Ida

Na tento film som náhodou vyhrala voľný vstup do kina- áno do kina :) Kedže europsku kinematografiu veľmi rada sledujem, bola som potešená, že sa jedná o europsky film a ešte viac, že sa jedná o poľský film lebo náhodou poľsky hovorím celkom slušne :) Príbeh Idy, ktorá si hľadá cestu nielen k svojej príbuznej, ale aj k presvedčeniu či sa naplno oddať životu zasvätenému Bohu. Veľmi ma zaujala nostalgia a atmosféra filmu, ktorý bol v čiernobielej podobe. Pre mňa to bol pekný zážitok a verím, že si ho ešte niekedy pozriem znovu. (14.11.2014)

V mých očích jde o velmi upřímný a skutečný film o lásce, která neutíká od reality, ale naopak do ní vchází, aby její zlo posvěcením proměnila a vykoupila. (14.12.2014)

Černobílý snímek, který bolavá témata nedávné polské historie i osobní životní traumata hrdinů podává nečernobíle. Vyhýbá se tradičním a zaručeně osvědčeným kýčovitým postupům snažícím se cíleně diváka dojmout, zachovává si nad vším určitý odstup, který však nepůsobí chladně cynicky ani lhostejně. O to víc naopak nutí přemýšlet, posuzovat vše z různých úhlů pohledu, které sice neospravedlňují neobhajitelné činy, ale umožní je alespoň pochopit, když už se s nimi nelze ztotožnit. Jak tenká je hranice, kdy se za nestandardních okolností může i jinak „slušný člověk“ dopustit neomluvitelných a nelidských činů. Hlavní postava novicky Idy pak působí jako určitá katarze, kdy sice obětuje svůj soukromý život Bohu, ale činí tak z vlastního promyšleného rozhodnutí jako jeden z možných způsobů, jak se vyrovnat s příliš ušpiněným světem lidí. Její rozhodnutí může diváka bolet i za ni, ale pokorně zároveň musí smeknout před její vnitřní čistotou a silou. (24.01.2019)

Když jsem si v programu karlovarského festivalu přečetl, že film je plný "uhrančivých záběrů" byl jsem poněkud skeptický, nicméně po shlédnutí jsem autorovi popisku musel dát za pravdu. Jeden z mála filmů, kde jsem si delší záběry bez dialogů opravdu užíval. Černobílá snímku svědčí a originální kamera též. (14.07.2014)

Ida je takový ten film, který je třeba vidět ve správném rozpoložení. Když se člověk dokáže naladit na jeho vlnu, tak bude unešen nádhernou černobílou kamerou, překvapivě kvalitním obrazem a vynikajícími hereckými výkony. Pokud ne, tak bude uspán pomalým tempem a převážně statickou kamerou a z filmu si nic neodnese. Přitom Idin příběh, i když se svým vyprávěním nikam nespěchá, je neskutečně silný. Novicka Anna, která vyrůstala v kláštěře jako sirotek, jede před složením slibu poznat svou poslední žijící příbuznou, tetu Wandu. Spolu se vydají hledat hrob jejích rodičů. Anna se dozvídá o své minulosti, o tom, že její pravé jméno je Ida, a poprvé pozoruje svět za zdmi kláštera. Po svém návratu si uvědomí, že na rozhodnutí odevzdat se bohu ještě není připravená, ne teď, když viděla, jak vypadá svět venku. Film se nesnaží osvětlit příčiny ani pozadí jejího rozhodování mezi dvěma světy, které nám tak může připadat nelogické a iracionální. Toto rozhodnutí je však stejně jako Idina víra v boha tak niterné povahy, že jakákoliv snaha je vysvětlit by byla zbytečná. (18.07.2014)

vizuálny orgazmus (09.10.2014)

Velké téma podané intimně v jazzové obálce tak nenuceně, že člověk nevyčerpá studnu emocí ale přeci naprosto chápe vše co je mu naservírováno. Velice krásný film. 85% (25.01.2015)

Doufala jsem v silné poválečné drama, leč dostala jsem jen nudnou artovou manýru. Hlavní hrdinka mě strašně rozčilovala (Tupě zírá do prázdna, zpočátku neprojevuje emoce a není schopna odpovědět, když se jí někdo na něco ptá.), stejně tak rádoby neotřelá kamera. Pro někoho je to možná umění, když tři čtvrtě záběru tvoří holá zeď a kdesi dole se krčí pár dekapitovaných hlav, ve mě to spíš vyvolávalo nutkavou touhu žďuchnout kameramanovi do lokte. Nudný a k uzoufání roztahaný děj taky na dobrém pocitu nepřidá, jediné, co mě zaujalo, byla postava Idiny tety. (18.03.2015)

Nezpochybňuji v žádném případě kvality tohoto snímku, protože snímek, který dokáže prorazit a uspět na mezinárodní scéně a získat Oscara být špatný v žádném případě nemůže. Naopak, jedná se o velmi kvalitní film, pojednávající o velmi citlivém tématu (odhalení pravdy - židovský původ), který si svou pozornost bezesporu zaslouží. Porovnání s československou novou vlnou 60. let je zcela na místě a je docela škoda, že Češi na rozdíl od polských filmařů neumí na svou tradici úspěšných předchůdců adekvátně navázat. Myslím si však, že v roce 2013 vznikly i jiné polské filmy, které by si třeba i toho Oscara zasloužily daleko víc - mám na mysli zejména snímek "Chce sie zyć" rež. Macieje Pieprzycy. (16.05.2018)

Už formát obrazu, a zajímavé rámování, kdy se to podstatné odehrává většinou jen v dolní polovině, nenechává diváky na pochybách - vše křičí Art! Dlouhé záběry bez hudby, a spousta scén, kde se nic podstatného neděje, ale ubírají na ráznosti emocionálního účinku, který by si tato látka zasloužila. Závažných témat a kostlivců ve skříni (v lese) tu máme dost a dost, film se však o ně pouze otírá, a Ida prostě žel Bohu nemá působivost, jakou by měla mít. (12.04.2020)

Tenhle film má nezvyklou atmosféru už tím že je černo-bilý. A také tím, že to hlavní, psychologické, se odehrává na pozadí, či spíše "za filmem". Hlavní postavy jsou prakticky bez patrných emocí, prakticky nulová mimika, jednoduchá scény, prosté dialogy. Prakticky celý film jsem si kladl otázku, co Wandu vedlo k tomu, co dělala. Byly to zážitky z války? Bylo to vyrovnání s nespravedlností, která se odehrávala na ní? Přes to všechno bylo zřejmé, že ona sama se s vlastními činy neumí vyrovnat, a v momentě kdy vůči Anně/Idě splatí jakýsi vnitřní dluh, volí definitivní řešení. Zvláštní byl závěr filmu, kdy Ida neumí unést odpovědnost za svůj život, a volí jistotu kláštera - v chudobě, patrné v každém záběru, prostotě, kázni a poslušnosti, ale bez nutnosti vlastního názoru. (30.12.2020)

Krásny film. (24.03.2014)

Tentokrat jsem nemel film na stribrnem podnose, nybrz v orig.zneni s angl. titulky, coz pro me je orisek. Ale pres to film ma neskutecnou kameru, pomerne caso o pul obrazu posunutou a vy sledujete deni jaksi mimochodem. Je dost podivne, ze to funguje daleko lepe, nez by kdo cekal. V zasade si tvurci timhle vynucuji divakovou pozornost, kterou si skutecne cely film udrzi. Trochu me zde vadilo, ze az moc veci bylo - domysli se podle sve fantazie. Neuskodi to, ovsem rozhodne to filmu neposlouzi. Velmi pomale, ale dosti funkcni. (24.04.2014)

Jedno velke fotogenicke NIC... (02.01.2015)

Nic špatného jsem od polské kinematografie, se kterou jsem nyní přišel poprvé do přímého styku, neočekával, kor od filmu nominovaného na Oscara a následně filmu který zlatou sošku získal (film jsem viděl ještě před Oscarovým večerem). A očekával jsem správně. Velmi zajímavé interiéry i zvuk, o kameře snad ani mluvit nemusím. Detaily obličejů lidí, kteří ve právě probíhající scéně buď vůbec nemluvili nebo jenom pozorovali okolní dění mě nadchly. 80% (23.02.2015)

Přehnaný art plný kameramanské manýry. Záběry, kdy 90% obrazu tvoří zeď a dole se krčí nějaká hlava, jsou strašně na efekt. Chtělo by to trochu ubrat. Ale celkově mě tento film něčím přitahuje... 75% (06.04.2015)

Ida je typický pop-artový film, ktorý sa vyznačuje najmä "undergroundovejším" prevedením a pomalým vyjadrením hlavnej myšlienky filmu. Ja ale takéto typy snímkov nemusím, keďže len zťažka sa tam niečo dialo a celé mi to prišlo strašne pomalé, nudné a fádne. Pawlowski mal možno nejakú svoju predstavu, ale mňa ňou určite nedostal. Slabší podpriemer. 45 % (27.06.2015)

Dve hviezdy za tému, ktorú sa tento film snažil spracovať. Bohužiaľ iba snažil. Inak nič len nuda, nuda a nuda. Bohužiaľ som tesne pred týmto filmom videl iný poľský film, natočený viac ako 50 rokov skôr a ani v jednom ma Poliaci nepresvedčili. Sú naozaj takí, že len "tupo" hľadia do blba, slovka nepovedia alebo je to iba ich filmové vyjadrenie? Pretože tým, čo ich poznám osobne, sa huba nezastaví. Takže si zase dám na chvíľu od poľských filmov pokoj a pustím si niečo akčnejšie. A akademikom sa nečudujem. Tých takéto "umenie" baví. (17.02.2017)

Kdyby to nekdo natocil v obdobi polskeho kina moralniho neklidu, tak smeknu, nebot si k tomu jeste domyslim a predstavim, ze i herecky (myslim Idu - Agatu Trzebuchowskou, ta je tvrda, a saxofonistu - Dawid Ogrodnik, to je dobrej herec, ale tady mu to neslo, teta Wanda - Agata Kulesza je celkem OK) a formalne by to bylo o dva levely vyse, nebot myslenka to neni spatna - je to takove polske Posledni pokuseni v zenskem provedeni (samozrejme, je to predvidatelne, nehorazne dlouhe, je minimalne podivne, proc teta 15 let po valce predevsim diky sve pozici nevi, co se stalo s jeji sestrou a nema zajem o svou neter, ke ktere hned po prvnim setkani minimalne tetovsky prilne). Ale v 2013 po Poklosie (Dozvuky) a dalsich je to po "freudovsku" slbé, zaplat zidovsky pan Buh, ze je to CB, protoze v barve by to bylo vice nez spatne retro. Nu coz, snad to bude priste lepsi pane rezisere Pawlikowski. PS - takove detaily, co me vzdy nastvou: Wanda stara kuracka, ale cigarko si zapaluje jako by to v tomto filmu bylo poprve, satek na hlave Wandy v nemz byly ostatky pri ceste autem do Lublina, kdyz z vozu vystoupi satek jiz nema, sebevrazda Wandy skokem max. z druheho patra je take divna (porovnavam s vyskou naproti rostouciho stromu), asi se chtela zabit moc, moc, moc. PPS: A mozna jinak. Film je o tom, ze hlavni postava zjisti, ze je zidovka (do 10 minut) a na sam zaver, ze zjisti, ze sukani, ale i chlast je pro decka a dospeli se modli (poslednich 5 minut). O tom to je a nic vic, za tim nehledejme. (03.07.2014)

Černobílé zpracování a způsob vyprávění Vás může zbytečně zmást. Nevěřte srovnávání s Tarkovským nebo Bergmanem - s těmi má film málo společného. A rozumím tomu, proč má film takový kladné přijetí v katolických zemích - vyčkejte do konce. (05.07.2014)