poster

Ida

  • polský

    Ida

  • slovenský

    Ida

Drama

Polsko / Dánsko / Francie / Velká Británie, 2013, 82 min

Komentáře uživatelů k filmu (188)

  • Houdini
    ****

    Oscar 1 : Cizojazyčný film + 1 nominace: Kamera(16.1.2015)

  • Enšpígl
    ****

    Mně Ida svým zpracováním připoměla československou novou vlnu 60.let. Obrazová kompozice je vybroušená do posledního záběru a díky tomu vytváří dokonalou atmosféru. Herecké výkony přesně zapadjící do zvolené formy vyprávěného příběhu a pokud jde o emoce, tak ty si musíš najít ve svým nitru, protože režisér není tvoje slepecká hůlka, která je podbízivě zdůrazňuje. Jó Poláci, ty fakt válej ať to vemeš zleva, zprava.(26.2.2016)

  • Marigold
    ****

    Netárrajte. Ztišená výpověď o traumatech dějin, intimní detektivka o identitě a film, který klame názvem, protože těžiště jeho síly netkví v krásných, ale pasivních očích jeptišky, nýbrž v elektrizující postavě tety Wandy (ano, to je ta postava, kterou by tu u nás nikdo nechtěl hrát a napsat, protože je komunistka a není vylíčená jako levoboček pekel). Pawlikowski na své postavy nahlíží skrze obsedantně zaranžované rámy, na nichž se potkává novovlnná nostalgie, sakrální šerosvity a místy až kaurismäkiovské tančírnové retro. Je v tom kus manýry, zároveň tím film dosahuje citelné distancovanosti, která je na jednu stranu na škodu (odtažité je to možná až příliš), na druhou stranu blahodárná (film se nepatlá v sentimentu a obhajování / souzení dějinných křivd a nadbytečném psychologizování). Ida je neobyčejně čistým a vzácně srozumitelným tvarem, který velkou část dramatu schovává za hranice toho, co je zobrazeno. Zůstává velmi komisní a příjemně zdrženlivá do posledního okamžiku. V dobrém slova smyslu "ušlechtilý" film, jakých je vždycky zapotřebí. [80%](19.7.2014)

  • Radek99
    *****

    Vypadá to, že Poláci jsou schopni toho, čeho už Češi dávno ne, totiž pokračovat v odkazu a duchu filmových nových vln východní Evropy (tedy své polské nové vlny a analogicky tzv. Československé nové vlny). U nás tuhle štafetu třímal naposled někdy v roce 1989 Zdeněk Tyc, když vyslal do světa Vojtěcha, řečeného sirotka (v motivu sirotka máme hned další podobnost s Idou); možná ještě Reifova Postel, která jako poslední český film soutěžila v Cannes, ale to je úplně jiný žánr), kdežto Paweł Pawlikowski za totéž dostává v roce 2014 Oskara! Pawlikowski má asi dobře nakoukané nejen polské filmy 60. let, ale třeba i snímky Evalda Schorma či Karla Kachyni (i když tady už nejde o kolektivizaci, nýbrž o ještě větší a dávnější trauma). Tvůrci tu exponují dva lidské protipóly - křesťanku Idu a komunistku Wandu (ve scenáristickém záměru polskou obdobu našeho Urválka či Vaše, tzn. zločince, institucionalizované masové vražedkyně), symbolické postavy Dobra a Zla, které se protnou v odkrývání společné bolavé minulosti a silně je spojí společně prožité trauma 2. světové války. Reakce obou je také zcela opačná. Ida se touží utvrdit ve své cestě, Wandu dobíhá svědomí. Obě se ale protínají ve svém lidství. Jako záporné postavy pak v příběhu vystupují ,,dobří polští křesťané". Tvůrci tak odvážně bourají zaběhlé normy i filmové postupy. V opisu se Ida potkává tak trochu s Hanekeho Bílou stuhou, tou snahou analyzovat zlo ukryté ve všednodennosti ,,dobrého" vesnického člověka a traumatech skrytých pod skořápkou běžného života. V českých podmínkách zdánlivě sebezničující naprostá a cílená rezignace na komerční stránku věci přivedla tvůrce Idy až k ocenění za nejlepší evropský i americký neanglicky mluvící snímek. Tohle je cesta, po které by se měl ubírat i novodobý český film. Navíc další silnou spojitostí s českou kinematografií je fakt, že jako jeden z producentů stojí za filmem právě Eric Abraham, který už předtím získal Oskara právě s klanem Svěrákovic za Kolju. PS: Osobně bych však letos dal Oskara spíše Zvjagincevovu Leviatanovi, neboť Pawlikowski skvostnou filmovou řečí totalitu popisuje, kdežto Zvjagincev proti ní skvostnou filmovou řečí aktivně bojuje...(28.2.2015)

  • DaViD´82
    ****

    Intimně a rafinovaně "jen tak jakoby mimochodem" o velkých tématech (ta se nejen v postavě Wandy překrývají s tím, co by se mělo řešit i v našich luzích a hájích) s nebývale vycizelovanou chladně odtažitou vizuální stránkou. A v ní je paradoxně největší kámen úrazu, protože každý záběr je tak skvostně komponován, až obraz strhává pozornost čistě na sebe. A to není nikdy dobře. Čili paradoxně i navzdory bohatému a kvalitnímu obsahu jde do značné míry o naplnění otřepané fráze "vítězství formy nad obsahem".(17.1.2015)

  • Rob Roy
    ****

    Myšlenkově a pocitově výjimečně bohatý film, který mi navíc nepřišel akademicky artový - jo, jsou tu statické černobílé záběry, ale ne přehnaně dlouhé a celý film má nečekaný švih a tah na bránu. Dal bych si to snad i s chutí znovu.(21.7.2014)

  • Fr
    ***

    ,,JSTE PODIVNÁ DVOJKA."... /// Ida Lebensteinová je židovská jeptiška, která má zjistit, že žádnej Bůh není. Nebo aspoň tak si to tvůrci představovali. Pátrání po stopách beznohejch… Téměř doslovně, páč hledání stop po židech zmizelejch během války na polským venkově je věc poměrně dramatická. Černobílej vobraz a vořezanej formát sice hezky zaváděj do 60tejch let, bohužel kolísavá intenzita příběhu mě zase vrací do typickejch festivalovejch manťáků. Linka s rodiči – VÝBORNÁ! To ostatní (ne, celej film není vo tom!) už mě moc nebere. Možná že holky víc voceněj to …, ale na mě je těch 82minut až moc. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Sedím v klášteře, mám před slibem a vobčas mě …. 2.) Nevím, ve kterým lese mám rodiče. 3.) Thx za titule ,,KenoL“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne(21.10.2014)

  • emma53
    **

    Ne ne, tak dnes jsem si asi nevybrala úplně nejlépe. Nejen, že měla Ida alá Anna ponurou minulost, ale její život v přítomnosti, jak nám byl předložen, nebyl o nic vlídnější a to nemluvím o její evidentně pochmurné budoucnosti. Žel, neoslovili mě ani bezvýrazní herci, ani kamera, kde mě občasné, zvláštní záběry vysloveně rušily a měla jsem nutkání tou kamerou pohnout. Kostra by byla dobrá, 50 léta zřejmě jak vyšitá, ale zpracování se zkrátka v mých očích moc nepovedlo, takže já dnes nad dvojku nejdu. Poláci mají v zásobě přece jen lepší kousky.(9.7.2014)

  • Djoker
    **

    Celou dobu mě to svou rozvleklostí sralo takovým způsobem, že se probudilo moje iracionální já a snažilo se mi rozmluvit sázku na Idu v oscarových bojích. Přesně takové artové sračičky plné utrápených pohledů totiž Akademie vždy ráda ocení a tím ještě podpoří evropské režiséry zatvrzele vzpomínající na údajně zlaté časy Bergmana a Tarkovského, aby i nadále točili pseudointelektuální bláboly, na které do kina nikdo nechodí, což vede k upevnění výsadního postavení zámořské produkce na našem trhu. Pawlikowski měl alespoň soudnost a vystačil si s velice rozumnou stopáží.(11.1.2015)

  • xxmartinxx
    ***

    Tarrovštější než Tarr. Nic proti velkým artům, kde se lidé tváří devadesát minut v kuse tak strnule, že na natáčecím place musel být jistě přítomen zdravotnický štáb výhradně kvůli křečím v obličeji herců. Jen bych ale musel mít pocit, že to něco sděluje, že se mnou ten film komunikuje, jako se to daří třeba filmům Tarkovského nebo Bergmana. Ano, jsem náročný, když kladu před Pawlikowského tahle jména, ale já prostě myslím, že u těhle filmů je tu buď a nebo. Buď točíte jako tahle elita, a pak sem s tím, a nebo ne - a pak jde jen pokrčit rameny a říct "ok, dál".(12.6.2014)

  • gudaulin
    ****

    Pokud jde o formu, Ida představuje těžkotonážní art, který od počátku nenechává nikoho na pochybách, že vznikl s úmyslem získat cenu na nějakém prestižním festivalu. K takovým projektům přistupuji s předběžnou opatrností, podobné snímky příliš často sráží manýra a tvůrčí sebestřednost. Nechápu například, proč bylo nutné obsadit do hlavní role neherečku. Skutečně nebylo možné najít na četných polských uměleckých školách a oblastních divadlech neokoukanou elévku s výraznýma hlubokýma očima, která by ale zároveň byla herecky tvárná? Vlastně ono to smysl dává. U tohoto druhu snímku je neodpustitelným hříchem hrát. Můžete pouze "být" a "vrhat dlouhé pohledy". Obraz je statický, scénář jednoduchý, příběh povětšině předvídatelný. Podstatou zážitku je ale sugestivní černobílá kamera, která zaznamenává nehostinné prostředí Polska 50. let, zmrzačené lidské osudy a tragické postavy procházející hlubokou vnitřní krizí. Finální rozhodnutí Idy není projevem její hluboké náboženské víry, jako spíš známkou nízké sebedůvěry, zda by obstála v nevlídném světě, kde nenalézá potřebnou citovou a hmotnou oporu. Zůstat v cizím prostředí sám se sebou je prostě k neunesení. Daleko zajímavější postavou je vyžilá teta Wanda, v níž se koncentrují démoni nedávné historie, ideologický fanatismus a následná deziluze, stejně jako vzpomínky na krutost při upevňování nového režimu. Bohužel Pawlikowski témata jen přináší, nerozvíjí je a divák si musí vystačit se svou představivostí. Ida má vzhledem ke svému obsahu ideální stopáž, pokud by byla o 20 minut delší, zůstal bych na 3 hvězdičkách, a pokud by se Pawlikowski nechal strhnout tvůrčím zápalem (což se těmto pánům často stává) a natáhl by stopáž na 120 minut, šel bych nemilosrdně ještě níž. V této podobě si ale dokonce myslím, že Ida je ideální kandidát ke zkoumání nového filmového teritoria. Pokud chcete vyzkoušet nový žánr, v tomto případě minimalistické psychologické drama, Ida je dobrý zkušební terén, který napoví, zda se odvážit dál. Zisk Oscara nepovažuju za adekvátní, narozdíl od takového Saulova syna snímek formální a obsahové kvality přece jen nedosahuje, 4 hvězdičky ale svědčí o tom, že drápkem nebo dvěma ve mě Ida přece jen uvízla. Celkový dojem: 75 %.(11.9.2018)

  • Rogue
    ****

    Nová polská nová vlna.(7.4.2016)

  • Sarkastic
    ****

    Střet 2 naprosto odlišných žen, světů a hodnot. Pátrání po minulosti a vzájemné poznávání Anny/Idy a její tety mě moc bavilo. Stejně jako znázornění doby, ve které se příběh odehrával. K tomu to pomalé tempo vyprávění, delší záběry, černobílý obraz, skvostná hudba (!); to vše diváka navádí k vnímání, přemýšlení, vychutnávání…jo a k tomu „vychýlení“ hlavní hrdinky směrem ke konci filmu; zprvu mi přišlo přinejmenším zvláštní (možná až nepatřičné), ale její následné konečné rozhodnutí (ještě se symbolikou protijedoucích aut) mě pochybností docela účinně zbavilo (navíc došlo na tetina slova). Silné 4* a doufám, že Anninu představitelku ještě v něčem uvidím (ty její oči jsou fakt působivé…a co teprve, kdyby dostaly šanci v hororovém žánru).(10.7.2014)

  • PinokKio
    ****

    Ida. Krásná mlčenlivá dívka s půvabným ďolíčkem na bradě. Oddala se Bohu, nebo k tomu má alespoň našlápnuto, ale ještě předtím ji čeká úkol rozpoznat svět tak, jak ho nikdy neviděla. Stejně jako pro nás je kamera černobílá, tak i pro ni je život za dveřmi kláštera šedivý, odtažitý a nepochopitelný, ale zároveň je pro ni zkouškou své vlastní víry ..(5.9.2014)

  • Radko
    odpad!

    Emočný stav: 0, posolstvo: 0, zábery: 0. Jednoducho nechytilo. Dávno som nevidel film, ktorý by ma nechal tak dokonale chladným. Najprv sa putuje od hrobu k hrobu aby sa vykopali a zase zakopali kosti. Na miestach, na ktoré žiadna z postáv nikdy bežne nechodila, vzťah k nim bol len historický. Chápem, že Židia to tak majú, že musia mať kdesi pochované svoje pozostatky, no spôsob akým to bolo podané nedojal, nezaujal. Rovnako zápletka ukazujúca prostredníctvom konkrétneho príbehu zložité a tragické udalosti 20. storočia spojené s prenasledovaním židovského obyvateľstva a následnou boľševickou tortúrou. A výčitkami, spojenými s tým, že ako sa kto kedy správal. Potom tu boli nejaké presahy medzi uvedomením si banality prežívania mimo múrov kláštora a pokorný návrat k sviečke a kontemplácii po uvedomení si bezvýchodiskovosti života v železnej klietke. Aké -také oživenie priniesla postava prokurátorky, no v celkove predvídateľnom koncepte to tiež zapadlo. Nuž a k dlhým záberom asi toľko, keď dvaja robia to isté, nikdy to nie je to isté. Zatiaľčo u Tarra (ktorý sa tu v komentároch občas spomína) ide o fascinujúce ukázanie bezvýchodiskovosti prežívania, nemenných rituálov strnulosti obsahujúcich zároveň pochopenie, tu ide o číročíre epigónstvo bez emócií - len ukázanie, že technicky sa to dá zvládnuť. Už dávno nejaký všeobecne vychvaľovaný film tak neotrávil. Marigold píše, že ide o ušľachtilý film. V úvodzovkách "ušľachtilý". S takto napísaným prídavným menom sa súhlasiť dá. Pretože toto skôr, než čokoľvek iné je len ušľachtilá nuda.(22.10.2014)

  • troufalka
    ***

    Nevadí mi smutné filmy, snesu dobře i zvláštní filmy s pomalejším tempem, ale Ida mne nenadchla. Z mého pohledu klouže příliš po povrchu a nejde k jádru věci.(1.4.2016)

  • tahit
    ****

    Mám rád dobré filmy. Někdy i ty, když je v tom cosi zvláštního. Domy potažené špinavou šedí. Jako černobílé foto na obyčejném papíru. Děj plný protikladů jak když vejdete do vymrzlé místnosti. Ida Lebenstein, navenek stojí na rozcestí. Obhajuje svůj vlastní život a pojímá Boha jako sílu. Ilustruje svoje myšlenky. "A potom? A potom?" Může to svést k domněnce, že se tu jaksi k životu v klášteře straní. Čistě teoreticky si kladu tedy logické otázky. Měl by být život v v religiózním smyslu smysluplnější? Nebo jiný život bez mystického zasnoubení je tak nějak menší? Ostatně bez zajímavosti není ani život bezcílné rudé Vandy ve vší opuštěnosti, která si tu vyjasňuje hloubku své viny. Faktem zůstává, že to není snadný film. Nelze však pominout, že to má skvělou dramatickou stavbu, která především svým výrazem bourá zaběhané filmové postupy.(4.1.2015)

  • paascha
    ****

    Je to takový ten tichý film, kde když si na pár chvil zdřímnete a nechrápete u toho, nikdo to nepozná a vám ani nechybí kus děje. Vzruchů pomálu, jediné, co přišlo zcela nečekaně a jako rána z nebe bylo těch pár přirozených a jakoby nic učiněných kroků, típnutí cíga a ...(30.7.2015)

  • Davies182
    ****

    Těžko odhadnout svou budoucnost a co od ní očekávat, když člověk nezná ani vlastní kořeny. Pozná Ida sama sebe dřív než bude pozdě?(18.6.2016)

  • gogo76
    ****

    "Krvavá Wanda, to som ja..." Poliaci pravidelne produkujú veľmi kvalitné filmy a Ida to dotiahla až na Oscara za najlepší zahraničný film. Môžte a nemusíte s tým súhlasiť, ale v tomto prípade čiernobiela farba a komornejšie podanie snímku nebola len hra na umenie, ale tá kvalitu tam skutočne je. Vzhľadom na oscarové ocenenie by si film zaslúžil lepšie hodnotenie na csfd, ale je možné, že pre mnohých divákov je až príliš umelecký, komorný a mám pocit, že dnes nikoho nezaujíma život nejakej mníšky. Mňa to však zaujalo, hlavne postava "krvavej Wandy" i ten letmý pohľad do tvrdého socialistického a povojnového Poľska. 80%.(13.5.2016)

<< předchozí 1 2 3 4 6 8 10
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace