poster

Krev básníka

  • Francie

    Le Sang d'un poète

  • Velká Británie

    The Blood of a Poet

Drama / Fantasy

Francie, 1932, 55 min

Režie:

Jean Cocteau

Hudba:

Georges Auric

Scénografie:

Jean d'Eaubonne

Kostýmy:

Coco Chanel
(další profese)
  • Anderton
    ****

    Možno nikto nechápeme, o čo Cocteauovi v tomto surrealistickom experimente reznutom klasickým francúzskym poetizmom išlo, ale ak ma takýto typ filmu dokáže baviť celých 55 minút (niektoré rovnako dlhé diely seriálov sú k neprežitiu), tak musím vyjadriť spokojnosť. Niekto prechádza do sveta podvedomia cez rozreznuté oko, niekto sa tam dostáva cez zrkadlo. Ja sa tam dostávam pri snívaní a pri niektorých avantgardných filmoch. Na plné pochopenie asi treba vedieť niečo z pozadia vzniku diela a niečo o Cocteauovi, mne asi bude stačiť iba ťažko definovateľný pocit, ktorý vo mne Krv básnika vyvolala.(3.4.2014)

  • jojinecko
    **

    Aj som precítil, no viac sa mi to nepáčilo ako pácilo:) Pár nápadov stálo za to- vstup do zrkadla, hovoriaca ruka. Zaujímavé boli tiež scény, kde sa Cocteau pohral s divákom v rámci kamerového snímania, kedy bolo neurcité z akej perspektívy je vlasne záber točený. Dalo by sa povedat, že celá prvá polovica bola dobrá, naopak v tej druhej ma okrem anjela-černocha nezaujalo absolútne nic. Škoda, tento experimentálny artefakt mohol byt dotiahnutejší, no v roku vzniku to asi bola bomba...(22.2.2006)

  • MarekT
    ****

    Poměrně individuální záležitost. Jako osobité pojetí imaginativní literatury např. ve stylu Lewise Carrolla (na něj je zde odkazováno světem za zrcadlem), ovlivněné taktéž tehdy čerstvou modlou avantgardních umělců - "Andaluským psem", vynikající - aspoň si to tak namlouvám dle pocitů, které jsem v mládí (proto ten Carroll) u podobně dobrodružných příběhů zažíval - tajemně jevící se poznání, údiv z něčeho mým okem dosud netknutého, zároveň však touha prožít něco výjimečného... Nicméně je to jen můj laický výklad, který by na vaše vnímání známého Cocteauova počinu neměl mít vliv. Ačkoli je mnohem lepší, když je rozsah avantgardního snímku krátkometrážní, bezmála hodinová stopáž zde není vůbec na škodu, jen závěrečná pasáž s kartami na zahradě šla mimo mě (opět však říkám, je to každého věc, jak toto dílo pojme), na ní můžu ocenit akorát pomyslné lano ve filmové tvorbě známého francouzského dramatika, které uchvátí i zde od první do poslední vteřiny - pečlivě vypilovaná visuální stránka. Podobné filmy (vyjma zmíněných): Tichý týden v domě (J.Švankmajer, 1969). 80%(3.12.2010)

  • darkrobyk
    ****

    -Zrcadla by měla trochu více přemýšlet, než vyšlou své obrazy zpět. - Surrealistické vyznání básníka není snad určeno výhradně k pochopení, protože proč by pak surrealismus pracoval se sny, jako spíše k fantazijnímu rozjímání nad životem. - Zoufalé schůzky hermafroditů se konají v pokoji 23. - Můj nejoblíbenější moderní směr, který zcela zboural hranice fantazie, jež se tak stala nadobro bezbřehá. Snění je mnohdy napínavější než žití. - Smrtelná nuda je nesmrtelná. -(6.1.2021)

  • Mahalik
    ****

    K smrti strhující! Hořká báseň plná dramatických inovací, tklivých melodií a psychotropních asociací (zrcadlo, ach!). Těžce definovatelné, ale velmi rezonující. Cocteau je nesmírně návykový zdroj originalit. Básník nebyl určen masám, bál se nepochopení, a proto se lidí stranil. Nechápu proč. Je neuvěřitelně sebevědomý.(1.5.2011)

  • - Krev básníka vznikla na soukromou objednávku vikomta de Noaillese, mecenáše, který financoval i Buñuelův film Zlatý věk. (ninon)