Reklama

Reklama

Sarajevo 1914

(TV film)
  • Rakousko Sarajevo (více)
TV spot

Obsahy(1)

Konspirace v pozadí události, která zahájila první světovou válku. Dne 28. června 1914 došlo v Sarajevu k atentátu na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho ženu Žofii z Hohenbergu, což bývá považováno za spouštěč první světové války. Výpravný koprodukční projekt Sarajevo, 1914 se nezabývá samotným atentátem, ale přináší dramaticky přibarvený pohled na události bezprostředně následující, které ovšem byly oficiálními dějinami potlačeny. Ačkoli atentát zcela jednoznačně provedl Srb, scénář se zabývá možnou konspirací v pozadí celého aktu, sahající až do vysokých míst v Rakousko-Uhersku a Německu. Právě tyto okolnosti odhaluje soudní vyšetřovatel Leo Pfeffer během výslechů střelce Gavrila Principa i jeho spolupracovníků. Nicméně jak záhy zjistí, na pravdu není nikdo z oficiálních míst zvědav, a to nejen proto, že jsou rakousko-uherští a němečtí oficíři již příliš zabraní do plánování války se Srbskem ještě před tím, než by Pfefferovi zadané vyšetřování potvrdilo, že za atentátem stála srbská vláda. Tlak velkých dějin a jejich inscenátorů záhy pocítí sám na sobě i zásadový Pfeffer. Německo-český koprodukční film, na němž se podílela také Česká televize, se soustřeďuje na vykreslení znepokojivé situace člověka, který vidí pravdu, ale nedokáže zastavit tok dějin, ba je dokonce konfrontován s přímými důsledky vývoje, který doufá zvrátit. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (52)

Cheeter 

všechny recenze uživatele

Nevím už jak jsem před pěti lety došel k tomuto hodnocení, ale i dnes bych dal stejné. Celý film podle mě pokulhává, a to hned dvakrát. Jednak tím, že nezobrazil atentát, jak proběhl. A to hodně lidí očekávala. Ta matná šmouha, kde se to mihne je dost slabý odvar. A druhým problém je podle mě mdlost celého příběhu. Na druhou stranu technická stránka se podle mě dost povedla. A co se týče zachycení dobových nálad, tak to bylo také dobře zpracováno. Pozorovat jednotlivé názorové proudy tu jde dost dobře, člověk nemusí být odborníkem. Jenom jestli to dokáže běžný divák zkonzumovat. ()

italka63 

všechny recenze uživatele

Nečekejte akci. Je to snímek o pocitech doktora práv, který dostane za úkol vyšetřování atentátu v Sarajevu na následníka trůnu. Ta úzkost, překvapení, zodpovědnost i nastupující láska. To rozkrytí pozadí, ta záminka k rozpoutání první světové války, kdy zcela zblblí a naivní studenti atentát provedli. Trochu to připomíná převrat u nás v 89, kdy snad nikdo normálně uvažující nemohl zbaštit to, že tohle připravili studenti Ale uvěřili, že... Ale zpět. Slušné dílko i Juraj Kukura z doby, o které se toho zase tolik netočí. ()

Reklama

Maq odpad!

všechny recenze uživatele

Nejsou lži jako lži. Některé jsou obyčejné, jiné milosrdné, některé zlé. Sotva bychom hledali lež, která se svým dosahem a důsledky vyrovná tzv. versailleské lži, tedy verzi, že za 1. světovou válku mohlo Německo. Chápeme důvody, proč vítězové (hlavně Francie) tuhle lež zplodili. Britům a Američanům se brzy začala zajídat. A Němci, ti ji vnímali jako nehoráznou křivdu. Nemálo napomohla Hitlerovu nástupu k moci, ba lze spekulovat, že nebýt jí, Hitler by moc nikdy nezískal. A Chamberlain a další by nebyli tak dlouho k Hitlerovi shovívaví, kdyby neměli pocit, že svým způsobem napravují versailleskou křivdu. --- Dnes by se sotva našel slušný historik, který by na německou vinu ještě přísahal. Zajisté, nebylo málo rozumbradů, kteří pro válku horovali. Taková byla doba, a takoví štváči naprosto nebyli německou specialitou. Jeden takový (Poincaré) byl ve Francii prezidentem. Faktem je, že německý generální štáb vytrvale chladil horké hlavy neúprosnou a přesnou logikou: "Možná mocným úderem vyřídíme Francii, možná zatlačíme Rusy až kamsi do stepi, ale nemáme žádnou, ani tu nejmenší naději porazit Británii. A bez toho jsou jakékoli válečné zisky nemyslitelné." Kdepak, německý generální štáb, to byli chytří lidé a neoddávali se iluzím. Proto také, studujeme-li evropské události posledních dvou dekád před vypuknutím války, vidíme jasně, že krom "syté a spokojené" Británie to bylo právě Německo, které se jako velmoc chovalo zdrženlivě a zodpovědně. Nevěříte? Přečtěte si něco o té době, počítejte konflikty a najděte jediný, ve kterém by Německo neslyšelo na rozumnou řeč. --- A kdo tedy tlačil na pilu? Inu, Rusko, Francie, Itálie. A ovšem Srbsko. Samo velkou válku vyhrát nemohlo, ale mohlo ji za příznivé mezinárodní situace vyprovokovat. A když se tzv. "balkánský scénář" probíral na rusko-francouzských štábních konferencích, srbská tajná služba už věděla, kudy na věc. ()

xaver 

všechny recenze uživatele

Zajímavý snímek, kdy režisér vnesl do historie hodně subjektivní pohled, i když v mnohém může mít pravdu. Příliš se však soustředil na konspirační teorii a vše postavil na osobě vyšetřujícího soudce, kterému prakticky všichni hází klacky pod nohy. Velice povrchně se vypořádal s historickými souvislostmi, prakticky neřešil otázku postoje jednoho z nejdůležitějších aktérů, který mohl válku když ne zastavit, tak alespoň oddálit a to roli stařičkého mocnáře, který určitě nechtěl válku František Jozef II, se tak zcela vytratil z historické fresky jako nevýznamná osobnost. Na druhé straně navozoval atmosféru, jakoby řadový úředník, byť vyšetřující soudce, mohl výsledky svého šetření zvrátit běh dějin. Takže jenom takový obyčejný průměr za 3. ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Jestli čekáte hrdinného žida co vyšetřuje atentát na mocnáře, zklamáni budete. Je to tajtrlík, neschopný patlal, co jezdí po Sarajevu na kole, zpocený jako prase a to prosím v klobouku. Když má něco skutečného udělat, zapomene si průkaz ten pitomec. Vím kam směřovali tvůrci, jenže vymklo se jim to z rukou. Chtěli židovského hrdinu, jenže asi natočili realitu. On žádný nebyl. Jen vnitřní tlak Rakouska na zničení Srbska, jen blbec Gavrilo Princip, jen 36 policajtů notabene Bosňanů v srdci Sarajeva. Film ale přínos má. Tohle šlamperaj z Vídně už jednou muselo skončit. Žid nežid. ()

Galerie (41)

Zajímavosti (3)

  • Film vznikol na v spolupráci medzi nemeckým televíznym kanálom ZDF a rakúskym kanálom ORF. Bol uvedený v rámci 100. výročia začiatku prvej svetovej vojny. (Arsenal83)
  • Natáčelo se i v Hradci Králové a v Josefově u Jaroměře. V Hradci Králové, konkrétně na Velkém náměstí, vznikaly scény jako atentát na Ferdinanda či dějové scény na nábřeží Labe. Krom České republiky se natáčelo také v rakouské Vídni. (San Miguel)

Reklama

Reklama