Komentáře uživatelů k filmu (44)

  • Master19
    **

    Utahaný a nezáživný film, který nezachrání ani akčnější závěr. Pro vyšší zážitek se musí člověk zajímat o Dostojevského, potažmo o onu dobu a její pohnutky. Snímek sám o sobě strhnout nedokáže.(1.11.2007)

  • mirec88
    ****

    Sfilmovať túto veľmi ťažkú knihu bol tvrdý oriešok, ale našťastie sa to podarilo celkom dobre, ba nadpriemerne. Veľmi silný príbeh umocnený výbornými hereckými výkonmi. Príjemná dobová hudba tomuto snímku tiež dopomohla. Btw. škoda, že na DVD nie sú české titulky a tak kto nevie po francúzsky (ako ja) má smolu a musí film pozerať v otrasnom českom dabingu.(27.11.2009)

  • tomtomtoma
    *****

    A další kvalitní zpracování tématu o pravých tvářích revolucionářů a jejich skutečných touhách a cílech. Film s mnoha zajímavými postavičkami. V podstatě jde o skupinu mladých lidí, kteří víceméně vznešené myšlenky jsou schopni překroutit a využít pro svoji potřebu. Vůdcem skupiny je Petr Verchovenskij (Jean-Philippe Écoffey), který chce revoluci, říká, že přináší nový řád. Ale ve skutečnosti chce jen díky zmatku a svým intrikám dosáhnout svých nízkých cílů v podobě moci a pomsty všem, kteří se mu kdy předtím nebáli postavit. Je to jakýsi ďáblík, který chce všechny jen využít a zneužít. Proti němu se staví Šatov (Jerzy Radziwilowicz), který pro změnu hlásá cestu k bohu, aniž by v boha sám věřil, něco jako lásku a úctu k bližnímu svému. Oba dva by rádi do čela své revoluce postavili charismatického Nikolaje Stavrogina (Lambert Wilson), člověka, který každému říká něco jiného, bojuje v něm dobrota se zlem, ale nechce se nechat vtáhnout na žádnou stranu. Dále je tu Kirilov (Laurent Malet), který vidí cestu v sebevrždě, aby ukázal, že je jediný svobodný, ale jehož sebevraždu dokáže Petr velmi využít ve svůj prospěch, když na něj hodí smrt Šatova, jehož nechal zavraždit svoji partou revolucionářů, kteří spíše jen nedokázali najít svůj prostor pro své trochu zvrácené myšlenky. Protože byli schopni vymyslet jen zrůdné teorie o budoucí podobě života, jako Šigalev (Philippe Chambon), který vidí násilnou tyranii správně podanou, jako ráj pro lidi. Dále otec Petra Štěpán Verchovenskij (Omar Sharif), člověk, který z určité nudy a odbojnosti podepisuje různé petice. Velmi zajímavý film o krutosti revolucionáčů, jejichž vůdce za rádoby vzletnými myšlenkami skrývá pouze svoji zášť a touhu po moci.(24.1.2010)

  • jitrnic
    ****

    Dostojevského knihu považuji opravdu za mimořádnou a Wajdovu adaptaci za velice zdařilou (ovšem kvalit předlohy neměl šanci dosáhnout). Varvara Petrovna a další postavy byly ve filmu zcela opomenuty (což bylo asi moudré rozhodnutí vzhledem ke košatosti a rozvětvenosti Dostojevského románu), Štěpána Trofimoviče k nim mohl Wajda klidně přiřadit, jeho funkcí ve filmu je v podstatě pouze pronést závěrečný proslov. Co se hodně hodně povedlo je obsazení tria Nikolaj Stavrogin - Petr Štěpánovič - Ivan Šatov. Muselo být nesmírně obtížné najít představitele, z kterých by vyzařovalo tak přesně to, co z jejich literárních předobrazů. Povedlo se opravdu znamenitě. Jen bych dodal, že kniha končí ještě větší apokalypsou. Kromě Šatova, Štěpána Trofimoviče, Lebjadkina a jeho sestry umírá také Stavrogin a Líza a Petr Štěpánovič je poslán do vyhnanství na Sibiř (tím už si teda nejsem úplně jistý).(7.1.2010)

  • MaMitti
    *

    Děs běs. Ideální předloha pro zajímavou intelektuálně filozofickou divadelní hru. Film to neutáhl. Ne tento. Škoda. Jedna hvězdička za hudbu.(5.5.2010)

  • tempus
    ***

    Z filmu sálá vynikající režie a víc než dobrý námět, jen je škoda, že ho zahrabal lehce zamotaným a těžko pádným scénářem.(13.10.2010)

  • jamalka
    *

    Dosti nepodařená adptace tohoto Dostojevského díla. Film z románu sice převzal většinů dialogů, ale úplně opomenul popisné pasáže, které v románu tvoří většinu. Divák se tak ocitá někde uprostřed knihy, nezná souvislosti a celý film tak působí jako pouhý sled setkávání, která ani moc nedávají smysl. Sice chápu, že adaptace Dostojevského je vzhledem k jeho stylu psaní složitá, ale přesto si myslím, že lepší by bylo se těchto snažení vzdát, než aby vznikaly podobné filmy, které stejně podstatu díla nevystihnou, ale spíše jim uškodí a rozběsní čtenáře.(9.3.2009)

  • LEATHERFAC
    **

    Vážení přátelé...Jsou filmy, které jsou aktuální i dlouho po svém vzniku a jsou filmy, jejichž aktuálnost má své hranice. Myslím, že tento film patří do druhé kategorie. Dostojevského jsem nečetl a tento film, ve mě tuto toho rozhodně nevzbudil. Ale nechci hodnotit knihu - hodnotím film. Z celé stopáže se dalo koukat pouze na poslední půl hodinu. To před tím mě bohužel naprosto neoslovilo. Šerední nesympatičtí revolucionáři poletují sem a tam a chtějí všechno bořit a zapalovat a diskutují na intelektuální témata. No - to je tak něco pro mě. Herci hrají navíc dost těžko uvěřitelně, což zachraňuje, jako vždy skvělá, Isabelle Huppert. A taky zajímavá hudba. Film se ke konci mírně rozběhne, za což taky dávám dvě * Ale celkový mdlý dojem už to nezachrání - jak řekl Švankmajer při přebírání lva - "Film je buď dobrý celý, nebo není dobrý vůbec". Jinými slovy - dívat se na film jen kvůli dobré hudbě a jedné dobře zahrané roli je zbytečné. Film musí být dobrý jako celek. Film, který se měl stát opusem, ale nestal se jím...(1.11.2007)

  • ekomo
    ****

    Docela složitě pojatá kniha a tudíž i samotný film. Z počátku filmu jsem se v ději příliš neorientoval a spíše jsem tápal, kdo kdo je, kdo co udělal, atd. Ale čím dál později mě film začal dostávat pro svou skutečnost jako kdybych se ho sám zúčastnil, jediné co mě zklamalo byl závěr, který se mi zdál dost nedotažený.(9.7.2008)

  • Dominique
    ****

    V některých obrazech je Dostojevského symbolika silnější než v knize. Měl jsem tu čest vidět i divadelní představení a film byl ze všech tří variant nejslabší. Přesto mě nadchnul, výběr herců (a i ten Omar!) byl vynikající a jejich hra bezchybná. Těch symbolů mají Běsi nepřeberně. Wajda vybral ty nejsilnější a nejdůležitější, ale to je málo. Vím, že není sranda natočit Běsi, ale to nemůže omlouvat. Mít film třikrát takovou stopáž, věřil bych v dokonalý film.(19.1.2009)

  • Pawlisman
    ***

    Skutečný děs a běs. Především ohavné kostýmy, obsazení herců a vůbec celková příšerná výprava. V ději jsou oproti předloze také změny a celý tento film celkově znevažuje to velké literární dílo. Navíc divadelní zpracování je s takovýmto výtvorem absolutně nesrovnatelné. Vytratilo se zde vše, v čem tkví jádro předlohy. Pochopil vůbec někdo, kdo předtím knihu nečetl ani neviděl jiné zpracování, o čem Běsi jsou? Ostuda... 3,5/10 Po druhém shlédnutí bez předsudků zvyšuji na 3 hvězdy. Takový výňatek z díla. Docela mi i sedlo.(25.2.2008)

  • radektejkal
    ****

    Gudaulin říká: "... o moc lépe se Dostojevského Běsi ani myslím natočit nedají..." To ovšem. Já se navíc domnívám, že se Dostojevský nedá natočit vůbec - pokud se to nevezme "zgruntu", jak to třeba udělal ve své prvotině Aki Kaurismäki. Jádrem objemných děl F. M. Dostojevského nejsou vypjaté okamžiky (ca. 10%), ale jakási střední poloha (70%), kdy se sice něco děje, ale především se hodně se zvažuje, vyvozuje, plánuje, hodnotí, zkrátka přemítá. A to organicky začlenit do jednoho filmu (byť dvouhodinového) prostě nejde. Ne jinak než trpělivým čtením se lze dobrat nomádské podstaty zla, kterou v Běsech reprezentuje především Petr Verchovenskij. K dokreslení: podobně je to u vztahu Dostojevskij a rozhlas. Nedávno jsem poslouchal rozhlasové hry Bratří Karamazovy a Idiot a dramatizované četby (Zločin a trest / Преступление и наказание (s Hrušinským jako Porfirijem) a Uražení a ponížení / Униженные и оскорбленные (s Kemrem jako Ichmeňovem), uvádím i původní názvy, protože jsem tyto knihy četl i rusky; na ruském černém trhu se těžko získávaly, byly silně ohmatané a drahé). Hlavně jsem chtěl ale říct, že mezi četbou a hrou byl nebetyčný rozdíl k prospěchu první. Samotný film nekomentuji, viděl jsem jej sice dvakrát, ale časový odstup je poměrně velký, stejně jako dojem, který ve mně zanechal.(25.12.2014)

  • Jelly
    ****

    snad je to tím, že jsem knihu četl, ale líbilo se mi to. proti knížce má film přímo ďábelské tempo; čekal jsem, že to bude mnohem víc nedějové...(1.11.2007)

  • trepka
    ***

    francouzský film od Andrzeje Wajdy, podle románu od Dostojevskéh? no, bylo to zajímavé pojetí, to se musí nechat(27.2.2009)

  • Mat21
    *

    Kirilov úpěnlivě touží po spáchání sebevraždy, jen čeká na správný okamžik scého činu. Nikolaj Stavrogin se zdá být nad věcí, ač by si ho člověk mohl lehce splést s upírem. Lebjatkinovým snem je dostat se do Petrohradu a zažít kulturní zemětřesení. Jeho sestře coby bílé paní lehce straší ve věži. Shatov s jednou kapsou prázdnou a druhou vysypanou je odhodlán spasit Rusko. A Stjepan již jen přemítá o životě a skutcích, na které mu již věk nestačí. Tito lidé a mnozí další stojí u zrodu revoluce v carském Rusku roku 1870. A o čem vlastně pojednává film Běsi? Carství tomu, kdo ve filmu nalezl nějaký smysl! ║27.8.2009║(27.8.2009)

  • Móó
    ***

    Možná, kdybych přečetla i knížku, můj názor by byl jiný. Ne že bych se nudila, ale dějová linka tam prostě není a skoro 2 hodiny sledovat, jak někdo něco dělá a přitom se nic neděje, mě prostě moc nezaujalo.(3.6.2011)

  • holistix
    *

    Čtenáře předlohy může rozčílit svévolné vykostění a překroucení významů. Scénář na jednu stranu bezohledně škrtá a na druhou se snaží být v libovolných scénách doslovný. Postavy pak deklamují bez motivací a podtextů, neboť na ně není čas. Výrazně se proměňují i vztahy a charaktery, a to směrem k zjednodušení, což lze vnímat jako největší zvěrstvo na Dostojevském. Žádný souboj s ďasem, karty rozdány předem. A samé nízké.(15.1.2012)

  • jenjan
    **

    Dostojevskij se musí číst a ne se na něj dívat obzvláště v překvapivě nadmíru plytkém a neosobitém pojetí Andrzeje Wajdy s naprostou absencí jakékoliv atmosféry.(24.1.2011)

  • Gumby
    *

    Nepochopím, jak si může někdo dovolit udělat z Dostojevského, jehož romány jsou založeny na detailním psychologickém rozskreslení postav a dokonale vygradované zápletce, takovou patetickou a nesmyslnou slátaninu. Všechny postavy jsou tu za hranou karikatury (obzvlášť mě dráždil Stavrogin s "ďábelskou" patkou), každá pronese svou jednu, dvě věty, které jí mají jakože charakterizovat. Zápletka jen formálně načtrnutá, tajemství o minulosti Stavroginově, které román drží celou dobu v napětí, chybí zcela (resp. je hned na úvod naprosto banálně vyřčeno). Výtvarně je to taky celé nějak pochybné - přebarvené, kostýmy nažehlené, maskování přepísklé, stejně jak herecké výkony...Jediné co mě zaujalo byl ten složený, ostrý, zvukový efekt "běsnícího" Verchovenského. A nechci křivdit, možná jsem něco přehlédl, ale Nikolaj Vsevolodovič Stavrogin se dle Dostojevského románu na závěr pověsí. Chybí-li tahle pointa, je to obdobné, jako pašijový příběh bez zmrtvýchvstání :)(7.10.2008)

  • mosem
    ****

    Stejně jako samotný román Dostojevského, jeví se i tento film silně diskutabilní a rozporně hodnocený. Najdeme zde ohodnocení "dopad" a "pět hvězd". Je jistou výhodou, pokud má divák přečtený Dostojevského román před shlednutím filmu, protože zejména v první polovině filmu se může ztrácet, neboť některé souvislosti, v samotném románu zřetelně vyjádřené jsou zde pouze naznačeny. Na straně druhé bude v tom případě postrádat řadu zásadních momentů. Ale právě v tom je Wajdovo mistrovství. Ze spleti myšlenek, zápletek a odboček románu vytáhnout jedinou dějovou linii, na ní vystavět vlastní příběh, ale přitom neztratit nic podstatného z toho původního. Z hereckých výkonů bych vysoce ohodnotil Jeana-Phelippe Écoffeye v roli Petra a zaujal mně Jerzy Radziwilowicz v roli Šatova. Naopak Omar Sharif a jeho Štěpán Verchovenskij na mně působil, jako by zde byl jen pro svoji osobnost, nikoliv postavu samotnout, a jeho postava zde působila téměř nadbytečně. Snad s výjimkou závěrečné sceny filmu, kde na mne ale působil uměle pateticky.(3.12.2011)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace