Les Possédés
The Possessed
Besi
Obsahy(1)
Filmová adaptace nejdiskutovanějšího románu F. M. Dostojevského, který vyvolal pohoršení pro svůj kritický pohled na revoluční radikalismus. Wajda ztvárnil jen část předlohy, rekonstruoval pouze linii politické konspirace, aby demaskoval zhoubnost destruktivních revolučních aktivit nezralých, zakomplexovaných a mocichtivých jedinců. V poněkud akademicky pojatém snímku spočívá značná váha na dialozích a hereckém projevu především francouzských představitelů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (48)
A. Wajda je bezpochyby skvělý režisér, ale tady si vzal příliš velké sousto. Zfilmovat Dostojevského je v podstatě nemožné, a tento film to bohužel potvrzuje. Sice obsahuje několik silných scén, ale ty jsou zajímavé spíše z literárního hlediska, než z hlediska jejich filmového zpracování. Podstatnou vadou na kráse je pro mě i skutečnost, že v tomto filmu snad nevystupuje jediný ruský herec. Omar Sharif je bezpochyby schopný herec, ale jako Rus opravdu moc nevypadá... ()
Stejně jako samotný román Dostojevského, jeví se i tento film silně diskutabilní a rozporně hodnocený. Najdeme zde ohodnocení "dopad" a "pět hvězd". Je jistou výhodou, pokud má divák přečtený Dostojevského román před shlednutím filmu, protože zejména v první polovině filmu se může ztrácet, neboť některé souvislosti, v samotném románu zřetelně vyjádřené jsou zde pouze naznačeny. Na straně druhé bude v tom případě postrádat řadu zásadních momentů. Ale právě v tom je Wajdovo mistrovství. Ze spleti myšlenek, zápletek a odboček románu vytáhnout jedinou dějovou linii, na ní vystavět vlastní příběh, ale přitom neztratit nic podstatného z toho původního. Z hereckých výkonů bych vysoce ohodnotil Jeana-Phelippe Écoffeye v roli Petra a zaujal mně Jerzy Radziwilowicz v roli Šatova. Naopak Omar Sharif a jeho Štěpán Verchovenskij na mně působil, jako by zde byl jen pro svoji osobnost, nikoliv postavu samotnout, a jeho postava zde působila téměř nadbytečně. Snad s výjimkou závěrečné sceny filmu, kde na mne ale působil uměle pateticky. ()
Z navýsost politického románu vytvořil polský klasik Wajda čistě politický film a své hrdiny, ten "předobraz bolševictví", vyhrotil do té míry, že se mění až v postavy jakési hrůdné grotesky. Výsostně vypjaté vyprávění má však dnes podstatně menší dopad než v době svého vzniku. 60 % (Ci 01/2008, str. 104) ()
Příběh začíná v roce 1870 v malém městečku kdesi v Rusku. Je zpracován skutečný "Nečsajevův příběh". Skupina mladých revolucionářů chce násilím zničit systém. Myslí si, že je to jediná šance, jak reformovat starou ruskou společnost. Vůdcem této skupiny je Petr Verchovenskij. Výborné herecké výkony Huppertové a Jutty Lampe ()
[Literární předloha: Fjodor Michajlovič Dostojevskij - Běsi] ()
To, k jakému účelu Wajda využívá Dostojevského předlohu a jakého prznění se přitom dopouští se mi prostě nelíbí. Dlužno říct, že nečíst knihu a nevztekat se tak kvůli tomu skoro při každém záběru, tak by můj problém s Běsy byl o poznání menší a těch pár hvězdiček by si přeci jen zasloužily - minimálně za nečekaně velmi podařené ztvárnění Verchovenského (které je také ale asi nejvěrnější své románové předloze). ()
Film byl uveden ve Filmovém klubu Alfa Sokolov v sezoně 1992/93. ()
Před Běsi jsem se podíval na Démony Petrohradu. Oba filmy dělí 20 let. Wajdovo zpracování je špičkové nejen obsahově, obrazově, hudebně, ale i hereckým obsazením. Dobovka jako vyšitá!!! Výkony jsou vyvážené, jen na několika místech jsem měl u Šatova dojem přehrávání, které doslova drnčelo. Každopádně, je s podivem, jak se některé situace objevují i v dnešní době. Konstatováním, že : "Všichni lidé jsou otroci a v otroctví jsou si rovni." Nebo : "Musíme vyrovnat rozdíly. Musíme snížit vzdělání a nadání. A protože nadaní potřebují vyniknout, tak bude nutné vyříznout jazyk Ciceronovi, vypíchnout oči Koperníkovi a ukamenovat Shakespeara. Tohle je můj systém, tím navrhuji pozemský ráj." Já alespoň spatřuji podobné postoje i okolo sebe. Kdo je každopádně vůdčí figurou a hraje nejpřesvědčivěji je Jean-Philippe Écoffey. Z takových fanatiků jde strach v každé době. Pro dosažení vlastních ambicí se nezastaví před ničím. To by mělo být výstražným mementem filmu. Běsi všude, v povahách, v době, ve skutcích, v následcích. Určitě, i po takovém odstupu v čase, plná palba hvězd. ()