poster

La Chinoise

Drama / Komedie

Francie, 1967, 96 min

Režie:

Jean-Luc Godard

Scénář:

Jean-Luc Godard

Kamera:

Raoul Coutard

Zvuk:

René Levert

Kostýmy:

Gitt Magrini
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • ancientone
    ***

    Godardov film (či skôr esej) sa dostáva do polohy, ktorá sa dá pomenovať ako rozpor medzi audiálnym a vizuálnym spracovaním (analyzovaním) témy. Veľmi invenčné vizuálne spracovanie (známe už zo skorších Godardových filmov - napr. Weekeend) založené na chŕlení hesiel, ironických komentárov,vizuálnych vtipov, medzititulkov, premyslenej diegézy a v neposlednom rade na bezmála neustálym "boji" medzi modrou a červenou,abstraktne odzrkadľujúcim politické nálady Godardových filmov z druhej polovice 60tych rokov, brzdí kontrast s úmornou statickosťou obsahu hovoreného slova. Číňanka je jasne politický film, ktorého politickosť exceluje v rovine bohatých obrazových hier a naopak nudí rozsiahlymi rozpravami medzi postavami, zdĺhavo odrážajúcimi nálady vtedajšej marxisticky naladenej mládeže s neprehliadnuteľnou neohybnosťou a pasívnou odťažitosťou, akousi hmlistou clonou vytvárajúcou sa medzi divákom a filmom, ktorá sa nakoniec podieľa skôr na dusení filmu, než na jeho plynulosti a dôležitej schopnosti upútať diváka a z letargie ho nevytrhnú ani fígle s prestrihmi a hlukom.(11.7.2014)

  • liborek_
    ****

    Fascinující vhled do sektářství živeného mladickou naivitou a rezistencí vůči myšlení mimo rámec vlastní ideologie. Bylo úžasné sledovat všechny ty úvahy aktérů; jejich komplikované větné konstrukce vyjadřující ve skutečnosti velmi povrchní myšlenky; jejich směšnou a přitom nebezpečnou radikálnost. Nejzajímavější z tohoto pohledu byla konfrontace Veronique s Francisem Jeansonem, diskuse naivitiy se zkušeností, bezmyšlenkovité impulzivnosti s analytičtějším přístupem. Velice zajímavý a vtipný film o jehož obsahové kvalitě svědčí to, že jej nelítostně odsoudila jak Komunistická strana Francie, tak francouzští maoisté, a o jehož vizuální a vůbec kinematografické kvalitě mě přesvědčuje chuť si jej pustit znovu...(14.9.2014)

  • Ferguson
    ****

    Krásná vizuální stránka filmu koncipovaná jako pop-art typický pro 60.léta. Skupina studentů okupující "vystajlovaný" byteček debatuje na téma socialismu ze všech možných úhlů. Téma je zde střídavě prezentováno vážně, ironicky, s nadhledem či vyhroceně, tak aby si divák v žádné fázi filmu nemyslel, že se jedná o prvoplánovou agitku. Obsahově si z toho neodnesete nic (což je plus) ale filmově hodně (což je také plus).(23.2.2015)

  • Radko
    **

    Videnie sveta ultraľavých revolucionárov vo Francúzsku 1967. Základom je poslušnosť skupine a teror voči imperialistom. Masy robotníctva a roľníctva v Európe tieto vysokoškolákmi importované koncepty kultúrnej revolúcie príliš neoslovili. Ideovo revolučné grupy boli aj názorovo roztrieštené. Úplne v duchu porekadla o schôdzke troch anarchistov, z ktorej vzíde cca šesť modelov usporiadania celku. Revolučná omladina sa potáca medzi stovkami hesiel. Zaštítená guruom Maom, jeho Červenou knižkou a počúvaním rádia Peking. Debaty o ideológii idú až ku koreňom zmyslu slova, jazyka a myšlienky. Splietajú ideológiu, lásku a kultúru.Godard dianie ironicky a obdivne režíruje. Prestrihy heslami, upozorňovanie na časti filmu, farebné koncepcie hesiel sú síce fajn, ale už niekoľkokrát vo filme použité. Samotné filozofické prednesy a debaty sú miestami pekelne nudné revolučné tliachy. Knižné koncepty vložené do úst robotníkov revolúcie odťažité. Rozpor medzi potrebou priamej akcie a rozsiahlou slovnou analytickou predprípravou. Debatné povaľovanie v nekonečných analýzach myšlienok a citátov. Všetko toto nakoniec prináša len chabé výsledky: rozkol v revolučnej skupinke, samovraždu ako prípravu na vraždu, potrestanie nevinného a divadlo v zmäti pochybností. Nadšenci teroru proti univerzitám a riadeniu kultúry štátom nemali iný program okrem teroru. Aj ten bol vykonaný hrozne grambľavo. Číňanka je napriek odvážnemu zámeru viac nudnou ako vtipnou a formálne hravou analýzou revolučných snáh a revolučnej nemohúcnosti. Nemohúcnosti, ktorá je podobná dnes ako v roku 1967 vo Francúzsku. Vyplýva zo základného predpokladu všetkých mysliacich revolucionárov: Extrémne dôležitá je pre nich dôkladná filozoficko - teoretická predpríprava a analýza každého pohnutia lístku na strome. To predčí akúkoľvek nevýznamnú akciu, v pozadí ktorej je prijatie zodpovednosti. Dôsledkom sú stovky hrdinov - mlynských ústnych kameňov s neuveriteľne bystrým mozgom, no minimum konajúcich.(10.2.2014)

  • Toj
    *****

    Godard natočil naprosto perfektní esej o komunismu. Ideologii ponechávám stranou. Netroufám si tvrdit, že době, kulturním i politickým odkazům rozumím natolik, abych byl Godardovi v této hře rovnocen. Nicméně to jako film funguje výborně. Geniální je vše - barvy, významotvorná práce s formou, roztroušenost a nejbrechtovatější brechtování (efektem zcizení se často stává samo jméno Bertolt Brecht). Tento film vytváří úžasný příklad toho, kam lze hranice média posunout, co lze vytvořit a nabízí mnoho cest k chápání..(19.9.2010)

  • - Režisér Jean-Luc Godard byl po premiéře filmu nešťastný z reakce Číňanů z ambasády v Paříži. Řekli mu, že nerozumí jejich zemi, jejich revoluci, tomu, co znamená rudá knížka, a že film je dílem reakcionářského kreténa a kdyby měli tu moc, tak by Godardovi zakázali, aby se film jmenoval Číňanka. (raininface)