Všetky moje deti
All My Children
Režie:
Ladislav KabošKamera:
Michael KabošHudba:
Martin DohnalHrají:
Marián KuffaObsahy(1)
Ústřední postavou filmu je charismatický farář Marián Kuffa. Divák ho ve filmu vidí spíše ve špinavých montérkách a sleduje drama mise do prostředí bídy a beznaděje v zapomenutých romských osadách. Spíše než kázáním se Kuffa snaží strhnout Romy vlastním příkladem a lidským zájmem. Snaží se pomoci nejchudším: místo chatrčí plných krys je učí svépomocně stavět důstojnější bydlení. Film šokujícím způsobem odhaluje problémy, se kterými romská komunita zápasí. Ve filmu sledujeme dramatické mikropříběhy Romů a sysifovský boj Kuffy s drsnou realitou: chce, aby jeho děti objevily své schopnosti, naučily se nezávidět si a pomáhat jeden druhému. Podaří se mu to? (Mirius FD)
(více)Recenze (43)
A opäť prišlo aj na obľúbenú tému Slovenských filmárov a tak tu máme ďalší počin ohľadne rómskej menšiny a jej života. Film Všetky moje deti (2013) približuje ako je zvykom utrápený život našich spoluobčanov. Tento krát je ale dokument okorenení aspoň akou takou pracovnou výzvou pre týchto občanov, akýmsi nasmerovaním, keď ich životné cesty a začlenenie riady pomocník boží, farárko z blízkeho okolia. /videl v kine: 40%/(filmový festival Cinematik 2014) ()
Na riešenie cigánskych problémov majú ľudia rôzne názory. Zväčša sú to len hlúpe a prázdne reči. Od humanistických (v pozadí ktorých cítiť túžbu zarobiť na eurofondoch) po rasistické. Reči, reči, reči. Zdá sa, že koľko je tu odborníkov. Nie je. Tých, čo niečo zmysluplné robia je ako šafranu. Ako farár Marián Kuffa. Praktik, čo kašle na úradné obmedzenia. Kráča cestou potreby núdznym. Namiesto rečí sú za ním činy. Nie ideály, ale konkrétne výzvy, konkrétne riešenia. Je za tým cesta srdca, obete a Božej milosti. Kto to vo filme nevidí, je rovnaký obmedzenec, ako tisíce teoretikov. Náckovia sa môžu ohradiť, že oni robia praktické veci. Lenže tie sú vo vzťahu k Cigánom diktované najmä nenávisťou, zlom a násilím. Pán Kuffa pomáha tým, čo pomoc potrebujú. Narkomanom, prostitútkam, bezdomovcom a cigáňom. A tiež hovorí, že iná cesta ako vyriešiť zúfalý stav obyvateľov osád ako cesta obete a srdca jednoducho nie je. Súhlasím. Myslím, že úsilie predražených misií v cudzine, či aktivity občianskych združení a nadácií v rozvojových krajinách by sa okamžite mali preorientovať na Cigáňov v osadách. Bezvýnimočne. Pretože pokiaľ existuje tretí svet doma, je úplne zbytočné riešiť ho v cudzine. Na záver jedna parafrázovaná podnetná myšlienka montérkového farára (pretože častejšie sa pohybuje v montérkach ako v kňazskom rúchu): Na záver Ťa nebudú súdiť podľa úspešnosti výsledkov, ale podľa úprimnosti snahy niečo zlepšiť, pomôcť niekomu. ()
Mnoho detailních záběrů na život Romů ve slovenských "slumech", málo hlubšího poselství. Mariána Kuffu obdivuji, žije evangelium prakticky a nadto umí velmi dobře kázat. Dává příklad opravdu nezištné lásky vůči bližním, vůči lidem, kteří mu vynaložené úsilí asi nikdy nevrátí. Příklad toho, jak může být víra v Boha prospěšná a praktická..... jakkoli je Kuffovo snažení zdánlivě nepraktické (pro něj). Jenže dokument se osobou faráře Kuffy nezaobírá. Neobeznámený člověk tak vůbec nezjistí, kde bere sílu na svou charitativní práci, sílu na jednání s vrahy a dalšími zločinci, s lidmi, kteří jím darovaný cement prodají a peníze propijí. Kuffa jede na vedlejší koleji, což mě mrzelo asi nejvíc. Mnoho detailních (a pro mě mnohdy zbytečných) záběrů bych však nechal na podlaze střižny. Dokument je jako průzor do života Romů - nezačíná speciálním úvodem, nemá vrchol ani pořádný konec. Jakobyste se na chvíli přenesli tam a zase zpět. Jenže já chtěl dokument o Kuffovi. O tom, v jakých nuzných podmínkách mohou lidé žít, víme z mnoha dokumentů a reportáží, ale o tom, jak těmto lidem pomoci hmotně i duchovně, aby se polepšili, o tom nevíme téměř nic. O každém člověku, který dokázal najít správnou cestu sociální a duchovní pomoci, by se mělo natočit víc, než jen momentky z bídy chudých Romů. ()
Vydržal som to sledovať celé napriek tématike, ktorá ma vôbec nezaujíma. Nevidel som tam nič nové, nič čo by som nevidel bežne v TV. Iba sme 90 minút sledovali ako sa jeden farár snažní pomáhať romom a tí sa mu pekne smejú do očí. Smutné. A koniec-koncov, stále je to iba film o parazitoch dnešnej spoločnosti. Dakujem neprosím. [9. MFF Cinematik 2014] ()
Velmi zajímavé nahlédnutí na východ Slovenska do života v zapadlé romské osadě. Obdivuju faráře, který bojuje jako lev, aby cigány naučil trochu pracovat a budovat svoje okolí, ale bohužel jen s malým úspěchem. Ukazuje se, že cigáni jsou prostě dělaní jen na tancování, rozmnožování a kradení. Čest výjimkám a čest faráři - je to bojovník s velkým srdcem i odhodláním. ()
Kdy už pochopíš, ty blázne, že víra bez skutků je jalová? Jakubův 2:20 ... TIPseznam dalších křesťanských filmů. ()
Ono je to vlastne deväť desaťminutových filmov o tom istom. Marián Kuffa pomáha rómom a oni si to nevážia. A tento naratív sa únavne opakuje vo filme čo desať minút, takže je to čo? Je to nuda. Nič objavné a inšpiratívne o problematike sa nedozvieme, naopak obraz rómov je tu opäť generalizovaný do škatuliek a sám Kuffa o nich hovorí ako o zvieratkách. Takže môžete nejakej menšine pomáhať koľko chcete, ak ju raz považujete za skupinu obyvateľstva nižšieho stupňa, tak vám nikto tú kresťanskú lásku neuverí. To, čo všetci na Kuffovi glorifikujú je paradoxne dôvodom, prečo nie je rómska komunita schopná integrácie. Nie martýrski úderníci v monterkách ale skôr schopní a osvietení manažéri môžu vyriešiť problém rómských slamov (http://spisskanovaves.korzar.sme.sk/c/6575143/spissky-hrhov-vybudovali-romovia-a-dnes-ho-davaju-za-priklad.html). Všetky moje deti sú náplasťou pre dobrých kresťanov, ktorí ale žijú vo svojej komformite a len sem-tam sa potrebujú ubezpečiť, že nejaký ten posol boží za nich vo svete bojuje. Takže opak dobrého diela, ktoré by malo divákov pudiť k aktívnemu postoju. Je to gýčovou hudbou podfarbená hagiografia pre skrytých xenofóbov. ()
Maroš Kuffa je veľký človek a robí úžasnú prácu, aj keď nerozumiem ako to zvláda. Odporúčam však vypočuť si jeho prednášky o ostatných veciach, ktoré vytvára a o ostatných ľuďoch, ktorým pomáha. ()
Farář - hlavní protagonista dokumentu - je buď svatý, šílený nebo tolik nadšený. Podle dokumentu snad všechno dohromady. Všechny moje děti je prosté všech ideologií, alibismu nebo ospravedlňování, proč je někdo takový jaký je. Marián Kuffa pomáhá, co může, ale taky "své děti" nechá, ať si v určitých situacích vyžerou, co si nadrobily a nezbavuje je tak zodpovědnosti. Je ale taky příjemné vidět, že i mezi lidmi na okraji společnosti se najde pár jedinců, kteří se umí chytit kladiva. ()
"Od nudy je jen krůček ke kriminalitě." "Milujte lidi takové, jací jsou. Čím míň si to zaslouží, tím víc je milujte. Nemilujte lidi podle jejich zásluh, ale podle jejich potřeb." ()
Mrtvej cikán, dobrej cikán. ()
Nemá zmysel sa tu vyjadrovať k rómskej otázke. Kufa je prakticky svätec a robí skvelú prácu ako kňaz, sociálny pracovník a ako normálny človek. ()
Mňa ten film proste dojal. Najprv som to bral tak nejak humorne, keď si Rómovia-Cigáni stavali obydlia, tá ich nepraktičnosť, naivita, nebojím sa povedať hlúposť, tie hlúpe hádky, bitky o postel, potom som v tom však začal vnímať prvky punku, a to naozajstného, kde človek cíti život tak ostro ako britvu na svojej brade, a snaží sa akýmikoľvek prostriedkami prežiť, nech pripadajú akokoľvek anarchisticky alebo asociálne. Nie, tento film určite nepatrí do rady viacerých akože dokumentov o Rómoch, pretože výsledne o Rómoch vôbec nie je. Je o človeku - AKOMKOĽVEK, a jeho práve na to byť milovaný, byť akceptovaný, o práve človeka, aby ho v hocakej situácii vnímali ostatní ľudia ako človeka, a nie ako tvora nehodného existencie!! Čím viac sa blížil záver, tým viac som sa cítil previnilým, malým, "nedostatočným" človekom. A hlavne, čím viac sa blížil záver, tým viac som sa cítil byť materiálne oveľa bohatší ako som! A nie len to! Ja som si to začal vyčítať! Samozrejme, veci ako že Kuffu skoro v jednej osade "zarúbali sekerou" som rozhodne nebral na ľahkú váhu, podobne ako rôzne vyhrážky, prípadne neochotu pracovať! Ale to záverečné motto, to sa proste nedá pre ako-tak veriaceho človeka (ako ja) ničím prebiť ! A síce slová farára Kuffu v závere filmu, kde povedal niečo v zmysle "Boh nás nebude súdiť podľa skutkov, ale podľa veľkosti lásky a snahy". Voči tomu som zatiaľ proste nenašiel argument... Tento film ma ponížil, a ďakujem mu za to! Moja "láska" je totiž ak, tak iba sebecká (inak povedané, mám pocit že som mizantrop) a moja snaha o niečo dobré (pomôcť iným, pomôcť sebe, snaha zmeniť niečo aspoň o trochu k lepšiemu...), tá je doslova nulová. Po filme som sa hanbil za svoj život!! Uvedomil som si (aspoň na chvíľu), že aj ten Cigán so svojimi 5-timi deťmi, ktoré síce musia spať na dvoch posteliach a pod troma duchnami pri piecke spolu s rodičmi v tatranskej zime, že aj ten Cigán prežíva svoj život plnšie a "naozajstnejšie" ako ja vo svojom útulnom, osamelom pohodlí :-/ ()
Téma je výborné, postava faráře Kuffy i některých romů by zasloužili i větší prostor. Ale pokud nehodnotím téma, ale zpracování, tak prostě nemohu dát víc než tři hvězdy. ()
Nesmírně citlivý, nezjednodušující, nepřikrášlující, nesenzacechtivý, humánní kousek. Připadáte si lepší než oni, protože jste čistí, nekradete, neperete se a „vlastní pílí“ jste se dopracovali k dobrému vzdělání, slušné práci a důstojnému bydlení? Zkuste se narodit tam, mezi nimi, třeba jen pár set metrů od vašich dveří. Pohrdáte ze svého bezpečného, prodrátovaného, pojištěného světa těmi, kdo potřebují „berličku“ zvanou náboženství? Zkuste bez ní zvěstovat civilizaci, ohleduplnost a lidskost tam, kde žádná jistota není a homo homini lupus se jeví jako jediná strategie přežití. Nebo zkuste bez víry, jen silou vydolovanou z dobroty vašeho hrdě materialistického ega, kousek po kousku přetvářet k lepšímu svět pro stovky cizích bytostí, které vám za to často ani nepoděkují a občas na vás vezmou sekeru. — Ano, asi by se dalo tu a tam krátit nebo zavrtat hloub do povah a motivací, ale hvězdičky kvůli tomu srážet nebudu. Tady je potřeba jen tiše smeknout, případně vzít na Všechny moje děti vaše vlastní děti, aby včas zahlédly hloubku lidské bídy existující tady a teď, a taky jedinečný obraz lidské, nebo spíš nadlidské, lásky. ()
Je to chyba většinové společnosti. Romídci jsou oběti a zaslouží si naší péči. Jen mě překvapují naše multikulturní (české, slovenské) sluníčka, že nepomáhají na místě, či alespoň nesponzorují početné rodiny. Pro uprchlíky by se přetrhli, ale že mají Afriku kousek od Tater, to je jaksi netankuje. Jinak filozofovat o pomoci a její praktické/morální využitelnosti není nutné. Stačí sledovat udřeného faráře, který s dobrým úmyslem je využíván těmi, co si to nezaslouží (čest výjimkám). Tohle nevyřeší žádné státní zřízení, církev ani zázrak...66%. . PS1: Pan Kuffa je čistokrevný světec. PS2: Cikáni mají dar dekonstrukce, což už předurčuje jejich bytí. ()
Pomôž si sám, človeče, aj Pánboh ti pomôže. Alebo v Žakovciach pomôže farár Kuffa. Okrem iného tam vytvoril žakovský ekonomický a stavebný zázrak. Takmer z ničoho vzniknú murované domy namiesto chatrčí z dosiek a lepenky. Keď majú vedenie, cigáni aj pracujú, ale chce to božské nervy a to má asi len jeden človek z milióna. V dokumente do toho prenikneme dosť do hĺbky, a trochu aj do farárovej mysle, kde to musí mať dobre upratané, aby toto všetko dokázal. No a keď sa obrátime (alebo hnusom odvrátime), tak výhľad na Tatry je ako z katalógu cestovky. Horšie je to už v zime, vtedy by viac bodol výhľad na tropickú krajinu. –––– Ja by som tiež radšej robil podľa predpisov a podľa zákonov, lenže niektoré predpisy a zákony nepamätajú na takýchto ľudí. –––– Oni bez práce dlho nemôžu byť. Od nudy je len krôčik ku kriminalite. –––– Sú to naši bratia. Naši tmavší bratia. Pánboh sa nepomýlil, že ich dal do našej blízkosti. Je to skúška pre nás. ()
Když jsem viděla, kolikrát byl tenhle dokument v programu ČT kolem Vánoc, ani jsem neměla chuť se podívat. Během takového jednoho obyčejného večera mi přišla SMS "Koukni na dvojku". A tak jsem to zapla. A koukala. A za pár dní jsem na to koukala znovu. A když jsem to dokoukala, byla jsem trochu překvapená. První, na co jsem se zeptala, bylo: "Co ten chlap udělal, že má potřebu takhle ten skutek odčinit...?" ... hned potom mi přišlo na mysl, že má nekonečnou trpělivost. A pak padla věta: "Až pojedeme na Eland (jezdíme přes tu vesnici celkem často), stavíme se za tím chlapem a dáme mu tisíc euro, protože si to zaslouží." A bylo rozhodnuto. Tenhle dokument mě bude stát tisíc euro. Dražší film jsem ještě neviděla. ()