poster

Země zaslíbená

  • Polsko

    Ziemia obiecana

  • Slovensko

    Zasľúbená zem

  • Slovensko

    Zasľúbená krajina

  • USA

    The Promised Land

  • Velká Británie

    The Promised Land

  • Kanada

    The Promised Land

Drama

Polsko, 1974, 179 min (Alternativní: 138 min)

  • Sandiego
    *****

    Drásavá pohlednice ze zlatého období průmyslové Lodže. Nezapomenutelné záběry, hutná atmosféra, působivé kamerové kreace, odzbrojující bizarní stylizace. Filmu by se dalo spílat, že je velmi černobílým pohledem na kapitalismus, přesto jeho působivější historickou analýzu jiný film stěží nabídne. A i když mozaika situací nabízí jednu tezi za druhou (naštěstí Wajda pozoruhodně rezignuje na jakýkoli nacionalistický tón), mistrovské a pohlcující filmové zpracování je dokáže přetvořit v ryzí umělecké dílo.(3.8.2011)

  • Morien
    ****

    Myslela jsem ponejprv na obrazy Hieronyma Bosche a potom i na Progres 2 ("Démonů úl / spí drogy v květinách / čím pláče sůl / když slzu proklíná.") Peklo na Zemi. Jak se jedná o vyšinutí, tak je Wajda mimozemský jak je působivý a přesný, a nebo zcela zemský čili zemitý. A nejspíš se odvážím říct i krutopřísný, tak.(21.9.2016)

  • radektejkal
    *****

    V německém šlágru z roku 1974 (znám ho z doby studia) se zpívá: „Ich habe diese Landluft satt/ ich möchte wieder in die Stadt/ Theo, wir fahren nach Lodz…“. Šlágry pocházejí z jiných šlágrů - tento se dá datovat ze 17. i 19. století (zde ve verzi „Itzek, komm mit nach Lodz …“. Łódź. se v 19. století stává průmyslovou metropolí se stálým přílivem venkovanů, kteří podobně jako páni továrníci a finančníci, v ní vidí takřka zaslíbenou zemi, Není to tedy pouhý pomysl režiséra Wajdy ani spisovatele Reymonta, kteří v tom vidí především zlořády gründerského kapitalismu. Tak či onak zaslíbenou zemí je primitivní kapitalismus a jeho podbízivá služka - demokracie. Jak to vypadá ve skutečnosti (tedy ve filmu) se není třeba příliš šířit: surovost, podlézavost, podvod, zkrátka podouštví (jak by řekl Benjamin Kuras) na pozadí kouřících komínů a továrních hal. Příběh je nesen třemi mladými gründery, z nichž každý zastupuje svoji třídní vrstvu, a jejichž touha po vlastní továrně přesahuje všechny etické meze. Pokud při sledování filmu uvažujeme o odborových a sociálních hnutích, pak je to jen přirozená reakce. Ještě jeden citát z klasika: "... Z robotérů stávali se fabričtí dělníci; panské zámky ztrácely svůj lesk; bázeň před nimi mizela; jejich velitelskou úlohu převzaly továrny; ty počínaly panovat svému vůkolí a stávaly se tím, čím byly ve středověku hrady rytířů, kteří v nových dobách neloupili v rukou se zbraní, ale s kapitálem po kapsách a pokladnách" (Antal Stašek, České slovo, 3. 4. 1927).(3.6.2014)

  • nascendi
    ***

    Andrzeja Wajdu som mal doteraz v podvedomí zaškatuľkovaného ako výborného režiséra. On možno aj je výborným režisérom, ale pravdou tiež je, že okrem Popola a diamantu som jeho filmy hodnotil iba ako nadpriemerné a dva z nich ani tak. V komentároch sa často vyskytuje otázka: "Čo na tom tí ľudia videli?" A aj keď názory ostatných komentátorov neberiem príliš do úvahy, tentokrát ma napadlo to isté. Od vysokého, 87% hodnotenia som očakával vynikajúce, pravdepodobne najlepšie Wajdovo dielo. Určite je to zaujímavý, výpravný a široko poňatý film o nemilosrdných začiatkoch kapitalizmu, v ktorých platil iba zákon džungle. Určite je to dobre obsadený a dobre nasnímaný film. Nedokážem však posúdiť, či plochosť, až figúrkovitosť postáv a okázalá polarizácia spoločnosti bola prítomná už v predlohe laureáta alebo ju vniesol do filmu samotný Wajda, aby odviedol povinný desiatok vtedajším chlebodarcom. Na to, aby som pridal ďalšiu hviezdičku by som nesmel mať pocit, že som si pozrel propagandistický film. Takých som videl mnoho a niektoré sa ani netvárili ako umenie.(2.3.2017)

  • Radko
    *****

    Strhujúca, veľkoryso výpravná, trojhodinová epopej v rytme rachotu ozrutných textilných strojov. Hýbateľom deja je bezškrupulózna túžba troch kamarátov vlastniť fabriku, ako symbol úspechu v ére industrializácie. Vôľa byť úspešný popiera tradície. Láska, rodina, známi: všetko je využiteľné v mene vlastných výhod. Wajda ukazuje, že podvody a lži neboli cudzie žiadnemu z troch určujúcich národov Poľska tej doby: Poliakom, Židom ani Nemcom. Naturalistické zobrazenia kontrastov pudových zábaviek buržoázie v honosných prostrediach a biedy tisícov robotníkov (na ich trápenia sa zväčša odpovie: "Nech zdochne!") umocňujú zážitok jedného z Wajdových najsilnejších filmov.(24.10.2006)

  • - Filmový styl nejednou hraničí s naturalismem, a stal se proto v době uvedení terčem kritických připomínek. Za lehce kontroverzní lze také považovat postavu chameleonského žida Moryce, který je vykreslený jako odpudivý a úlisný zbabělec. Charakter postavy některé recenzenty dokonce vedl k úvahám nad možným antisemitským vyzněním snímku. [Zdroj: Festival nad řekou] (hippyman)