poster

Pravda

Dokumentární

Západní Německo / Francie, 1970, 58 min

Producenti:

Claude Nedjar
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (8)

  • Bluntman
    odpad!

    Pravda je jednoznačně nejhorším dokumentárním počinem Jeana-Luca Godarda (z té necelé desítky, kterou jsem měl možnost vidět). Godard to i po letech přiznal a označil ho za odpadový marxisticko-leninský film, jenž pustil do běhu prostě proto, že za ním stálo mnoho psychologického úsilí. James Monaco má jistě v mnohém v knížce Nová vlna pravdu, sémiotický přínos dokumentu co do použití rudé barvy a pohybu v obrazu je nepopíratelný, ale Godard je dogmatik, demagog a dub, který se snaží navázat dialog s divákem, jímž ve skutečnosti opovrhuje, a zavést řeč s postavami, jimž se vysmívá. Záběry dělnické třídy či sedláků z pole, kteří najednou filozofují a většina scén s nimi je vykonstruovaná a křečovitá až hanba, jsou samozřejmě zajímavé, ale pokud Godard zaujímá za diváka stanovisko sám a pronáší, že je jedno, co ta která postava říká, je to výrazná chyba u dokumentu. Pokud odhlédnu od faktu, že zde mistr francouzské nové vlny, jehož filmy mám jinak velice rád, dosahuje mistrovství v demagogičnosti, že by mohl Michael Moore závidět, zbývá mi jen snad ocenit některé zábavné glosy (názory Chytilové jsou špatné, mluví jako buržoust Antonioni apod.). Pozoruhodné je, že narátory příběhu jsou muž a žena, Vladimir a Rosa, kteří si vyslouží později vlastní dokument. Odhlédnu-li ale od vyprávěčské stránky, pochopím i formálně záměrně nekvalitní kopii (jeden z dalších vrstev vtipu), pořád zůstává ideologický žvást, který je akceptovatelný pouze první část ze tří, v níž se díváme na stav České republiky skrz okénko auta. Nemám problém s Godardem politickým, přestože si víc cením mistrovství Truffauta, ale dávám přednost filmům vyžadujícím aktivní diváckou recepci, jako jsou Číňanka či Our music.(9.1.2007)

  • Kordus
    odpad!

    Uznávám, asi jsem nepochopil, co chtěl tímto podivným sestřihem "reality" autor říci. Na styl pana Godarda v dokumentární tvorbě si asi nikdy nezvyknu...(28.10.2005)

  • faced
    ***

    V březnu roku 1969 přijíždí Godard do tehdejšího okupovaného Československa a inkognito (často okýnkem automobilu) natáčí svůj film. Československo si vybírá jako jednu z politicko-společensky nemocných zemí, jejíž záběry mu slouží jako dokreslení jeho monologu o politické zpronevěře a hledání konkrétního východiska v nápravě společnosti. Jeho komentář však osciluje někde mezi typickým godardovským poetismem a ironií a divákovi čekající vyústění nakonec splývá v bezduchý blábol. Realita a groteska nakonec zcela potlačuje koncept filmu, což si Godard s odstupem času uvědomuje a označuje film za marxisticko-leninský odpad. Pro českého diváka, kterému je tento film mimo jiné ohromnou nostalgickou podívanou, zní název filmu po vodopádu Godardovy urážející ironie o to nesmyslněji, když pochopí nakolik se rozchází režisérův vnější pohled na společnost s jeho pohledem zevnitř. Původně však za ním nestála ambice odkrývání pravdy, ale inspirací se stal stejnojmenný ruský deník. Budeme-li Godarda obviňovat především z naprostého nepochopení situace v naší tehdejší společnosti, je nutné si uvědomit, že film je natáčen jinýma očima pro jiného diváka. Režisér Jan Němec v jednom vyprávění vzpomíná, jak se s Pavlem Juráčkem dozvěděli, že Godard natáčí v Praze prorežimní film a dokonce jej v pražských ulicích nějakou dobu sledovali s úmyslem jej inzultovat, k čemuž nedošlo.(2.11.2005)

  • Redlum
    ***

    Godardova pocta Dzigu Vertovovi, ideologicky bohuzel az prilis zaslepena a zaroven v mnoha vecech i zcestna a nepresna.(28.10.2005)

  • Dionysos
    ****

    Znovu jsem měl šanci se pobavit hodnocením místních uživatelů, kteří jako u tolika jiných filmů v záchvatu boje za pravdu a proti rudému nebezpečí neváhají splnit svůj uvědomělý postoj a ohodnotit tento film kvůli ideologii odpadem! Závidím těmto kritikům jejich bezelstnou naivitu a prosím všechny rozumné lidi, kteří vědí (stejně jako moderní západní vědecké a filosofické myšlení), že není možné oddělovat pozorující subjekt od objektu pozorování - zvláště co se týče sociálních problémů - aby se na film bez obav podívali. Ano, film má jasnou ideologickou stavbu. Proč? Protože jeho autoři (skupina Dziga Vertov) tyto postoje zastávali. Jak to, že se tak nehorázně objevují v samotném filmu?! Protože (jak již bylo výše naznačeno) nic jako "objektivní" "dokument" co se týče společenských otázek neexistuje, a stoprocentně ne na poli POLITICKÉHO dokumentu. Nechme proto myšlenkově pokulhávající popeláře jejich odpadu (a sladkému snění, že jejich ideologické stanovisko je to objektivní...) a těšme se z originality, vtipu a neotřelosti, s jakou se Godard pokusil stvořit nové pojetí revoluční kinematografie - stejně jako se v realném světě (zde posrpnové ČSSR) snažil odhalovat vždy obě stránky rozporu společenské jednoty, stejně tak se snažil objevit jejich novou dialektickou jednotu v jednotě umělecké. Složit dva rozpory - obraz a zvuk - do nové jednoty protikladů, revolučního filmu. České titulky zde.(31.1.2014)

  • Morloth
    odpad!

    Nemohu přijmout Godardovy závěry. A ať je filmařina jakkoli invenční, přístup k realitě ji zabíjí.(11.9.2010)

  • garmon

    http://uloz.to/xECTFJ7/jean-luc-godard-pravda-1970-wmv(7.2.2013)

  • SHA
    **

    Myslím, že jsem to nepochopila... Rozhodně zajímavá kamera (je to Godard), avšak nev ím, co těmi kterými zaběry chtěl říct, takže zajímavé, ale vidět znovu bych to nemusela :-)(14.7.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace