Les Possédés
The Possessed
Besi
Obsahy(1)
Filmová adaptace nejdiskutovanějšího románu F. M. Dostojevského, který vyvolal pohoršení pro svůj kritický pohled na revoluční radikalismus. Wajda ztvárnil jen část předlohy, rekonstruoval pouze linii politické konspirace, aby demaskoval zhoubnost destruktivních revolučních aktivit nezralých, zakomplexovaných a mocichtivých jedinců. V poněkud akademicky pojatém snímku spočívá značná váha na dialozích a hereckém projevu především francouzských představitelů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (48)
Jako literární dílo samozřejmě skvostné, jako film už méně. Jakmile jsem uviděla menu na DVD, obličeje, barvy a tak všechno, přemýšlela jsem, jestli film bude francouzský, nebo polský... Nemýlila jsem se... Herci mi přišli moc křečovití a moc to na mě nezapůsobilo. I když hudba byla výborná... ()
Nechápu zdejší slabé hodnocení. Podle mého je to vynikající adaptace Dostojevského románu, který se například i pro divadlo předělává dost těžko, ale jde to, a jak -- viz Morávek. Zhlédnout Běsy ještě za bolševika, to byl kdysi zážitek rovnající se politické konspiraci. ()
Asi není možné dobře zfilmovat Dostojevského. Je to zvláštní. Existuje tolik vynikajících dramatizací (ty, co se hrají v Huse na provázku) a tak málo slušných zfilmování. Možná že je v mezích literárních konvencí žádoucí aby postavy diskutovaly o náboženství způsobem, jakým to dělá Dostojevský. Na prknech, která znamenají svět, je to únosné a ve filmu přehnané a nudné zároveň. Přijde mi, že Wajda se spíš pokusil dokumentářně vystihnout společnost, ve které se ten příběh odehrává. To se mu sice povedlo, ale u Dostojevského je prostředí to nejméně podstatné. Podstatný je myšlenkový vývoj postav - a ten na plátně působí nepřirozeně a svým způsobem směšně. Divní herci, nepřirozený scénář, příliš překroucené nebo neuměle vyjádřené myšlenky. Nic moc. ()
Utahaný a nezáživný film, který nezachrání ani akčnější závěr. Pro vyšší zážitek se musí člověk zajímat o Dostojevského, potažmo o onu dobu a její pohnutky. Snímek sám o sobě strhnout nedokáže. ()
Sfilmovať túto veľmi ťažkú knihu bol tvrdý oriešok, ale našťastie sa to podarilo celkom dobre, ba nadpriemerne. Veľmi silný príbeh umocnený výbornými hereckými výkonmi. Príjemná dobová hudba tomuto snímku tiež dopomohla. Btw. škoda, že na DVD nie sú české titulky a tak kto nevie po francúzsky (ako ja) má smolu a musí film pozerať v otrasnom českom dabingu. ()
Dostojevského knihu považuji opravdu za mimořádnou a Wajdovu adaptaci za velice zdařilou (ovšem kvalit předlohy neměl šanci dosáhnout). Varvara Petrovna a další postavy byly ve filmu zcela opomenuty (což bylo asi moudré rozhodnutí vzhledem ke košatosti a rozvětvenosti Dostojevského románu), Štěpána Trofimoviče k nim mohl Wajda klidně přiřadit, jeho funkcí ve filmu je v podstatě pouze pronést závěrečný proslov. Co se hodně hodně povedlo je obsazení tria Nikolaj Stavrogin - Petr Štěpánovič - Ivan Šatov. Muselo být nesmírně obtížné najít představitele, z kterých by vyzařovalo tak přesně to, co z jejich literárních předobrazů. Povedlo se opravdu znamenitě. Jen bych dodal, že kniha končí ještě větší apokalypsou. Kromě Šatova, Štěpána Trofimoviče, Lebjadkina a jeho sestry umírá také Stavrogin a Líza a Petr Štěpánovič je poslán do vyhnanství na Sibiř (tím už si teda nejsem úplně jistý). ()
Dosti nepodařená adptace tohoto Dostojevského díla. Film z románu sice převzal většinů dialogů, ale úplně opomenul popisné pasáže, které v románu tvoří většinu. Divák se tak ocitá někde uprostřed knihy, nezná souvislosti a celý film tak působí jako pouhý sled setkávání, která ani moc nedávají smysl. Sice chápu, že adaptace Dostojevského je vzhledem k jeho stylu psaní složitá, ale přesto si myslím, že lepší by bylo se těchto snažení vzdát, než aby vznikaly podobné filmy, které stejně podstatu díla nevystihnou, ale spíše jim uškodí a rozběsní čtenáře. ()
Děs běs. Ideální předloha pro zajímavou intelektuálně filozofickou divadelní hru. Film to neutáhl. Ne tento. Škoda. Jedna hvězdička za hudbu. ()
Z filmu sálá vynikající režie a víc než dobrý námět, jen je škoda, že ho zahrabal lehce zamotaným a těžko pádným scénářem. ()
Vážení přátelé...Jsou filmy, které jsou aktuální i dlouho po svém vzniku a jsou filmy, jejichž aktuálnost má své hranice. Myslím, že tento film patří do druhé kategorie. Dostojevského jsem nečetl a tento film, ve mě tuto toho rozhodně nevzbudil. Ale nechci hodnotit knihu - hodnotím film. Z celé stopáže se dalo koukat pouze na poslední půl hodinu. To před tím mě bohužel naprosto neoslovilo. Šerední nesympatičtí revolucionáři poletují sem a tam a chtějí všechno bořit a zapalovat a diskutují na intelektuální témata. No - to je tak něco pro mě. Herci hrají navíc dost těžko uvěřitelně, což zachraňuje, jako vždy skvělá, Isabelle Huppert. A taky zajímavá hudba. Film se ke konci mírně rozběhne, za což taky dávám dvě * Ale celkový mdlý dojem už to nezachrání - jak řekl Švankmajer při přebírání lva - "Film je buď dobrý celý, nebo není dobrý vůbec". Jinými slovy - dívat se na film jen kvůli dobré hudbě a jedné dobře zahrané roli je zbytečné. Film musí být dobrý jako celek. Film, který se měl stát opusem, ale nestal se jím... ()
Docela složitě pojatá kniha a tudíž i samotný film. Z počátku filmu jsem se v ději příliš neorientoval a spíše jsem tápal, kdo kdo je, kdo co udělal, atd. Ale čím dál později mě film začal dostávat pro svou skutečnost jako kdybych se ho sám zúčastnil, jediné co mě zklamalo byl závěr, který se mi zdál dost nedotažený. ()
V některých obrazech je Dostojevského symbolika silnější než v knize. Měl jsem tu čest vidět i divadelní představení a film byl ze všech tří variant nejslabší. Přesto mě nadchnul, výběr herců (a i ten Omar!) byl vynikající a jejich hra bezchybná. Těch symbolů mají Běsi nepřeberně. Wajda vybral ty nejsilnější a nejdůležitější, ale to je málo. Vím, že není sranda natočit Běsi, ale to nemůže omlouvat. Mít film třikrát takovou stopáž, věřil bych v dokonalý film. ()
Skutečný děs a běs. Především ohavné kostýmy, obsazení herců a vůbec celková příšerná výprava. V ději jsou oproti předloze také změny a celý tento film celkově znevažuje to velké literární dílo. Navíc divadelní zpracování je s takovýmto výtvorem absolutně nesrovnatelné. Vytratilo se zde vše, v čem tkví jádro předlohy. Pochopil vůbec někdo, kdo předtím knihu nečetl ani neviděl jiné zpracování, o čem Běsi jsou? Ostuda... 3,5/10 Po druhém shlédnutí bez předsudků zvyšuji na 3 hvězdy. Takový výňatek z díla. Docela mi i sedlo. ()
snad je to tím, že jsem knihu četl, ale líbilo se mi to. proti knížce má film přímo ďábelské tempo; čekal jsem, že to bude mnohem víc nedějové... ()
francouzský film od Andrzeje Wajdy, podle románu od Dostojevskéh? no, bylo to zajímavé pojetí, to se musí nechat ()
Kirilov úpěnlivě touží po spáchání sebevraždy, jen čeká na správný okamžik scého činu. Nikolaj Stavrogin se zdá být nad věcí, ač by si ho člověk mohl lehce splést s upírem. Lebjatkinovým snem je dostat se do Petrohradu a zažít kulturní zemětřesení. Jeho sestře coby bílé paní lehce straší ve věži. Shatov s jednou kapsou prázdnou a druhou vysypanou je odhodlán spasit Rusko. A Stjepan již jen přemítá o životě a skutcích, na které mu již věk nestačí. Tito lidé a mnozí další stojí u zrodu revoluce v carském Rusku roku 1870. A o čem vlastně pojednává film Běsi? Carství tomu, kdo ve filmu nalezl nějaký smysl! ║27.8.2009║ ()
Možná, kdybych přečetla i knížku, můj názor by byl jiný. Ne že bych se nudila, ale dějová linka tam prostě není a skoro 2 hodiny sledovat, jak někdo něco dělá a přitom se nic neděje, mě prostě moc nezaujalo. ()
Nepochopím, jak si může někdo dovolit udělat z Dostojevského, jehož romány jsou založeny na detailním psychologickém rozskreslení postav a dokonale vygradované zápletce, takovou patetickou a nesmyslnou slátaninu. Všechny postavy jsou tu za hranou karikatury (obzvlášť mě dráždil Stavrogin s "ďábelskou" patkou), každá pronese svou jednu, dvě věty, které jí mají jakože charakterizovat. Zápletka jen formálně načtrnutá, tajemství o minulosti Stavroginově, které román drží celou dobu v napětí, chybí zcela (resp. je hned na úvod naprosto banálně vyřčeno). Výtvarně je to taky celé nějak pochybné - přebarvené, kostýmy nažehlené, maskování přepísklé, stejně jak herecké výkony...Jediné co mě zaujalo byl ten složený, ostrý, zvukový efekt "běsnícího" Verchovenského. A nechci křivdit, možná jsem něco přehlédl, ale Nikolaj Vsevolodovič Stavrogin se dle Dostojevského románu na závěr pověsí. Chybí-li tahle pointa, je to obdobné, jako pašijový příběh bez zmrtvýchvstání :) ()
Dostojevskij se musí číst a ne se na něj dívat obzvláště v překvapivě nadmíru plytkém a neosobitém pojetí Andrzeje Wajdy s naprostou absencí jakékoliv atmosféry. ()
Čtenáře předlohy může rozčílit svévolné vykostění a překroucení významů. Scénář na jednu stranu bezohledně škrtá a na druhou se snaží být v libovolných scénách doslovný. Postavy pak deklamují bez motivací a podtextů, neboť na ně není čas. Výrazně se proměňují i vztahy a charaktery, a to směrem k zjednodušení, což lze vnímat jako největší zvěrstvo na Dostojevském. Žádný souboj s ďasem, karty rozdány předem. A samé nízké. ()