poster

Vlčí děti

  • německý

    Wolfskinder

  • anglický

    Wolf Children

Drama / Historický

Německo, 2013, 91 min

Režie:

Rick Ostermann

Scénář:

Rick Ostermann

Kamera:

Leah Striker

Scénografie:

Vilius Vanagas

Kostýmy:

Esther Walz
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • slunicko2
    **

    Nenápaditý režisér a stejný kameraman vyprávějí nudný příběh. 1) Vysoce zajímavé téma doplácí na nedostatek invence tvůrců. Výsledkem je setrvalá větší či menší nuda. 2) Nelze říci, že by se ve filmu nic nedělo. Ale z mně nejasných důvodů nejvíce času divák sleduje krajinu a pohybující se či odpočívající děti. Když dojde k akci, vypadá to, že to režisér chce mít co nejrychleji za sebou, aby se mohl znovu věnovat tomu, jak děti pomalu jdou nebo odpočívají.(5.8.2015)

  • Vikki
    *

    SKORO ODPAD ! Neskutečně utahaný film, který má být jakože něčím velkým, ale není ani trošičku. Autoři spoléhali na to, že děti v hlavních úlohách trpících postačí a scénář je tak mizerný a odfláknutý, že by ho sami tvůrci měli zaplatit z vlastních kapes, bez spádu, bez dramatu, bez napětí ...prostě dokokonale odfláknutý film. Válka sama o sobě byla obrovským zlem, které si nedokážete ani v nejmenším představit, to není debilní us vojenský film s nabušenými steroidy zasazenými do pc omalovánek. A pokud chtěl nějaký kretének nadávat na rusy pak si uvědomte, že to byly němci, kteří dvakrát rozpoutali naprosto šílené válečené peklo a to co předváděli v té druhé válce za zvěrsta. a tyranii včetně upalování žen, starců a dětí za živa plamenomety, neskutečné týrání dalších milionů v koncentrácích nebo na gestapu atd atd je nečím neodpustitelným a nezapomenutelným a ...soudruzi z USA tisíce těchto svých kamarádů tyranů a vrahounů propustili domů kde dostávají důchod jako armádní veteráni!!! zatímco pozůstalí po milionech utýraných a povražděných obětí dostali hovno. To je sparvedlonost made in USA(27.7.2019)

  • gogo76
    ****

    Mám rád tieto malé - velké filmy. Netreba velký rozpočet, stačí nazrieť do vojnovej či povojnovej histórie a príbehov a námetov na film nájdete toľko, že nebudete vedieť kde skôr začať. Detskí herci zahrali na výbornú, depresiu, smútok a beznádej cítiť z každého políčka a hlavne pre ženské publikum to nebude ľahké sledovanie. Bohužiaľ aj taká bola história a určite písala i tragickejšie príbehy. Škoda, že v úvode nie je celkom jasné na akom území sa nachádzame presnejšie kadiaľ sa deti túlali, prípadne ako sa tam dostala nemecká matka s deťmi...Detailami sa film veľmi nezaoberal, čo je trochu škoda, pretože ma film i postavy zaulali a rád by som sa dozvedel podrobnosti. V skratke je to "len" túlavá road movie z povojnového obdobia. 80%.(3.2.2018)

  • tidwell
    *****

    Minimalistický snímek vypráví o (z našeho pohledu) méně známé poválečné historii německých "vlčích dětí", které přišly o rodiče nebo se jen ztratily a toulaly se v malých tlupách po celém území středo-východní Evropy „osvobozené“ Rudou armádou. Téma je pro Němce důležité i dnes a vracejí se k němu i ve filmech nejen díky vzpomínkám pamětníků. Jistě, scéna, kdy umírající matka apeluje na své syny, aby nezapomněly, kým jsou a jak se jmenují (Hans a Fritz), v nás může evokovat něco nepříjemně ideologického – ale i tohle k té složité době patřilo a kdyby před tím měl Ostermann zavírat oči, nemohl by podat tak syrové a problematizující sdělení, jaké jeho film přináší. Děti nemohou za hříchy svých rodičů, rozhodně ne takhle malé děti, které nesly na svých bedrech výhradně svou existenci a německý patriotismus byl zcela mimo jejich dětský obzor. Film naplněný tichem a zdánlivě útěšnými obrazy letní krajiny vytvářejícími pozadí pro kulisy poválečného chaosu, v němž sovětští vojáci nahánějí po lesích vyplašené malé děti, které mluvily "špatnou" řečí a jen se snažily přežít...(18.1.2015)

  • Big Bear
    ****

    Velmi silný film. Tak nějak to skutečně bylo. Válka sice dávno skončila, přesto se dál umíralo a zabíjelo obzvláště na územích ovládaných Rusy. Evropou táhly tisíce sirotků a lidí, kteří ztratili vše. Byly li děti Němci, měli to o to horší. Každý si hlídal tu svoji kůrku a nikoho nezajímalo, že za plotem zahrady vykukují zpoza špinavých obličejů hladové dětské oči. Naopak. Byly odháněny jako škodná a bohužel se tak často díky hladu i chovaly... Příběh Klause a jeho bratra je dojemný, je to jen kapka v moři milionů vyhaslých životů za války, kterou jak správně podotkl ve svém komentáři přítel Volodimir2 rozpoutalo Německo. A to už po druhé. Ale podobně jako v japonském Hrobu světlušek (1988) za válku a zvěrstva páchána během ní děti mohly nejméně. Často však nejvíce nesly na svých bedrech tíži činů svých krajanů či dokonce rodičů a příbuzných. Je to náročný film obzvláště pro každého kdo je rodičem. Pro každého z těch, kdo ty své miláčky vychovává, hraje si s nimi, večer je něžně uspává a v noci přikrývá v jejich postýlkách a někdy se jde na ně podívat jen tak, aby viděl jak klidně spí v bezpečí domova... To vše mne napadalo, když jsem viděl ta písklata čelit nástrahám na cestě odnikud nikam i absolutní otupění nepřipouštějící výčitky když bylo nutno něco nebo někoho zabít, nebo když někdo ze skupinky zkrátka odpadl... Ačkoliv Němci mají občas tendence (naštěstí ne tak brutálně jako Japonci) ve filmech zlehka otupovat ostré hrany historie, myslím si, že vznik takovéhoto filmu je velmi chvályhodný. Je to další kamének do mozaiky prvních měsíců a let poválečné Evropy a ukázka toho jak se Rusové chovali po válce. Škoda toho otevřeného konce... Dávám za 4 uvařené brambory. * * * *(29.12.2017)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace