poster

Tři srdce

  • Francie

    3 coeurs

  • angličtina

    Three Hearts

  • angličtina

    3 Hearts

  • Slovensko

    Tri srdcia

Drama

Francie, 2014, 106 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • emma53
    ****

    Chvílemi jsem měla pocit, proč dělají z komára až takového velblouda, ale proč ne. Život někdy přináší různá překvapení, tak proč ne i takové, které jsem mohla sledovat. Charlotte hrála tak jako vždy bezchybně a já si musela jen zvykat na Benoîta Poelvoorda, protože ho znám spíš z komediálních rolí. Tady hrál vyděšeného, infarktózního člověka, který nevěděl co dělat sám se sebou, natož pak s nastalou situací. Jediný problém jsem měla s hudbou, která byla přímo hororová a já jsem se s tím zpočátku velmi těžko ztotožňovala, ale vzhledem k občasnému, hororovemu jednání Marca to mělo asi svůj význam. Zajímavý komentář má uživatel Traffic.(22.10.2015)

  • claudel
    ****

    Pěkný francouzský film o síle osudu, jak dokáže zamíchat city dospělých lidí. Takhle to umí natočit jen Francouzi, přestože se domnívám, že umějí také ještě víc přitlačit na pilu a vyždímat ještě více emocí. Tři srdce jsou možná příliš jednoduché a přímočaré, ale pořád pěkné. Kongeniální je scéna, kdy Marc se Sylvií u stolu hrají pouze očima.(20.7.2018)

  • Matty
    ****

    Nevím, zda nejsem škodolibější divák, než jakého film předpokládá, ale namísto dojímání jsem se bavil tím, s jak přehnanou důsledností jsou utahovány šrouby melodramatického vyprávění. Stejně poučeně nakládal s konvencemi žánru Truffaut, rovněž s oblibou využívající komentář nezaujatého vypravěče. Na prvního muže francouzské nové vlny jsem si ovšem vzpomněl také v souvislosti s jeho rozhovorem s Hitchcockem. Buď můžete diváka šokovat tím, že znenadání necháte explodovat bombu ukrytou pod stolem, nebo bombu ukážete s předstihem a diváka budete několik minut držet v napětí, kdy dojde k explozi. Ve třech srdcích je takovou bombou, na jejíž výbuch nejen díky hororovému ladění některých scén téměř po celý film čekáme, srdce hlavního hrdiny. Film přitom funguje jako černohumorný thriller, aniž by pohrdal postavami a kazil zážitek těm divákům, kteří se (doslova) neskutečné ironii osudu nechtějí smát, ale plakat nad ní. Zvláštní hybrid. Ukazuje však jednu z možných cest, po nichž se dnes melodrama, nemá-li být vysmíváno pro svou staromódnost, může vydat. 75%(5.2.2015)

  • Enšpígl
    *****

    Naprosto vymazlená filmová delikatesa. Příběh vyprávěný s citem filmařským o citech lidských. Hoď mně jehlu do přeplněnýho seníku a najdu jí spíš než chybu v tomhle filmovým diamantu. Řeklo by se, jak musí být těžký vyprávět o lidských citech, o lásce, o shodě okolností, tak aby tomu divák uvěřil, aby to působilo lehce a přirozeně, ale stačí být bohem nadaný umělec a jde všechno. Filmařská lahůdka se současně stala i lahůdkou hereckou, dámy jsou výborný, ale Benoit si tady svým herectvím vypsal žádanku na Cesara.(25.11.2014)

  • Traffic
    ****

    Tři srdce jsou regulérní melodrama a zároveň melodrama v uvozovkách, což je poměrně riskantní manévr, ale protřelému Jacquotovi to tady vychází. Funguje to v praxi tak, že přepjatost až afektovanost typická pro tenhle žánr je tady místy nepřirozeně zesilovaná, občas lehce ironicky komentovaná a zároveň s vážnou tváří naplňovaná. Vodítko můžou představovat už úvodní zlověstně znějící smyčce, které podkreslují relativně banální situaci (hrdina nestihne vlak) a předznamenávají budoucí nevyhnutelnou tragédii. Především Poelvoorde jako herec v sobě obě polohy dost přesně ztělesňuje - jednak se dá jeho Marc číst jako pohnutá figura vystresovaného úředníka a stejně tak jako poněkud směšně působící milenec, který nepochopitelným způsobem uhrane obě dvě sestry. Jacquot k tomu ještě přidává přehnaně dramatická přerámování kamery nebo suše glosujícího vypravěče, který závažným hlasem sděluje zcela banální informace (komu při scéně se západem slunce definitivně nedojde, že to má být legrace, tak už nevím). Tohle balancování na hraně mezi oběma polohami - lehce parodickou a naprosto seriózní - se filmu daří ustát, takže pokud jej začnete včas sledovat touhle optikou, bavíte se všemi těmi sebeshazovačnými momenty a zároveň jste schopní to prožívat jako romanci. Navíc je to kromě toho chytrý, nenápadně podaný komentář k dnešní kultuře zdravého životního stylu, kterou dává Jacquot do kontrastu s onou francouzskou "amour fou" - šílenou láskou, kterou byste nemohli prožívat, pokud byste nekouřili, pravidelně běhali a jedli saláty k obědu a suchary k večeři.(25.11.2014)