La Belle et la bête
Kráska a zviera
Beauty and the Beast
La Belle et la Bête
Scénář:
Jean CocteauKamera:
Henri AlekanHudba:
Georges AuricHrají:
Jean Marais, Josette Day, Mila Parély, Michel Auclair, Marcel André, Jean Cocteau, Christian Marquand, Nane Germon, Raoul MarcoObsahy(2)
Téměř zkrachovalý obchodník žije na venkově se svým synem Ludovicem a třemi dcerami. Dvě z nich, Félicie a Adelaide, jsou opravdové fúrie: sobecké, domýšlivé a zlé. Zneužívají svou sestru Belle jako služebnici. Jednoho dne, cestou domů z obchodů, se kupec ztratí v lese a objeví tajemný zámek, jehož pán je napůl člověk a napůl zvíře, ovládající magické síly... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (75)
Tenhle film jsem viděl v 7 letech (před 13ti lety), dodnes mám v hlavě vzpomínky na ty následné noční můry, které mě poté doprovázeli řadu nocí... ()
Tak trochu zklamání. Zvíře bylo úžasně opravdové a strašidelné, Kráska, no, prostě kráska. Musím ocenit na tu dobu hezké triky. Ale to je asi tak vše. Příběh se vlekl. U spousty scén jsem se spíš smála, než aby mě děsily či dojímaly. A ten konec... přišel mi odbytý, moc rychlý, nesmyslný, prázdný. Škoda. 50% ()
Několik vizuálně krásných scén, skvělé dekorace i masky, skvěle napsané dialogy... ale přesto i lehce povrchní a hlavně nepříjemně rozvláčné. Cocteau byl nepochybně muž mnoha talentů, ale zde je jeho režie dost nejistá. ()
Těsně po druhé světové válce se chtěli lidé bavit, vidět romantické filmy s krásnými hrdiny a dobrými konci. Básník Cocteau dokázal ještě přidat myšlenku a své estetické cítění, svůj jedinečný filmový rukopis. A Marais je jeho dokonalým nástrojem. Nenechte si ujít ani soundtrack, je u nás k dostání... ()
Koncepčne i výtvarne slušne spracovaná téma. Jean Cocteau predkladá divákovi kvalitne vystavaný fantasy zážitok. Nezabudnuteľná maska zvieraťa i čarovná svetelná atmosféra filmu zaujme aj dnešného diváka. Spokojnosť aj po toľkých rokoch, keď som to so zatajeným dychom sledoval ako dieťa...Odporúčam aj fandom starších hororov. Obrazovo ide o ČB lahôdku:-) 90% ()
Tady jsou jakékoliv komentáře naprosto zbytečné. Žádná slova nemohou popsat tu nádhernou atmosféru všech scén, odehrávajících se na zámku. Co záběr, to filmová báseň. Od Jeana Cocteaua jsem žádný jiný film neviděl, ale devadesát minut Krásky a zvířete bohatě stačí na můj hluboký a nekonečný obdiv tomuto Mistrovi ! ()
Naprostá lahůdka! ()
Pohádka proměněná ve filmovou báseň. (Jean Cocteau). Trochu se mi to nezdálo, ale - vizuálno, z kterýho to žhne. (Na druhou stranu, mám určité výhrady vůči zpracování toho příběhu samotného o sobě. Zvláště konec mi přišel poněkud - divný.) ~~~ 83% ()
Klasická rozprávka, klasický námet so zaujímavým povojnovým francúzskym spracovaním. Tento snímok sa stal predlohou na mnohé ďalšie spracovania tohto príbehu, aj v našich končinách. Takže právom to patrí medzi svetovú klasiku a musím uznať, že atmosféru na to má. Aj keď zub času tu zaúradoval už naplno. Jean Marais si zrejme túto zamaskovanú postavu užil podobne ako Fantomasa :) 60 % ()
Vůbec první zfilmovaná verze snad nejzajímavějšího pohádkového příběhu, jehož hlavní smysl se objevuje v mnoho dalších příbězích a mnohdy o tom ani sami nevíme. La Belle et la bête je uznávaná klasika francouzské kinematografie, která se může i po tolika letech od svého vzniku stále pyšnit skvělou atmosférou, která je vytvářena opravdu působivými, temnými a děsivými interiéry. Například ruce držící svícne jsou skvělé. Z dnešního pohledu je ale teatrálnost vedení herců a celkového příběhu již nezajímavé a obtížné na udržení pozornosti. Pohádka je to skutečně pozoruhodná, její surrealistické pojetí přidává filmu určitou přidanou hodnotu, která se jen tak nevidí. ()
Těžko říct jak pojmenovat či charakterizovat tento skvost ze zlatého fondu francouzské kinematografie. Stejně jako Markétu Lazarovou od Vláčila nejde přimo zovat historickým filmem, ale něco jako lyricko-historický snímek. Tak Krásku a zvíře není pohádkou, ale lyricko-pohádkovým příběhem. Těžko říct, zda by tento film zabodoval u dnešních dětí. Je příliš těžkopádní s lyrickými přednesy až divadelního charakteru, ale temnou a malebnou výtvarnou stránkou, které černobílá kamera přidává na atmosféře. ()
Krásna rozprávka a ako dávno pradávno som ju videl. ()
Klasický pohádkový příběh zpracovaný velikány francouzského filmu. Nepřináší nic nového, netřeba se proto mučit vizuálními nedokonalostmi tohoto starého snímku; lépe sáhnout po novějších verzích. ()
Uvedeno ve Filmovém klubu Alfa Sokolov v sezoně 1976/1977. ()
Související novinky
Zlín Film Festival s vůní Francie
Filmové cestování po Evropě pokračuje letos výletem do provoněné Francie a Zlín Film Festival odtud přiveze návštěvníkům více než 40 archivních i nejnovějších filmových počinů. Sekce Dny francouzské… (více)
Toto zpracování Krásky a zvířete odpovídá obvyklému rámci západních adaptací, tj. Belle od počátku zná podobu netvora (s tím rozdílem, že v této verzi jí o něm otec řekne dopředu) a tráví s ním čas v zámku. Osobně mi sice mnohem více vyhovuje Hrubínovo zpracování vyskytující se v československých verzích, podle něhož si dívka zamiluje charakter a hlas, aniž by znala vzhled svého hostitele, ale proč ne. Ve své době byl tento film jistě převratným počinem, jenž ovlivnil mnohé pozdější tvůrce, ovšem tvrdit, že nezastaral by bylo přehnané, stejně jako tvrdit, že jde o dokonalou a lepší verzi než Panna a netvor, naše asi nejslavnější zpracování, které ke srovnání s touto pro změnu nejslavnější francouzskou adaptací přirozeně vybízí. S Pannou a netvorem tento francouzský počin srovnání nesnese, jakkoli na druhou stranu je film bezpochyby lepší než novější nesmysl z roku 2014 i kýčovitá disnyeovská zpěvohra z roku 2017. A není to záležitost vizuálního provedení, v tomto směru by si oba filmy mohly možná podat ruce, s tím, že jeden je pohádkovější a druhý hororovější. Je to onou velikou citovou hloubkou Herzova snímku, kterou Cocteauův film postrádá. Uvěřitelný vývoj vztahu a vznik skutečné lásky mezi hlavními protagonisty chybí, některé proslovy a dialogy mi obsahově nesedly (,, Já mám ošklivý vzhled, ale dobré srdce.“,, Neříkejte mi, pane, říkejte mi zvíře.“), zvlášť když byly vyslovovány Maraisem ve snaze o jakousi dramatičnost naprosto monotónním až patetickým způsobem (viděno ve francouzském originále), takže chvílemi působily téměř směšně. Stejně tak jeho vlastní vnitřní zápas byl převážně pouze vysloven či se projevoval kouřem (který jsem místy nechápala) na rozdíl od naší verze, v níž jsme mohli nahlédnout do netvorova nitra, trpět a soucítit s ním. Když porovnám hlasový projev netvora v podání Maraise a Zahajského, srovnávám nesrovnatelné, stejně tak když porovnám Maraisův toporný pohyb (ačkoli byl patrně způsobem maskou, která mu nedovolila se hýbat) a skutečné ptačí pohyby Harapese, opět srovnávám nesrovnatelné. A totéž by se dalo říci i o Studénkové, Medvecké či Voskovi. Nemluvě o prapodivném konci, kdy to téměř vypadá, že Zvíře nevysvobodila láska, nýbrž další hamižný pošetilec, který se možná jako kdysi on vloupal, kam neměl, a jehož podobu na sebe mohl vzít. Nemluvě o nepotrestání zlých, potrestání možná nejméně negativní postavy z nich, Kráska miluje jeho i Zvíře a kouzla nemizí ani po zlomení kletby. Co lze pochválit je maska Zvířete, která sice nepůsobí až na vzácné okamžiky příliš děsivě, ale odpudivě rozhodně ano, a pak zejména vizuální zpracování a některé drobnosti ve scénáři. Cocteauův snímek obsahuje celou řadu opravdu zajímavých nápadů a řešení pro vytvoření magické atmosféry, která i do určité míry funguje. Stejně tak práce s kamerou je na mnoha místech výborná, se spoustou uměleckých záběrů a krásnou prací se světlem. To je zřejmě, soudě i dle obsahu většiny zdejších komentářů, hlavním důvodem pro podle mého názoru až příliš vysoké hodnocení. Bohužel jsou tyto zdařilé prvky tajemna obvykle setřeny nevhodnou hudbou, což je nešvar nejen tehdejších filmů. Době vzniku pak odpovídá i občas poněkud teatrální herecký projev. Paradoxně nejlepší z mého pohledu byla většina scén odehrávající se na statku, které některým komentátorům vadily, ale na mne působily zpravidla podstatně civilněji a tudíž uvěřitelně (v podání všech postav, sestry vskutku výborné), a měly pěknou atmosféru starých francouzských dobrodružných filmů. Když to shrnu, pěkný vzhled, vcelku dobrá atmosféra, ale pro mne citově příliš chladné a sterilní. Možná, že s dobrým dabingem by film působil o něco lépe, kdo ví. Pro mne je vnitřní obsah vždy daleko podstatnější než pěkný vnější obal, a proto hodnotím pouze průměrem. () (méně) (více)