poster

Život je snadný, když zavřete oči

  • Španělsko

    Vivir es fácil con los ojos cerrados

  • anglický

    Living Is Easy with Eyes Closed

Komedie / Drama / Road movie

Španělsko, 2013, 108 min

Režie:

David Trueba

Scénář:

David Trueba

Kamera:

Daniel Vilar

Hudba:

Pat Metheny

Producenti:

Cristina Huete

Kostýmy:

Lala Huete
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Malarkey
    ***

    Milý příběh z milého španělského prostředí v období Francovi nadvlády. Ta pro mě do dnešní doby neznámá herečka Natalia de Molina zde ukázala, jak umí být krásná, což jí tam potvrdil nejen ten mlaďas, ale i ten učitel. Ve skutečnosti ale po proklikání pár obrázků na googlu radost jemně opadla. Nicméně právě ona a samotný příběh podpořily celkové vyznění neskutečně milého příběhu, který tak nějak hezky plyne a i když skončil, tak mi bylo moc hezky, ale i tak jsem cítil, že víc jak na tři hvězdičky to prostě necítím. Viděno na základě Challenge Tour 2015(17.4.2015)

  • slunicko2
    ***

    Pohodovka s dobovou atmosférou. 1) Známý španělský herec 46letý Javier Cámara (učitel), 24letá Natalia de Molina (stopařka Belén) a milý 16letý Katalánec Francesc Colomer (Juanjo, který potřeboval ostříhat) jsou hlavní postavy příjemného snímku o dospívání a moudrém učiteli a vůbec o tom, co má v životě smysl a co ne. 2) Jen tak mimochodem ukazuje španělské reálie pozdní frankistické vlády (policejní hlídky, pokuty za stopování, rozpadlé vesnice a celkovou únavu z diktatury).(15.4.2015)

  • kolodej1
    *****

    tak v tomhle případě mám zcela jasno, to nemůžu hodnotit jinak než za plný počet. Nenápadný film, který je ale natočen s velkým citem. Je protkán dobrým humorem, přitom vůbec netlačí na pilu, působí to nenásilně a přirozeně. Přitom je to ten z filmů, které mají tu moc lidem zlepšit náladu a do duší zanést pohodu. A přesto všechno se sem vešla i kritika tehdejší španělské diktatury. Výborná a docela originální náladovka(1.2.2016)

  • Fifer
    *****

    Když se dívám na svoje psaní, vidím jisté dílčí úspěchy, kdy se má práce líbí či alespoň zaujme. S věkem se mi ale mění preference. Toužíval jsem psávat smutné art-scénáře a art-povídky a řekl bych, že to snad i umím. Těmito feel good-movies jsem vždy tak trochu pohrdal jako instantní zábavou. Teprve nyní si uvědomuju, jak těžké je to napsat, aby to pohladilo, a přitom to nebylo úplně blbé. O kolik lepší tenhle film je než námětově podobný Výlet Alice Nellis! Chtěl bych být jednou schopen takovýto scénář napsat. Zatím to ale neumím, a tak se klaním lepším.(9.12.2015)

  • Eluin
    *****

    Se zavřenými kukadly se někdy skutečně žije lépe, ale o tom tento španělský snímek režiséra Trueba není. Modří možná už tuší, že se jedná o narážku na text populární písně Beatles "Strawberry Fields Forever". Notabene se děj filmu točí okolo roku 1966. Tož, to by v tom byl čert, že... :). K Beatles mám pozitivní vztah, už od mala mě jejich songy provázely z rozskřípaného magnetofonu (který měl zvláštní zálibu v trhaní pásek...) a tvořily tak trochu "soundtrack" k mému dospívání. Tematika je mi to tedy celkem blízká a je pochopitelné, že film ještě před jeho zhlédnutím vyvolal vlnu mého zájmu. Zápletka se má zhruba takto. Učitel angličtiny Antonio (hraje ho velmi sympatický Javier Cámara, kterého možná budete znát z filmů "Mluv s ní", či třeba i "Špatná výchova", apod.) se snaží motivovat své žactvo ke studiu rozborem "beatlesáckých" skladeb, konkrétně slavné "Help" (kterou aktéři vyslovují s typickým španělským přízvukem jako "chelp" :)). Když se ale Antonio dozví, že jeho idol John Lennon nahrává právě ve Španělsku film (podle mě se jedná o snímek Jak jsem vyhrál válku podle knihy P. Ryana), tak neváhá a v půjčeném voze (obrázek výše) se vydá na cestu za poznáním slavného liverpoolského rodáka. Na cestě ale narazí na dvojici zajímavých postav.... Film je podle mě zářným případem těch filmových děl, kde zase až tak moc nezávisí na výsledku snažení postav, ale hlavně na tom, že i "cesta může být cíl". Motorem veškerého dění je sice právě Antonio, ale ve výsledku se jeho cesta za Lennonem neukáže jako to úplně hlavní, o čem snímek pojednává. Velkým plusem filmu je podle mě také to, že hlavní postavy jsou velmi dobře napsány a diváka jejich další osud a vzájemná interakce dost zajímá (aspoň tedy u mě to tak fungovalo). Slušná kamera navíc nabízí pohled na impérium Francesca Franca v šedesátých letech, které se tu prezentuje polorozpadlými budovami venkova, ale třeba také víceméně milou atmosférou. Ta se dokáže přenést i na diváky a podle mě vydrží i dost dlouho po závěrečných titulcích. Jako velké plus kvituji, že ve filmu nezní pořád dokola otřepané šlágry oné doby. Píseň od Beatles tu zazní jen jedna (zkuste hádat která...) přesně ve svůj pravý okamžik a pomůže tak utvořit silný závěrečný moment (který by se v opakujícím "soundtracku šedesátek" jinak asi trochu rozplynul). Velmi příjemný, trochu melancholický, film, jehož prosluněné záběry vám hezky zkrášlí nadcházející zimu v ČR.(22.11.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace