Neznámé známé

Dvojka nepřiznaného Morrisova cyklu S bývalými válečnými ministry obrany... A navzdory výhradám k této části bych se nezlobil, kdyby vzniklo i případné "třetí pokračování" (William Perry se přímí vybízí). Každopádně Donald Rumsfeld je nesporně zajímavá osobnost a Morris je dostatečně schopný dokumentarista, aby toho využil a (nevědomky) ruku v ruce se souběžně vznikajícím i uvedeným Světem podle Dicka Cheneyho vytvářel kromobyčejně zajímavý obraz "pohledem s odstupem" dvou nejzásadnějších hráčů Bushovy (či Cheneyho chcete-li) administrativy. Již tradičně platí, že Morris je jednak výjimečně dobrý dokumentarista s ironickým nadhledem, který umí pokladát dotazy, dávat věci do souvislostí i pracovat s archivními materiály, ale k tomu je i velmi schopný filmař, který si plně uvědomuje důležitost audio-vizuální stránky; speciálně pak u dokumentu s jed(i)nou mluvící hlavou. Ve výsledku to ovšem je kvalitami až za Mlhou války, což je však do značné míry dáno tím, jak k tomu tenkrát McNamara přistoupil a co vše z něj Morris dostal. (15.02.2015)

Další povinný Morrisův dokument pro zájemce o americkou zahraniční politiku, a to nejen díky obsahu, ale opět i výjimečné formě, konceptu a intimitě. Zde posazený Rumsfeld prochází výběr z tisíců poznámek a zpráv, co naposílal během své dlouhé dráhy jednoho z nejvýznamnějších státníků, za Forda a především pak Bushe mladšího (kauzy mučení zajatců, mýtus zbraní hromadného ničení, patová situace v Iráku). Cením podobně jako v případě Fog of War a World According to Dick Cheney - že vysoce kontroverzní osobnost dostane možnost se obhájit a vysvětlit svůj úhel pohledu. Teď po bolestné Trump shitshow musím říct, že je příjemné vidět ve vrcholné politice inteligentní lidi s tak kultivovaným projevem + že logika jako svoboda znamená i volbu páchat zlý skutky, když se kácí les a jde o globální bezpečnost, padají holt třísky, nebo terorista není voják, je u mě dostatečná. P.S. a pouhé dva týdny poté, RIP (10.06.2021)

Angažovanie sa (nielen) amerických televízií a médií do vojny v Iraku bolo na bezprecedentnej škále a z tohto pohľadu sa invázia eventuálne premenila na jeden v skutku obstojný "divácky produkt," miestami až telenovelu. Celá US administratíva bola hlavný protagonista/antagonista (v závislosti od uhla pohľadu), každý deň znamenal novú epizódu, každá tlačovka nový dejový zvrat a napínavú scénu. Pri sledovaní sledov niektorých tlačových brífingov som sa neubránil pocitu, že toto je ako z nejakého dramatického politického seriálu à la House of Cards či West Wing. Čo deň vzal, čo deň dal, plus takzvaný "gift that keeps on giving." Rumsfeld bol jeden vysoko inteligentný, kultivovaný človek, definícia charizmy, ktorý to so slovami fakt vedel (ikonický "There are known knowns..." prejav), čo sa o jeho vedúcom s menom W. povedať nedalo. Dokument z dielne oceňovaného Errola Morrisa je prierezom Rumsfeldovho života vo forme rozhovorov a v tomto smere bol viac prínosný ako by som kedy čakal. Mimo iného tu padol aj jeden výrok, po ktorého vypočutí som myslel, že mi pánty na hlave odtrhne – "Absence of evidence is not evidence of absence." O tom ale inokedy... Dokumentu sa kritizuje istý faktor. Malo ísť o konfrontáciu medzi tvrdeným, uvedeným a následne vykonaným, Rumsfeldom a/alebo Bushovou administratívou. Na túto pílu sa silno netlačí, ide pozvoľne, prirodzene a myslím, že keby sa tlačilo štýlom, aký si mnohí kritici predstavovali, doku by proste svetlo sveta neuzrel (i keď je pravda, že ho v rozhovoroch viac grilovala aj Al-Džazíra). Tiež sú na mieste pochybnosti, či je D.R. tak sprostý, aby sa nechal chytiť do vlastnej siete. A hoci tu nejaké kontradikcie padli, boli prevažne vlažného charakteru a nič také, čo by zmenilo všeobecný naratív niečoho a/alebo mu uškodilo. Morrisov počin som si opakovane nesmierne užil, opäť sa k nemu vrátim, budem vracať a dosť možno sa povenujem aj niektorým jeho celým tlačovkám a memám, prekyprujú totiž možnosťou naučiť sa veľa užitočného. --- To, o čom som hovoril v prvých riadkoch, je téma hodná samostatného dokumentu, až sa čudujem, že doteraz taký (okrem jedného, nie celkom dobrého) ešte nevznikol. --- (17.5.2018) (11.1.2022) (13.1.2022) (13.01.2022)

Film som pred mesiacom videl v harvardskom filmovom archíve v Cambridgi. Prišiel aj Errol Morris v oranžovej vetrovke a porozprával zážitky z nakrúcania. Je to mimoriadne zábavný chlapík, mimochodom. The Unknown Known je portrét Donalda Rumsfelda, ktorý pracoval ako americký minister obrany v rokoch 2001 - 2006. Rumsfeld si viedol zápisky o všetkom, k čomu sa potreboval vyjadriť. Niečo ako grafomanský denníček, na ktorom je celý dokument postavený. Samozrejme, že film nie je nekritickým sledovaním jeho politickej dráhy. Errol Morris si mohol dovoliť pomerne veľa. Ako povedal na premietaní: "Rumsfeld je človek, ktorému chýba akýkoľvek zmysel pre iróniu. Vynašiel som pre to aj názov - 'irony deficit disorder'. Napriek tomu, že som o ňom nakrútil veľmi ironický film, jediné čo Rumsfeldovi po premietaní vadilo, bola farba jeho kravaty." (23.12.2013)

Morris se s každým dokumentem zlepšuje. Zpracování je prostě geniální. Škoda jen, že Rumsfeld toho až tak moc neřekl, pokud se na to díváme jako na portrét jedné osobnosti, ok - Rumsfeld je bezpochyby zajímavý charakter, při srovnání s Namarou však jeho vyprávění není až ale tak záživné. Jedna část se zabývá i okolnostmi, které byli již Morrisem detailně zpracovány v Standard Operating Procedures, ale tu mi to přišlo víceméně informačně poněkud prázdné. Přesto dávám čtyři hvězdičky za hudbu, kameru, grafiku, kompozici atd. Morris v rozhovoru se Stephnem Colbertem řekl, že chtěl vědět proč USA šli do války s Irákem, a že po rozhovorech s Rumsfeldem tomu vlastně rozumí ještě míň. (05.05.2014)

Takovej trapnej paján. Nechal jsem se v Jihlavě nalákat na údajnou ironii a subverzi a pak jsem se musel dvě hodiny dívat na to, jak si neokonzervativní řezník cintá mašli. Ironie zazněla, ale jenom když Morris nahrával Donovi na smeč. (28.10.2014)

Ano, Rumsfeld nemá smysl ironii, ale film je naštěstí velmi jemně ironický v tom, jak nenásilně konfrontuje Rumsfelda s tím, co říkal a dělal, a ta kouzelná je ekvilibristika s permutacemi slov unknown known... Režisér opravdu netlačí na pilu, ale to je přednost filmu! Film však nutno ho pozorně sledovat a samozřejmě také něco vědět o americké politice, nejen co se týká Iráku. Rumsfeldovi ale hlavně chybí sebereflexe... nejen proto, co se teď děje v Iráku. Pro mě jeden vrcholů 18. MFDF Jihlava. (29.10.2014)