Reklama

Reklama

Zásadní kapitola polských dějin je skončena, ale osudy poznamenaných se teprve začínají. Představitel snímku (Wajdův dvorní herec Olbrychski) sice přežil hrůzy koncentračního tábora, ale o jeho budoucnosti se má teprve rozhodnout. Tvůrce inspirovaný literárními texty spisovatele Tadeusze Borowského klade svému hrdinovi (a poválečnému Polsku) klíčové otázky směřující k jádru lidské existence. Kam se můžou ubírat vaše kroky ve zpustošené „krajině po bitvě“? O jaké hodnoty se můžete opřít ve chvíli, kdy lidský život neznamená nic? Filozofické hledání identity se prolíná s milostným vztahem k židovské dívce, který tvoří další důležitou linii příběhu. Dva lidské osudy vsazené do nekompromisně realistického ztvárnění válečného běsnění zničené země. (NFA)

(více)

Recenze (30)

mchnk 

všechny recenze uživatele

Vězněm jsi a vězněm zůstaneš. Osvobozeni, aby mohli být uvězněni. Natočit toto na začátku normalizačních let sovětského bloku, je cosi nevídaného. Velmi by mne zajímal osud filmu a jeho veřejné distribuce. Jednu navíc za Stanisławu Celińskou. Fakt, že se jednalo o debut + její přirozený šarm, jsou kombinace, které mne uchvátily. ()

asLoeReed 

všechny recenze uživatele

Koncentrační tábor na konci války, kdy již z místa zmizeli Nacisti, je dějištěm působivého snímku Adrzeje Wajdy vycházejícího při scénáři z povídek Tadeusze Borowského. Vězni jsou zdánlivě svobodni (v úvodu vybíhají do zasněžené „krajiny po bitvě“ v radosti za doprovodu klasického Vivaldiho Čtvera ročních dob), ve skutečnosti se však nemůžou snadno dostat domů, když zároveň nemají kam, země je zničená a trýzněná nouzí, obklopená novými sílami, Američany a Komunisty. Sníh taje, jídla je nedostatek a ve špíně a troskách se rozpadají iluze a vztahy – přežít se jeví jako nést tuto bolest dál. Hlavní postavou je básník, intelektuál Tadeusz (Daniel Olbrychski), jenž se nespokojí čekat na neznámou pomoc; poté, co jej okouzlí mladá dívka Nina, podaří se mu s ní z rozvalin tábora utéct, ale nepřijímá odchod do svobodné emigrace, protože ta by znamenala zradu vlasti, Tadeusz cítí, že musí zůstat v krajině. Nemožnost najít nový směr a pokusit se vrátit do života se stává osudnou pro znavené vězně zapomenuté v bídě. Nina je zabita ledabylým americkým vojákem, Tadeusz v závěru lituje a odchází. „Šest let nás zabíjeli Němci, teď vy, jaký je v tom rozdíl?“ říká zklamaně Tadeusz směrem k americkému důstojníkovi. Třesoucí se, autentická ruční kamera, snímající prostor v dlouhých blízkých záběrech prohlubuje mrazivou náladu bezútěšného snímku. ()

Reklama

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Andrzej Wajda sa až príliš snaží stať novodobým klasikom. Delikátne rámované zábery za sprievodu Vivaldiho hudby vyobrazujú humanistické idei ľudu povojnového Poľska v okázalo umeleckom, ale transparentnom balení. Štylizované divadlo, ktorého prítomnosť je intenzifikovaná javiskovými scénami, mení až finálna deziluzívna konfrontácia mladého intelektuála (tak typického pre neskoršie národné hnutie "kina morálneho nepokoja") s desivým precitnutím do nového zajatia. Technicky uhrančivé a prefíkane čisté natoľko, že som takmer neveril dobe vzniku, ale rovnako som nedokázal uveriť, že sledujem skutočnosť, nie fikciu. 70% ()

Vitex 

všechny recenze uživatele

Další z Wajdových filmů na téma druhé světové války tentokrát demytizuje osvobození koncentračních táborů, osvoboditele i radost osvobozených. Mimo jiné řeší otázku, jestli je po takových zážitcích člověk ještě schopen normálního života. Těkavá ruční kamera a hojné používání detailů vtahuje diváka doprostřed dění a dodává snímku na autenticitě. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

O prvých dielach jedného slovenského režiséra som čítal, že prekypujú tvorivou energiou, ale na úkor zrozumiteľnosti a celistvosti diela, resp. niečo v tom zmysle. Podobný pocit mám z tohto Wajdovho filmu, ktorý už ale nakrútil ako skúsený režisér. Téma je neopozeraná, ale uchopená pomocou asi až príliš artových prostriedkov. Asi by som privítal niečo viac autentickejšie, napríklad bez tu prítomnej hudby, ktorá neustále upozorňuje na to, že pozeráme vysoko hodnotné dielo. Jedna šokujúca udalosť pôsobí ako deus ex machina, zrejme bola v predlohe a nakoniec rozhodla o tom, že mi ostala po Krajine po bitke dosť nepríjemná pachuť v mozgu. Tie sú že vraj ako surové veľmi chutné, ako konštatuje jedna z postáv. ()

Galerie (10)

Reklama

Reklama