Sarajevo
Atentát: Sarajevo 1914
Režie:
Andreas ProchaskaScénář:
Martin AmbroschKamera:
Andreas BergerHrají:
Florian Teichtmeister, Melika Foroutan, Heino Ferch, Eugen Knecht, Edin Hasanović, Mateusz Dopieralski, Martin Leutgeb, Erwin Steinhauer, Reinhard Forcher (více)Obsahy(1)
Konspirace v pozadí události, která zahájila první světovou válku. Dne 28. června 1914 došlo v Sarajevu k atentátu na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho ženu Žofii z Hohenbergu, což bývá považováno za spouštěč první světové války. Výpravný koprodukční projekt Sarajevo, 1914 se nezabývá samotným atentátem, ale přináší dramaticky přibarvený pohled na události bezprostředně následující, které ovšem byly oficiálními dějinami potlačeny. Ačkoli atentát zcela jednoznačně provedl Srb, scénář se zabývá možnou konspirací v pozadí celého aktu, sahající až do vysokých míst v Rakousko-Uhersku a Německu. Právě tyto okolnosti odhaluje soudní vyšetřovatel Leo Pfeffer během výslechů střelce Gavrila Principa i jeho spolupracovníků. Nicméně jak záhy zjistí, na pravdu není nikdo z oficiálních míst zvědav, a to nejen proto, že jsou rakousko-uherští a němečtí oficíři již příliš zabraní do plánování války se Srbskem ještě před tím, než by Pfefferovi zadané vyšetřování potvrdilo, že za atentátem stála srbská vláda. Tlak velkých dějin a jejich inscenátorů záhy pocítí sám na sobě i zásadový Pfeffer. Německo-český koprodukční film, na němž se podílela také Česká televize, se soustřeďuje na vykreslení znepokojivé situace člověka, který vidí pravdu, ale nedokáže zastavit tok dějin, ba je dokonce konfrontován s přímými důsledky vývoje, který doufá zvrátit. (Česká televize)
(více)Recenze (51)
Líbilo se mi to podstatně víc než odpovídá zdejšímu celkovému hodnocení. Scénárista vystavěl na půdorysu historických faktů vlastní příběh, stejně tak dobře uvěřitelný jako jakékoliv jiné dohady. Sympatická je mi převládající úvaha, že mnohonárodnostní soustátí nikdy v Evropě natrvalo neuspělo - a tedy těžko očekávat, že další x-tý pokus bude mít větší naději. Slované se mají neradi s Germány, těžko vycházet s Maďary, všem vadí Židé... ()
Těžkotonážní nuda. Nedozvěděl jsem se o tématu nic jiného, než to, co znám. A to jsem měl pocit, že toho znám zatraceně málo. Na druhou stranu chápu, že tvůrci bojovali s rozpočtem a tak to tu je více interiérového rázu. Jenže výsledek je nakonec ten, že se tu scénáristi neobešli bez nesmyslných dialogů a naprosto zbytečné milostné linky, aby už dost tak nezáživný film natáhli na dost nezáživných 90 minut. Asi s pocitem, že není co víc říct, ale je důležité o tom mluvit. ()
Společně s Evropa tančila valčík je to slušné combo. Nutno ale brát v potaz, že se jedná primárně o rakouský televizní film Das Attentat Sarajevo 1914 a Češi tu participují klasicky jen jako nádeníci. Čili v Edici ČT je to spíš omylem a skutečnost, že se to distribuuje výhradně s českým dabingem je až výsměch. Kdo si co chce přivlastňovat? Těch pár záběrů s Kukurou? ()
"Tí, čo to naplánovali vždy prežijú. Za nich zdochnú takí ako ty..." Dej ma veľmi zaujal, hlavne z dôvodu netradičného pohľadu. Veľkú zásluhu na atraktívnosti má i dobré gradovanie a načasovanie. Narozdiel od staršieho Sarajevského atentátu, taktiež v Československej koprodukcii kde sme svedkami atentátu až v samom záver, je tu atentát v úvode. Mohlo by sa zdať, že potom už film nemá čo ponúknuť a dej bude iba upadať, ale nieje to tak. Vypočúvanie atentátnikov, stavanie šibenice, intrigy a tajomné politické pozadie, kde už bolo o vojne rozhodnuté dávno pred atentátom. Film o tom, že všetko bolo inak si zaslúži pochvalu. Mnoho filmov sa o 1. svet. vojne netočí a tento by som žiakom v školách pridal ako doplnenie učiva pre širší pohľad na túto tému. Českých hercov som si nevšimol, možno iba pre mňa neznámy, ale celkom slušnú úlohu chytil J. Kukura. Celkovo spokojnosť i vzhľadom na to, že sa jedná o tv film a výsledok je rozhodne lepší ako v spomínanom Sarajevskom atentáte. 80%. ()
Komorní film, odehrávající se v pár interiérech, což je logické, neboť drtivou většinu rozpočtu jistě spolklo gigantické množství falešných knírů, zde se vyskytujících. A první dojem z filmu je skvělý, civilnost, kdy se děj nesoustředí na atentát, nýbrž na vyšetřování je skvělá, jenže, bohužel, pak někoho napadl divotvorný způsob, jak děj kolosálně zprasit. Chápu, že Rakušané se prostřednictvím tohohle vyrovnávají s historickou vinnou za první světovou, podobně jako u nás ohledně sudetských odsunů vznikl Habrmannův mlýn a 7 dní hříchů, jenže čeho je moc, toho je příliš, ve chvíli, kdy se tvůrci snaží překlopit do politického thrilleru stává se film na mnoha místech až nechtěně směšným, zcela nevyváženým a silně jednostraným (ve stylu - všichni jsou svině, jenom JÁ jsem letadlo). Vrchol korunuje kdovíodkud vycucaná milostná linka, která je absolutně děshrůzná a několik odkazů na chudáka vyšetřovatele a jeho židovský původ, což je zcela zbytečná odbočka, kdy by se filmové vyprávění mělo soustředit na zcela jiné motivy a ne že německý doktor, vyznavač eugeniky, začne na adresu hlavního hrdiny prohlašovat "jednou žid, pořád žid." Škoda zmařené šance, tohle je bohužel podprůměrné i v kontextu spoluprodukující cs tv tvorby, slušnému řemeslu navzdory. ()
Slušný pokus o rozkrytí zmanipulovaného pozadí počátku 1. světové války. Scénář není nijak objevný, zato nezapomene na nezbytnou milostnou linku. :-( Od běžného českého televizního filmu se tento liší zejména vyšším počtem komparzistů. ()
Škoda zbytočného sústredenia sa aj na ľúbostnú linku, dokonca zaznie niekoľko antisemitských hesiel a o tom Sarajevo 1914 nebolo a nemalo byť. Inak ale správne a trefne ukázané, ako sa celý čas manipulovalo len aby bola vojna, lebo veď plebs nech si zdochýna, keď my veľkí páni si potrebujeme niečo dokazovať. Princip a pár ďalších faganov vojnu už neprežili, pritom ju spustili atentátom na človeka, ktorý chcel ich národu ešte pomôcť, na rozdiel od jeho skostnateného otca dlhofúza. ()
Je zvláštní s takovým odstupem času sledovat příběh, který započal První světovou válku. Je to velká změna po sérii současných filmů, které se zaobírají jen a jen Druhou světovou. Thriller s velmi dramatickou hudbou je zajímavý, ale mám pocit, že mohl nabídnou o hodně víc. Jako-by se tvůrci báli odhalit něco více šokujícího. CITÁT - Chceme aby jste výslech provedl vy!!:........ ()
Jako úvodní slovo k pozadí velké světové války není Sarajevo 1914 špatné. Ale ten pokus o dějovou linku á la romantika z počátku století, no to mě tedy opravdu dojímalo. Bylo to nutné? Ach jo. Přitom mně by stačil Princip, Ferdinand a Žofie a byla bych spokojená. ()
Nečekejte akci. Je to snímek o pocitech doktora práv, který dostane za úkol vyšetřování atentátu v Sarajevu na následníka trůnu. Ta úzkost, překvapení, zodpovědnost i nastupující láska. To rozkrytí pozadí, ta záminka k rozpoutání první světové války, kdy zcela zblblí a naivní studenti atentát provedli. Trochu to připomíná převrat u nás v 89, kdy snad nikdo normálně uvažující nemohl zbaštit to, že tohle připravili studenti Ale uvěřili, že... Ale zpět. Slušné dílko i Juraj Kukura z doby, o které se toho zase tolik netočí. ()
Nejsou lži jako lži. Některé jsou obyčejné, jiné milosrdné, některé zlé. Sotva bychom hledali lež, která se svým dosahem a důsledky vyrovná tzv. versailleské lži, tedy verzi, že za 1. světovou válku mohlo Německo. Chápeme důvody, proč vítězové (hlavně Francie) tuhle lež zplodili. Britům a Američanům se brzy začala zajídat. A Němci, ti ji vnímali jako nehoráznou křivdu. Nemálo napomohla Hitlerovu nástupu k moci, ba lze spekulovat, že nebýt jí, Hitler by moc nikdy nezískal. A Chamberlain a další by nebyli tak dlouho k Hitlerovi shovívaví, kdyby neměli pocit, že svým způsobem napravují versailleskou křivdu. --- Dnes by se sotva našel slušný historik, který by na německou vinu ještě přísahal. Zajisté, nebylo málo rozumbradů, kteří pro válku horovali. Taková byla doba, a takoví štváči naprosto nebyli německou specialitou. Jeden takový (Poincaré) byl ve Francii prezidentem. Faktem je, že německý generální štáb vytrvale chladil horké hlavy neúprosnou a přesnou logikou: "Možná mocným úderem vyřídíme Francii, možná zatlačíme Rusy až kamsi do stepi, ale nemáme žádnou, ani tu nejmenší naději porazit Británii. A bez toho jsou jakékoli válečné zisky nemyslitelné." Kdepak, německý generální štáb, to byli chytří lidé a neoddávali se iluzím. Proto také, studujeme-li evropské události posledních dvou dekád před vypuknutím války, vidíme jasně, že krom "syté a spokojené" Británie to bylo právě Německo, které se jako velmoc chovalo zdrženlivě a zodpovědně. Nevěříte? Přečtěte si něco o té době, počítejte konflikty a najděte jediný, ve kterém by Německo neslyšelo na rozumnou řeč. --- A kdo tedy tlačil na pilu? Inu, Rusko, Francie, Itálie. A ovšem Srbsko. Samo velkou válku vyhrát nemohlo, ale mohlo ji za příznivé mezinárodní situace vyprovokovat. A když se tzv. "balkánský scénář" probíral na rusko-francouzských štábních konferencích, srbská tajná služba už věděla, kudy na věc. ()
Tu by sa vyblaznil konspiracny teoretik Karel Chrocht, teda Karlos80. Kulisy len priemerne a herecke vykony nic moc, toto som ledva dopozeral : 40 % ()
Konspirační teorie pro vznik první světové války? Dnes už se stejně nikdo pravdu skutečně nedozví! A co je vlastně ta pravda? Pravda leží někde tam venku... 25% ()
Nevím už jak jsem před pěti lety došel k tomuto hodnocení, ale i dnes bych dal stejné. Celý film podle mě pokulhává, a to hned dvakrát. Jednak tím, že nezobrazil atentát, jak proběhl. A to hodně lidí očekávala. Ta matná šmouha, kde se to mihne je dost slabý odvar. A druhým problém je podle mě mdlost celého příběhu. Na druhou stranu technická stránka se podle mě dost povedla. A co se týče zachycení dobových nálad, tak to bylo také dobře zpracováno. Pozorovat jednotlivé názorové proudy tu jde dost dobře, člověk nemusí být odborníkem. Jenom jestli to dokáže běžný divák zkonzumovat. ()
Každý film, který se zabývá historií Rakouska-Uherska, tedy potažmo naší vlastní, s radostí vítám. Z období kolem roku 1914 máme svůj skvělý film Evropa tančila valčík. Sarajevo se zabývá stejnými událostmi, ale ne v rámci koncertu velmocí, ale jen jako příběhu člověka, který hledá pravdu o pozadí atentátu. Srbsko stálo zkrátka v cestě Němcům na Balkán. A záminka se musela najít, protože Němci válku chtěli, aby si vydobyli svůj nový životní prostor. Drang nach Osten bylo myšlenkou starou jako Germáni sami. Film dokonale ukazuje, že vinu za rozpoutání první války nenese Německo (jak se často mylně uvádí), ale Rakousko, které Berlín zavleklo do světového konfliktu právě napadením Srbska. Vyšetřování atentátu nevede do Srbska, ale do rakouské armády a tajné služby. Zas mám o čem přemýšlet a co dohledávat...80% ()
Dát najevo "krajanovi." Výrazně karmínový. Krajní vyšší princip. ()
Na TV film výborne spracované so skvelou výpravou a dobovým feelingom. O historickej pravdivosti sa doteraz vedú dohady. Film ponúka pohľad, že asi ako by to mohlo byť a kto všetko v tom mohol mať prsty. A keďže je to výročie, rozhodne sa oplatí pozrieť. Kukura válí. 4 z 5 ()
Jestli čekáte hrdinného žida co vyšetřuje atentát na mocnáře, zklamáni budete. Je to tajtrlík, neschopný patlal, co jezdí po Sarajevu na kole, zpocený jako prase a to prosím v klobouku. Když má něco skutečného udělat, zapomene si průkaz ten pitomec. Vím kam směřovali tvůrci, jenže vymklo se jim to z rukou. Chtěli židovského hrdinu, jenže asi natočili realitu. On žádný nebyl. Jen vnitřní tlak Rakouska na zničení Srbska, jen blbec Gavrilo Princip, jen 36 policajtů notabene Bosňanů v srdci Sarajeva. Film ale přínos má. Tohle šlamperaj z Vídně už jednou muselo skončit. Žid nežid. ()
Mám rád historické filmy. Tento film ma zaujal nielen dejom, ale aj svojím spracovaním. Veľmi slušný film, hodnotím 65%. ()
Zajímavý snímek, kdy režisér vnesl do historie hodně subjektivní pohled, i když v mnohém může mít pravdu. Příliš se však soustředil na konspirační teorii a vše postavil na osobě vyšetřujícího soudce, kterému prakticky všichni hází klacky pod nohy. Velice povrchně se vypořádal s historickými souvislostmi, prakticky neřešil otázku postoje jednoho z nejdůležitějších aktérů, který mohl válku když ne zastavit, tak alespoň oddálit a to roli stařičkého mocnáře, který určitě nechtěl válku František Jozef II, se tak zcela vytratil z historické fresky jako nevýznamná osobnost. Na druhé straně navozoval atmosféru, jakoby řadový úředník, byť vyšetřující soudce, mohl výsledky svého šetření zvrátit běh dějin. Takže jenom takový obyčejný průměr za 3. ()