The Life and Time of Judge A.K.
Série(2) / Epizody(26)
Obsahy(1)
Soudce je člověk, před kterého předstupují lidé se svými problémy a od kterého očekávají jejich řešení. Soudce je člověk, kterému soudní spory vstupují do soukromí a stávají se součástí jeho života, vědomí, konání i snů. Není lehké žít s cizími záležitostmi a den za dnem hledat unikající pravdu, nezbytnou pro spravedlivé rozhodnutí. I soudce má soukromí a snaží se v něm žít podle vlastních představ, ale ani tady pojmy jako láska, čest nebo pravda nelze jednoznačně definovat. Soudce Adam Klos se snaží pochopit nejen své případy, ale i sám sebe. Třináctidílný seriál o životě a době soudce A. K. vypráví současný, reálný a vnitřně dramatický příběh mladého muže, složitě se prodírajícího civilními soudními spory, charakteristickými pro současnou společnost. Každý z nich se musí snažit pochopit a ukončit svým rozsudkem, svou představou o spravedlnosti. A musí nést nikdy nekončící odpovědnost za to, že se jeho verdikt dotýká bolavých míst našich obyčejných životů. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (218)
Švehlík je (taky) opravdu pěknej chlap (nevím, jak to bez klasicky krásný tváře dokáže, ale mně se fakt líbí) a jeho hlášky uprostřed přelíčení jsou opravdu zábavný... A zajímavý, i když už leckdy už ne zábavný jsou i jednotlivé případy A. K. Tolik ke kladům seriálu. Snesitelná (a ukončená), ač v žádném případě nenadchne, je linie rodinných vztahů. Ale zcela debilní (i když otevřená, jak to mám ráda) a na hlavu postavená je série osobních vztahů (v závorce se nachází spoiler jako kráva: a vůbec bych se nedivila, že ho doktorka Iva kopne do pozadí poté, co on sám tam kopne toho svého fantoma Lauru). V tomto a i ohledně dění okolo asistentky Terezy je vidět, že se počítá s pokračováním, které, nejsou-li další zajímavé případy, je podle mě zcela zbytečné... ()
hahahaha, Zase si hrajeme na chudáky, kteří vlastně dělají jen to co musí, jen aby uživily ty svoje upocený prdele. A ještě u toho existenciálně prskaj a pláčou. Navíc Švehlík začíná bejt okoukanej a jinak nezajímavej, Čvačarová je na roli psychiatričky až moc temperamentní. Jenom ten Bartoška s Kolářovou jsou celkem sympatičtí zombící systému...... Sedláček u Bolka asi definitvně přesedlal na uplakanou malomrdku..... a přizval si k tomu další dva mistry zmaru. Klasicky kontroverzní, tak jak to čerstvý držitel prezidentského vyznamenání dělá vždycky. Jenže na 12 dílů je to už příliš silná dávka. Pohnutky amorální dilemata a témata jsou na místě a tím je seriál ojedinělý. Připomíná lidem, že bez ohledu na sociální postavení, jsou lidmi. Jenže příběhově je totálně nefunkční. ()
Docela zajimavý scénář i když soudce A.K. přináší do seriálu víc ticha než slov. Ani soudní přelíčení není tak reálné, na druhou stranu stejně dramatické viz. první díl (soudím z osobních zážitků). Ale člověka to určitě neurazí a na další díly se podívám. Hodnotit budu až po konci všech dílů... Tak dokonáno viděl jsem vše a díky otevřenému konci dali hlavu na špalek ()
Propracovaný, chytrý, trochu kafkovský a výborně natočený seriál s povedeným scénářem a se špetkou pěkného humoru představující mnohdy absurdní případy jednoho soudce v osobní i profesní krizi u soudu první instance a jeho reakce na projednávání případů a jejich rozhodování. To tvoří většinu celého seriálu a tu nejzajímavější část, nikoli však dramatické jádro točící se kolem několika životních problémů jinak profesionálního soudce. Na seriálu mi vadí asi jen jediná věc... ta strašná depresivnost s jakou je představena současná česká společnost. ()
Podobně jako tvůrci Cirkusu Bukowsky, ani autoři Života a doby soudce A. K. neodhadli hranici, za kterou maskulinní cynismus (jimž zde hrdina maskuje neznámo co) začíná působit strojeně, až směšně. Nemám problém akceptovat kvalitní dialogy (aneb Na počátku i na konci bylo slovo a mezi tím spousta dalších slov) jako náhražku vyšších produkčních hodnot (malou výpravnost mají zřejmě zachraňovat nadbytečné letecké scény, které zde působí jako švejkovská odpověď na americkou kinematografii atrakcí). Jenomže Zapletal zaměňuje kvalitu s předstíranou důležitostí. Drsnost staré detektivní školy, patrná v knižním voice-overu, však vůbec nesedí k tématu. Seriál by naopak potřeboval větší lehkost. Životní krize mladého soudce je vsazena do rámce takřka biblické tragédie (oko za oko, zub za zub). Nadhodnocené vnímání dění, které skutečnou hloubku a tragičnost postrádá, by mohla ospravedlnit vypravěčská perspektiva sebestředného protagonisty. Seriál nicméně ohýbání faktů tak, aby zapadaly do Klosovy sebeprojekce, nepřiznává a nereflektuje a veledůležitě se „tváří“ i tehdy, nepromlouvá-li k nám přímo hlavní hrdina. Tuctovost figury pěkné, ale naivní sekretářky (Tereza), která se domnívá, že Kate Winslet hrála v Deníku Bridget Jonesové (nebo si to myslí pan scenárista?) pak tak jako tak s Klosovým úhlem pohledu nijak nesouvisí a jde pouze o další projev ledabylosti českých tvůrců při psaní ženských postav, které mívají blíže k „ženským“ než k ženám. I kdyby se seriál chtěl od tuzemské televizní produkce odlišit pomalým tempem a zadumaným tónem, nedokáže tyto kvality obhájit dramaturgicky. Dlouhé scény ze soudní síně jsou umrtvující, jednotlivé roviny (soudní, rodinná, „cvokařská“) spolu možná i kvůli třem různým režisérům moc nekomunikují a nebýt nucené podzápletky s vyděračem, úplně chybí důvod, proč ve sledování něčeho námětem i postavami tak obehraného pokračovat. Jistý potenciál téhle nezáživné, křečovité a pseudo-důležité sondy do života takového obyčejného českého chcípáka vidím zatím akorát v naznačeném zájmu reagovat na aktuální kauzy (odposlechy, autorská práva). ___ Kdyby šlo o audioknihu, rád si ji poslechnu. Jako audiovizuální počin Život a doba vinou potřeby verbalizovat každičkou myšlenku (jako špatný vtip působí hrdinův voice-over během psychoterapie) selhává. Kvalita scénáře totiž neodpovídá sázce na statický „sit-and-deliver“ formát. Obyčejnost protagonistova života a zemitá poloha kámošských dialogů („Jsem ti dones lahváč, vole“) nejde dohromady s těžkopádným knižním komentářem. Ten by možná zapadnul do poválečného filmu noir nebo do testosteronové osmdesátkové akce, ale vysokoškolákovi z 21. století a z dobré rodiny květnaté chlapácké výrazy nevěřím. Z voice overu se přitom nedozvídáme informace, které by byly podstatné, případně informace, které bychom neodtušili z viděného. Užití poněkud vyčpělého vypravěčského nástroje tak vnímám hlavně jako alibistický způsob, jak do scénáře vpravit přímočarý komentář české malosti. Nevěřím, že by to nešlo udělat obratněji. Rozšířený a přepracovaný komentář zde. 60% () (méně) (více)
Galerie (666)
Zajímavosti (42)
- Když Lenka Vlasáková vysvobodí svého partnera, při eskortě a následné policejní honičce hraje písnička s názvem „Kdo ví jestli“ od skupiny Kabát. (Kovaja)
- V bytě psycholožky (Jitka Čvančarová) hraje píseň „Slip Away (A Warning)“ od Lou Reeda & Johna Caleho. (sator)
- Soukromé telefonní číslo Klose (David Švehlík) je 731 227 492. (sator)
Reklama