Obsahy(1)
Příběh se odehrává v prostředí jedné pražské školy na sklonku předminulého století. Učitelský sbor tu ovládá učitel Jordán (K. Höger), kariérista, který se neštítí ani štvavých, anonymních výpadů v tisku proti byrokratickému inspektorovi Svobodovi (F. Smolík) a jeho „chráněnci“, učiteli Habadovi (R. Lukavský), který přišel z venkova. Když se mu to hodí, používá Jordán nevybíravé prostředky. Pokrytectví, podrazy a maloměstsky zatuchlý život na škole nemůže snést mladá učitelka (J. Hlaváčová). Když zjistí, že Jordán používá i jejího snoubence, učitele Boháčka (Z. Řehoř), ke svým špinavým záměrům, ruší plánovanou svatbu a odhodlá se k tomu, aby poměry na škole odsoudila před celým sborem… Televizní adaptaci školské komedie Václava Štecha nastudoval s řadou slavných hereckých osobností v roce 1968 v pražském televizním studiu režisér Miloslav Zachata. (Česká televize)
(více)Recenze (30)
Když jsem studoval v Německu, zaslech l jsem občas názor, že Češi jsou falešní. Protože to vesměs tvrdili holky, tak jsem tomu nevěnoval přílišnou pozornost - ale víte, na každém šprochu... Protože žiji v Česku, mám s falešností Čechů větší zkušenosti, než s falešnostmi jiných národů. Ta česká mi připadá malichernější, žabomyšejští (jak zjistil i dr.fish *****). Když začnou být falešní Němci (nebo jiné větší národy) potom padají hlavy celých etnik a hroutí se celé "dobře zavadené" systémy. Miloslav Zachata situoval kritiku české falešnosti do doby Rakouského mocnářství (přímo pod mocnářův pohled), ale mohl by ho stejně umístit do současnosti či budoucnosti - nic by se tím nezměnilo. Stejně tak jako celé vyústění filmu směřuje do budoucnosti: vše pokračuje dál v zaběhlých kolejích, bouře na lžíci vody pominula, opět jsme se zabydleli v řezimu daném povoláním, rodiným zázemím atd. Mimo pěkné zarámování příběhu písněmi (autor rovněž Miloslav Zachata) zpívané Ljubou Hermanovou), včetně téměř shodného počátečního a koncového prostředí, a výše uvedeného poučení, vidím jemnou autorskou práci i v tom, že se nedozvíme, kdo se stal řídicím účitelem (v podstatě je to také jedno), a v jednoznačné vyčlenění mladé učitelky (Jana Hlaváčková) z učitelského kolektivu ne proto, že má přísný názor na morálku a spravedlnost, ale proto (viz učitel Habada), že do něj nepatří. ()
Zdařilé psychologické drama, žánr komedie mi k tomuto TV filmu vůbec nepasuje.. Mladá Jana Hlaváčová je tu ovšem úžasná, půvabná, uvěřitelná, v roli nezkušené a po spravedlnosti toužící učitelky se mi moc líbila.. Karel Höger to zaválel v kvalitě A+, byl dokonale odporný.. On celý ten učitelský sbor byl poměrně dost vypečený, v podstatě smutná věcička a bohužel i nadčasová.. ()
I na malé ploše se může odehrát velké drama. Pokud někdo chce vidět, jak vypadá pravá česká žabomyší válka, doporučuji tento film. Nemilosrdný boj pitomců ve sborovně, boj o korýtka, intriky a drby, sladkobolné projevy maskující touhu po lepším platě. Karel Hoger hraje skvěle padoucha a celá plejáda hvězd mu pomáhá vyniknout. Skromný Lukavský jako vždy důstojnost sama. 90% ()
Drama o vztazích v jednom učitelském sboru. 1) 43letý režisér Miloslav Zachata natočil dva roky před svou smrtí podle vlastního scénáře drama s komediálními prvky. Inscenaci hned tak nezapomenete nejenom díky pěkně napsanému scénáři a zručné režii, ale zejména zásluhou skvělých herců. 2) Zpívá tu 55letá Ljuba Hermanová, v roli školního inspektora doslova září 77letý František Smolík. 59letý Karel Hoger je v pro něj ne zcela obvyklé záporné roli. 49letý Radovan Lukavský i 48letý Vlastimil Brodský, stejně jako 50letý Josef Bek nebo 49letý Ota Sklenčka odvádějí své běžné (rozuměj špičkové) herecké výkony. 3) Za zmínku stojí i rychlost, s jakou si namlouvá 48letý Zdeněk Řehoř svou půvabnou kolegyni, 30letou Janu Hlaváčovou: Ještě před měsícem jste dovolila, abych vám půjčil rukopis. Před čtrnácti dny jste dovolila, abych vám vyznal lásku a předevčírem jsem se vás zeptal, jestli chcete být mojí ženou. Ani nechtějte vědět, co mu odpověděla. ()
Přesná črta hnusných lidských povah. Přesně takových, jaké stále tvoří naši společnost. Nejen ve školství, ale bohužel tam to škodí nejvíce, až do naší současnosti. Původní hru Václava Štecha datujeme do roku 1911, v šedesátkové inscenaci se sešla parta tvůrců z velké části pamatující první republiku a celek proto tvoří dvojí nostalgii. Zachata vtipně příběh navíc orámoval výstupem Ljuby Hermannové přesně takovým způsobem, jakým hrávala před válkou v dobovkách typu Otec Kondelík a ženich Vejvara. ()
Reklama