poster

Zátiší (festivalový název)

  • Velká Británie

    Still Life

  • Itálie

    Still Life

  • Slovensko

    Zátišie

  • Slovensko

    Tichý život

    (festivalový název)

Komedie / Drama

Velká Británie / Itálie, 2013, 87 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • misterz
    ****

    Ten, kto tomuto filmu pridelil nálepku komédia asi nemal všetkých pohromade. Ide o smutnú, veľmi tichú, pomalú drámu s námetom pre mnohých tak nepríjemným, že sa naň snažíme myslieť čo najmenej. Veď kto by už mal chuť myslieť na smrť? K téme smrti sa tu ale ešte na dôvažok pridáva aj samota, ktorá všetko ešte viac deprimuje. John May je samotár pracujúci ako úradník, kde jeho jedinými klientmi sú ľudia po smrti, ktorých nemá ani len kto pochovať. Muselo byť pre neho veľmi ťažké uvedomovať si, že s nimi zdieľa rovnaký opustený osud, možno aj preto sa tak snažil, aby im aspoň niekto prišiel na pohreb. Určite si pritom miliónkrát položil jednu a tú istú otázku: preboha, a kto nakoniec pochová mňa? Snímok má veľmi pomalé tempo a je plný tichých pasáží (to ale k tomuto námetu patrí), avšak ten kto vydrží bude odmenený prenádherným emotívnym koncom. Rozhodne to ale nie je dráma pre každého, film nie je ľahké stráviť. Inak E. Marsan bol v tejto postave geniálny. 80/100(6.11.2015)

  • mat.ilda
    ****

    John May svou práci miluje, snad v ní vidí odraz svého posmrtného osudu, kdy zvláštně ztichlým důkazem nedávného života zůstává jen otisk prstů v kelímku s krémem, důlek v polštáři či rozvěšené punčochy - ti náhle nepotřební svědci žití. Vodítkem k existenci drahých pozůstalých je jen pár zažloutlých fotografií, útržkovitý vzkaz, stará adresa... a tady začíná Johnova snaha o poslední úctu, kterou považuje za nutnou - každému, bez rozdílu - vzdát. Není těžké uhodnout, že zřídkakdy pochodí, ale nevyčítá, nesoudí, jen zrezignuje pohledem a odchází psát řeč a vybírat hudbu pro člověka, kterého nikdy neviděl, ale ví o něm víc, než jeho nejbližší... jenže, doba vzdávání úcty nepřeje a Johnova celoživotní práce je označena jako sentimentální a neekonomická, před odchodem tak zbývá poslední klient, soused, kterému viděl do oken, ale nikdy se nepodíval, možná i proto si vyžádá delší lhůtu k nalezení příbuzných špatného manžela, mizerného otce, rváče a kriminálníka - Billyho Stokea... a hádejte co? Jo, Billy měl funus jako král... To ovšem není pointa, tou prostě musíte projít společně s Johnem... Krásný komorní snímek o tom, o čem se nám nechce moc mluvit (existuje hypotéza, že začátkem konce každé vyspělé civilizace byla neúcta ke svým mrtvým), vynikající Eddie Marsan! Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií(21.4.2015)

  • emma53
    *****

    Neobvyklý námět a ani nevím, jestli jsem něco podobného vůbec viděla, každopádně jsem ráda, že jsem se k němu dostala. Hluboce lidský film, který je o osamělosti nejen mezi živými bytostmi, ale i mezi těmi, kteří zde již nejsou. John May jednu takovou osůbku ztělesňuje a Eddie jí dokonale předložil, ta role mu vysloveně sedla. I ten byt v kterém přežíval John, byl sterilní nebo způsob jeho chování a i když se pohyboval převážně mezi neživými tvory pomalu častěji, vyzařovala z něj lidská dobrota a láska k člověku způsobem, který mě dojímal tak, že jsem si i zaslzela. A závěrečná část, která by jindy ve mně zanechala protichůdné pocity, byla tak všeříkající, že jsem je potlačila. Ano Johne, máš velký důvod se usmívat !(19.4.2015)

  • kaylin
    ****

    Malý film, jeden z těch, které vás dovedou okouzlit, i když nutně nejsou veselé, naopak poselství snímku "Zátiší" je spíše smutné. Ale Eddie Marsan byl pro roli vybrán dokonale a sedla mu naprosto skvěle. Finále filmu je tragicky krásné, což se rozhodně ne každému režisérovi povede zvládnout takhle dobře.(1.4.2018)

  • d.beseda
    *****

    Vůbec jsem nečekal, že se Zátiší může stát jedním z nejlepších filmů, které jsem na letošním festivalu viděl. Málokterý snímek ve mě vyvolával takovou směsici silných emocí a přitom by se dalo říct, že to byl docela obyčejný film s jednoduchým dějem, téměř komorního charakteru. Diváka se musí alespoň minimálně něčím dotknout aniž by při tom obsahoval nějaké dlouhé filozofování. Bravůrní herecký výkon Eddieho Marsana a naprosto uhrančivá hudba Rachel Portmanové kvality filmu jen podtrhuje. Úplně poslední scéna se možná všem zamlouvat nemusí, pro mě osobně byla i předvídatelná, ale myslím, že měla svůj smysl a působila docela přirozeně. Mé hodnocení: 95%. Viděno: 49. MFF KV.(8.7.2014)