandhiho. Tak nudný a zívajúci prázdnotou. Málo osobných i historických faktov, nič čo by zaujalo, len hromada demonštrujúcich, pochodujúcich alebo umierajúcich komparzistov. Ok, Ben síce vyzeral ako Gandhi cez kopirák, ale posobil hrozne sterilne, chýbala mu iskra, zapálenie. Videla som len milého pána v bederní roušce, ktorý buď tkal bavlnu alebo držal hladovku. Od životopisného filmu čakám omnoho viac, najma keď sa jedná o duchovného vodcu. Toto bolo len vlažné nahliadnutie do histórie Indie, ktoré ma sklamalo na plnej čiare. ()
Ten člověk se tak snaží a tak strašně moc chce, aby se lidé nechovali jako zvířata, ale nakonec je to jako vždy totálně k hovnu. V tomhle případě proto, že náboženství v rukou nevzdělanců, někdy až debilů, je pěkná kurva. A ten čuráček na konci, co sejmul Mahátmu, tak to je prostě opravdu jenom opička. I přesto se Gándhímu podařilo vcelku pozitivně zasáhnout do světových dějin a pro samotnou Indii je tento člověk svatým mužem. Stejně tak pro mne, sic bezvěrce. ()
Veliký film o velikém člověkovi, jinak se to nedá říct. Do shlédnutí filmu jsem o Gándhím v podstatě nic nevěděl, po skouknutí si člověk musí nutně položit otázku, jak na tom vlastně svět je. Všude člověk vidí zlo, války, terorismu, za svobodu se bojuje se zbraní v ruce a vypadá to, že to ani jinak nejde. A kdybych nevěděl, že Gándhí byl skutečná postava, nejspíš bych si řekl, že to je pěkná blbost - ale film se drží podle různých článků, co jsem si přečetl docela věrně skutečného života tohoto muže. A ukazuje nám, že všechno se dá dělat i jinak. Gándhí je člověk, za kterým bych dokázal bez váhání jít a vůbec se nedivím tomu, co dokázal. Jeho přesvědčení, odhodlání a víra v lidské dobro je tak silná, že probudí něco i v tom nejtvrdším cynikovi. Zajímalo by mě, jestli by takový muž dokázal dneska totéž - strhnout takhle masy, obrátit je k dobru, jestli by dnes vůbec ještě šlo. Co se filmu týče, má všechno co může film mít - hluboce lidský příběh, strhující životopisné drama, klasické téma boje za svobodu, Kingsleyho, který Gándhího nehraje, který jim je. Překrásnou výpravu, kameru, kostýmy, hudbu a téměř každá scéna stojí za zapamatování. Jestli mě něco nejvíce dostalo, tak to byli lidi, kteří bez obrany, bez šance na úspěch pochodovali proti vojákům do solnovaru. Nebo Gándhího slavnou větu - jsem křesťan, muslim, hindu, žid - v této větě se skrývá nesmyslnost všech náboženských válek. ()
Úžasný příběh o úžasném člověku, ale také "úžasně" dlouhý a chvilkami dost vleklý. 69% ()
Před nedávnem jsem film viděla znovu. Opět jsem byla vtažena a stržena dějem a hereckým koncertem všech zúčastněných v čele s Benem Kingsleym. ()
Při zjištění stopáže se mi udělaly mžitky před očima. Jinak se teda plně ztotožňuju s komentářem uživatele Civala. ()
Pouze zopakuji: Ben Kingsley v roli Gandhiho naprosto famózní! Jinak jsem si tento superdlouhý film pouštěl jako seriál, možná i proto mi nepřipadal tak nudný jako jiným. Mně se to líbilo - ten shrbený stařík v bederní roušce, co si neustále předl oblečení, byl vážně neopakovatelný svéráz. ()
moze byt viac nez trojhodinovy film o chlapikovi co odmietal jest, chodil obleceny v plene a zastaval sa indov zaujimavy???... pravdupovediec ano!!! ()
Musím vyzdvihnout hlavně výkon Kingsleyho, je to snad jeho druhý významnější počin a hned tak grandiózní. Film je velmi dobře udělaný, až na pár drobných detailů. Nejprv bych zmínil dílku filmu, která je až příliš dlouhá a některé pasáže jsou mírně natažené. Poté a to byl za mě zásadní problém chyběl popisky v jakém jsme roce, byla tam asi 2x a to je velmi nedostačující. Kvůli těmto dvěma faktům dávám o stupeň slabší hodnocení než by si tento film zasloužil. ()
Podľa filmovej ceny Oscar: najlepší film roku 1982.. Snímka Gándhi, to je metafora na slovné spojenie výpravný film. Pomalí, statický, dlhý ale zároveň veľkolepí, zachytáva život najväčšieho pacifistu v dejinách ľudstva. Učil som sa o ňom v škole podrobnejšie, ale nič o jeho súkromnom živote, takže ma úvodná hodinka celkom prekvapila. V podstate išlo o vyštudovaného Anglického právnika s Indickými koreňmi, ktorý mal rodinu a po odstavovaní sa do Afriky prvý krát pocítil chuť zaostalého rasizmu a tak sa právnicky pustil do boja. Po pár rokoch ho to ovplyvnilo tak, ako ho už poznáme z dejepisu. Príliš skromný človek ktorý žije dobrovoľne v chudobe a nasleduje ho niekoľko miliónov ľudí. Snímka mi bola doteraz absolútne neznáma, vôbec som ju nezachytil ani vo filmových časposisoch či fórach čo ma prekvapuje, keďže si tie oscary zaslúžila. ()
Výjimečný film o výjimečném člověku, který dokázal dostat Brity na kolena (ať už to chceme brát jakkoliv obrazně), aniž by jedinkrát vyzval lid k násilí. Takoví vůdci už se nerodí. Film, který by měl každý vidět. ()
Film řekl o historii hodně, ale rozhodně si myslím, že bylo možné říct více za kratší čas. ()
Gándhí je velkolepá filmová freska v tom dobrém i zlém slova smyslu. Přesně naplňuje tuhle charakteristiku. Je to rozmáchlý filmový epos, který se nám snaží říct mnohé, je precizně natočený, propracovaný a formální stránce nelze vytknout snad nic. Jenže jak to tak bývá, je to snímek rozvleklý, místy nudný. Celou dobu jsem uvažovala o tom, proč ho Attenborough natočil tak dlouhý. Dvě hodiny by stačily až až a třeba by ta zhuštěnost přispěla k lepšímu filmovému zážitku. ()
Související novinky
Zemřel Richard Attenborough
Devadesátka je požehnaný věk a právě v tolika letech nás opustil významný herec a režisér Richard Attenborough. Rodák z britského hrabství Cambridge se mohl chlubit titulem lord, mnohem víc respektu… (více)
Ben „Gándhí“ Kingsley se vrací do Indie
Krišna Pandit Bhandži, známý též jako Ben Kingsley, se vrací ke kořenům – jak genetickým, tak i ke kořenům své kariéry. V roce 1983 získal Oscara za hlavní roli v Gándhím a přestože později ukořistil… (více)
Většina ateistů vytýká evangeliím, že jsou mýtem, pohádkou o člověku, který možná ani neexistoval. Tedy, pravda, s tím se těžko polemizuje, protože žádný nezaujatý a vědecky kritický historik o Kristovi zprávu nezanechal. Dá se však kontrovat protiútokem: Vyplývá z toho, že ateisté 20. století jsou stejně imunní i vůči jiným mýtům? Tak co třeba Gándhí? --- Gándhí, podobně jako Hitler a Saddám Husajn, či vhodněji jako F.D. Roosevelt, de Gaulle či Václav Havel, svůj mýtus chápal a promyšleně kultivoval. Většina panujících představ o jeho osobnosti a charakteru, stejně jako v případě dalších jmenovaných, je fantasticky mylná. Gándhí byl mnohem spíše prohnaný než moudrý a zasel mnohem víc lži a nenávisti než pravdy a lásky. --- Tak především Gándhí nikdy nebyl chudý. Byl příslušníkem nejvyšší bráhmanské kasty (jako ostatně všichni „lidoví“ indičtí potentáti) a jeho otec byl boháč, povoláním ministr. Jako takový dopřál synkovi elitní vzdělání v Británii. Gándhímu (jako Leninovi a Néhrúovi) ale advokacie moc nešla a brzy se pustil do politiky. O skutečné Indii toho mnoho nevěděl (opět stejně jako Lenin o Rusku), což ve filmu popravdě připouští, jenže se předstírá, že na cestách něco pochopil. --- Politickou kariéru zahájil kampaní odmítání anglických oděvů a propagací domácího tkalcovství. Je to hezký příklad toho, jak svoji zemi „chápal“ a jaká byla jeho láska a pravda. Pravda byla totiž taková, že sami Britové s nejlepšími úmysly (jakkoli je z ekonomického hlediska takové opatření spíš negativní) chránili indický textilní průmysl dovozními cly PROTI dovozu z Británie. Britské oděvy nosili proto jen synkové z bohatých rodin jako Gándhí (ostatně ve filmu je to pěkně vidět), protože byli „pokrokoví“ a Británii obdivovali. Gándhí jejich lásku obrátil naruby: „objevil“, že právě kvůli Britům je jeho země chudá a lidé nemají na drahé (protože clem zatížené) britské oděvy a dokázal, že lidé je začali nenávidět a pálit na hranicích. --- Gándhí se demonstrativně převlékl do tradičního roucha a založil komunitu, ve které se podomácku tkalo a provozovalo primitivní zemědělství. Ekonomicky to byl nesmysl a k žádnému oživení domácího tkaní v Indii nedošlo - výrobky z indických továren a velkostatků byly kvalitnější a levnější - a Gándhího komunita byla chronicky prodělečná a závislá na příspěvcích od bohatých indických průmyslníků („říkají, kolik to stojí peněz, udržet mě v chudobě“). Přes to všechno, Gándhí si z toho udělal značku, mýtus, a velmi úspěšně s ním pracoval. Stal se mluvčím, populárním maskotem skupinky britsky vzdělaných bráhmanů, z nichž se Néhrú nakonec stal premiérem. (A vysoká dovozní cla, ke škodě Indie, zůstala zachována dalších čtyřicet let. Mám skoro pocit, že právě o toto šlo ze všeho nejvíc.) --- Gándhí významně přispěl k budování antikoloniálního mýtu. Attenborough nejen že tento nekriticky přijímá, on k němu přidává ještě vědomé lži. Je to vidět na líčení amritsarského masakru v roce 1919. Ano, k tomuto masakru skutečně došlo (i když mrtvých nebylo patnáct set, jak se ve filmu říká, ale „jen“ 379 - i to je dost). Film ukazuje mírumilovnou demonstraci, a je možné, že tváří v tvář britským zbraním ti demonstranti skutečně chtěli zůstat klidní. Ale neříká nic o tom, že armáda do Amritsaru dorazila teprve po čtyřech dnech nepokojů, násilností, vypalování domů a vražd (to je možná ten zbytek do těch patnácti set, nepodařilo se mi to potvrdit, protože na Západě zásadně nepočítáme, kolik barevných zabijí jiní barevní) a že obyvatelé byli předchozího dne varováni, že jakékoli další srocení bude pokládáno bez dalšího za důvod k vojenskému zásahu včetně střelby. Ten generál situaci nezvládl, to je zřejmé, ale je charakteristické, že amritsarští sikhové ho za tento zásah zahrnuli poctami a čestnými tituly. Ostatně, od vyhlášení indické nezávislosti se v Amritsaru zabíjelo mnohem častěji a ve větším měřítku. Diváci to vědět nemusí, ale není možné, že to nevěděli tvůrci filmu. Takže lžou. --- Jako každý mýtus, každá pohádka, třeba Pán prstenů, i tento film staví především na podívané - výpravě, krásných obrázcích, atraktivní hudbě, a podobně. Kingsleyho mám rád, a zahrál to, co zahrát měl, to znamená západní verzi pohádky. Skutečný Gándhí ve stáří jenom pištivým hlasem říkal nicneříkající fráze o Bohu a lásce. Ze všeho nejvíc ho trápila zácpa. Indové to berou jinak (bůhvíjak byl Kingsley v Indii dabován), ale Západu by se takový Gándhí nelíbil. Takže i v tomto ohledu musela pravda ustoupit mýtu. --- Co dodat? Znám hezkých pár Indů a všichni bez výjimky mají Británii rádi a obdivují ji. Nikdy jsem od nich neslyšel ani náznak názoru, že britská vláda v Indii byla špatná. Totéž říkají mí známí Afričané, a ti starší vzpomínají na britské koloniální časy vyloženě s nostalgií. A moje žena je Filipínka a v její vlasti není žádná země populárnější než Amerika - jejich bývalá koloniální metropole. Zdá se, že ten blbý mýtus o „zlém“ kolonialismu řádí jen na Západě. Ve zbytku světa se věří v Boha. Možná je mýtem obojí, ale pokud vás zajímá můj názor, s mýtem o Kristovi jsme došli daleko, hodně daleko. Mýtus o Gándhím je sračka. () (méně) (více)